Ve sněhem zavátém hostinci vysoko v Alpách se sejdou čtyři lidé, kteří změní osudy světa. Žoldnéř
urozeného byzantského původu, mladá lékařka z Florencie, bezvěký velšský kouzelník – a tajemný německý dělostřelec, který má rád krev a nesnáší denní světlo. Společně se vydají na cestu plnou dobrodružství a dramat, aby zajistili anglický trůn pro Richarda, vévodu z Gloucesteru, a učinili
z něj krále Richarda III.
V tomto alternativním světě vypadají dějiny Evropy zcela odlišně, než jak je známe. Kontinent z východu ohrožuje drtivá moc Byzantské říše, v níž se kdysi císaři Julianovi podařilo udržet polyteismus, a tak se křesťanství ani islám nerozšířily do celého světa. Dekadentní, pletichářská Byzanc
spřádá své mocenské hry, v Miláně se vévoda Sforza stal upírem a napadl Florencii, Francie je mocenským bojem rozťatá vedví – a i mnohé další země jsou v ohrožení.
Román Drak, jenž čeká je pestrá a působivá fantasy plná mečů, magie, vampyrismu a vášně; jedno z nejzásadnějších a nejpřekvapivějších děl v dějinách tohoto žánru. Mistrovské dílo prodchnuté
krví a kouzly vychází s předmluvou Scotta Lynche.

„Kdyby John M. Ford vzal Draka, jenž čeká, a připsal k němu pět dalších knih
odehrávajících se ve stejném světě, byl by z něj George R. R. Martin.”
Neil Gaiman

Steward je beta, tedy klon. Jeho vzpomínky však mají patnáct
let zpoždění, protože si jeho alfa nenechal provést mozkový
sken. Jenže za tu dobu se svět proměnil od základů. Stewardův někdejší chlebodárce, orbitální korporace Policorp, zbankrotovala, spousta jeho přátel padla ve vesmírné válce, lidstvo
kontaktovala mimozemská rasa, jeho žena porodila dítě a rozvedla se s ním, jeho druhá žena jakbysmet a navíc ho někdo
zavraždil.
Steward kdysi pracoval jako elitní voják a ze svých schopností nic nezapomněl. Jenže v novém světě se musí proměnit také
v detektiva, poskládat si dohromady střípky ztracených znalostí a uplynulých let a vypátrat svého vraha.
Vichřice se odehrává sto let po událostech slavného Hardwaru. Orbitálové žijí v nezávislých, feudálních společenstvích
a k dispozici mají převratnou technologii – mezihvězdný pohon. V jádru se však lidé nezměnili a politické intriky zuří v novém světě stejně jako kdykoli dříve…

V těchto dnech stejně jako po celé věky byla Broceliande
strašným místem, pradávným temným lesem pokrývajícím
mlžná údolí a zapomenuté kameny, plným skrytých jezer
a záhadných houštin. Ačkoli samotné jádro Broceliande
nemohlo být nikdy objeveno, pach zkázy se šíří až k jeho
okrajům a s ním se z něj sypou duchové jako listí na podzim. Je to ten les, kde podle pověsti usnul začarovaným
spánkem samotný Merlin, aby ho čarodějka Vivien mohla
připravit o jeho magii…

Martin a Rebecca uprchli před lesem už dávno. Ale když
se o mnoho let později vrátili na pohřeb své matky, byli
znovu lapeni do magické sítě lesa – do sítě zla, která drží
místní vesničany ve svém sevření. A když se Rebecce narodí syn Daniel – nádherné, ale hluché a slepé dítě – zjišťuje, že je vtahována do děsivého světa, v němž ztrácí
schopnost zpívat a vidí jen zvláštní, tajemné stíny.
Krátký román Merlinův les je v novém vydání doplněn několika povídkami, z nichž některé vycházejí v českém překladu poprvé.

Slavný rozvodový advokát celebrit je nalezen ve svém bytě mrtvý. Někdo mu rozbil hlavu láhví vína za 2 000 liber. Což vzhledem k faktu, že on sám byl abstinent, působí trochu podivně. Stejně jako trojciferné číslo, které vrah napsal na zeď. Právník si stačil nadělat pár nepřátel, ale který z nich ho nenáviděl natolik, že ho zabil? A jak s tím vším souvisí smrt jeho dávného přítele, k níž došlo jen o den dřív?
Policie je v koncích, a tak je znovu povolán neoblíbený, leč brilantní soukromý vyšetřovatel Daniel Hawthorne, který si přizve svého „Watsona“, známého spisovatele a scenáristu Anthonyho Horowitze. Anthony by si ale rád trochu zapátral i na vlastní pěst. Zvlášť když má pocit, že před ním jeho společník řadu věcí tají. Navíc mu tahle spolupráce, začíná nepříjemně zasahovat do života.

Poutavé a zábavné vyprávění plné holmesovských dedukcí a falešných stop, které ve čtenáři s ostřížím zrakem vyvolává příjemný pocit, že má navrch.

