Kniha Skalní Pantheon a přírodní park na panství Malá Skála v Čechách z roku 1828 od autora Franze Ferdinanda Effenbergera je průvodce a pomocník při poznávání jednoho z nejcennějších přírodních areálů s pomníky a souborem pamětních nápisů v Čechách. Romantickou úpravu krajiny prováděl v letech 1803–1832 majitel panství, textilní podnikatel Franz Zacharias von Römisch. V ruinách skalního hradu i ve volné přírodě nechal budovat pomníky a desítky oslavných nápisů pro co možná nejvíce mytologických, historických i současných hrdinů a osobností, vysazoval nové aleje a zušlechťoval krajinu. Vynikající překlad Vratislava Slezáka nabízí „poutníkům“ možnost, aby maloskalský panteon lépe poznali, a českým badatelům dává podrobně nahlédnout do myšlenkového světa romantismu.

Oblast X byla desítky let odříznutá od zbytku kontinentu. Rozlehlé pozůstatky lidské civilizace znovu opanovala příroda.

První expedice se vrátila se zprávami o nedotčené, rajské krajině. Všichni členové druhé expedice spáchali sebevraždu. Třetí expedice zanikla při přestřelce, když se její členové obrátili proti sobě. Účastníci jedenácté expedice se vrátili jako stíny svých dřívějších já a během několika měsíců po návratu zemřeli na agresivní rakovinu. Nyní se chystá dvanáctá…

Na místo dorazí s tím, že očekávají neočekávané, a Oblast X skutečně dostojí své pověsti – brzy objeví obrovskou topografickou anomálii a formy života, které se vymykají veškerému chápání. Avšak tím, co všechno změní, jsou především tajemství, která si do Oblasti X přinesli sami účastníci expedice.
Oblast X byla desítky let odříznutá od zbytku kontinentu. Rozlehlé pozůstatky lidské civilizace znovu opanovala příroda.

Londýn 1889. Hrůzovláda Jacka Rozparovače zrovna skončila, ale další éra nepochopitelného násilí právě začíná. Nově založený tým vyšetřovatelů vražd musí čelit útoku do vlastních řad – v kufru na nádraží se najde zohavené tělo inspektora Littlea a nastává závod s časem. Londýn je městem na pomezí nové éry – v salonech měšťanských domů se vedou intelektuální debaty a technický pokrok kráčí nezadržitelně kupředu, ale chudina stále živoří ve stokách připomínajících středověk. Inspektor Day, který do Londýna přibyl teprve nedávno z venkova, pochybuje, že tohle město někdy pochopí, pochybuje, že je dost dobrý pro svou milovanou novomanželku, a ze všeho nejvíc pochybuje o tom, že je dost chytrý na to, aby vraždu, která nezůstane osamocenou, vyřešil. S pomocí dr. Kingsleyho, prvního forenzního patologa, a Henryho, pouličního blázna, však jeho šance na úspěch překvapivě stoupají. Viktoriánský Londýn se svými brlohy a zatracenci bojujícími o přežití pod tenkou slupkou modernity vás vtáhne do temného labyrintu a už vás nepustí.

Existenciální próza, jejímž leitmotivem je neschopnost člověka bez bezpečného zázemí v dětství vstoupit do přirozených vztahů se světem. Tato nedostatečnost se v průběhu textu nenápadně převrací v pocit vyvolenosti vyvrženého a v pohrdání „tou druhou stranou života“. Postavu sledujeme do chvíle, kdy absolutně rezignuje na socializaci. Vyjít z izolace je pro hrdinu, spisovatele Pak Pugila, totiž nebezpečné a žádá si dodržování obecných zvyklostí, ať už v běžném provozu, nebo v partnerském vztahu, který si hrdina vykládá jako absolutní, s majetnickými nároky. Vidíme zde, jak se původně nevědomý obranný mechanismus kohosi „jiného“ nakonec stane jedinou možností přežití, a poměrně zřetelně se tu odkrývá proces odcizování se v Koreji doby překotné modernizace. Ne náhodou je děj zasazený do 70. let 20. století, do období vojenského režimu prezidenta Pak Čonghuiho, režimu nesvobody a společenských otřesů.<
>

I Sungu (nar. 1959, Čanghung, provincie Jižní Čolla) dnes patří mezi uznávané jihokorejské prozaiky, někteří světoví spisovatelé o něm dokonce mluví v souvislosti s možnou Nobelovou cenou za literaturu. Vystudoval teologii a učí kreativní psaní na univerzitě Čoson. Je považován za jednoho z nejnadanějších autorů generace 90. let, jeho specialitou jsou filosoficko-náboženská témata. Oceňován je doma i v asijském kontextu, z jeho děl je nejpřekládanější právě román Ta druhá strana života (korejsky 1993), která se dočkala vydání v němčině, angličtině a francouzštině.

