Píše se červenec 1980 a v Turecku se pomalu schyluje k dalšímu vojenskému převratu. Do přímořského letoviska nedaleko Istanbulu přijíždí jako každý rok čtyři sourozenci, aby navštívili svou devadesátiletou babičku. Zatímco venku stále houstne napětí mezi nacionalisty a levicovými bojůvkami, babiččin „tichý dům“ vydává potlačovaná rodinná tajemství a rozehrávají se tu osudové životní příběhy. Román, ověnčený domácími i zahraničními cenami, je jak brilantním rodinným dramatem, tak dramatem celé země, v níž děsivě utichá komunikace mezi politickými skupinami, společenskými vrstvami i generacemi.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury a turistiky Turecké republiky.
Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí. Britská společnost žije v roce 1984 pod neprůstřelnou nadvládou všemocné Strany, hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník. Naděje na změnu se mu naskytne, když se seznámí s mladou, vzpurnou Julií – nejprve oba pouze sní o boji proti systému, ale nakonec seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu.
George Orwell přesně a pronikavě popisuje manipulaci, špiclování, tělesné mučení i psychický teror, které jsou všem totalitním režimům z podstaty vlastní. V osobní rovině se však dotýká také niternějších témat, jako je láska, důvěra a zrada, a v abstraktní rovině si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa. Román Devatenáct set osmdesát čtyři vychází v novém překladu Petry Martínkové.
Na světě je dnes přes 6000 lidí, kteří za
svůj život vděčí Nicholasi Wintonovi – jsou
to potomci dětí, jež sir Nicholas v roce 1939
zachránil z nacisty okupovaného
Československa.
Co tehdy motivovalo
mladého anglického makléře, aby se pustil
do podobného monumentálního úkolu?
Na tuto otázku a na mnohé další s ní spojené
hledá odpověď Wintonova dcera Barbara.
Její působivá, osobně laděná kniha čerpá
z historických dokumentů i otcových
vzpomínek a ukazuje, kým sir Nicholas –
jenž který se dožil neuvěřitelných 105 let – byl a je a jak došel ke svému životnímu heslu: „Není-li to nemožné, musí existovat způsob, jak to udělat.“
Dlouho před událostmi, které znáte ze Hry o trůny, sedí Targaryenové pevně na Železném trůně. To ovšem neznamená, že v Západozemí panuje klid. Bratrovražedný boj uvnitř vládnoucí dynastie rozpoltil Sedm království. A právě v té době křižuje krajem potulný rytíř ser Duncan Vysoký. Anebo Dunk tupý jako lenochův meč? Všechno je to nějak zamotané, a to včetně původu jeho panoše Egga.
Tři uzavřené, ale navazující novely ze světa Hry o trůny představují G. R. R. Martina tak, jak si jej čtenáři zamilovali dávno před slavnou ságou – jako jednoho z nejlepších povídkářů žánru.
Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot
(1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně
svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř
stejně kostrbatá jako objekty, jejichž studiem se
proslavil. V pestré mozaice vyprávění a příhod
se přesouváme z varšavského ghetta k upjaté
matematické elitě poválečné Francie, od Caltechu
a MIT k ženevskému psychologu Piagetovi, od
IBM po Yale a Harvard – zde všude Mandelbrot
pečlivě zaznamenal setkání s každým, kdo na
něj v životě zapůsobil a ovlivnil jeho dráhu.
Své
zásluhy nijak neumenšuje; je si dobře vědom, že
jeho objev je natolik přelomový, aby si zasloužil
přívlastek „keplerovský“, protože po něm již není
svět stejný jako před tím. Náhle jsme totiž získali
nástroj k uchopení komplikovaných, kostrbatých
a nepravidelných jevů, jaké se nečekaně vynořují
v přírodě i lidské společnosti.
Román Tohle byl můj pokoj je generační výpovědí autorky, jež se blíží třicátému roku věku a čím dál víc si uvědomuje, co je v životě opravdu důležité. Její hrdinka se konfrontuje se svou minulostí, se svou rodinou a se smrtí, jejíž neustálou přítomnost v lidském životě si uvědomuje čím dál víc. Městský román překypující nadpřirozenými a halucinačními, až surreálnými obrazy vyjadřuje existenciální úzkost a strach před převzetím odpovědnosti a příklonu k prostým životním hodnotám.
Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky.
Natálie Kocábová vydala svou první básnickou sbírku, nazvanou Slyšíš mě?, roku 2003, když jí bylo pouhých sedmnáct let. O rok později následovalo vydání novely Monarcha Absint a pak další novely, povídky a básně. Kromě literatury se zabývá i psaním pro divadlo, známá je i jako hudebnice.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Výpravný komiks napsaný ke stoletému výročí vniku československých legií v roce 1914 vás zavede na všechna bojiště, kde naše národní vojenské jednotky za první světové války působily. Děj knihy se drží známých historických faktů i autentických pamětí legionářů. Chronologicky sestavené události vás seznámí se založením České družiny, zárodkem našich legií v Rusku, stejně tak se spontánním vznikem československých jednotek v Paříži či v řadách českých válečných zajatců v Itálii. Komiks také přibližuje složité politické souvislosti vedoucí k Velké válce, k bolševické revoluci v Rusku nebo k rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku našeho samostatného státu.
Literární lahůdka Wolfganga Herrndorfa,
autora oceňovaného bestseleru Čik, zavede
čtenáře do severní Afriky, mezi písečné duny a do
nebezpečných uliček špinavých slumů. Román
je neuchopitelný jako saharský písek, žánrově
se pohybuje mezi exotickým krimi románem,
špionážním thrillerem a postkoloniální satirou,
a navrch se neubráníte pocitu, že to vše je
skvostně zábavná parodie na každý z uvedených
žánrů. Hybnou silou děje jsou chyby, omyly
a nedorozumění protagonistů; příběh se čtenáři
skládá před očima jako různobarevná mozaika.
Stejně různorodí jsou i hrdinové, a přece mají
všichni něco společného: každá postava cosi
hledá. Policie hledá vraha, vrah možnost úniku,
skupinka hipíků osvícení, obchodník kontaktní osobu,
malí zločinci rychlý zisk, muž s amnézií ztracenou paměť…
Všichni hledají, ale nic nenacházejí. Pravda jim proklouzává
mezi prsty jako písek.
Román získal Cenu Lipského knižního veletrhu 2012.
Vydání knihy podpořil Goethe Institut.
Malá Matylda nemá tušení, proč s ní nežije
její maminka a kam se vůbec poděla, a velice
se jí po ní stýská. Žije v panelákovém bytě
s workoholickým tatínkem-režisérem, pere,
vaří, nakupuje a uklízí. Potýká se s tatínkovými
náladami a cítí se velice osamělá.
Tatínek je
pohlcen svou prací a na Matyldu si téměř
nedokáže najít čas, přijde pozdě i na koncert, kde
jeho dcera hraje na klavír. Matylda mu to však
nemá za zlé, tatínkův filmařský svět ji fascinuje.
Jednoho dne si Matylda při hledání sousedčiny
zatoulané fretky povšimne pod schody zvláštní
škvíry. Vstoupí do ní a ocitne se v jiném světě,
plném obrazů zvířat a jemné hudby, světě, kde je
všechno přátelštější, laskavější, kde jsou nasyceny
její potřeby a kde v závěru příběhu najde svou
ztracenou maminku i vysvětlení, proč musela prožít dětství bez ní…
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Autor Nick Harkaway
přichází se strhujícím akčně-špionážním
thrillerem, sžíravě jedovatou historkou
z prostředí organizovaného zločinu
i zběsile absurdní komedií v jednom –
podnětným a přitom zábavným vyprávěním
o gangsterském synkovi a penzionované
tajné agentce, které okolnosti svedou
dohromady, aby společně zachránili svět.
Joe Spork netouží po ničem jiném než po
klidném životě. Opravuje hodinové strojky
a žije nad svou dílnou ve vlhké, málo známé
londýnské čtvrti. I Edie Banisterová vede
poklidný život. Je jí skoro devadesát a ještě
stále pamatuje doby, kdy jí devadesát
nebylo. Dříve bývala superšpionka a teď je…
prostě… stará.
Když však Joe spraví jeden krajně
neobvyklý přístroj, jeho život se znenadání
obrátí vzhůru nohama. Klient? Neznámý.
A přístroj? Zbraň posledního soudu
z padesátých let.