Horowitzovi vraždy zkrátka vycházejí – a to nejen knižně.

Sherlock Holmes a doktor Watson současnosti

Kdesi v moři vybuchla sopka a muminí údolí a jeho okolí je náhle pod vodou. Muminí rodina se sice uchýlí na střechu svého domu, ale je jim jasné, že tady spásu nenajdou. Osud jim naštěstí poskytne nové útočiště – po vodě připluje pozoruhodná stavba, jejíž pravá podstata musí být teprve vyjevena! Mumini se ocitají doslova a do písmene na prknech, které znamenají svět, na prknech, která k nim připlula neznámo odkud. Muminka se slečnou Ferkou zatkne policie a Šnupálek se stane mnohonásobným otcem. Malá Mia pokouše lva.

Barva léta je poslední román, který Reinaldo Arenas napsal
před svou dobrovolnou smrtí v roce 1990. Velkoryse rozvržené
dílo je groteskní a parodickou alegorií autorova života i historie
jeho země. Děj je situován do jediného dne roku 1999, v němž
se na oslavu padesáti let vlády diktátora Fifa koná velký karneval. Sled krutě žertovných a rabelaisovsky komických, zhusta erotických až pornografických epizod a scén, ale i pasáží
úvahových a lyrických má společného jmenovatele, kterým je
touha podat vášnivé svědectví o vítězství lidského ducha nad
politickým a sexuálním útlakem.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Historický román o rozhodujících životních bodech několika osudem propojených rodin od nástupu nacismu až do hluboké normalizace v Československu. Evička Tomschitschová, dcera Židovky a českého Němce, po „dobrovolném“ odchodu maminky strávila dětství v klášteře a dětském domově. Sára Lebensternová přežila koncentrák i pochod smrti a stále čeká na návrat své ztracené dcery, a rodina Franze Schwarze alias Františka Švarce se snaží bez skrupulí vytěžit z každého režimu výhody a moc. Dva totalitní režimy se tu projevují ve vší své podlosti, protože v člověku probouzejí a podněcují jeho horší já.

Jaké to je, když vám na cestu přestane svítit slunce a celý svět zešedne? Váš život postupně ztrácí smysl a vy nevíte, co dál?
Ve stejné situaci se ocitla sedmadvacetiletá Veronika. Syndrom vyhoření jí vzal všechny barvy ze života. Z posledních sil udělá to jediné, co je v dané chvíli možné – od všeho se odstřihne a vydává se do své zamilované Itálie s nadějí, že jí kolébka renesance vlije do žil trochu života a opět uvidí na světě duhu. Autorka a vypravěčka v jedné osobě s humorem a dávkou sebeironie objevuje překrásné historické město, učí se italsky, poznává nové přátelé i odlišný životní styl. Podaří se Veronice během sta dní znovu nelézt smysl života?

Varování: Kniha způsobuje touhu navštívit Florencii

Podvlčí je příběh o vztahu učitelky a žákyně, který hluboce ovlivní život mladé ženy a její budoucí rozhodnutí. Hlavní postavy, Kornelie a Narcisa, se od sebe odlišují věkem, společenským postavením a také rozdílnými životními zkušenostmi. Kornelie je teenagerka vyrůstající v chudých poměrech pod dohledem své chladné a vzdálené matky. Narcisa je naopak zralá žena, významná majitelka půdy v okolí, která se po určitých obviněních z nemorálního chování izoluje od okolního světa. Jednoho dne se tyto dvě ženy setkají a zjistí, že jejich duše jsou spřízněné. Excentrická Narcisa je pravý opak Koreniliiny matky, zasvěcuje ji do tajů umění, krás života, kupuje jí krásné moderní věci, žije bohémský život. Jak na to zareaguje okolí? A jak tento vztah ovlivní Korneliinu budoucnost?
Kniha je plná tajemství silného ženského světa, v němž muži zaujímají spíš podružnou roli, ale nejde o román pro ženy. Podvlčí je napínavý text plný zvratů, osob, které jako by nepatřily do tohoto světa, a laskavosti a hravosti spojené s oddaným plemenem kníračů.

Druhá kniha vybraných článků, esejů a blogů známého etnologa a cestovatele Mnislava Zeleného-
-Atapany přináší další postřehy, zkušenosti, nekompromisní a leckdy kontroverzní názory, které autor publikoval v letech 2009–2023.
Výbor opět zahrnuje autorovy příspěvky komentující civilizaci sběračů, rybářů a lovců, ať v Amazonii, nebo v jiných částech světa, a „naši“ civilizaci euroatlantickou, technologickou. Autor v nich
„naši“ civilizaci kriticky nahlíží a srovnává ji s civilizacemi indiánskými, které měl možnost dobře poznat, zdůrazňuje jejich přirozenost a obává se o „náš“ budoucí vývoj, který visí nad propastí.
V dalších článcích se autor věnuje různým fenoménům lidské civilizace a na závěr představuje několik osobností, se kterými se sešel a které, ač se zapsaly do naší české kultury, nejsou v širším povědomí.