Ve čtvrtém románu cyklu historických detektivek Juraje Červenáka navštíví hrdinové Vídeň přelomu 16. a 17. století. Napínavý politický thriller ohromí dokonale vykreslenými dobovými reáliemi i spletitým příběhem plným akce, ale především sugestivním hledáním kořenů zločinu, při němž není příliš jasné, na které straně se nachází dobro a na které zlo.

Nad někdejším císařským sídlem se stahují mračna. Špioni biskupa Khlesla zavětřili stopu protestantského spiknutí, kterého cílem je likvidace nejvyšších katolických hodnostářů. Obětí prvního útoku se stane sám následník trůnu, arcivévoda Matyáš Habsburský. Zatímco lékaři bojují o jeho život, Stein, Barbarič a Jaroš v ulicích Vídně a blízkém okolí pátrají po nelítostném vrahovi. Možná je to úkol nad jejich síly – za maskou „ďábla v zrcadle“ se údajně skrývá člověk, který se pohybuje v nejvyšších kruzích. Napětí mezi vídeňskými katolíky a protestanty se stupňuje a vkrádá se i mezi Steina a Barbariče. Nebudou nakonec stát proti sobě?

„Komisař Adamsberg se za pomoci svých poněkud neotřelých metod (a též za pomoci poněkud zvláštního kolegy Danglarda) pokouší přijít na kloub záhadě, která jako by se do dnešních dní vyloupla ze středověku. Začíná to celkem nenápadně: nejprve vysloužilý bretonský námořník Joss, jenž na jednom pařížském náměstíčku obnovil pradávné vyvolávačské řemeslo, začne mezi zprávami, které má oznámit světu, nacházet podivné, těžko srozumitelné a temné vzkazy. Poté kdosi na dveře ve vybraných domech čmárá tajemné obrácené čtyřky. A pak se začnou objevovat mrtvoly…

V českém překladu už známé případy svérázného komisaře Adamsberga připravujeme v reedicích a v novém grafickém zpracování spolu s těmi, které francouzská historička Frédérique Audouin-Rouzeauová, píšící pod pseudonymem Fred Vargas, pro své čtenáře píše nově.
„

Obrazy do slov proplouvají je třetí kniha minimalistických básní Petra Korbeláře inspirovaná přírodou, vnější i vnitřní krajinou. Kniha navazuje na dva předešlé tituly Slova a snítka jehličí v potoce (2003) a Pod lipové květy schováme se před deštěm (2009).
Slovo je přitom jen jeden ze způsobů autorova vyjádření. Věnuje se kresbě, fotografii, tisku litografií a hře na klapkodastrovou kytaru se spoluhráčem na bambusovou flétnu Janem Kotulánem. Vydali spolu 7 CD improvizovaných ambientních skladeb, některé ve spolupráci s Petrem Niklem, Irenou a Vojtěchem Havlovými, Mikolášem Bělíkem. Jeho profesí je umělecké řemeslo – kamenotisk. Ve své dílně v Praze tiskne originální litografie výtvarníkům. Žije v Řevnicích se ženou Kateřinou a třemi dětmi, jejichž kaligrafické tahy tuší, které kreslili mezi 2-4 rokem, použil jako obrazový doprovod k textům.

Význačná a mnoha cenami ověnčená americká spisovatelka Lois Lowryová, podobně jako v prvním svazku své světoznámé tetralogie, který vyšel česky pod názvem Dárce, stvořila v Hledání modré tajuplný svět budoucnosti: Lidské společnosti vládne krutost a klam. Slabí, staří a nemocní jsou nežádoucí. Když Kiře zemře maminka, dívce hrozí, že ji vesnické společenství zapudí, protože ji jako chromou už nemá kdo chránit. Rada Strážců ale rozhodne, že Kira, jež se od maminky naučila tkát a vyšívat, vyspraví složitě vyšívané slavnostní roucho Zpěváka, které v obrazech vypráví lidské dějiny a předpovídá budoucnost. I další dvě děti mají úkol, jeden chlapec má Zpěvákovi opravit vyřezávanou hůl, další dívka má Zpěváka jednou dokonce nahradit. Trojici dětí zdánlivě nic nechybí, jsou dobře zaopatřené, a přece v Kiře začne hlodat nedůvěra, pochybnosti a pocit, že jsou vlastně zajatci. A že Strážci nejednají s čistými úmysly…

Kniha šesti povídkami a jednou novelou představuje rozmanitou tvorbu Edogawy Rampa (1894–1965), zakladatele japonské varianty detektivního žánru. Inspirace Edgarem Allanem Poem, podle kterého si autor zvolil svůj tvůrčí pseudonym a která ho vedla k psaní příběhů s tajemstvím, je zjevná i v atmosféře jeho textů. V pozdější tvorbě se přiklonil spíše ke groteskním a erotickým tématům – je považován za zakladatele žánru ero guro nansensu („erotický groteskní nonsens“). Často se pohybuje na pomezí žánrů, rád pracuje také s prvky hororu. Mnoho jeho příběhů bylo zfilmováno.

Vydání knihy podpořil Japan Foundation.

