Druhý český prezident Edvard Beneš je českou společností počátku 21. století nazírán rozporuplně. Na jedné straně je vnímám jako pokračovatel představ T. G. Masaryka, jeho politiky československého státu jako středu Evropy mezi Východem a Západem, na druhé straně však v posledních letech převažuje jeho negativní hodnocení za jeho kontroverzní kroky spojené s Mnichovem roku 1938, s postoji za druhé světové války, především v jeho otevření cesty pro nerovnou spolupráci se SSSR, jež ve svým důsledcích vedla k omezení demokracie, a v neposlední řadě s Benešovým přístupem k řešení únorové krize roku 1948. V českém povědomí tak Edvard Beneš vystupuje jako evropský politik, jenž svými postoji otvíral ČSR nové politické obzory. Spolu s tím se ale stále více objevují názory, že v klíčových okamžicích zklamal a že jeho činy vedly k erozi demokracie v letech 1938–1948. Všechny tyto otázky na pozadí evropské i domácí politiky zkoumá přední francouzský bohemista Antoine Mares. Ve své knize zvolil příkladný biografický přístup, jenž odhaluje Edvarda Beneše nejen jako praktického politika, ale i jako sociologicky uvažujícího teoretika. Předností Maresovy knihy je odstup, který jako francouzský historik vůči československému prezidentovi uplatňuje, nadhled nad nacionálně pojímanými problémy. Kontroverze soudobé české historiografie jsou mu cizí. Na místo schémat nabízí svébytný pohled, ukotvený v dobových pramenech, jenž mu ve svém důsledku umožnil sepsat vskutku originální biografii druhého československého prezidenta.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Není kněz jako kněz – Zbigniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma.
Co má napsáno na dveřích ložnice? Proč se mu nelíbilo ve Vatikánu? Jak zvládá celibát? K čemu by vedl své děti a co je v životě nejdůležitější? Ale hlavně – jak to, že u nás nemáme natřískané kostely?
Tato kniha vám odpoví na mnoho podobných otázek. Nahlédnete do soukromí jednoho pozoruhodného muže a zjistíte, jak vnímá mezilidské vztahy, život i Boha. Není vyloučeno, že vás zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí.

Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především – vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Proponované tři svazky nepřinesou „pouze“ Bondyho vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak svými parametry v mnohém přibližuje kritickému vydání. Zárukou kvalitního edičního zpracování je Martin Machovec, přední český editor, literární historik, znalec Bondyho díla a kronikář českého undergroundu.

Třetí svazek přinese básně z let 1976–1994, včetně mnoha nalezených či zrekonstruovaných textů.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Ve svých knihách Dan Brown mistrovsky mísí historii, umění, šifry a symboly. Nejinak tomu je i v jeho nejnovějším thrilleru, který se okamžitě po svém vydání stal světovým bestsellerem a prodejně předčil i předchozí autorovy tituly.
Harvardský symbolog Robert Langdon se tentokrát ocitá v samotném srdci Itálie, aby pomohl vyřešit záhadu, jež je pozoruhodně propojena s jedním z největších literárních děl všech dob – Dantovým Peklem. Při svém tajuplném poslání se Langdon musí střetnout s neznámým, hrůzu nahánějícím protivníkem; proplétá se přitom nejen labyrintem florentských, benátských či istanbulských uliček, tajnými chodbami, skrytými komnatami, ale také labyrintem narážek a kódů. Jediná vodítka mu v jeho pátrání nabízí jenom Dantova temná epická báseň – a čas přitom neúprosně pádí. Až uplyne, má dojít ke katastrofě, která navždy změní celý svět…

„„Jmenuji se Harriet Mannersová a jsem geek.“
Tak začíná první díl jedné z nejpopulárnějších současných knižních sérií pro mládež.
Harriet ví, že kočka má v uchu 32 svalů, že člověk se průměrně patnáctkrát za den směje, že jednou ze složek dynamitu jsou burské oříšky. Žije si zkrátka ve svém světě vědomostí a znalostí o všem možném a skutečný život jí jaksi nic neříká. Není tedy divu, že ji ve škole, až na nejlepší kamarádku Nat, nikdo nemá moc rád. Takže když si jí všimne agent z modelingové agentury, neváhá a využije příležitost, aby svou situaci zásadně změnila, a hlavně, aby změnila sebe. I kdyby to mělo znamenat, že bude lhát těm, které má ráda, že ukradne Nat její sen o kariéře modelky, rozpálí doruda svou úhlavní nepřítelkyni Alexu a několikrát se znemožní před krasavcem Nickem. Harriet se do všeho tak zamotá, že se řítí z jedné katastrofy do druhé. A navíc se ukazuje, že ani ve světě módy ji nečeká procházka růžovým sadem. Dokáže se Harriet změnit dřív, než se jí všechno rozpadne pod rukama?

