Legendy české fantasy – naši nejlepší spisovatelé v jedinečném projektu! Exkluzivně pro tuto příležitost napsalo pět předních autorů samostatný text ze svého nejznámějšího a nejoblíbenějšího cyklu. Nejedná se o žádné krátké povídky, ale o plnohodnotné novely a romány, takže si na své přijdou i milovníci pořádných příběhů. Novinka navazuje na stejnojmenný bestseller roku 2006, tentokrát však představuje převážně zástupce nové generace.
V autobiograficky zabarveném románu Místa v síti se
známá slovenská autorka Veronika Šikulová soustředí
na osudy tří žen jedné rodiny: babičky Jolany, její dcery
Alice a vnučky Verony, které se přímým pohledem na své
převážně smutné, avšak statečné životy snaží vyrovnat
se svými smutky a zmatky a najít díky nim své místo
„v sítích“ kolem sebe a v sobě. Vyprávění nápaditě střídá
osoby vypravěče, plasticky vykresluje hlavní postavy
i rázovité místní figury a působivě evokuje nejen barvy,
vůně, chutě světa, který je dávno pryč, ale i různé lidské
tragédie působené historickými událostmi či politickými
poměry. Místa v síti jsou knihou, v níž se čtenáři zpovídají
silné ženy, které v okamžiku, kdy všecko ztrácejí
a zůstávají samy, musí najít odvahu žít dál a pečovat o své
blízké… Román vychází v citlivém překladu spisovatelky
Kateřiny Tučkové, autorky bestseleru Žítkovské bohyně.
Veronika Šikulová (*1967) je slovenská prozaička.
Absolvovala gymnázium v městě Modra na západním
Slovensku, žurnalistiku vystudovala na Univerzitě
Komenského, po studiu se věnovala publicistice a psaní
prózy. První texty publikovala v literární příloze deníku
Smena, v literárních časopisech Romboid, Slovenské
pohľady aj. Žije a tvoří v rodném městě Modra.
Vydání knihy podpořilo Literárně informační centrum v Bratislavě.
Energická důchodkyně Märtha, známá už z knihy Brambory na vloupačku, je s přáteli v Las Vegas. S kolečkovými křesly a falešnými zuby vyloupí casino, aby v pravém duchu Robina Hooda obstarali peníze pro chudé. Po loupeži se Liga důchodců, jíž je v patách policie, vrací do Švédska, ale zabydlí se rovnou vedle nebezpečného motorkářského gangu. Märtha se ale nenechá jen tak zastrašit a klidně jeho členy pozve na oplatky a moruškový likér, zatímco v duchu piluje strategii pro nadcházející lup. Možná by se jim motorkáři pro jejich nové zločiny mohli hodit? Ale co když naopak důchodce hodlají napálit… Märtha, Lumen, Motyka, Anna-Greta a Stina čelí velkým výzvám, ale boj za to, aby se všichni lidé měli trochu lépe, jen tak nevzdají.
Poslední dokončené dílo Charlese
Bukowského, vydané krátce po jeho smrti
roku 1994, se už svým názvem hlásí
k žánru literárního braku. Využívá četné
stereotypy šestákových románů a dovádí
je ad absurdum. Bukowskému nezáleží na
dokonalé konstrukci detektivní zápletky,
spíš se vyžívá v barvitých popisech
odvrácené tváře Los Angeles. Bukowski
se rozloučil ve velkém stylu – v tomto
případě se pro jeho román nadchli nejen
čtenáři, ale i kritici.
Turistickým průvodcem po Skotsku, který vám sdělí,
kam nejít na večeři a tak podobně, tato kniha není.
Skotsko po česku je vyznáním sympatií a obdivu
k zemi na okraji Evropy, vystrčené do severního
Atlantiku, v níž autor prožil více času než v kterékoli
jiné, včetně své otčiny, zároveň však k zemi
shovívavě pozorované očima Čecha, jenž si zachoval
jistou středoevropskou skepsi…
Knihou procházejí města i příroda, lidé a zvířata,
jídla a nápoje, dějiny i současnost. Autor, nad jiné
povolaný, upozorňuje českého čtenáře především na
rozličné odlišnosti, křížem krážem od architektury
až po zemědělství. Líčí „své“ Skotsko neobyčejně
svěžím, uvolněným jazykem, vydatně syceným
jiskřivým humorem a vskutku odzbrojujícími
historkami z první ruky.
Sherlock Holmes je mrtvý, zanechte všech nadějí.
Krátce poté, co se s profesorem Moriartym zřítil do
hlubiny Reichenbašských vodopádů, přijíždí do Evropy
americký pinkertonský detektiv Frederick Chase.
Má informace o tom, že Moriartyho záhy nahradil
jiný arcizločinec a nyní řádí v Londýně. Chase a jeho
pomocník Athelney Jones ze Scotland Yardu se ho
s využitím starých dobrých holmesovských taktik
pokusí dopadnout…
Výbor fejetonů,
novinových článků, úvah a drobných próz,
v nichž se opět zrcadlí pohnuté osudy autorky
i jejích současníků a především krásná i šílená
tvář minulého století.
