Jak jsme se ocitli na tomto světě? Je možné se uživit jen psaním? Jak žít smysluplně a nezpronevěřit se vlastní duši? Tyto otázky si klade hlavní hrdina titulní povídky „Odvážný mladý muž na létající hrazdě“, mladík, který se podobá Williamu Saroyanovi, a udává tón celé sbírce: „Jsem vypravěč a mám jen jediný příběh – člověka. Miluji život a před smrtí jsem pokorný. Jsem proti prostřednosti. Je-li někdo poctivý idiot, mohu ho milovat, nemohu však milovat nepoctivého génia. Co živ jsem se smál pravidlům a posmíval se tradicím, stylům i manýrám. Jak je možno dávat pravidla tak nádhernému vynálezu, jako je člověk?“ William Saroyan se narodil roku 1908 v kalifornském Fresnu v rodině arménského původu. Když mu byly tři roky, zemřel mu otec a William byl i se sourozenci umístěn do sirotčince. Později se rodina v čele s matkou znovu spojila a dospívající William začal brzy pracovat. Když doma narazil na několik otcových povídek, rozhodl se, že se stane spisovatelem. Kritiky zaujal především humanistickou povídkou „Odvážný mladý muž na létající hrazdě“, posléze se na literární scéně etabloval emotivními knihami Lidská komedie, Tracyho tygr, Tati, tobě přeskočilo, Mami, mám tě ráda či dramatem Čas tvého života. William Saroyan zemřel v roce 1981. Jedna polovina jeho popela byla pohřbena v Kalifornii, druhá na jerevanském Komitasově panteonu, spolu s Aramem Chačaturjanem a jinými slavnými arménskými rodáky. Sbírka povídek „Odvážný mladý muž na létající hrazdě“ je meditací přemýšlivého mladíka, muže i starce, meditací nad lidským údělem, civilizací, spiritualitou a smyslem spisovatelského umění.“

Sbírka povídek „Odvážný mladý muž na létající hrazdě“ je meditací přemýšlivého mladíka, muže i starce, meditací nad lidským údělem, civilizací, spiritualitou a smyslem spisovatelského umění.

Pro předposlední román amerického spisovatele z roku 1980 s podtitulem „Tak trochu milostný román“ je důležitá krabička cigaret camelek, v níž se příběh také tak trochu odehrává. Novodobá pohádka o zrzavé princezně, kterou rodiče – královský pár žijící v exilu v americkém Seattlu – nechtějí dát jejímu také zrzavému milenci Datlovi, hledanému vyhlášenému teroristovi, a která tudíž podniká jisté složité kroky, aby se se svým milencem opět shledala. I tato kniha je gejzírem nejneuvěřitelnějších nápadů, obrazů, fantazií a představ, slovních hříček, humoru atd., atd., a přitom o tom všem musíte přemýšlet. „Varování ministra kultury: Četba způsobuje nevratné změny myšlení“

