Novomanželé Ellen a Vazoun se stěhují ze Seattlu do New Yorku, kde se chce Ellen prosadit jako malířka. Jedou tam v pečené krůtě, již vyrobil ženich nevěstě jako svatební dar bez jakýchkoli uměleckých ambicí. Nebyl by to Tom Robbins, aby to nedopadlo přesně naopak. Ellen dělá obyčejnou servírku v baru vedeném Arabem a Židem, stojícím přímo proti budově OSN, zato krůtu koupí Muzeum moderního umění a Vazoun se stane přes noc slavným umělcem. V románu vystupují navíc oživlé věci: Malovaný kolík, Lastura, Lžička, Špinavá ponožka a Guláš v konzervě, které za svými majiteli do New Yorku putují. Fantazie, hravost, inteligentní humor, jazyková vynalézavost a vypravěčské nadání jsou očekávanými atributy čtivého románu, jenž bývá označován za Robbinsův nejlepší.

MUDr. Miloš Kadlec (1950) je profesí lékař, ale v civilním životě také táta a dědeček. Pohádky z lesa původně vyprávěl své dcerce a jejím kamarádům v létě na chatě, o řadu let později je rádi poslouchali jeho vnuci.
Klouzek, bedla, hadovka, hořčák, hříbek, helmovka… Všechny vymyslel a vytvořil Houbový mužíček. Nevěříte? V knížce se to dozvíte. Čtěte, nebo ještě lépe, ať vám krátké příběhy přečtou rodiče. Jsou úsměvné a vlídné, pohladí před spaním, rozveselí i za deštivého dne.
A potom v lese choďte tiše a mějte oči dokořán – možná potkáte Šišáka, zahlédnete Pařezníka, anebo dostanete pusu od Jahodové panenky.

Dějiny královského města Kolína nad Labem je dosud jedinou syntézou dějin města Kolína a dosud nenalezla náhradu v novém zpracování. I pro dnešního badatele a čtenáře je potřebným zdrojem poučení. Autor Vávra (1838 až 1912) čerpal i z pramenů dnes ztracených nebo nezvěstných. A tak i přesto, že poslední vydání vyšlo již více než před 100 lety, zůstává toto dílo v řadě ohledů základní pomůckou, po které musí zájemce o kolínskou historii sáhnout. První díl popisuje období do roku 1816. Druhý díl popisuje období od roku 1816 až do roku 1886.

Vydání knihy podpořilo město Kolín.

Jmenuji se Peter Grant. Ještě nedávno jsem byl obyčejný četnický zelenáč v řadách londýnské Metropolitní policie. Jedné noci jsem se ale při vyšetřování jisté vraždy pokusil získat svědeckou výpověď od muže, který byl sice mrtvý, ale jinak znepokojivě výřečný, což mi zajistilo pozornost vrchního inspektora Nightingalea, posledního čaroděje Anglie. A právě tehdy začal můj příběh.

Nyní jsem policejní detektiv a čarodějův učeň, první učedník za padesát let, a můj svět už není zdaleka tak jednoduchý, jak býval.

„Vynikající městská fantasy, kterou byste si měli přečíst.“

– Patrick Rothfuss

„Zábavné, nápadité a skvělé čtení.“

– Charlaine Harrisová

„Na Aaronovitche si dejte dobrý pozor.“

– Peter F. Hamilton

Generace prarodičů dnešních dospělých byla zvláštní tím, že její příslušníci postupně žili v několika státech a společenských zřízeních, aniž by vytáhli paty ze svého města. Bouřlivé zvraty dvacátého století se jim vryly do životů a daly vzniknout komickým i dramatickým příběhům, které jejich vnuci nadšeně hltali. A nové s nimi prožívali. Jak vypadalo dětství vedle jednoho takového dědy na rázovitém východočeském venkově? Vedle dědy přesvědčeného komunisty, který prošel nacistickým vězením a sabotoval invazi v roce 1968? Dětství kluka, kterého politika vůbec nezajímala, ale chtěl vědět, co se skrývá v té bedně s haknkrojcem v dílně pod ponkem…
Známý propagátor internetu a renomovaný technologický publicista Patrick Zandl vzpomíná na svého dědu – a potažmo celou generaci Husákových prarodičů – s humorem i nostalgií.

Na stránkách této knihy najdeme obrazy mistrovských děl všech dob, nejedná se však o dějiny umění, jak je obvykle chápeme. Ilustrace i rozsáhlá antologie textů mají čtenáři přiblížit rozmanité představy o kráse, jak se projevovaly od dob starého Řecka až dodnes. Dozvíme se, jak různě byla pojímána krása přírody, květin, zvířat, lidského těla, nebeských těles, matematických vztahů, světla, drahokamů, Boha i ďábla. Třebaže se dochovaly jen texty filozofů, spisovatelů, vědců, mystiků či teologů a svědectví umělců, na základě těchto dokumentů si lze učinit představu, jak vnímali krásu běžní lidé i páriové všech dob.
Editor Umberto Eco.

