„Obecné vědomosti mají hlupáci,“ napsal kdysi
William Blake. Spáchat krátký medailon na téma
Martinů či Janáček dokáže každý, kdo má internet.
Bydlet v hudbě dvacátého století znamená však něco
docela jiného. Jaroslav Mihule napsal zakladatelské
monografi e o Bohuslavovi Martinů.
S jistotou,
znalostí a láskou však prochází dílem i dalších
skladatelů a instrumentalistů. Osobní poznání těchto
velikánů, analýza jejich jednotlivých kompozic, ale
i Mihuleho eseje na obecnější témata představují
vynikající opozici vůči výše uvedené citaci, neboť
přinášejí vědomosti partikulární, detailní. A ty
oceňoval nejen William Blake, jelikož jedině ty
přinesou skutečné poznání.

Už před bezmála dvěma tisíci lety, kdy dal Válmíki základní sanskrtskou podobu indickému národnímu eposu Rámájaně, získalo si toto dílo v celé Indii a později i mimo její hranice neobyčejnou oblibu a uchovalo si ji dodnes. Její televizní zpracování ve formě celoročního seriálu zlomilo všechny rekordy sledovanosti a hned po jeho skončení si indičtí diváci vynutili jeho opakování. S výjevy z Rámájany se setkáváme na reliéfech zdobících mnoho starých chrámů a v žádné z novoindických literatur nechybí její verze jazykově dostupná nejširším vrstvám posluchačů a čtenářů. Příběh o králi Rámovi, považovaném za jednu z inkarnací boha Višnua, a jeho věrné choti Sítě, unesené králem démonů, se objevuje v nejrozmanitějších verzích ve všech žánrech indické literatury a umění.
Se svými téměř padesáti tisíci verši se Válmíkiho sanskrtská Rámájana stěží někdy dočká úplného překladu do češtiny. Předkládáme proto našim čtenářům alespoň její převyprávění doprovázené převodem vybraných částí v naději, že je dějově bohatý příběh tohoto klasického díla zaujme stejně jako celé generace Indů.

V prosinci 1936 se vydal George Orwell do Španělska, aby zde na republikánské straně bojoval proti Frankovým nacionalistům. Přestože ho Henry Miller v Paříži od úmyslu jít do války zrazoval, Orwell se připojil k milicím POUM na aragonské frontě. V bojích utrpěl vážné zranění, když mu nepřátelský ostřelovač prostřelil krk, a po uzdravení byl donucen za zhoršující se politické situace ze Španělska uprchnout.
Ve své reportážní knize Hold Katalánsku autor s odzbrojující upřímností popisuje bezprostřední průběh války, revoluční euforii, hrůzy bombardování, vlastní zranění na frontě, ale i přátelství a zradu mezi stoupenci svobodného Španělska.

Alchymista

Čarovný filozofický příběh napsaný pro dítě, které dřímá v každé živé bytosti. Ovlivnila celou jednu generaci čtenářů.

Veronika se rozhodla zemřít

Zdá se, že Veronika má všechno, co si může mladé děvče přát. Je oblíbená, ale přesto není šťastná. Něco jí chybí. A tak se jednoho rána Veronika rozhodne zemřít.

Jedenáct minut

Iniciační cesta, drsná i vřelá zároveň, zkoumající dualitu duše a těla. Sex i láska jsou kosmickou záhadou.

Sylvia Plathová (1932 – 1963), americká prozaička a básnířka, je známa českým čtenářům díky románu Pod skleněným zvonem (Argo, 1998) a sbírce Noční tance (Argo, 2002). Nyní Argo přichází se souborem tří kratších dětských příběhů, které potěší nejen děti, ale uchvátí i dospělé. Obdivovatele Plathové jistě překvapí nečekaná hravost a rozmarná potrhlost textů. Prozaický příběh Kuchyň paní Třešinkové napsala Plathová v roce 1958 pro dětský časopis, publikován byl ale poprvé až v roce 2001, tedy 38 let po autorčině dobrovolné smrti. Vypráví se v něm o kuchyňských přístrojích, jež jsou přesvědčeny, že dokážou lépe plnit úkoly svěřené jejich kolegům v kuchyni, a způsobí tím naprostý chaos. Ve veršované Knížce o postelích, poprvé vydané v roce 1976, sestavila Plathová úžasnou kolekci všemožných postelí s překvapivými, báječnými schopnostmi – dovedou kupříkladu cestovat pod vodou, plachtit vzduchem, spát pod sněhem, poskakovat či malovat. Třetí příběh o Tomášovi a jeho vytouženém hořčicově žlutém obleku pro všechny příležitosti má název Oblek, kterému nic nevadilo

