Jak zachytit nezachytitelné? Jak pojmenovat to, co se děje mezi narozením a smrtí ? Jak uchopit „věčně prchavý okamžik“? Právě takové otázky si William Saroyan klade ve své knize vzpomínek, meditací a úvah. Formou otázek a odpovědí, reálných či fiktivních rozhovoru vede dialog s novinářem, s vlastními dětmi, s ideálním čtenářem, se sebou samým, ba dokonce se svou smrtí, kterou potkal ve snu. Zjišťuje, že život je naplněn paradoxy, o kterých si můžeme maximálně povídat. Nežijeme dlouho, nestačíme se vzájemně poznat, nevíme, co je důležité a podstatné… proto asi tak to nejlepší, co se dá udělat, je dokázat lidi alespoň rozesmát – dát vzniknout radosti v daném okamžiku. „Začal jsem psát tuto knihu v naději, že její psaní zastoupí umírání, mou skutečnou smrt, kterou jsem už nějaký čas cítil nablízku.“

Monografie Karel IV. Historie života velkého vladaře, poprvé vydaná v roce 1998, je zdařilým pokusem o komplexní zachycení života i doby Karla IV. od jeho politických počátků v severní Itálii až po jeho diplomatickou cestu do Francie na sklonku života. Kavka v ní barvitým způsobem líčí nejen Karlovu zahraniční politiku jako římského císaře, ale zároveň se věnuje i jeho způsobu vykonávání vlády a reprezentace moci v Českém království. Na půdorysu rodového vládnutí zkoumá jak Karlovy napjaté vztahy s otcem, tak jeho spoluvládu s bratrem Janem Jindřichem. Velký prostor věnuje i Karlovým snahám, jež vedly ke zvolení jeho syna Václava novým římským králem. Stranou přitom neponechává ani Karlovu literární činnost, jež byla ve své době v panovnickém prostředí zcela ojedinělá a v níž se odrážely panovníkovy pokusy představit sebe sama jako Bohem vyvoleného vladaře, jenž své zkušenosti předává prostřednictvím návodných rad svým nástupcům.

František Kavka (1920-2005) působil jako profesor starších českých dějin na filozofické fakultě Karlovy univerzity. Svůj badatelský zájem zasvětil období od 14. do 17. století, s důrazem na dobu vlády Karla IV. Své stěžejní práce věnované Karlovi IV. a jeho době publikoval až po roce 1989, i když většinu z nich v rukopisné podobě připravil po svém vynuceném odchodu z Karlovy univerzity. Místu Karla IV. v soudobé mezinárodní politice je zasvěcena jeho dvousvazková monografie Vláda Karla IV. za jeho císařství (1355-1378). Kavka v této knize ukázal, že Karel IV. vskutku mistrovsky ovládal umění diplomacie a že dokázal jako politický pragmatik využít všech možností k prosazení svých požadavků, včetně křivých přísah, podpory evidentně nastrčeným knížat (braniborský Lžiwaldemar) apod.

Widukind z Corvey, saský kronikář a historik
10. století (asi 925–975), sepsal kroniku Res gestae
saxonicae sive annalium libri tres (Činy Sasů aneb tři
knihy dějin), v níž vylíčil dějiny Sasů od mytických
počátků a dobytí nového teritoria až do své
současnosti.
Widukind se soustředí hlavně na dobu
vlády Jindřicha I. Ptáčníka a Oty I. Velikého a jeho
zprávy představují mnohdy jediný dostupný zdroj
informací pro některé tehdejší události. Přestože
se věnuje především saským reáliím, nalezneme
v jeho kronice i zmínky o Čechách. Historické
osobnosti Widukind popisuje vesměs pravdivě
a dost spolehlivě, události geografi cky a historicky
vzdálenější však již většinou opřádá smyšlenkami.

Máte-li rádi břitký, suchý anglický humor, nemusíte
ani být dítě, abyste si zamilovali příběhy kultovního
britského humoristy Marka Loweryho. Hlavní
hrdina jeho nové knihy, Roman, je třídní lůzr, suchar
a typický mamánek s děsně trapnou maminkou,
která ho přehnaně opečovává. Roman v ničem
zvlášť nevyniká, ale pozor: miluje koblihy, zvlášť ty
s malinovou náplní. A právě koblihou celý příběh
začíná a taky končí. Kobliha potají ukrytá v kapse
bundy rozpoutá celou sérii nešťastných příhod, které
milému hrdinovi udělají ze života peklo na zemi.
Skvělé!