Novinářka Tomanová-Weisová se vždy
velmi zajímala o osudy a činy obyčejných lidí,
kteří se v nelítostném soukolí dějin zachovali
jako hrdinové či osvědčili svoji lidskost. Tak
kupříkladu zaznamenala příběh českého lékaře
Františka Vaněčka, který v květnových dnech
roku 1945 zachránil internované německé
děti a odvezl je do bezpečí švýcarského
velvyslanectví.
V jiném textu zase vylíčila
tragický příběh lidické ženy, jež přežila
koncentrační tábor a po válce se setkala se svým
domnělým ztraceným synkem. Doslov k českému
vydání napsal rakouský spisovatel Erich Hackl.
Helena Tomanová-Weisová (1912–2007) se narodila
do pražské německé rodiny, její matka pocházela
z francouzské části Švýcarska. Budoucí herečka, rozhlasová
redaktorka, novinářka, překladatelka a spisovatelka
vyrůstala a žila v těsném kontaktu s německou menšinou
a stýkala se s jejími čelnými představiteli, Maxem Brodem,
E. E. Kischem, Oskarem Baumem aj.
V roce 1996 Argo publikovalo bilingvní vydání její
vzpomínkové knihy Setkání v Praze/Begegnungen in Prag.
Vydání knihy podpořil Goethe Institut.
Podfuk na Korsice, volné pokračování knih Podfuk jako víno a Podfuk v Marseille, je ryzím potěšením v provensálském stylu, při jehož čtení se vám budou sbíhat sliny v ústech a zároveň se budete skvostně bavit. Peter Mayle je opět ve výborné formě – jeho spolehlivý stopař Sam Lewitt jako obvykle uspokojuje své hrdlo, žaludek a milostné touhy na jihu Francie, a přitom luští případ smrtelných intrik uprostřed společenské smetánky Riviéry.
Miliardář Francis Reboul si hoví na zahradě svého paláce nad Marseille a očekává příjezd dobrých přátel, Sama Lewitta a Eleny Moralesové, když náhle zpozoruje olbřímí jachtu, jejíž pasažéři jeví více než běžný zájem o jeho majetek. Majitelem jachty je hrabivý ruský magnát Oleg Vronsky, který má o Reboulovu rezidenci takový zájem, že se nezastaví před ničím. Když ji Reboul odmítne prodat, Vronsky se uchýlí k nechutným metodám. Načež přijde řada na Sama, který Reboulovi již v minulosti vytáhl nejeden trn z paty. Sam najde spojence mezi nájemnými žoldnéři z podsvětí, dokonce i z korzické mafie, a zajistí, aby se jeho přítel nestal obětí „ruské diplomacie“’ vzor Vronsky.
Hrozivé okolnosti však nezabrání Samovi a Elene účastnit se nablýskaných večírků, kde jiskří jak šampaňské, tak i filmové hvězdičky, a pochutnávat si na francouzské kuchyni – okázalými pokrmy počínaje a skromnými lahůdkami konče, jako například prvním chřestem sezóny, při jehož konzumaci je třeba něco si tajně přát. Avšak jak se Sam blíží k řešení případu, uvědomí si, že Reboul se může snadno ocitnout mezi těmi, kdo se už ze života nebudou těšit dlouho.
Kdy už bude konečně všemu utrpení konec?! Temný
pán i jeho pozemští kamarádi Suz a Chris jsou konečně
zase zpátky na Zemi, jenže s nimi také démon Gargon
a paladin Rufi no. A co je nejhorší, úhlavní nepřítel
Temného pána, bílý čaroděj Hasdruban, se znovu
vynořil ze smrdutých pekel – a aby toho nebylo
málo, vzal na sebe podobu ředitele školy! Neslýchaná
opovážlivost! Hasdruban neplánuje nic menšího než
zničit Temného pána jednou provždy. A co zatím dělají
Gargon, Rufi no, Suz a Chris? Klidně spolu zakládají
kapelu! Temný pán musí honem něco vymyslet.
U devíti pekel!
Tato čtivě napsaná kniha odpovídá na otázku, která mate odborníky už po staletí: proč jsou některé země bohaté a jiné chudé, proč je rozděluje bohatství a chudoba, zdraví a nemoci, hojnost jídla a hladovění? Může za to kultura, podnebí, geografické uspořádání? Nebo snad neznalost náležitých opatření a hospodářských strategií? Autoři ukazují, že žádný z těchto faktorů není tak závažný, aby nezvratně předurčil vývoj té které země. Za ekonomickým úspěchem či neúspěchem nestojí příroda či národní mentalita, ale politické a ekonomické instituce vytvořené lidmi. Stačí srovnat Severní a Jižní Koreu – státy obydlené lidmi téhož jazyka, s podobnými geografickými podmínkami, ale s tak odlišnou politickou a ekomomickou situací.
Kamer Daron Acemoglu (1967) je turecko-americký ekonom. Narodil se v Turecku, studoval na univerzitě v americké Yorku a na London School of Economics. V současnosti vyučuje ekonomii na prestižní MIT. Je autorem několika knih na ekonomická témata, mimo jiné další práce sepsané společně s Jamesem Robinsonem Economic Origins of Dictatorship and Democracy (Ekonomické kořeny diktatury a demokracie.
James A. Robinson studoval London School of Economick, na Warvick University a na Yale. V současnosti přednáší na Harvardově univerzitě.