První díl šestidílné série Geek Girl získal prestižní cenu Waterstones Children´s Book Prize v kategorii knih pro mládež a dospívající a dostal se do užší nominace Ceny Roalda Dahla za nejzábavnější knihu, čímž ale výčet ocenění nekončí. I prodeje celé série jsou enormní. Ve Velké Británii byl první díl bestsellerem č. 1 pro rok 2013 mezi knihami pro dospívající čtenáře. Překladová práva se prodala do 29 zemí.

Mysteriózní thriller plný hrůzy. Vyhořelý třicátník se po letech vrací do příměstské čtvrti na úpatí hory, která ukrývá mrazivé tajemství – ve výjimečně chladných zimách se tam ztrácejí děti. Společně s bývalou láskou a kamarády musí čelit nejen zlomyslné síle, ale i stínům vlastní minulosti. Všechny pády a zklamání, které do té doby zažil, jsou ničím proti peklu číhajícímu na místech, kde vyrůstal. Autor bestsellerů Jozef Karika v děsivém příběhu s nadpřirozenými prvky přináší i citlivé vyprávění o tom, jak naše životy ovlivňuje dětství a všechno, co jsme jako děti zažili. „Při psaní mi nešlo jen o dynamický příběh – chtěl jsem čtenářům naservírovat i pořádnou dávku strachu. Pokud jsem po dopsání kapitoly sám nespal u rozsvíceného světla, nebyl jsem spokojený. Naopak, když se mi podařilo sebe samého pořádně vyděsit, bral jsem to jako známku úspěchu,“ prozrazuje autor.

Ve své poslední velké práci Jedinec a společnost středověkého Západu, jež byla původně napsána pro ediční řadu Utváření Evropy, se pokusil odpovědět na otázku, zda již ve středověku došlo ke zrození individua. Prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení. Podle jeho zjištění se naopak se zřetelnými projevy individualismu setkáváme již ve středověku, jehož společnost nežila pouze korporativním způsobem života, ale v mnoha ohledech kladla důraz na individuální odlišnosti. Ve svých úvahách popírá koncept, že by středověk neznal pojem autora a že by středověcí tvůrci dávali jednoznačně přednost anonymitě. Na mnoha příkladech pak ukazuje, že středověký smysl pro uchování paměti jako hodnotově pozitivní kategorie individualitu podporoval a pokoušel se ji všestranně rozvíjet.

Aron J. Gurevič (1924–2006) patřil k předním znalcům středověké Evropy. Většinu svého vědeckého života strávil na moskevské Akademii věd SSSR. Od roku 1993 pak byl vedoucím Ústavu světových dějin na Moskevské státní univerzitě. Ve svých přístupech byl výrazně ovlivněn francouzskou školou Annales. Jako jeden z mála východoevropských medievistů ve svých výzkumech interpretoval severské ságy jako prameny středověké kultury a myšlení a zprostředkoval své originální interpretace západní historiografii. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří obecně pojaté Kategorie středověké kultury (1972), na lidovou zbožnost a kulturu zaměřené Problémy středověké národní kultury (1981) a Kultura a společnost středověké Evropy očima současníků. Exempla 13. století (1989). Gurevič je zároveň autorem memoárů Historikova historie (2004), v nichž zachycuje život humanitního vědce v sovětském Rusku.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Fanoušci seriálu Jak jsem poznal vaši matku
a Barneyho Stinsona jistě tuší či vědí, že Neil Patrick
Harris nemůže být nudný člověk, jaký by napsal
tradiční či suchý životopis. Název jeho biografi e
odkazuje k tzv. gamebookům: čtenář se sám stává
hlavní postavou knihy, tedy Neilem Patrickem
Harrisem, a může se na konci každé kapitoly
rozhodnout podle nabízených možností, kde bude
ve čtení/životní dráze NPH pokračovat. Vydává se
tedy z malého amerického města do světa televize,
fi lmu, broadwayského muzikálu; učí se magii;
získává první erotické zkušenosti; objevuje sám sebe
a svou sexuální orientaci; žení se a má děti; dosahuje
úspěchů u kritiky i diváků. Harris ve své knize
nejen rekapituluje svou úspěšnou hereckou dráhu,
nemlčí ani o svých neúspěších, a neváhá odkrýt své
soukromí, pokud tím může povzbudit lidi, kteří jen
obtížně hledali sami sebe nebo se museli vyrovnávat
s předsudky okolí.

Herce narozeného v roce 1973 zná celý svět především jako
Barneyho ze seriálu Jak jsem poznal vaši matku. V kůži této
postavy napsal společně se scenáristou seriálu Mattem
Kuhnem řadu knih, ve které Barneyho životní fi losofi i dále
rozvíjí a nabízí jako inspiraci čtenářům, zejména mužům.
Harrisova herecká dráha je ovšem mnohem delší a pestřejší,
a jeho životopis nabízí všem fanouškům tohoto talentovaného
herce velmi zábavnou možnost, jak se s jeho kariérou, prací
i osobním životem dopodrobna seznámit.