Rozsáhlý výbor z korespondence českých jezuitů z let
1657–1741 zahrnuje popisy jejich evropských cest
do Itálie a Španělska a výjimečně i do Portugalska,
ale především listy ze zámořských misií do tzv.
Západních Indií (Karibské oblasti, Mexika, Střední
a Jižní Ameriky a do Tichomoří). Barvité a emotivní
popisy doslova a do písmene nového světa, do něhož
jezuité vstoupili mnohdy jako vůbec první obyvatelé
českých zemí, zahrnují i unikátní líčení týdny až
měsíce trvajících interkontinentálních plaveb,
popisy prostředí a života na americké pevnině,
domorodých obyvatel, místní fauny a flóry, klimatu
a událostí. Čeští jezuité poznali a popsali prostředí
jihoamerických velehor, amazonského pralesa,
vyprahlých mexických hor, tropické prostředí palem
a pláží na tichomořských ostrovech. V jejich zprávách
najdeme rovněž četná pozorování evropské reality:
náboženských oslav, soudů, poprav a jiných událostí
každodenního městského života v katolické části
Evropy.
Tuto unikátní sbírku cestopisných, etnografi ckých
a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa
lze s ohledem na prostorovou i obsahovou pestrost bez
nadsázky nazvat „exotickou perlou českého barokního
písemnictví“. Její unikátnost tkví i v tom, že se
s největší pravděpodobností jedná o nejpočetnější
skupinu obyvatel české kotliny, která se vypravila do
tolika oblastí celého světa, a hlavně o tom vytvořila
rozsáhlé písemné svědectví, které se zčásti dochovalo.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Kniha Purkmistrova dcera vznikla v rámci konceptu
„mikrohistorie“. Ozment si za hrdinku své knihy vybral
osud dcery purkmistra ze švábského Halle v Bádensko-
-Württembersku. Anna Büschlerová po smrti své matky vedla
bohatou rodinnou domácnost. Tento život jí ale nevyhovoval
a uspokojení začala hledat v extravagantním sexuálním
životě.
Záhy se však dostala do konfliktu se svými sourozenci
a se svým otcem Hermannem Büschlerem, jenž usiloval o to,
aby se vyšvihl do šlechtického stavu a změnil svůj sociální
status. Protože obyvatelé města považovali Annino chování za
nepřípustné, stala ona i její otec, jenž ztratil purkmistrovský
úřad, předmětem soudního vyšetřování, v němž byly
využity Anniny milostné dopisy. Cílem onoho vyšetřování
bylo exemplárně ukázat, v jakých mezích se má pohybovat
spořádaný měšťanský život raného novověku. Ozmentova
kniha je tedy nejen vynikajícím a barvitým „románem“
založeným na reálných příbězích, ale zároveň i skvělým
obrazem podob sociální disciplinace v duchu reformní
mravnosti 16. století.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Epos Vilém ze země Slovanů (Wilhelm von Wenden) vznikl v okruhu dvora předposledního přemyslovského krále Václava II., kterého oslavuje. Původ autora Oldřicha z Etzenbachu (Ulricha von Etzenbach) je nejasný, ve svém starším díle o Alexandru Velikém tvrdí, že pochází ze země lva, což by mohla být některá ze zemí pod vládou přemyslovských panovníků. Dílo je dnes téměř zapomenutou literaturou i historickým pramenem. Hrdinský příběh sepsaný ve staré němčině čítá celkem 8358 veršů.

.
ukázka z díla:

Přátelství kvetlo řečí,
slyšte dál, chytře líčí:
„Na pána všichni hledíte! 3515
Původ má v říši bohaté.
Hleďte, jaký nyní nese stav.
Urozené děti, paní, mrav
opustil a s nimi své místo.
Ke Kristu vyšel sám, ač přesto, 3520
že nechal svůj lid i zemi.
To Vilém je zde a s námi,
Z velké dáli Slovan jest.
Vydal se k nám přijmout křest,
přeje si věčné křesťanství. 3525
Já jsem dosud as, to se ví,
ani při svém dobrém věku,
neviděl, co zkusil vskutku.
Proto k Bohu měl by jít,
podle vás se zařídit 3530
a přistoupit ke křtu!

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Úpadek anglické vraždy, třetí svazek esejí George Orwella z let 1945-1946, přináší jak angažované texty „Proč píšu“, „Svoboda tisku“, „Vy a atomová bomba“ či „Antisemitismus v Británii“, tak eseje na domácká témata „Na obranu anglické kuchyně“, „Přímluva za otevřený oheň“, „Zamyšlení nad žábou obecnou“ a „Šálek dobrého čaje“, ale rovněž málo známé Orwellovy recenze, například Dostojevského Zločinu a trestu a Bratrů Karamazových nebo Pruského důstojníka D.H. Lawrence. Nelze také opomenout vtipné a trefné dobové úvahy zveřejňované ve sloupcích „Jak to vidím já“.
Esejistické dílo George Orwella vychází ve čtyřech svazcích a obsahuje celkem 241 esejí, analýz, recenzí a novinových sloupků. V této podobě se jedná o nejúplnější, nejširší a naprosto vyčerpávající souhrn Orwellovy publicistiky v češtině.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