Tato kniha Umberta Eca je jakýmsi protějškem jeho Dějin krásy. Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí. Protějškem krásy jsou také groteskní tvary, odpudivé, dekadentní ovzduší opiových doupat, kam vstupuje Dorian Gray, svět vampírů i podivných bytostí vylovených z moře, neovladatelných pudů i děsu, prorockých vizí i apokalypsy, banálního zla i napohled směšných příhod. To vše není krásné, je to však podmanivé. Při četbě knihy nemůžeme nedat za pravdu moudrému Římanovi, když říká, že v přírodě není ošklivosti.

Harry August, hrdina knihy, má podivuhodnou schopnost: jakmile zemře, vrací se do chvíle svého zrození a prožívá svůj život znovu od začátku, ale se všemi vzpomínkami na to, co už prožil. Autorka s tímto motivem dovedně pracuje – vypráví o tom, jak Harryho zaskočí první znovuzrození, jak této zvláštnosti uvyká a učí se jí využívat, jak se seznamuje s dalšími lidmi obtíženými podobným darem. Někteří jsou starší než on a žili už před jeho narozením; jiní se naopak narodí až za Harryho života a přežijí ho. Vytvářejí tak řetězec, po kterém lze posílat zprávy napříč dějinami – a právě Harrymu se přihodí, že ho těsně před jednou z jeho smrtí navštíví dívenka a prosí ho, aby při dalším zrození předal zprávu do minulosti: blíží se konec světa a jen lidé jako Harry tomu můžou zabránit – pokud jim ovšem na světě záleží…

Kniha získala respektovanou cenu John. W. Campbell Memorial Award pro nejlepší román roku.

Autor kultovních svazků, jako je Parfém bláznivého
tance nebo I na kovbojky občas padne
smutek rozhodně nárok tentokrát přijít
s knihou vzpomínek. Sám o ní vehementně
tvrdí, že nejde o autobiografi i, a možná má
pravdu. Tenhle velikán americké bohémy
a sběratel majonézy totiž snáší jeden
důkaz za druhým, že jeho život jako by
vypadl ze stránek jeho románů, a znalci
jeho díla v jeho vzpomínkách určitě najdou
mnoho zárodků, které později vyklíčily
do literárních motivů. V rozvětveném
vyprávění s mnoha odbočkami nás Robbins
seznámí se svým dětstvím prožitým ve
virginském horském městečku za Velké
hospodářské krize, dozvíme se, jak se
z něj díky vojně stal pacifi sta i milovník
asijské kultury, počastuje nás (pro nás
Středoevropany legračně užaslým) popisem
svých prvních houbařských výprav, poučí
nás, proč jíst a nejíst kimči – a zejména
strhujícím i vtipným způsobem vylíčí, jak
žila americká umělecká avantgarda koncem
padesátých let, v dobách, kdy se společnost
u nás ještě vylízávala z nejhorších ran
nejtužšího komunismu.
Z pozice očitého
svědka a účastníka popisuje sanfranciskou
hippie vlnu a vyznává se ze svého veskrze
pozitivního vztahu k psychedelikům,
vypráví, jak se z literárního kritika-samouka
stal známý romanopisec, a více či méně
láskyplně se zmiňuje o mnoha láskách
svého života. Chcete se dočíst o satori
prostřednictvím neonového golfového míčku
a o tom, jak sledovat experimentální filmy
Andyho Warhola coby strhující thrillery?
Jste na správné adrese.

K českému čtenáři se konečně dostává kniha o „baby-led weaning“ (BLW), tedy o zřejmě nejpřirozenějším způsobu zavádění pevné stravy u kojenců, kdy celý proces řídí samo dítě- účastní se rodinného stolování, samo se krmí a samo si vybírá, co bude jíst. Díky tomu se rozvíjejí přirozené dovednosti a schopnosti dítěte, koordinace ruka-oko, jemná motorika, samostatnost… Není potřeba vařit žádná pyré, kašičky nebo přesnídávky. Jídlo je zábava a jídelní stůl se nemění v bojiště, jak tomu často bývá při klasickém krmení lžičkou. Autorky- odbornice na stravování malých dětí a novinářka- v knize popisují celý proces „dítětem vedeného odstavení“, radí kdy, jak a s čím začít, ale i na co dávat pozor a čemu se vyhnout. Především však čtenářům poradí, jak dítěti pomoci k tomu, aby si zamilovalo dobré jídlo.