Autobiograficky laděná povídka Pouť do Země východní bývá mnoha literárními historiky považována za prolog Hry se skleněnými perlami. Hesse ji začal psát v roce 1930, v době, kdy velké naděje na lepší duchovní uspořádání společnosti po první světové válce pomalu braly za své. Povídka reflektovala autorův pocit osamění a zmaru i rozchod s přítelem a duchovním učitelem Gustavem Gräserem považovaným za „Gándhího Západu“. Ústředním motivem je hledání ideálu, potřeba mravní zralosti a podřízení života jednotlivce nadosobnímu celku. Vypravěč, bývalý hudebník H. H., prožívá osobní krizi. V prázdnotě života beze smyslu vzpomíná na dobu, kdy se jako člen tajného Bratrstva vydal na Východ, vstříc světlu a zázraku. Jejich společná pouť byla cestou prostorem i časem, na hraně snu a skutečnosti. Působivý, poetický styl, umné proplétání motivů a postav reálných i literárních činí z povídky mimořádný klenot.

Skvělý příběh o ctižádosti, žárlivosti, touze a nadpřirozené moci… Victor a Eli, dva samotáři, kteří se poznali na studiích, brzy zjistí, že je pojí společná vášeň k nebezpečí a zážitkům blízkým smrti a také že při vhodných příležitostech dokážou dobře rozvíjet své mimořádné schopnosti, dokud se jim jejich odvaha nevymkne z rukou. Victor po deseti letech utíká z vězení a za pomoci mladé dívky hledá svého dávného kamaráda, zatímco Eli pokračuje ve své misi zbavit se všech dalších nadpřirozených bytostí až na svou tajemnou a nepřemožitelnou pomocnici. Oba poháněni vzpomínkou na zradu a prohru jsou k nezastavení, ale kdo nakonec vyvázne se zdravou kůží? V Neobyčejných autorka přichází s drsným komiksově laděným příběhem, který vás zavede do světa, kde získaná nadpřirozená moc nemusí nutně vést k hrdinství a kde se na spojenectví příliš nehraje. Budete svědky fascinující charakterové studie, která vás donutí přemýšlet o tom, co znamená být hrdinou nebo zločincem, a zda je mezi nimi nějaký jasně definovatelný rozdíl. Victoria Schwabová (1987) začala publikovat teprve v roce 2011, ale už má na svém kontě dvě young adult série. Neobyčejní jsou její první knihou pro dospělého čtenáře. Můžete se těšit i na další klasické fantasy Temnější tvář magie a Setkání stínů.

Stephen Hawking proslul setrvalou snahou přiblížit nesmírně složitou problematiku současné fyziky nejširšímu laickému publiku. Součástí tohoto úsilí i letošní rozhlasové přednášky o černých dírách, nejpodivuhodnějších objektech známého vesmíru. Jde o téma, ke kterému se ve své odborné a popularizační práci opakovaně vrací, a pro tuto příležitost svůj výklad co možná zjednodušil, aby ho mohl pojednat v určeném čase, srozumitelně a přehledně.

Klasická práce uznávaného francouzského znalce pravěké i současné primitivní kultury. Přestože s některými jeho názory pozdější věda polemizovala, kniha si dodnes zachovala značnou aktuálnost díky nesmírně bohatému materiálu ilustrujícímu mentalitu primitivů, přičemž autor čerpal nejen z běžně citovaných odborných publikací, ale také ze zpráv cestovatelů, zápisů jezuitů působících v Severní Americe v 18. stol. apod.

Román Múza je novou knihou anglické spisovatelky Jessie Burtonové, jejíž předchozí kniha Miniaturista se stala světovým bestsellerem, prodalo se přes milion výtisků, byla přeložena do 37 jazyků a stala se knihou roku 2014.

Strhující příběh plný záhad a zvratů tvoří dvě dějové linie: první z Anglie šedesátých let dvacátého století, druhá ze Španělska konce třicátých let. Do Londýna přijíždí Odelle, mladá absolventka univerzity na Trinidadu. Píše básně, ale musí prodávat boty. Má pocit, že štěstí jí konečně začíná přát, když získá místo písařky v galerii a seznámí se s mužem, jemuž matka odkázala pozoruhodný obraz – pravděpodobně mistrovské dílo španělského malíře Isaaca Roblese.
Kolem obrazu houstne spleť záhad a klamů, takže Odelle brzy neví, komu může věřit a co je pravda. Klíč k ní se ztrácí někde v bouřlivých časech těsně před občanskou válkou ve Španělsku, kde v chudé vesnici spolu s rodiči tráví léto nadaná Olive, dcera vídeňského obchodníka s obrazy, a odkud pochází Isaac Robles, který se chce slávou vyrovnat Picassovi.