Je pozdní léto roku 1944 a v oblasti Pečenga na severu Finska probíhá laponská válka.
Nemanželská dcera ze šamanské rodiny, odmalička odsunutá na okraj společnosti, vykonává důležité povolání porodní báby. Její život, to jsou cesty v nočním mrazu, pach dezinfekce a krev. Všechno se však změní, když potká nacistického důstojníka Johannese, který se „na ni podívá, jak se ještě nikdy nikdo nedíval“, a bezhlavě se do sebe zamilují. Hrdinka pak z vlastní vůle následuje německé šiky do vojenských a vězeňských táborů, kde pomáhá jako polní zdravotní sestra. Zatímco dříve však děti vítala do světa, zde se z ní stává anděl smrti a nakonec i ji semelou nemilosrdná kola dějin.
Příběh je ojedinělým ztvárněním palčivé a rozporuplné kapitoly v dějinách Finska, z níž dodnes některé rodiny nesou cejch. Kniha získala v roce 2012 významnou Runebergovu cenu, byla přeložena do více než deseti jazyků a na její motivy se natáčí i film.

Finská spisovatelka a animátorka Katja Kettu (*1978)
vystudovala režii animovaných fi lmů na Akademii
umění v Turku a fi nskou literaturu na univerzitě
v Tampere. Nakonec oklikou přes Tallinn a Londýn
skončila v Helsinkách, kde vyučuje scenáristiku, natáčí
videoklipy a píše knihy. V jejích příbězích se mísí krása
s ošklivostí, vznešenost s nízkostí.
Za svůj třetí román Porodní bába (Kätilö, 2011)
získala Katja Kettu nejvýznamnější fi nské literární
ocenění, Runebergovu cenu.

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.

V knize Město pod vládou kazatelů autor zkoumá
mechanismy reprezentace moci ve 14. a 15. století
v prostředí politicky aspirujících českých
a slezských měst. Komparativním způsobem
zkoumá zasahování kazatelů do městské správy,
jejich ovlivňování hospodářského a především
náboženského života během husitské revoluce,
a to jak na straně měst utrakvistických (Praha,
Hradec Králové), tak katolických (Plzeň, Vratislav,
Lehnice). Kazatelé zde vystupují především v roli
manipulátorů, kteří utvářejí většinové společenské
smýšlení, jehož prostřednictvím posléze prosazují
ryze politické zájmy, mnohdy proti přáním
starých radních vrstev i proti městské vrchnosti,
panovníkovi či biskupovi.

Jedna z největších básnických sbírek 20. století, vpravdě kultovní Kvílení, vychází poprvé v češtině v samostatném svazku – v klasickém překladu Jana Zábrany, který mohutně ovlivnil i moderní českou poezii. 2. svazek edice angloamerických básníků.

Dvousvazková, moderně pojatá a na oficiální prokremelské propagandě nezávislá práce kolektivu ruských autorů, vedená profesorem Andrejem Borisovičem Zubovem, představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Ruska 20. století. Autoři se v ní pokoušejí odpovědět na otázku, proč se ruské dějiny po pádu carismu ubíraly cestami vedoucímu k vytvoření totalitního, nelidského, cynického, navenek však modernizačního režimu, jenž ve svém důsledku vedl téměř ke zničení ruské duše a svébytné ruské civilizace. Jejich pohled je veskrze komplexní. Hlavní důraz nekladou na suché politické dějiny, nýbrž na dějiny společnosti, která specifickým způsobem reagovala na sociálně inženýrské pokusy nevzdělaných sovětských vůdců, kteří si nevážili lidského života a vše nazírali prizmatem osobní moci a osobního prospěchu. Na pozadí utrpení ruského národa autoři píší i dějiny ruského intelektuálního života a dějiny ruské pravoslavné církve, v níž spatřují, i přes její tendence kolaborovat s totalitním režimem, jeden z pilířů přetrvání ruské existence. Jako vůbec první historická práce Velké dějiny Ruska rovněž propojují dějiny ruské emigrace, dějiny „jiného“ Ruska, Ruska mimo Rusko, s dějinami sovětského impéria, čímž líčení ruské minulosti dávají rozměr konfrontace dvou světů, jež mezi sebou vedly život na život a na smrt.
První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.

Vydání knihy podpořila Nadace Mikhaila Prokhorova.

Pan Blahoš je hrdinou knihy, kterou slavný romanopisec
Tolkien sepsal pro svoje děti. Pan Blahoš je
vážený gentleman a vlastník zvláštního domácího
mazlíčka, ušaté žirafy jménem Žirafík. Jednoho
dne si z náhlého rozmaru pořídí žlutý automobil,
což vede ke sledu menších i větších katastrof…
Vychází jako zrcadlové vydání původního
rukopisu, včetně autorových ilustrací, a českého
překladu.