Kam běží modrá liška? – Na Kampu přece. Nové vydání legendární dětské knihy Andreje Gjuriče, která v jedinečném rytmu vypráví příběhy z Malé Strany, vychází více než po třiceti letech od prvního vydání. Gjurič v ní vytvořil vlastní mytologii, svět zabydlený bubáky, vodníky, ale i obyčejnými lidmi. Jedno z nejmagičtějších míst Prahy, tak ožívá v novodobých mýtech, které svou působivostí okouzlí nejen děti, ale i rodiče, kteří jim příběhy budou číst.

Nejpopulárnější americký humorista současnosti David Sedaris je zpátky a v plné síle! V povídkové knize Jsi ďábel se s ním vypravíme mimo jiné na Havaj, do Francie, Velké Británie, Austrálie či na autorské turné po Spojených státech a neminou nás historky z letadel, vlaků a taxíků. Sedaris se jako vždy pouští do laskavého pranýřování každodenních absurdit, jehož prostřednictvím se prohlodává až na kost lidské zkušenosti a niterných člověčích pravd. Jak je u něj zvykem, ve svých pozorováních globálního nomáda zůstává skrz naskrz ostrovtipným humanistou. Pokud vás zajímá, co je nejlepším dárkem k Valentýnovi, jak se letušky mstí otravným cestujícím, co schovávají preparátoři zvířat v igelitkách z Tesca, jakou větou v Číně ukončit nevydařený románek na jednu noc, jak těžké je sehnat v Americe vycpanou sovu, jaký je rozdíl mezi právníkem a spermií nebo jak příjemná může být první kolonoskopie, jste na správné adrese.

Titul svou formou navazující na Rhodesovu Antropologii: stovka tragikomických, absurdních, poťouchlých i cynických historek a situací spjatých se vstupem do manželství.

Dan Rhodes (1972) je britský prozaik. Debutoval v roce 2000 sbírkou „101 povídek o lásce“ s názvem Antropologie. Hýčká si pozici na okraji literárního dění, a na svém blogu s oblibou zveřejňuje negativní recenze na svoje knihy. Přesto se dočkal čtenářského úspěchu, kritického ocenění a překladů do mnoha jazyků. Rhodesovým tématem jsou milostné vztahy, líčené s poťouchlým humorem, plné bizarních zvratů a podbarvené nostalgií a smutkem.

Hlavním hrdinou strhujícího debutu amerického prozaika Brendana Kielyho Zimní evangelium je obyčejný šestnáctiletý středoškolák Aidan. Potají rodičům krade sedativa a alkohol a řeší zdánlivě banální problémy se spolužáky a učiteli. Jenže pod slupkou na první pohled ospalého městečka kdesi na východním pobřeží USA kousek od New Yorku tiká časovaná bomba.
Autor se příběhem Aidana vrací k jednomu z největších skandálů novodobých amerických dějin – sexuálnímu zneužívání dětí ze strany kněží. Nejde však bulvární cestou, nelibuje si v explicitních sexuálních scénách ani dramatických citových výlevech. Je spíše psychologickou studií jedné z obětí, kdy sleduje Aidanovy snahy vyrovnat s celou zkušeností, počínající absolutním popřením po finální uvědomění si, že mlčet znamená dovolit, aby se stejné věci děly dál i jiným. Ostatně, jak říká jedna z postav: Není to jen o tom, že vám někdo ublíží. Vy ho tím připravíte i o budoucnost. Je to, jako byste mu to dělali znovu a znovu.
Zimní evangelium navíc není jen obžalobou kněží, kteří zneužili důvěry svých svěřenců. Je obžalobou celé americké společnosti, a to především bohatých „bílých“ komunit Nové Anglie, v nichž se dospělí ženou za pochybnými hodnotami a přehlížejí do očí bijící volání o pomoc svých osamělých a mnohdy i zanedbávaných dětí, které touží stejně jako všechny děti po jediném: lásce a pozornosti.

Nové vydání s ilustracemi Jaroslava Róny.

Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí. Britská společnost žije v roce 1984 pod neprůstřelnou nadvládou všemocné Strany, hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník. Naděje na změnu se mu naskytne, když se seznámí s mladou, vzpurnou Julií – nejprve oba pouze sní o boji proti systému, ale nakonec seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu.
George Orwell přesně a pronikavě popisuje manipulaci, špiclování, tělesné mučení i psychický teror, které jsou všem totalitním režimům z podstaty vlastní. V osobní rovině se však dotýká také niternějších témat, jako je láska, důvěra a zrada, a v abstraktní rovině si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa.
Román Devatenáct set osmdesát čtyři vychází v novém překladu Petry Martínkové.

