V knize Město pod vládou kazatelů autor zkoumá
mechanismy reprezentace moci ve 14. a 15. století
v prostředí politicky aspirujících českých
a slezských měst. Komparativním způsobem
zkoumá zasahování kazatelů do městské správy,
jejich ovlivňování hospodářského a především
náboženského života během husitské revoluce,
a to jak na straně měst utrakvistických (Praha,
Hradec Králové), tak katolických (Plzeň, Vratislav,
Lehnice). Kazatelé zde vystupují především v roli
manipulátorů, kteří utvářejí většinové společenské
smýšlení, jehož prostřednictvím posléze prosazují
ryze politické zájmy, mnohdy proti přáním
starých radních vrstev i proti městské vrchnosti,
panovníkovi či biskupovi.

Dvousvazková, moderně pojatá a na oficiální prokremelské propagandě nezávislá práce kolektivu ruských autorů, vedená profesorem Andrejem Borisovičem Zubovem, představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Ruska 20. století. Autoři se v ní pokoušejí odpovědět na otázku, proč se ruské dějiny po pádu carismu ubíraly cestami vedoucímu k vytvoření totalitního, nelidského, cynického, navenek však modernizačního režimu, jenž ve svém důsledku vedl téměř ke zničení ruské duše a svébytné ruské civilizace. Jejich pohled je veskrze komplexní. Hlavní důraz nekladou na suché politické dějiny, nýbrž na dějiny společnosti, která specifickým způsobem reagovala na sociálně inženýrské pokusy nevzdělaných sovětských vůdců, kteří si nevážili lidského života a vše nazírali prizmatem osobní moci a osobního prospěchu. Na pozadí utrpení ruského národa autoři píší i dějiny ruského intelektuálního života a dějiny ruské pravoslavné církve, v níž spatřují, i přes její tendence kolaborovat s totalitním režimem, jeden z pilířů přetrvání ruské existence. Jako vůbec první historická práce Velké dějiny Ruska rovněž propojují dějiny ruské emigrace, dějiny „jiného“ Ruska, Ruska mimo Rusko, s dějinami sovětského impéria, čímž líčení ruské minulosti dávají rozměr konfrontace dvou světů, jež mezi sebou vedly život na život a na smrt.
První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.

Vydání knihy podpořila Nadace Mikhaila Prokhorova.

Pan Blahoš je hrdinou knihy, kterou slavný romanopisec
Tolkien sepsal pro svoje děti. Pan Blahoš je
vážený gentleman a vlastník zvláštního domácího
mazlíčka, ušaté žirafy jménem Žirafík. Jednoho
dne si z náhlého rozmaru pořídí žlutý automobil,
což vede ke sledu menších i větších katastrof…
Vychází jako zrcadlové vydání původního
rukopisu, včetně autorových ilustrací, a českého
překladu.

Kam běží modrá liška? – Na Kampu přece. Nové vydání legendární dětské knihy Andreje Gjuriče, která v jedinečném rytmu vypráví příběhy z Malé Strany, vychází více než po třiceti letech od prvního vydání. Gjurič v ní vytvořil vlastní mytologii, svět zabydlený bubáky, vodníky, ale i obyčejnými lidmi. Jedno z nejmagičtějších míst Prahy, tak ožívá v novodobých mýtech, které svou působivostí okouzlí nejen děti, ale i rodiče, kteří jim příběhy budou číst.

Nejpopulárnější americký humorista současnosti David Sedaris je zpátky a v plné síle! V povídkové knize Jsi ďábel se s ním vypravíme mimo jiné na Havaj, do Francie, Velké Británie, Austrálie či na autorské turné po Spojených státech a neminou nás historky z letadel, vlaků a taxíků. Sedaris se jako vždy pouští do laskavého pranýřování každodenních absurdit, jehož prostřednictvím se prohlodává až na kost lidské zkušenosti a niterných člověčích pravd. Jak je u něj zvykem, ve svých pozorováních globálního nomáda zůstává skrz naskrz ostrovtipným humanistou. Pokud vás zajímá, co je nejlepším dárkem k Valentýnovi, jak se letušky mstí otravným cestujícím, co schovávají preparátoři zvířat v igelitkách z Tesca, jakou větou v Číně ukončit nevydařený románek na jednu noc, jak těžké je sehnat v Americe vycpanou sovu, jaký je rozdíl mezi právníkem a spermií nebo jak příjemná může být první kolonoskopie, jste na správné adrese.