Mark Lowery vyrostl v Prestonu, dnes žije v Cambridgi
s přítelkyní a dvěma dětmi. Je učitelem, nějakou dobu žil
a pracoval v Itálii. V roce 2012 vyšla jeho prvotina Jenom
ponožky nestačí (Argo, 2014), o rok později volné pokračování
Bez kalhot ani ránu (Argo, 2014). Oba romány se dostaly do užší
nominace na Cenu Roalda Dahla za nejvtipnější knihu roku.

V budoucím světě deptaném změnami klimatu
a suchem se i sníh z hor mění v déšť a déšť se
vypařuje dřív, než dopadne na zem. V rozpadajících
se Spojených státech spolu města Phoenix a Las
Vegas vedou boj o tenčící se podíl na vodě z řeky
Colorado. Ve Vegas působí legendární bojovníci,
kterým se říká „vodní nože“ – asasíni, teroristé
a špehové starající se o ochranu lasvegaských zásob
vody a taky o to, aby to s Phoenixem dopadlo bídně.
Když se vynoří zprávy o zdroji vody, který by
zcela změnil situaci, vyšle Las Vegas svého elitního
vodního nože Angela Velasqueze do Phoenixu, aby
vše prošetřil. Angel se setká se zkušenou novinářkou
Lucy Monroeovou, která hledané tajemství zná. Jenže
Angel nepátrá jen po vodě, Lucy sebou nenechá jen
tak orat – a smrt jednoho nenáviděného vodního
nože by byla jen nízkou cenou, kdyby šlo o to, jak si
zajistit životadárný říční tok.

Monografie je věnována rytíři par exellence,
anglickému králi Richardu I. Jeanu Florimu se
podařilo vytvořit brilantní portrét tohoto krále
opředeného mýty a legendami, v němž neváhal
odkrýt ani temné či skrývané stránky Richardovy
osobnosti (prchlivost, sklony k homosexualitě)
a zároveň vykreslit dějiny rytířské mentality
12. století.
Svou monografii Flori založil na
pečlivém studiu a analýze dobových pramenů,
které interpretuje jasným a přitom čtivým
způsobem, stejně jako na pečlivé kritice novodobé
historické literatury. V první části se autor
zaměřuje i na méně známá období Richardova
života (mládí a pobyt v Poitou a v Akvitánii,
kde vládl v letech 1174–1189 a střetal se zde se
vzpurnou aristokracií), jeho roli normanského
a akvitánského vévody a anglického krále
a neopomíjí ani Richardův pobyt ve Svaté zemi.
Druhá část knihy je koncipována jako portrét krále
v zrcadle rytířských ctností.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Hezká učitelka, objekt touhy všech chlapců, usedá se svými svěřenci do vozíku horské dráhy, aniž by tušila, jaká hrůza na ni čeká…
Uprostřed moře pluje vrak lodi s nesourodou dvojicí trosečníků – holčičkou a mladíkem, který se zcela odtržený od skutečnosti hrouží do rádoby intelektuálních úvah…
Mladinká služebná se náhle ocitne na dlažbě a nemá kam jít…
Chlapec trpící nezájmem, ba krutostí svých rodičů netuší, že oceán se vzdouvá a bouří jeho vinou…
V takových mezních situacích se ocitají mladí hrdinové šestice povídek začínající autorky Milady Mašinové. Tématem je láska ve všech podobách: sourozenecká, rodičovská i milenecká, žárlivá, sobecká, majetnická i sebestředná. Láska, kterou provázejí obavy, aby nás ten druhý citově nezranil. Láska, jejímž blízkým souputníkem je sžíravá, krutá nenávist. Láska, jejíž nedostatek člověka pokřivuje a ničí…

Povídky Milady Mašinové jsou výjimečné úžasnou, hororově laděnou atmosférou a krystalicky čistým, jakoby odtažitým, precizním stylem. Obojí dodává příběhům omračující nádech všudypřítomného strachu, obav, nepatřičnosti a podivnosti.
Knihu doplňují působivé ilustrace mladé ilustrátorky Petry Josefíny Stibitzové.

Je první týden školního roku a Oliver Dalrymple,
neoblíbený a vysmívaný outsider, který je posedlý
biologií a chemií, stojí u své šatní skříňky a v duchu
si přeříkává periodickou tabulku. To je poslední,
co si pamatuje, když se náhle probudí a zjistí, že
se ocitl v podivném nebi zvaném Město a určeném
jen pro třináctileté. Brzy se dalším nebešťanem
stane jeho spolužák Johnny a přináší s sebou první
kousíček do obrazu, který se hrdina snaží složit,
aby se dozvěděl, jak a proč zemřel.
Ve Městě nerostou stromy ani nežijí zvířata,
jsou tam jen nekonečné řady cihlových ložnic
obehnaných vysokými zdmi. Nikdo tam nestárne,
ale každý je trochu jiný, než jaký býval za života. To,
pro co se Oliverovi doma vysmívali, je teď předností
a on si získá kamarády. Najednou se cítí šťastný, je
to pocit, který dosud nezažil. Jenže posmrtný život
má i svou stinnou stránku: Oliver a Johnny pátrají
po tom, co se v onen osudný den stalo, a přitom
odhalují znepokojivé skutečnosti.

