V tomto útlém svazku Peter Mayle spojil síly s Gérardem Auzetem, majitelem proslulé pekárny „Chez Auzet“ v provensálském Cavaillonu, aby nám prozradil vše o pečení chleba po francouzsku. Od přípravy a mixování těsta až po vlastní pečení, od tradičních baget a bulek až po kořeněné, olivové či vinné chleby, tento britský milovník Francie a její kuchyně nás seznamuje s jednoduchými a podrobně vysvětlenými recepty, postupy a tipy pro domácí pečení, jež doplňuje lidovými rčeními, humornými historkami a stručnou historií čtyř generací této rodinné pekárny, kde „pečení a konzumaci chleba povýšili na úroveň náboženského obřadu“.
Do starého domu zvaného Hill House přijíždí
čtveřice pátračů: odborník v okultních vědách
doktor Montague, jeho asistentka Theodora, dědic
domu Luke a také mladá dívka jménem Eleanor,
o níž se téměř nic neví. Společně se rozhodnou
přijít na kloub podivným úkazům, jimiž je dům
proslulý. Ten však má s těmito nebohými tvory své
vlastní plány.
Oldschoolová hororová klasika patří
k nejznámějším dílům Shirley Jacksonové.
Na tento román se odvolávají i takové hvězdy
temných žánrů, jako jsou Neil Gaiman nebo
Stephen King. Už několikrát se o jeho adaptaci
pokusili filmaři, ale vystihnout obrazem hrůzu, jak
ji slovně vylíčila autorka, se jim většinou nedaří.
Román Daleko od hlučícího davu patří
k nejzářivějším pokladům anglické literatury.
Už jeho první vydání v roce 1874 se stalo literární
senzací, kniha se vyprodala během pouhých dvou
měsíců a Thomasi Hardymu vynesla reputaci
předního spisovatele viktoriánské doby. Čím kniha
tolik zaujala ve své době a čím dodnes oslovuje
další generace čtenářů?
Hardyho román v sobě úchvatně kombinuje
romantickou love story s upřímným, otevřeným
vylíčením anglického venkova; nejedná se však
o nějakou pastorální idylu, jakkoli je kniha
prodchnutá nostalgií.
Právě naopak, v mnoha
ohledech jde o zcela moderní příběh s ryze
moderní hrdinkou – mladá, nezávislá statkářka
Batsheba se už dávno zařadila do kánonu velkých
postav světové literatury, podobně jako její tři
velice rozdílní nápadníci, oddaný pastýř Gabriel,
postarší statkář Boldwood a světácký seržant Troy.
Spletitý děj plný zvratů, nádherné popisy
jihoanglické krajiny i života na venkově,
zajímavě vykreslené postavy a dokonalá práce se
čtenářovým očekáváním – to vše dělá z románu
Daleko od hlučícího davu vpravdě mistrovské dílo,
které nepochybně stojí za přečtení i dnes.
„Obecné vědomosti mají hlupáci,“ napsal kdysi
William Blake. Spáchat krátký medailon na téma
Martinů či Janáček dokáže každý, kdo má internet.
Bydlet v hudbě dvacátého století znamená však něco
docela jiného. Jaroslav Mihule napsal zakladatelské
monografi e o Bohuslavovi Martinů.
S jistotou,
znalostí a láskou však prochází dílem i dalších
skladatelů a instrumentalistů. Osobní poznání těchto
velikánů, analýza jejich jednotlivých kompozic, ale
i Mihuleho eseje na obecnější témata představují
vynikající opozici vůči výše uvedené citaci, neboť
přinášejí vědomosti partikulární, detailní. A ty
oceňoval nejen William Blake, jelikož jedině ty
přinesou skutečné poznání.
Už před bezmála dvěma tisíci lety, kdy dal Válmíki základní sanskrtskou podobu indickému národnímu eposu Rámájaně, získalo si toto dílo v celé Indii a později i mimo její hranice neobyčejnou oblibu a uchovalo si ji dodnes. Její televizní zpracování ve formě celoročního seriálu zlomilo všechny rekordy sledovanosti a hned po jeho skončení si indičtí diváci vynutili jeho opakování. S výjevy z Rámájany se setkáváme na reliéfech zdobících mnoho starých chrámů a v žádné z novoindických literatur nechybí její verze jazykově dostupná nejširším vrstvám posluchačů a čtenářů. Příběh o králi Rámovi, považovaném za jednu z inkarnací boha Višnua, a jeho věrné choti Sítě, unesené králem démonů, se objevuje v nejrozmanitějších verzích ve všech žánrech indické literatury a umění.
Se svými téměř padesáti tisíci verši se Válmíkiho sanskrtská Rámájana stěží někdy dočká úplného překladu do češtiny. Předkládáme proto našim čtenářům alespoň její převyprávění doprovázené převodem vybraných částí v naději, že je dějově bohatý příběh tohoto klasického díla zaujme stejně jako celé generace Indů.