Titul svou formou navazující na Rhodesovu Antropologii: stovka tragikomických, absurdních, poťouchlých i cynických historek a situací spjatých se vstupem do manželství.

Dan Rhodes (1972) je britský prozaik. Debutoval v roce 2000 sbírkou „101 povídek o lásce“ s názvem Antropologie. Hýčká si pozici na okraji literárního dění, a na svém blogu s oblibou zveřejňuje negativní recenze na svoje knihy. Přesto se dočkal čtenářského úspěchu, kritického ocenění a překladů do mnoha jazyků. Rhodesovým tématem jsou milostné vztahy, líčené s poťouchlým humorem, plné bizarních zvratů a podbarvené nostalgií a smutkem.

Hlavním hrdinou strhujícího debutu amerického prozaika Brendana Kielyho Zimní evangelium je obyčejný šestnáctiletý středoškolák Aidan. Potají rodičům krade sedativa a alkohol a řeší zdánlivě banální problémy se spolužáky a učiteli. Jenže pod slupkou na první pohled ospalého městečka kdesi na východním pobřeží USA kousek od New Yorku tiká časovaná bomba.
Autor se příběhem Aidana vrací k jednomu z největších skandálů novodobých amerických dějin – sexuálnímu zneužívání dětí ze strany kněží. Nejde však bulvární cestou, nelibuje si v explicitních sexuálních scénách ani dramatických citových výlevech. Je spíše psychologickou studií jedné z obětí, kdy sleduje Aidanovy snahy vyrovnat s celou zkušeností, počínající absolutním popřením po finální uvědomění si, že mlčet znamená dovolit, aby se stejné věci děly dál i jiným. Ostatně, jak říká jedna z postav: Není to jen o tom, že vám někdo ublíží. Vy ho tím připravíte i o budoucnost. Je to, jako byste mu to dělali znovu a znovu.
Zimní evangelium navíc není jen obžalobou kněží, kteří zneužili důvěry svých svěřenců. Je obžalobou celé americké společnosti, a to především bohatých „bílých“ komunit Nové Anglie, v nichž se dospělí ženou za pochybnými hodnotami a přehlížejí do očí bijící volání o pomoc svých osamělých a mnohdy i zanedbávaných dětí, které touží stejně jako všechny děti po jediném: lásce a pozornosti.

Nové vydání s ilustracemi Jaroslava Róny.

Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí. Britská společnost žije v roce 1984 pod neprůstřelnou nadvládou všemocné Strany, hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník. Naděje na změnu se mu naskytne, když se seznámí s mladou, vzpurnou Julií – nejprve oba pouze sní o boji proti systému, ale nakonec seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu.
George Orwell přesně a pronikavě popisuje manipulaci, špiclování, tělesné mučení i psychický teror, které jsou všem totalitním režimům z podstaty vlastní. V osobní rovině se však dotýká také niternějších témat, jako je láska, důvěra a zrada, a v abstraktní rovině si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa.
Román Devatenáct set osmdesát čtyři vychází v novém překladu Petry Martínkové.

Nové ilustrované vydání!

První část „pětidílné stopařské trilogie“, kterou autor původně koncipoval jako rozhlasovou hru pro stanici BBC. Tato bravurní parodie na sci-fi je dnes již klasické dílo. Komplikovaný a originální příběh začíná zničením Země, která musí udělat místo nové galaktické dálnici. Hlavní hrdina příběhu, docela obyčejný, ale sympatický pozemšťan jménem Arthur Dent, má to štěstí, že s pomocí svého přítele Forda Prefecta, údajně nezaměstnaného herce, z nehož se vyklube mimozemšťan, stopne kosmickou loď, a tak se mu podaří uniknout z místa katastrofy.

Budoucnost. Konec světa je jen zkreslenou vzpomínkou. Většinu severoamerických měst vymazal vědomý ledovec. Lékařskou péči zajišťuje síťově propojená nanotechnologie a lidský nervový systém lze hacknout. Abby Foggová je filmová archivářka, která se nemůže zbavit pocitu, že její život není její. A má pravdu. Al Skinner je bývalý žoldák armády Boeingu, který s sebou vleče zátěž z války už skoro století. Wu-jin Kan je virtuos v mytí nádobí, což potvrzuje medaile z olympiády hotelového a restauračního managementu. Nad všemi balancuje záhadný muž jménem Dirk Bickle, který posouvá lidi na správné místo ve správný čas – to vše kulminuje v replice Manhattanu rozestavěného v zátoce Puget Sound, a to v životní velikosti.