Architekt, profesor a autor mnoha odborných publikací M. Rajniš se rozhodl sepsat vzpomínky ze svého života plného cestování, netradičních zvratů, úspěchů i pádů. Jako buřič a provokatér, který si celý život razí svojí cestu, chce čtenáři ukázat, že i člověk, nýmand, kterého málem strčili do pomocné školy, může žít bezvadný život. „Přál bych si, aby se čtenář při mým vyprávění odvázal, začal mluvit slangem a vychutnal si krásně vyslovený český nadávky, který se skví jako pralinka na dortu.“

Prof. Ing. arch. Martin Rajniš (* 16. května 1944, Praha) je český architekt a urbanista, spoluzakladatel České komory architektů, několika architektonických kanceláří a zakladatel ateliéru Huť Architektury. Jako pedagog působil na VŠUP v Praze a na Technické univerzitě v Liberci. Je známý především jako autor nové Poštovny na Sněžce nebo Majáku a muzea Járy Cimrmana v Jizerských horách. Věnuje se experimentální architektuře a vztahu architektury k přírodě a k lidské společnosti.

Martin Rajniš o knize…
Skutečně mám dobrou paměť a už řadu let mě připadalo potřebný podělit se o příběhy, který jsem za posledních 70 let zažil. Osud mi do cesty přihrál milý stvoření, Magdu (Křížkovou) Šebestovou, která mý košatý zhruba, 100 hodinový vyprávění převedla do 900 stran textu, z kterejch posléze vznikl na 120 stranách týhle knihy koncentrovanej elixír toho, podle nás, nejlepšího. Myslím, že čtenáře budou bavit i krásný fotky, mimo jiný i z mejch četnejch exotických cest, kterých tam bude víc než stovka.
Dílo se jmenuje 25 344 dnů vzpomínek, což vystihuje 71 let mého života, během něhož jsem toho zažil skutečně hodně – dětství ve staré Praze s nejrůznějšími výchovnými experimenty svého otce, časy chudoby a vzdoru proti bolševikovi, byl jsem dvanáctkrát v kriminále. Strávil jsem čtyři roky na moři, přeplul na malé lodi s jednou krásnou holkou Atlantik. Projezdil jsem stovky tisíc kilometrů po pouštích, divočinách, pralesech, projel jsem horní toky Amazonky, byl jsem v nejzapadlejších koutech Nové Guiney. Ale zároveň jsem řídil jako architekt velké ateliéry a rukama mi prošlo ve stavebních nákladech skoro 14 miliard korun. Zažil jsem Paříž coby bezdomovec i jako nositel světové ceny za architekturu…

Spolupráce s Magdou (Křížkovou) Šebestovou
Magdu jsem poznal koncem sedmdesátých let, když jsme v době třeskutýho bolševizmu dělali pavilon na výstavu do Kanady – já jako mladej architekt a ona jako hosteska. Pamatoval jsem si ji ještě z doby, kdy jako malá holka zpívala s Jiřím Suchým v Semaforu. Potom jsme se dlouhý roky neviděli a až při rozhovoru pro Xantypu kterej se mnou přišla udělat,jsem si uvědomil, jak se umí ptát, jak se umí bezvadně tvářit a hlavně jak skvěle umí psát… tak jsem jí nabídl, že bychom spolu mohli zkusit to moje vzpomínání napsat a ona, zaplať pánbůh, kývla…

Kniha Jiřího Plamínka, respektovaného autora dvou desítek publikací především z oblasti managementu. Kniha o vývoji lidské mysli, o příčinách uvažování a jednání v různých situacích, a zároveň kniha praktická. Obsahuje rady, jak efektivněji myslet i pracovat, jak lépe porozumět svému myšlení i světu kolem nás. Autor čtivou formou rozšiřuje dané téma filozofickými přesahy, úvahami o smyslu života i budoucnosti. Na mnoha příkladech dokazuje, že vnímavá a vitální mysl je schopna vysoké produktivity, a poskytuje návod, jak toho dosáhnout.