Nové ilustrované vydání!

První část „pětidílné stopařské trilogie“, kterou autor původně koncipoval jako rozhlasovou hru pro stanici BBC. Tato bravurní parodie na sci-fi je dnes již klasické dílo. Komplikovaný a originální příběh začíná zničením Země, která musí udělat místo nové galaktické dálnici. Hlavní hrdina příběhu, docela obyčejný, ale sympatický pozemšťan jménem Arthur Dent, má to štěstí, že s pomocí svého přítele Forda Prefecta, údajně nezaměstnaného herce, z nehož se vyklube mimozemšťan, stopne kosmickou loď, a tak se mu podaří uniknout z místa katastrofy.

Budoucnost. Konec světa je jen zkreslenou vzpomínkou. Většinu severoamerických měst vymazal vědomý ledovec. Lékařskou péči zajišťuje síťově propojená nanotechnologie a lidský nervový systém lze hacknout. Abby Foggová je filmová archivářka, která se nemůže zbavit pocitu, že její život není její. A má pravdu. Al Skinner je bývalý žoldák armády Boeingu, který s sebou vleče zátěž z války už skoro století. Wu-jin Kan je virtuos v mytí nádobí, což potvrzuje medaile z olympiády hotelového a restauračního managementu. Nad všemi balancuje záhadný muž jménem Dirk Bickle, který posouvá lidi na správné místo ve správný čas – to vše kulminuje v replice Manhattanu rozestavěného v zátoce Puget Sound, a to v životní velikosti.

Pět žen, pět různých příběhů – a středobodem jejich osudů je malá kavárna v centru Kábulu. Provozuje ji přátelská a veselá Američanka Sunny, která v Afghánistánu nalezne nový domov. Navazuje nová přátelství a snaží se porozumět lidem, jejichž jazyk, prostředí i zvyky jsou většině Zápaďanů neznámé. Postupně si díky svému laskavému srdci a své pohostinnosti získává respekt také u místních obyvatel. Stále si však není ochotna připustit, že země, která je její duši tak blízká, se dokáže tak nevybíravým způsobem chovat k ženám. Snad i proto pomáhá mladé afghánské dívce, kterou tíží tajemství, jež by mohlo obrátit životy všech vzhůru nohama.
Deborah Rodriguezová přináší ve svém debutu jiný obraz Kábulu a jeho obyvatel, než jaký známe z televizních zpráv. Je to příběh o běžném životě běžných lidí, o nezištném přátelství a velké lásce, kterou máme často přímo pod nosem, aniž bychom si to uvědomovali.

Autobiografický román starší
sestry dvou slavných bratrů – Isaaca
Bashevise a Israela Joshuy Singerových –
vyšla poprvé v jidiš v roce 1936, později
byla autorčiným synem přeložena do
angličtiny. Je to patrně jediný román, který
dává čtenářům nahlédnout do života ženy
vyrůstající v ortodoxní židovské rodině v Polsku na
počátku dvacátého století, kdy svět tradičního
štetlu zvolna ustupoval modernímu životu.
Stejně jako její bratři i Esther popisuje svět
zalidněný rabíny a studenty ješivy, gangstery
i socialistickými rebely, pouličními prodavači
a švadlenkami. Ale především – a v tom se
Singerová od svých bratrů liší – vyjadřuje ve
své próze hořkou frustraci hrdinky, jíž je jako
pouhé dívce zapovězeno vzdělání, je jen lepší
služkou v domácnosti svých rodičů a nakonec
ji čeká smutné „vysvobození“ v podobě
dohodnutého sňatku.

V úchvatném románu o přátelství, vině a pomatení
mysli předkládá Ben Dolnick příběh dvou dlouho
nerozlučných přátel a tíživého tajemství, které
jejich pouto přetrhne a vyšle je na netušeně temnou
pouť. Od „incidentu“ uplynulo deset let a Adam již
dávno usoudil, že bez druhdy nejlepšího kamaráda
Thomase je mu lépe.
Živí se doučováním, spí s matkou
svého žáka, osamělé večery tráví tím, že si prohlíží
facebookový profi l své expřítelkyně, a předstírá, že
současné přežívání bez hlubšího smyslu je pouze
dočasné a do budoucna má velké plány. Když však
obdrží e-mail od Thomasovy matky, jež ho úpěnlivě
prosí o pomoc, najednou je znovu vtažen zpět do světa
starého přítele, do minulosti, kterou se tak zoufale
snažil vytěsnit z mysli…
Vydává se na nesmírně
zvláštní, fascinující cestu, lemovanou duchovním
smířením, hledáním a útěkem, touhou a vykoupením.