Istanbul je poutavým a současně
nezvyklým pohledem na jednu ze
světových metropolí očima autora, který
je s ní neodlučně spjat. Kniha je nejen
holdem Istanbulu a Bosporské úžině,
ale i jakousi osobní kronikou Pamukova
uměleckého zrání. Rodinná historie
a autorovy vzpomínky se prolínají
s esejemi o malířích, spisovatelích
a cestovatelích – západních i tureckých –
spojených s Istanbulem. Pamukův
Istanbul však není radostnou ódou na
tisícileté město, nýbrž zachycuje město
spíše v jeho pochmurných tónech a s jeho
bytostnou melancholií, zdůrazněnou
i podmanivými fotografi emi Ary Gülera.
Jedné deštivé říjnové noci je v opuštěném skladišti na Manhattanu nalezeno mrtvé tělo krásné a mladé Ashley Cordovové. Přestože policie označí její smrt za sebevraždu, dlouholetý investigativní žurnalista Scott McGrath má jiné podezření. Vyšetřování podivných okolností obklopujících Ashleyin život a smrt dovede McGrathe tváří v tvář odkazu jejího otce: legendárního režiséra kultovních hororů Stanislase Cordovy – muže v ústraní, kterého na veřejnosti nikdo neviděl již déle než třicet let. Poháněn touhou po pomstě, zvědavostí a potřebou odhalit pravdu nechá se McGrath i se svými dvěma novými pomocníky vtahovat hlouběji a hlouběji do Cordovova tajemného, hypnotického světa. Když se k odhalení režisérových tajemství přiblížil naposledy, stálo ho to manželství i kariéru. Tentokrát by mohl přijít o mnohem víc.
Marisha Pesslová (1977) vyrůstala po rozvodu rodičů jen s matkou (i když za otcem, Rakušanem, jezdila pravidelně do Evropy), která vybavila dceru nejrůznějšími schopnostmi: Marisha jezdila na koni, malovala, hrála jazz a učila se francouzsky. Vystudovala literaturu. Psát začala v Londýně, kde se na čas usadila. V současnosti žije v New Yorku. Začala psát dva romány, a teprve rukopis toho třetího – Vybrané okruhy z mechaniky pohrom (česky Argo, 2008) o velmi jedinečném vztahu dcery a otce – poslala literární agentuře a po dvou letech pak vyšel. Stal se knihou roku, dostal se do žebříčku deseti nejlepších debutů a jeho práva se prodala do zahraničí.
Nové ilustrované vydání slavné pentalogie. V Restaurantu na konci vesmíru všichni čtyři protagonisté dostanou hlad, a tak se vydají na cestu časem do nejluxusnější restaurace, jaká kdy existovala či bude existovat, přičemž se opět něco přiučíme o historii a místopisu naší Galaxie, a také o gramatice pro cestovatele v čase.
Ilustrátorem nového vydání je jeden z nejlepších současných komiksových kreslířů Dan Černý.
Nález lidských ostatků v podunajských lesích přivede Barbariče na stopu bezohledných lupičů a překupníků s otroky. Notář musí povolat na pomoc Steina a Jaroše. Společně putují do Prešpurku, který se po pádu Budína stal hlavním městem Uher. Zdánlivě jednoduchý případ se rychle zkomplikuje. Vyšetřovatelé musí zjistit, jak únosy mladých žen souvisí s odvěkým soupeřením měšťanů s hradní šlechtou, tajemnou sebevraždou bývalého rychtáře a hlavně běsněním přízraku, jehož oběti bývají nalezeny s ohavnými popáleninami. Poslední, co Prešpurk v předvečer voleb a velkého výročního jarmarku potřebuje, je rozsáhlé vražedné spiknutí… Ve třetím románu cyklu historických detektivek Juraje Červenáka ožívá dobová Bratislava. V napínavém příběhu se splétají místní strašidelné pověsti s historickými souvislostmi a působivě vykreslenou atmosférou města a jeho okolí.
Aby poznal život chudých z první ruky,
vydával se George Orwell na výpravy
do chudých městských čtvrtí, nejprve
v Londýně a později i v Paříži. Oblékal se
jako nuzák, aby mezi místní lépe zapadl,
protloukal se jen s minimem peněz,
přespával v zavšivených ubytovnách,
pracoval jako myč nádobí. S tím, jak chudí
žijí a umírají, se seznámil bezprostředně
též v jedné pařížské nemocnici, když na
svých toulkách onemocněl.
Orwellova sociologická reportáž dodnes
slouží díky své upřímnosti a procítěnosti
jako protipól všech suchých statistik
o nezaměstnanosti, chudobě a bídě.