Po velmi úspěšných knihách Brambory na vloupačku a Půjčiti stříbro, loupiti zlato se Catharina Ingelman-Sundbergová vrací se třetí knihou o Lize důchodců nesoucí název Loupež bez cavyků. Ligu důchodců nikdo nezastaví. A její členové teď momentálně potřebují peníze – hodně peněz. Zpříjemnit a rozveselit život starým lidem něco stojí. A proč nenapodobit svět velkých financí a nerozdělovat bonusy – jenže tentokrát lidem s nízkými příjmy a chudým, kteří potřebují trochu povzbudit. Neobyčejná bankovní loupež sice vynese víc než deset miliónů, ale to vystačí tak akorát na to, aby si Liga důchodců ve Stockholmu pronajala jachtu a provozovala na ní restauraci s nabídkou speed datingu a tanečních dýchánků pro seniory. A naše čtveřice má přitom mnohem dalekosáhlejší plány. Märtha s přáteli se rozhodnou mířit mnohem výš a získat opravdu velké peníze mezi bezohlednými finančníky, daňovými podvodníky a velkoobchodníky. V honbě za jměním důchodci riskují, když se snaží vylákat peníze z miliardářů na luxusních jachtách v Saint-Tropez. A ještě ke všemu je jim v patách policie.

Román Loupež bez cavyků je dalším dílem nové trilogie z žánru komediální „kriminálky“. První část, Brambory na vloupačku, vyšla už ve 24 jazycích a připravuje se i její filmové zpracování.

„Psychologická novela Prak z období německé okupace vypráví příběh novináře, který se zaprodal nacistické moci a svá selhání se rozhodl kompenzovat tím, že spáchá brutální, radikální čin, který jej může přivést až na popraviště. A není zdaleka jisté, zda mu tento záblesk vzdoru pomůže po válce očistit vlastní jméno.
V druhé linii pak sledujeme osudy patnáctileté Aleny, která na počátku šedesátých let objeví v lesní chatě u Hamerské nádrže na Vysočině novinářovy zápisky. Jak se naplnil jeho osud? Jaký vztah k tomuto muži má její matka? A hlavně – proč jen zmínka o něm přivádí k zuřivosti komunistického tajemníka, který s oběma ženami tráví na chatě noc?

Ferguson líčí historii Britského impéria od 16. do 21. století. Impérium, které v době svého vrcholu ovládalo čtvrtinu světové populace, čtvrtinu zemského povrchu a téměř všechny oceány, se příznivě podepsalo na vývoji Spojených států a Kanady, Indie, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu, východní Asie a Číny. Podle Fergusona impérium neožebračovalo národy, které se ocitly pod jeho nadvládou, ale naopak zajišťovalo jejich ekonomický blahobyt tím, že díky této nadvládě byly tyto země politicky stabilní. Idea svobody odlišovala impérium v minulosti od jeho evropských soupeřů, což se mj. projevilo během boje proti nevolnictví. Autor rovněž vyzdvihuje funkční efektivitu impéria. Například v Indii 900 civilních úředníků a 70 tisíc vojáků vládlo 250 milionům Indů.

Kniha pro českého čtenáře představuje nejen možnost seznámit se s dějinami, fungováním a dědictvím Britského impéria, ale zároveň jedinečnou příležitost korigovat obsah takových zažitých pojmů, jako je kolonialismus nebo vykořisťování. Díky této knize můžeme také lépe pochopit odstup, který si Velká Británie vždy udržovala od kontinentu i Evropské unie a který nakonec vyvrcholil brexitem. Publikace je vybavena rozsáhlým obrazovým materiálem, který působivě dokresluje charakter a atmosféru impéria v té které době a zemi.

Existence původních plánů pro
historické vesnické stavby – tedy
projektů pro lidovou architekturu –
byla donedávna prakticky neznámá.
Pro zájemce o studium historické
architektury jsou tyto plány jistě
překvapivým pramenem poznání jako
pozoruhodně úsporné grafické podklady pro vytvoření často náročných a kvalitních
staveb, a také jako působivá a půvabná výtvarná díla. Studium těchto plánů a jejich
doprovodných spisů výrazně obohacuje naše vědomosti o historických stavbách tohoto
druhu, a to i proto, že zachycuje velmi důležité, přelomové etapy jejich vývoje – přechod
z dřevěného na zděné provedení na počátku 19. století a proměnu vytápěcího systému
v polovině tohoto věku.
Zajímavá pro srovnání s nedávnou a současnou etapou přestavby našeho venkova je
i skutečnost, jak tradiční vesnická tvorba přestála velké proměny v 19. století vlastně bez
zásadní ztráty kontextu ve svém typologickém i hmotovém řešení. Pro naše porozumění
těmto stavbám jsou tyto stavební plány důležité i proto, že zachycují zobrazené objekty
v jejich nenarušené „původní“ podobě, tedy nikoli znejasněné mladšími úpravami jako
na skutečných stavbách. Tím se současně stávají cenným pramenem pro citlivé opravy
a rekonstrukce venkovských staveb a možná i inspirací pro stavby nové.
Knihu tvoří regionálně roztříděný katalog více než dvou set původních stavebních
plánů – projektů pro lidové stavby z konce 18. a průběhu 19. století. Tento atraktivní
a objevný, dosud prakticky neznámý materiál se zasvěcenými průvodními texty
poskytuje mimořádnou možnost lépe porozumět těmto stavbám všem zájemcům
a uživatelům – milovníkům historické architektury a zejména majitelům rekreačních
chalup.