Ve třicátých letech se J. R. R. Tolkien, veden svou
profesí i zájmem o starou literaturu, pokusil přebásnit
staroanglickým aliterativním veršem nesmrtelný příběh
o králi Artušovi. Podle svědectví jednoho z blízkých
přátel šlo o velice úspěšný pokus, ale ani nadšená
chvála tohoto čtenáře nepřiměla Tolkiena k tomu, aby
text dokončil. Podle všeho jej definitivně opustil v roce
1937, kdy vyšel Hobit. Text z pozůstalosti zpracoval
jeho syn Christopher, opatřil komentáři, v nichž cituje
klasická zpracování artušovské látky i staroanglické
básně, které se k tomuto cyklu vztahují. Tolkienovu
báseň vydáváme v bilingvní verzi..

J. R. R. Tolkien se narodil roku 1892 v jihoafrickém
Bloemfonteinu, dětství však strávil v Anglii, kde rovněž
absolvoval středoškolská a univerzitní studia. V roce
1919 získal v Oxfordu diplom v oboru staroanglického
jazyka a literatury a po pěti letech se ve stejném oboru
stal profesorem. Prvními Tolkienovými publikacemi byly
ve 20. letech Slovník střední angličtiny (A Middle English
Vocabulary, 1922) a kritické vydání středověké romance
Sir Gawain a Zelený rytíř (Sir Gawain and the Green Knight,
1925), čtenářský úspěch mu však přinesl až pohádkový příběh z fiktivní dávné Středozemě
Hobit (The Hobbit, 1937, česky poprvé 1979). Po čtrnáctileté práci, započáté už před vydáním
Hobita, dokončil koncem 40. let rozsáhlé, v dějové a myšlenkové složitosti i jazykové invenci
nesrovnatelně bohatší pokračování v trilogii Pán prstenů (The Lord of the Rings, 1954–55,
česky poprvé 1990–92), jež vzbudila mohutnou vlnu zájmu zejména mezi západní mládeží
ve druhé polovině 60. let a dočkala se nesčetných vydání v milionových nákladech. Osudy
Středozemě a jejích obyvatel, letmo načrtnuté v Hobitovi a rozpracované v Pánu prstenů, dále
rozvíjí epos Silmarillion (The Silmarillion, 1977, česky 1992), který čtyři roky po autorově smrti
připravil k vydání jeho syn Christopher. Tolkienův literární odkaz doplňuje řada odborných
literárně-historických studií a série drobnějších pohádkových příběhů.

Reinhard Kleist není českým čtenářům neznámý: v roce 2015 vyšel jeho zásadní komiks o holocaustu Boxer, inspirovaný skutečným životním příběhem polského židovského boxera a vězně koncentračního tábora Hercka Hafta.
Ještě před napsáním Boxera ovšem Kleist uspěl také mezinárodně s komiksem o životě countryového zpěváka Johnnyho Cashe. Kniha byla přeložena do 14 jazyků a získala řadu ocenění, mj. nejvýznačnější německou komiksovou cenu „Max und Moritz“, cenu Prix des Ados na literárním festivalu ve francouzském Deauville a americké komiksové ceny Eisner a Harvey.

Johnny Cash, nejznámější countryový zpěvák všech dob, rebel a idol mnoha generací hudebních fanoušků, se stal už za svého života legendou. Jeho tvorba ovlivnila další vývoj populární hudby. Na vrcholu kariéry měl vlastní televizní pořad, do něhož si zval nejznámější muzikanty té doby. Reinhard Kleist líčí jeho pohnutý osud velmi poutavě a naléhavě: od jeho dětství, prvního jamování s Elvisem Presleyem přes koncert ve vězení Folsom, neobyčejně úspěšný přelom šedesátých a sedmdesátých let, kdy Cash ale zároveň stále více propadal závislosti na alkoholu a drogách, až k jeho mimořádném comebacku po boku producenta Ricka Rubina.

Reinhard Kleist (*1970) patří k průkopníkům německého grafického románu a k nejlepším tamějším komiksovým autorům. Je několika-násobným držitelem nejprestižnější německé komiksové ceny „Max und Moritz“. První velký úspěch zaznamenal s trilogií Berlinoir. S komiksem o životě countryového hudebníka Johnnyho Cashe z roku 2006 prorazil i ve světě. Kniha Cash. I see a darkness byla přeložena do 12 jazyků a mnohokrát vyznamenána. Následovaly životopisné grafické romány Castro (2010) a Boxer, posledně jmenovaný nejprve vycházel na pokračování v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Kleist za něj získal nejvýznamnější německou literární cenu za literaturu pro mládež.

Vydání knihy podpořil Goethe Institut.