Jedinečný dramatický příběh o ctižádosti, lásce a touze lidí více či méně talentovaných i o tom, jak naše životy nutně utváří doba, do níž jsme se narodili.

I román Múza (vyšel 2016) se hned po vyjití umístil na první příčce žebříčku bestsellerů. Ihned během prvních deseti dnů se prodalo 10000 výtisků. Práva byla doposud prodána do 27 zemí.

Příběh Burtonové je více než okouzlující. Autorka má nezpochybnitelný dar uchvátit čtenářovu pozornost a udržet si ji. Opravdové překvapení.

Sunday Times

Silný a poutavý příběh. Burtonová vdechla svým slovům život.

The Independet

Burtonová beze sporu dokáže svým literárním jazykem a záhadnou atmosférou v obou skvěle zpracovaných paralelních dějových rovinách románu čtenáře uchvátit až do poslední strany.

The Herald

Jessie Burtonová se narodila v roce 1982 a žije v Londýně. Vystudovala Univerzitu v Oxfordu a The Royal Central School of Speech and Drama. Devět let se věnovala profesionálně herectví a PA. Hned její první román Miniaturista (The Miniaturist, česky 2014) se stal světovým bestsellerem.

Román české autorky vyznamenaný francouzskými literárními cenami !

Nestává se moc často, aby se český literát prosadil v cizině a už vůbec ne, aby se prosadil tvorbou v adoptovaném jazyce. Stalo se tak v případě české malířky a doposud česky píšící autorky Lenky Horňákové-Civade, která po více než dvaceti letech života ve Francii vydala svou francouzskou prvotinu. O tom, že i svým druhým, i když ne mateřským jazykem vládne autorka bravurně, svědčí fakt, že krátce poté, co román ve Francii vyšel, se ocitl na seznamu titulů, z nichž byl na podzim vybírán laureát významné francouzské literární ceny – Prix Renaudot. Oceněn pak byl Prix Renaudot des Lycéens a několika dalšími francouzskými literárními cenami, kladně je přijímán jak kritikou, tak čtenáři. Jakožto francouzsky píšící Češka bude v březnu 2017 hostem Francouzského institutu a v rámci frankofonie představí svou knihu v Praze i dalších městech v Čechách a na Moravě.

Magdaléna, Libuše, Eva… jedna rodová linie a stejný osud: všechny vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino dětství, rámované kolektivizací, končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace. A jedna po druhé svým osobitým způsobem vypráví o lásce, o naději, o světle v temnotách a o vnitřním zdroji síly, která každé z nich umožní nést hlavu vztyčenou navzdory nepřízni osudu i historie. A jedna po druhé vypráví i o Marii, jejich matce, babičce a prababičce, která jako archetypální ženské božstvo onu sílu opatruje a šíří.
Lenka Horňáková-Civade pevným, a přitom křehkým, průzračným a zpěvným stylem prostřednictvím svých hrdinek vystavěla rodinnou ságu, příběh jedné rodiny, navzdory tragickým okolnostem velmi prostý, navzdory velké historii velmi všední a navzdory obyčejnosti velmi silný.

Lenka Horňáková-Civade vystudovala VŠE a začala se studiem na FFUK. To už bylo po sametové revoluci, kdy se otevíral nový svět a nové obzory – před dokončením studií dala přednost cestování, které se jí stalo osudným: setkala se se svým budoucím manželem a usadila se na jihu Francie. Na pařížské Sorboně vystudovala výtvarné umění, kterému se věnuje aktivně: její kresby, akvarely a olejomalby jsou zastoupeny ve sbírkách v Austrálii, USA i v Evropě, jedna z jejích kreseb je použita i na obálce knihy. S vlastí i rodným jazykem zůstala ve spojení – česky vyšly její knihy Provence jako sen (2010), Lanýže (2011) a Pohlednice z kavárny (2015) – každá z nich jiným literárním jazykem odráží autorčino vnímání (jiho)francouzské reality, titul Prioritaire. Praha – Paříž (2013, spoluautorka Anne Delaflotte Mehdevi) zase pohled dvou žen-cizinek, z nichž každá žije v rodné zemi té druhé. Marie a Magdalény přinášejí zásadní změnu: Lenka Horňáková-Civade je napsala francouzsky (česky vychází v jejím vlastním překladu), téma je naopak české.