Kanadský spisovatel Neil Smith debutoval
v roce 2007 sbírkou povídek Bang Crunch, která
byla nominovaná na řadu cen, mj. na prestižní
kanadskou literární cenu Journey Prize. Noviny
Washington Post a Globe and Mail ji vyhlásily
nejlepší knihou roku. Teprve v roce 2015
publikoval své další dílo, román Třinácté nebe,
který se opět setkal s vřelým přijetím kritiků
i čtenářů. Neil Smith žije v Montrealu a věnuje se
rovněž překládání z francouzštiny.

Shada. Dobrodružství čtvrtého Doktora, které se nikdy
nedostalo na televizní obrazovku. Scénář k němu však
v roce 1979 psal Douglas Adams a Gareth Roberts
nyní původní text dotvořil do podoby příběhu plného
zvratů, zmatků a časoprostorových paradoxů. Doktor se
společnicí Romanou obdrží naléhavou žádost o pomoc od
svého dávného přítele profesora Chronotise z Cambridge.
Když se ale Doktorova TARDIS roku 1979 zhmotní
v knihami přeplněné univerzitní pracovně roztržitého
starého profesora, který o žádné zprávě nic neví, zdá se,
že Doktora s Romanou nečeká nic než projížďky po řece
a spousty šálků čaje. To by ovšem nesměli zaslechnout
jakési mrazivě nelidské úpění přicházející zdánlivě
odnikud. Navíc profesora tíží jedna záhadná ztracená
kniha…
Než se Doktor naděje, pronásleduje ho létající koule
schopná vysávat myšlenky, která patří Skagrovi,
šílenému zločinci, jehož dokonale promyšlený plán na
ovládnutí vesmíru může zhatit jen Doktorova chaotická
improvizace, při které mu zdatně asistují nejen
„humanoidi“ Chris a Clare, ale i mobilní počítač K-9.
Otázku, kdo je Skagra, brzy doplní ještě znepokojivější
otázka: kdo je ve skutečnosti profesor Chronotis? A bude
ve vesmíru dál platit druhý termodynamický zákon?
A kdo nebo co je Shada?

Douglase Adamse (1952–2001) všichni dobře známe jako autora nesmrtelné klasiky
Stopařův průvodce Galaxií. Díky němu si hlídáme, kde máme ručník, vogonské poezii se
vyhýbáme jako čert kříži a v každém případě se snažíme NEPROPADAT PANICE. Málokdo
však ví, že Douglas Adams napsal také scénáře ke třem dílům stejně kultovního britského
televizního seriálu Doctor Who (Pán času). Právě díl nazvaný Shada, jehož románovou verzi
vám nyní přinášíme, nebyl nikdy dokončen ani vysílán, fanoušci Douglase Adamse i Doktora
cestujícího vesmírem se tedy mohou těšit na zbrusu nové dobrodružství.
Gareth Roberts (*1968) je britský televizní scenárista a spisovatel, který se proslavil zejména
jako dlouholetý autor knižní série příběhů na motivy seriálu BBC Doctor Who (Pán času).

Ivan Havel chodil za svým bratrem Václavem
o dva kroky pozadu, sourozenci Jana Zajíce
měli zakázáno na vysoké škole vynikat, Helena
Landovská se kvůli bratrovi Pavlovi stala tajnou
bytnou disentu a Hana Hnátová posílala bratrovi
Arnoštu Lustigovi do emigrace jeden pár polobotek
ve dvou balíčcích. Zdenu Mašínovou vláčeli po
útěku jejích bratrů k výslechům po schodech
se zavázanýma očima, nadějnou tenistku Janu
Navrátilovou vyhnali kvůli emigraci sestry trénovat
na parkety v tělocvičně a hudebník Ďula Banga
taktak unikl nakládačce, když se jeho bratr
Gipsy.cz nezdál Romům dost romský.
Na většinu zpovídaných žen nasadila StB své
svůdce.

Novinářka Alice Horáčková se do podrobna
vyptávala osmi sourozenců sedmi výjimečných
lidí na to, jaké to je, žít svůj život ve vedlejší úloze.
Zjistila, že to je často těžší než vystupovat v hlavní
roli. Nikdo z jejích zpovídaných si svůj úděl
nezvolil, ale všichni v něm skvěle obstáli. A kromě
toho mají na své slavné sourozence úplně jiný
pohled než jejich obecenstvo.