Vydání knihy podpořil Ústav pro překlad korejské literatury LTI Korea.

Prozrazovat cokoli z románů Toma Robbinse je vůči čtenáři nefér. Je možné prozradit jen to, čím se jen trochu liší od těch předchozích. Tento autorův předposlední román z roku 1994 je vyprávěný nezvykle v druhé osobě, hlavní postavou je opět žena – tentokrát burzovní makléřka, která zažije krach, a kniha je záznamem následujícího víkendu, jenž by měl být v hrůzném očekávání nejisté budoucnosti pro ženu peklem: všechno je ovšem jinak a v románu Toma Robbinse ji čeká gejzír bláznivých situací a osudových setkání. Ani v tomto románu nezapomíná autor na rozvíjení šílené filosofické teorie, která se tentokrát točí hodně kolem žab.

Někde zvoní telefon (2010) sleduje osudy čtyř mladých hrdinů během pohnuté doby politických nepokojů v Korejské republice na přelomu 80. a 90. let 20. století. Hlavní postavu románu, někdejší studentku literatury Čong Jun, vrhne zpět do víru vzpomínek na její vysokoškolská léta v Soulu nenadálý telefonát od bývalého přítele. Prostřednictvím návratu do doby jejího mládí Čong Jun znovu prožívá euforickou lásku i bolestné ztráty, které jsou neoddělitelně propletené s tragickými událostmi na pozadí tehdejšího autoritativního režimu. Do osudů čtyř mladých lidí zasáhne znepokojivá atmosféra frustrace z politického vývoje v zemi, provázená neustálými studentskými demonstracemi, protesty vůči potírání protivládních hnutí a pátráním po nezvěstných kamarádech. Kniha prozkoumává otázky, zda lze najít v životě s milovaným člověkem útočiště před nejistotou a samotou a nakolik se naše celoživotní směřování formuje v době dospívání.

Sin Kjongsuk (1963) je jednou z čelních představitelek soudobé korejské literatury. Narodila se v malé vísce v provincii severní Čolla na jihozápadě Korejského poloostrova, kde vyrůstala se svými pěti sourozenci. Z rodného domu se brzy přestěhovala do Soulu a vystudovala zde Soulský umělecký institut. Za prvotinu Zimní pohádka (Kjoul uhwa), kterou vydala hned po dokončení školy ve svých dvaadvaceti letech, získala v roce 1985 cenu Munye Joongang, významné domácí ocenění pro začínající autory. Obrovský úspěch zaznamenal román z roku 2009, Modlitba za matku (Ommarul putchakhe), jehož práva k publikaci byla prodána do více než 20 zemí (vyšel také v roce 2013 v českém překladu anglické verze v Knižním klubu). Román se zařadil mezi největší celosvětové bestsellery, katapultoval Sin Kjongsuk mezi nejpopulárnější soudobé korejské spisovatele a zároveň jí přinesl, jakožto první korejské autorce (a zároveň první ženě), cenu Man Asian Literary Prize. Někde zvoní telefon (Odisonga narul čchannun čonhwaberi ulligo) je autorčiným románem z roku 2010.

Vydání knihy podpořil Ústav pro překlad korejské literatury LTI Korea.

Vstupte do lesa, jenž dokáže zhmotnit postavy z vašich snů, ale i z drsné, dávno zapomenuté minulosti. Do lesa, který je tím větší, čím hlouběji se do něho ponoříte, a z něhož nemusí být návratu…

Když se Steven Huxley po válce vrátí do rodného domu na okraji zdánlivě nevelkého lesa uprostřed anglického venkova, zjišťuje, že už nic nebude jako dřív. Otec, který se snažil neprostupný hvozd zkoumat a často do něj odcházel na několikatýdenní výpravy, za podivných okolností zemřel. A bratr Christian, druh z dětských her, jako by jeho posedlost zdědil.

Kdo jsou tajemné postavy, které z lesa vystupují, a jsou vůbec z masa a kostí, nebo spíše z hlíny a větví? Čím víc se les brání Stephena pustit dovnitř, tím víc ho svými tajemstvími přitahuje. Osudově.

Jeden z nejpodmanivějších, nejoriginálnějších románů britské fantastické literatury se po více než dvaceti letech vrací v revidovaném, nově ilustrovaném vydání doplněn předmluvou Neila Gaimana.

„Jedna z nejzvláštnějších, nejpůvabnějších, nejsugestivnějších fantasy, jakou jsem kdy četl.“

– Keith Roberts

„Příběh, který můžete číst opakovaně a vždy se stejným potěšením.“

– Michael Moorcock

„Nesmírně poutavý a chytrý román.“