V prosinci 1936 se vydal George Orwell do Španělska, aby zde na republikánské straně bojoval proti Frankovým nacionalistům. Přestože ho Henry Miller v Paříži od úmyslu jít do války zrazoval, Orwell se připojil k milicím POUM na aragonské frontě. V bojích utrpěl vážné zranění, když mu nepřátelský ostřelovač prostřelil krk, a po uzdravení byl donucen za zhoršující se politické situace ze Španělska uprchnout.
Ve své reportážní knize Hold Katalánsku autor s odzbrojující upřímností popisuje bezprostřední průběh války, revoluční euforii, hrůzy bombardování, vlastní zranění na frontě, ale i přátelství a zradu mezi stoupenci svobodného Španělska.
Alchymista
Čarovný filozofický příběh napsaný pro dítě, které dřímá v každé živé bytosti. Ovlivnila celou jednu generaci čtenářů.
Veronika se rozhodla zemřít
Zdá se, že Veronika má všechno, co si může mladé děvče přát. Je oblíbená, ale přesto není šťastná. Něco jí chybí. A tak se jednoho rána Veronika rozhodne zemřít.
Jedenáct minut
Iniciační cesta, drsná i vřelá zároveň, zkoumající dualitu duše a těla. Sex i láska jsou kosmickou záhadou.
Sylvia Plathová (1932 – 1963), americká prozaička a básnířka, je známa českým čtenářům díky románu Pod skleněným zvonem (Argo, 1998) a sbírce Noční tance (Argo, 2002). Nyní Argo přichází se souborem tří kratších dětských příběhů, které potěší nejen děti, ale uchvátí i dospělé. Obdivovatele Plathové jistě překvapí nečekaná hravost a rozmarná potrhlost textů. Prozaický příběh Kuchyň paní Třešinkové napsala Plathová v roce 1958 pro dětský časopis, publikován byl ale poprvé až v roce 2001, tedy 38 let po autorčině dobrovolné smrti. Vypráví se v něm o kuchyňských přístrojích, jež jsou přesvědčeny, že dokážou lépe plnit úkoly svěřené jejich kolegům v kuchyni, a způsobí tím naprostý chaos. Ve veršované Knížce o postelích, poprvé vydané v roce 1976, sestavila Plathová úžasnou kolekci všemožných postelí s překvapivými, báječnými schopnostmi – dovedou kupříkladu cestovat pod vodou, plachtit vzduchem, spát pod sněhem, poskakovat či malovat. Třetí příběh o Tomášovi a jeho vytouženém hořčicově žlutém obleku pro všechny příležitosti má název Oblek, kterému nic nevadilo
Je pozdní léto roku 1944 a v oblasti Pečenga na severu Finska probíhá laponská válka.
Nemanželská dcera ze šamanské rodiny, odmalička odsunutá na okraj společnosti, vykonává důležité povolání porodní báby. Její život, to jsou cesty v nočním mrazu, pach dezinfekce a krev. Všechno se však změní, když potká nacistického důstojníka Johannese, který se „na ni podívá, jak se ještě nikdy nikdo nedíval“, a bezhlavě se do sebe zamilují. Hrdinka pak z vlastní vůle následuje německé šiky do vojenských a vězeňských táborů, kde pomáhá jako polní zdravotní sestra. Zatímco dříve však děti vítala do světa, zde se z ní stává anděl smrti a nakonec i ji semelou nemilosrdná kola dějin.
Příběh je ojedinělým ztvárněním palčivé a rozporuplné kapitoly v dějinách Finska, z níž dodnes některé rodiny nesou cejch. Kniha získala v roce 2012 významnou Runebergovu cenu, byla přeložena do více než deseti jazyků a na její motivy se natáčí i film.
Finská spisovatelka a animátorka Katja Kettu (*1978)
vystudovala režii animovaných fi lmů na Akademii
umění v Turku a fi nskou literaturu na univerzitě
v Tampere. Nakonec oklikou přes Tallinn a Londýn
skončila v Helsinkách, kde vyučuje scenáristiku, natáčí
videoklipy a píše knihy. V jejích příbězích se mísí krása
s ošklivostí, vznešenost s nízkostí.
Za svůj třetí román Porodní bába (Kätilö, 2011)
získala Katja Kettu nejvýznamnější fi nské literární
ocenění, Runebergovu cenu.
Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.
Jedna z největších básnických sbírek 20. století, vpravdě kultovní Kvílení, vychází poprvé v češtině v samostatném svazku – v klasickém překladu Jana Zábrany, který mohutně ovlivnil i moderní českou poezii. 2. svazek edice angloamerických básníků.