Chytrá, zábavná a otevřená příručka pro dospívající slečny zodpoví všechny důležité otázky, které si kladou dívky v pubertě. Autorka řady knih pro dívky, původně učitelka, upřímně a vtipně vysvětluje vše o dospívání, tělesných změnách, menstruaci, citech a pocitech, sexu i sexuální orientaci nebo šikaně, ale i o praktických věcech, jako je péče o vlasy a líčení. Tato kniha řadě rodičů ulehčí trapné chvilky, kdy se osmělují vstoupit do zrádných vod zásadního rozhovoru s ratolestí na prahu dospívání. Dokonce to udělá za ně.
Hayley Longová se začala věnovat psaní ještě jako učitelka anglického jazyka. Již její první kniha určená pro dospívající mládež, Lottie Biggs Is (not) Mad, získala ocenění White Raven Award a Hayley začala psát na „plný úvazek“. Její další kniha What s up with Jodi Barton získala cenu Essex Book Award a byla v užším výběru pro Costa Book Award. Žije v Norwichi s manželem a králíkem.
Příběh drsného románu z prostředí podsvětí
„nejbohatšího města na světě“ (myšlen Stavanger,
centrum norského ropného průmyslu) se odehrává
během tří po sobě jdoucích dnů na konci září někdy
v blíže neurčené současnosti. Je vyprávěn po krátkých
kapitolách, střídavě z pohledu několika hlavních
postav.
Jednou z nich je státní úředník Pal, od něhož
odešla manželka a který sám vychovává dvě dcery,
propadl internetovému hazardu a nasekal ohromný
dluh, který nutně potřebuje vyrovnat. Dalšími jsou
Rudi a Jan Inge, kriminálníci v krizi středního věku.
Pal se zná s Rudim z dětství a teď ho požádá o pomoc.
Domluví se na pojistném podvodu, ale Pal si až příliš
pozdě uvědomí, když se zaplete s partou kriminálníků,
může se to obrátit proti němu…
Kromě hlavní dějové
linky jsou v románu rozehrané dva vedlejší příběhy
dalších postav (známých a příbuzných), které
vyprávění a celému prostředí dodávají na plasticitě.
Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.
Autor se v této esejisticky pojaté práci
zamýšlí nad jen zdánlivou moderností
současného světa. Na příkladech
středověkého a současného vnímání
času, prostoru, prožívání dětství a stáří,
eschatologie, vztahu k penězům,
k uzavírání manželství, k migracím na větší
vzdálenosti i uvnitř města ukazuje, jak
mnoho mají lidé současnosti společného
s lidmi středověku, jak se v mnoha ohledech
jen zdánlivě změnily každodenní mody
lidského chování a myšlení.
Mimo to si
detailně všímá stále rostoucí dohlížitelské
role státu, jenž člověka současnosti
v mnoha ohledech zbavuje dřívější
svobody, stejně jako ho ve svobodném
uvažování omezují společenské stereotypy
a předsudky.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Román Vězněná je bezkonkurenčně nejlepším thrillerem z pera Pavla Renčína. Čtenáři přebíhá po zádech mráz, když uváží, že děsivý příběh je inspirován skutečnou událostí ze šumavského pohraničí. Ponořte se do dusivé atmosféry samoty, divoké přírody a zla, které překonává lidské chápání. Při čtení se vám možná vybaví jméno Stephena Kinga, jehož dílům se román žánrově blíží.
Středoškolský učitel Martin trpí nočními můrami a podivnými výpadky paměti. Připadá mu, jako by jej stahovala neviditelná bažina, propadá záchvatům zuřivosti – a v posteli se mu zjevuje mrtvá dívka, o níž tuší, že by ji měl znát. Děsí se toho, jakou roli mohl v její smrti sehrát. A možná že se jen ztrácí v hlubině šílenství. Jeho tajemství má kořeny ve čtyřicet let staré minulosti a klíč k němu drží v ruce malá holčička Marie, která jede na prázdniny do šumavských hvozdů. Brána k jejímu hrůznému osudu, jenž je neoddělitelně propojen s osudem Martinovým, je otevřená dokořán a už není cesty zpět…
Pod hvězdami je první knihou Miloše Vacíka, hudebníka, perkusisty a výtvarníka, autora známého nahrávkami inspirovanými jeho cestami po Brazílií, Kubě či Africe. Miloš na svých cestách po světě čerpal také výtvarné cítění a celkovou atmosféru jednotlivých zemí. Tato kniha snoubí autorovy lásky do jednoho celku. Texty jsou jakoby z tisíce a jedné noci, ilustrace vzdáleně inspirované dávnými kolorovanými dřevořezbami. Kniha Pod hvězdami má podtitul Povídky z pouště a moře. V těchto extrémních krajinách se odehrávají záblesky bajek života zvířat, lidského snažení, věčného hledání, to vše pozorované nebeskými světly, chladně a nepovšimnutě.