Akční komedie Týpci nás přenese do druhé poloviny devadesátých let dvacátého století. Krachující vztah s modelkou a osobní tragická zkušenost vedou hlavního hrdinu k útěku do země-nezemě a k novému životnímu startu. Drhnutí toalet chicagských továrních mega-komplexů a ilegální svět moderního otroctví polských mafií však nebylo to, co přesně očekával. Přišel tedy čas se v cizím prostředí zorientovat a nové situaci čelit vlastním, neortodoxním způsobem – v česko-slovenském gangu, který tvoří vskutku pozoruhodní týpci…

Technologický průkopník a provokativní myslitel Jaron Lanier svou knihou zpochybňuje vize „krásného nového světa“ digitálního věku, v němž prostřednictvím sítí volně plynou informace a všechno bude dostupné všem a prakticky zdarma. Takový svět totiž čeká jen trvalý hospodářský sestup a sociální degradace většiny lidí, zatímco peníze a moc se budou koncentrovat u těch, kdo vlastní a ovládají nejvýkonnější počítačové servery a největší sítě. Autorovo varování před nedávno nastoupeným směrem ve vývoji sítí vychází z pesimistické teze, podle níž jsou digitální technologie první technologií
v dějinách, která v konečném výsledku zlikviduje více pracovních míst, než jich vytvoří. Nejvýkonnější počítačové servery, jež autor nazývá „Sirény“, totiž lákají uživatele na rychlé a bezplatné služby a prakticky zadarmo od nich získávají ohromný objem informací. Tyto informace (uživatelem vytvořený obsah, jeho osobní data, preference i zvyky) potom prodávají dál, čímž podle autora nenápadně likvidují střední třídu, a to s její vlastní pomocí.

Síla mýtu je knižní přepis proslulého šestihodinového cyklu rozhovorů amerického antropologa, religionisty a filozofa Josepha Campbella (1904-1987) s moderátorem Billem Moyersem, v zasvěcených sondách do nejrůznějších kultur, civilizací a náboženství věnovaných proměnám úlohy mytologie v dějinách lidstva a jejímu smyslu v současném globalizovaném světě, kde stále výrazně zasahuje do představ a postojů moderního člověka. Campbellovy myšlenky například zásadně ovlivnily jeho přítele George Lucase v koncepci filmové trilogie Hvězdné války. Vydání „Síly mýtu“ iniciovala Jacqueline Kennedyová Onassisová jako redaktorka newyorského nakladatelství Doubleday.

Karel Dvořák vydal svůj soupis exempel – vyprávění mnoha žánrů používaných středověkými kazateli jako názorné ilustrace jejich kázání – již r. 1978.
V 80. letech se však ke své práci opakovaně vracel, revidoval ji a i s pomocí historika knihtisku Kamila Boldana výrazně rozšířil o přibližně 400 dalších nových typů exempel. Před dokončením díla však v r. 1989 zemřel a práce zůstala v rukopise. Nového vydání této práce se editorsky ujal folklorista Jan Luffer a připravil text, který obsahuje mj. též novou předmluvu medievistky Anežky Vidmanové.

Dvořákova práce je příručkou mezinárodního významu a jedním z velmi mála světových soupisů exempel. Nejvíce ji ocení odborníci, kterým přinese neocenitelnou orientaci v obrovském množství různorodých vyprávění, doložených na našem území ve středověku. Zajímavá může být však pro každého, kdo např. bude chtít vědět, jaké jsou nejstarší české doklady pohádky o dvanácti měsíčkách nebo o hloupém Honzovi.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.