Třicet velkoformátových portrétů umělců narozených před rokem 1945 od fotografa Hynka Glose. Třicítka rozhovorů s lidmi, kteří jsou živou pamětí tuzemského vizuálního umění (Stanislav Kolíbal, Theodor Pištěk, Adéla Matasová, Jan Švankmajer…), třicet svědectví o umanutosti, tvrdohlavosti i noblese.

Hynek Glos (*1973), fotograf Dejvického divadla, člen redakcí MF Dnes, Lidových novin a týdeníku Euro. Několikanásobný držitel ocenění v soutěži Czech Press Photo za reportážní fotografie z tuzemska i ze zahraničí (Kuba, Rusko, Ukrajina, Rumunsko, Venezuela, Egypt).

Petr Vizina (*1967), novinář, člen redakcí Lidových novin, Hospodářských novin, reportér České televize. Jako autor rozhovorů a recenzí publikoval v týdenících Respekt, Reflex, je autorem glos a úvah pro Český rozhlas.

Znamení.
Předzvěsti.
Vlna změn.
Ať to chcete nebo odmítáte,
Hvězdovládci přicházejí.

Sekta vyznavačů aurigiánské hereze je zničená, ale volání, vyslané do vesmíru, nezůstalo bez následků. Hvězdovládci – wëtrëigaës – se blíží. Představují hrozbu, proti které by se měli spojit i největší nepřátelé: telepat Aš~šád, velekněz z Rekeghu, Lodě, sgen z Fomalhiwy i nová pozemská Velekněžka Regentka. Jenže pro ty, kteří touží po moci, je těžké zapomenout na vlastní cíle. Ne každý překročí svůj stín. Dost se najde těch, kteří by si ve skutečnosti příchod Hvězdovládců přáli. A čím víc se o Hvězdovládcích mluví, tím víc se stávají realitou.

Lucas netouží být všemocným hrdinou. Slyší Lodě, nabírá psychotronické síly a Klíč má na dosah… jenže snadné cesty, které se samy nabízejí, nikdy nebyly pro něj. Jak je jeho zvykem, míří právě na opačnou stranu: do mlhy a do tmy, přes přízračný most a skrz největší ponížení – protože právě to je správný směr.

Tuší, co si ostatní ještě nepřiznali.
Tady běžná řešení
nestačí.

Autorem arménské kroniky a cestopisu z počátku 17. století je Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa (Řím, Jeruzalém) a zmapovat oblasti arménského osídlení (tj. zejména ve východní Anatolii). Vedle detailních zápisků z cest zanechal i soubor kolofonů čili historických glos, které poskytují zajímavý pohled do dějin východní Evropy a jejích jižních sousedů.
Šimon popisuje zejména život východoevropských a osmanských arménských komunit a jejich kontakty s bezprostředními sousedy, s Asyřany, Řeky, Gruzíny, Kurdy, Turky, Židy aj., a jeho dílo obsahuje detailní popisy každodenního života v tehdejším Istanbulu, Káhiře, Jeruzalémě či Lvově. Mj. byl současníkem polsko-osmanských válek a velmi cenná je také jeho regionální sonda týkající se tehdejší situace ve východní Anatolii, která zahrnuje informace o probíhajících válkách mezi osmanskými sultány a perskými šáhy a o následných sociálních bouřích.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Pokud jste si oblíbili fantastiku, která není pouze
černobílá, pak vás antologie veleúspěšného
spisovatele George R. R. Martina a uznávaného
editora Gardnera Dozoise odmění množstvím
jemných odstínů šedi. Jedenadvacet zcela nových
povídek od autorských hvězd vás potěší i ohromí
záludnými zvraty, dobrodružstvím i napětím. Sám
George R. R. Martin nabídne zbrusu nový příběh,
mapující osudy jednoho z největších ničemů
z historie jeho Písně ledu a ohně a Patrick Rothfuss
nám odkryje tajemství jedné z oblíbených postav
své Kroniky královraha.
Ovšem dočkáme se i u nás dosud nevydaných
příběhů z pera mnoha dalších mistrů fantastického
žánru, mezi něž bezesporu patří kupříkladu
Neil Gaiman, Joe Abercrombie, Scott Lynch,
Cherie Priestová, Garth Nix, Daniel Abraham,
Michael Swanwick a Connie Willisová. Každý, kdo
v dobrodružných příbězích z fantastických světů
občas držel palce sympatickým darebákům, si
rozhodně přijde na své. . .

Aram Garochlanjan je devítiletý chlapec, který vyrůstá v kalifornském Fresnu. S bratrancem Muradem si „půjčí“ koně, strýci Melikovi pomáhá s fantaskním plánem vypěstovat v poušti granátová jablka a seznámí se s místním indiánem. Když poprvé z rodného městečka odjíždí, naslouchá radá potulného kazatele. Sbírka povídek „Říkají mi Aram“ představuje spisovatelovo dětské alter ego, Arama, chlapce arménského původu, který právě dospívá a seznamuje se s širším příbuzenstvem i okolním světem. Jeho vidění je truchlivé i radostné, bezstarostné a dojemné, vždy však prodchnuté autentickým dětským prožíváním i těch nejdrobnějších událostí.