V monografii předposledního přemyslovského panovníka autor přináší nové pohledy založené na několikaletém studiu pramenů i moderní literatury. V první části knihy představuje panovníkův život v souřadnicích domácí i zahraniční politiky, ve druhé se zamýšlí nad fungováním středověkého státu, dvorským prostředím a rytířskou kulturou, jíž se právě okolí tohoto posledního velkého Přemyslovce vyznačovalo. Všímá si také faktorů, které spoluurčovaly směr vlády (královští rádci, zemská šlechta, duchovní hodnostáři), a sdostatek prostoru věnuje i nálezům bohatých stříbrných ložisek na Kutnohorsku i expanzi české moci do Polska a Uher. V posuzování vývoje české společnosti přemyslovského období se do značné míry rozchází s běžně publikovanými názory. Václava II. zobrazuje jako panovníka s bystrým úsudkem a silnou vůlí, jako jedince na vrcholu společenské pyramidy, kterému není nic lidského cizí.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Na komiksovou knihu Stopa legionáře, která mapuje historii československých legií za první světové války, navazujeme volným pokračováním s podtitulem Osudy. Najdete v ní osudy dvaceti známých legionářů, které jsou vždy popsány ve stručném životopisu a krátkém komiksovém příběhu. Komiksy se zaměřují na klíčové události jejich životů a zdaleka nejsou situovány jenom do období první světové války. Mnoho legionářů bylo zapojeno do odboje za německé okupace, některým později zkřížili životní dráhu komunisté, jiní se zase vydali na cestu zla ať už na straně fašizmu či komunizmu. Dvacet osudů je zkrátka rozprostřených do velké části dvacátého století a živě dokumentují naše divoké novodobé dějiny.

V knize najdete tato jména: Jan Čapek, Antonín Číla, Stanislav Čeček, Emanuel Moravec, František Moravec, Radola Gajda, Otto Gutfreund, Otakar Husák, Sergej Ingr, Vladimír Klecanda, Karel Kutlvašr, Vojtěch Luža, Josef Mašín, Rudolf Medek, Heliodor Píka, Ludvík Svoboda, Jan Syrový, Josef Jiří Švec, Rudolf Viest, Sergej Vojcechovský.

Citlivě a obratně napsaná biografie se věnuje zdánlivě kouzelnému dětství a mládí slavé Jackie, samozřejmě i pohádkovému manželství s bohatým a pohledným senátorem a pozdějším prezidentem, ale vůbec poprvé podrobně zachycuje život Jackie Kennedyové po tragické smrti jejího prvního manžela. Autorka dokumentuje její osamělý a statečný boj s posttraumatickou poruchou, která ji sužovala víc než třicet let, snaží se porozumět ženě, která se skrývala za mediálním obrazem jedné z nejslavnějších žen světa, a portrétuje Jackie tak, jak jsme ji dosud neznali.

„Nestřílejte, tady jsme my, osmnáctý!“
Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena. Hlavní dějový proud knihy tvoří dosud neobjevené osudy devíti vojáků, jejichž příběhy zasahují do několika válečných let na různých frontách. Z jejich osobitého líčení vojenského života se dozvídáme nejen o klíčových událostech jednotlivých válečných let, třeba o sarajevském atentátu, mobilizaci, výcviku, odchodu do pole, důležitých bitvách, zakládání dobrovolných jednotek, vyhlášení Československa, návratu z legií, ale také o stravování na frontě, poznávání cizích kultur, zavádění nových zbraní, zapojení zvířat do válečných operací, o nemocech a zraněních, milostných vztazích ve válečné vřavě, o dezinformační kampani s francouzským zlatem, špionážních aférách a o procesech s velezrádci, budoucími československými politiky.
Texty ilustrují autentické fotografie, pohlednice, korespondenční lístky, kresby a reprodukce rukopisů a tištěných dokumentů. Kniha, chronologicky členěná podle válečných roků, navazuje na úspěšný dvacetidílný pořad Polní pošta vysílaný Českým rozhlasem na stanici Vltava v roce 2014, kdy od vypuknutí první světové války uběhlo sto let.