Snili jste někdy o tom, že si koupíte zámek? Tedy… alespoň ruinu, ze které by se zámek dal časem vydobýt? Snili jste někdy o tom, že najdete místo v srdci venkova a založíte tam kulturní centrum, kde budete pořádat výstavy, koncerty, divadelní představení…? Snili jste někdy o tom, že změníte svůj život a stanete se třeba venkovským hoteliérem? Snili jste někdy o Provence? A napadlo vás všechny tyto své sny spojit – a pak je začít proměňovat ve skutečnost? Přesně to totiž udělali česká malířka a spisovatelka Lenka Horňáková-Civade a její francouzský manžel Jean Louis, tedy Honza Ludvík. O tom, jak se sny plní, zhmotňují, ale také jak se srážejí s realitou, mění se v minulost a uvolňují cestu snům novým, je tato vtipná, poetická a přemýšlivá kniha, která se ke čtenářům vrací v novém vydání.

Pokud jste si mysleli, že po pádu komunismu má už mládež život růžový a možnosti neomezené, tak to jste dost mimo. Bezejmenný hrdina Cobainových žáků nás provede od idylického dětství přes základku a učňák až do dospělosti. Jinak řečeno z pískoviště k nadšenému objevování světa, kdy je člověk Lennonem, ale taky trochu Kerouacem, přes temný opar chlastu, drog a vědomí, že nikdo to tu nepřežije, až po rezignované poznání, že ráčkující kluci dělají ve skladu. Příběh jako každý druhý. Co ale z Pechova románu dělá skvost, je přesně odposlouchaný jazyk, vytříbený cit pro dialog a smysl pro humor, byť většinou šibeniční. Pusťte si Nirvanu, zapalte si a otevřete knihu.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Cocteau, Hemingway, Breton, Tzara, Picasso, Modigliani a pochopitelně fotograf Man Ray. Ty všechny nespojuje pouze bohémská Paříž, ale také známost s jistou Kiki z Monparnassu, múzou celé meziválečné pařížské generace, která se po Velké válce opíjela životem a snažila se vypít všechno šampaňské Francie ještě před tím, než začne válka další. Příběh neobyčejné obyčejné dívky, která měla talent zaujmout celou bohému, přináší do mnoha jazyků přeložený francouzský komiks kreslířky Catel a scenáristy Bocqueta. Kiki ale nebyla jen múzou jedné generace, hledající způsob, jak se zbavit kocoviny z první světové války, byla především jednou z prvních emancipovaných žen dvacátého století. Vedle sexuální a citové svobody, kterou si dopřávala, se u Kiki projevovala svoboda ve vystupování, v projevu a v myšlení, která nevzešla odnikud odjinud než ze školy života.

V mnohém průkopnická a nejen pro medievistické bádání inovativní kniha Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověku byly završením Grausových výzkumů o genezi raně středověkého státu, o formování středověkých představ o počátku společnosti, o etnogenezi kmenů a národů a o vzniku tradic spojených s národními světci a zakladateli panovnických dynastií. K jejímu sepsání František Graus směřoval již od počátku 60. let. Již tehdy si předsevzal, že problematiku vzniku středověké kolektivní paměti a dějinného povědomí v českých zemích zpracuje komparativním způsobem. Primárně se mu nabízelo prostředí středověké říše, v němž se prostřednictvím germánské mytologie vytvořily svébytné představy o původu a charakteru germánských kmenů a jejich vládců. Ty se v mnoha variantách udržely hluboko do 18. a 19. století. V době vzedmutého historismu pak hrály rozhodující úlohu při vzniku moderního německého státního a národního povědomí. Posléze se rozhodl v Živé minulosti srovnat vývoj v Čechách a říši s vývojem ve francouzském království, jenž se v mnoha ohledech ubíral zcela jinými cestami. I přes odlišný vývoj však rovněž vedl ke vzniku historizujícího národního povědomí, jehož sakrální a monarchistické prvky nedokázala plně překrýt ani Francouzská revoluce. Stopováním geneze historického povědomí a kulturní paměti v této knize František Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti a politice paměti. Zároveň se mu podařilo na českých, německých a francouzských příkladech ukázat, že středověká minulost je v moderních společnostech velmi živá a že jak z hlediska kultury, tak z hlediska politiky výrazně ovlivňuje naši současnost. Platilo to v 70. letech a platí to i dnes. Minulosti se podle Grause nemůžeme nikdy zbavit, můžeme se s ní pouze naučit žít, můžeme se z ní poučit, avšak nesmíme ji přehlížet, protože nás nakonec vždy ať už ve své pozitivní či negativní podobě opět zasáhne.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.