Pozoruhodné politické sci-fi od velmistra tohoto žánru. Vítejte ve Spojených státech amerických a evropských. Po třetí světové válce se USA spojily s Německem, aby čelily třem dalším velmocem: Francouzské říši, Lidové čínské republice a Černé Africe. V čele konglomerátu stojí prezident der Alte, ale skutečnou moc drží „permanentní první dáma“ Nicole Thibodeuxová. Ta však už dávno zemřela a roli Nicole sehrávají další a další ženy. A co když prezident vůbec není člověk, ale android?

Román Simulakra vznikl v roce 1964 a její vize budoucnosti je bizarní a znepokojivá.

Fejetony a sloupky o zvířatech, lidech, levé mozkové hemisféře, Francii, Havaji, České Lípě i Českém Dubu, léčivém dubu, děravém kýblu, džungli, spolucestujících, kufrech, pitomém syndromu, kterým autorka trpí, a o všem, co tvoří její svět…

Píseň z pytlíku na zvratky je uměleckou kronikou Nickova turné s kapelou Bad Seeds po dvaadvaceti severoamerických městech během léta 2014. Sestává z deníkových záznamů, dávných vzpomínek, intimních úvah, fantaskních představ, písňových textů a básní. Hlavními tématy této působivé epické skladby jsou inspirace, tvořivost, ztráta, láska a smrt. Nick Cave ve své vášnivé zpovědi rozvíjí svébytnou mytologii, prosycenou motivy z čínských, řeckých a aztéckých mýtů, starozákonních příběhů, lidových balad i kultovních hollywoodských filmů. Kniha se zrodila povětšinou ve vysokých nadmořských výškách, když si během turné v letadle zapisoval poznámky, texty a básně na pytlíky na zvracení. Přes žánrovou rozmanitost je Píseň z pytlíku na zvratky překvapivě sourodá a čtivá – a Caveova osobnost se v ní zračí v mnoha rozdílných a veskrze nečekaných polohách.

Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti. Především se ale text detailně zabývá přechodným stavem vědomí a nevědomí po smrti, tzv. „bardem“, a rozkrývá tak řadu otázek, jež si lidstvo klade od nepaměti. Tibetská kniha o životě a smrti představuje unikátní syntézu budhistické tradice a západního myšlení. Sogjal Rinpočhe se sice narodil v Tibetu a byl žákem duchovního mistra Džamjang Khjence Čhökji Lodöa, po čínské invazi Tibetu však podobně jako Dalajláma odešel do exilu a od 70. let začal na Západě předávat tibetské učení.

Rozvědčík, autorský komiks Marty Morice, odhaluje zákulisí velkých historických událostí. Hlavní hrdina, Mirek Polreich, rezident zpravodajské služby Československé mise při OSN v letech 1965 – 1969 se podílel jako mediátor na procesu zakončení bojů ve Vietnamu a na přípravě schůzky prezidenta Johnsona a premiéra Kosygina v Glassboro v roce 1967. Toto setkání znamenalo obrat v mezinárodní politice bipolárního světa. Komiks tak poukazuje na výsadní postavení Československé zpravodajské služby a na výjimečnou pozici Československého státu ve světové politice v době Pražského jara. Zároveň jde o dokument z šedé zóny československých dějin, o které se příliš nemluví.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů, které sahají od autorových vzpomínek na dětství přes pronikavé vhledy do těch nejbizarnějších koutů města na Bosporu až po kritické úvahy o světových literátech i vlastním psaní a zahrnuje i delší povídku. Z této různorodé mozaiky se skládá překvapivě ucelený, téměř románový svět spisovatele rozkročeného mezi Západem a Východem, který i z nenápadných každodenností dokáže vytvořit nesmírně poutavý příběh.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury a turistiky Turecké republiky.

Ke kosmické lodi Discovery, osamoceně plující hlubokým vesmírem od doby, co David Bowman prošel „Hvězdnou bránou“, se vydává nová mezinárodní expedice. Jedním z cílů výpravy je objasnění tragických událostí, které se na Discovery odehrály. Ale tím nejdůležitějším úkolem je průzkum záhadného vesmírného tělesa zcela pravidelných tvarů.
Jde o přírodní úkaz, nebo o výtvor mimozemské civilizace? Znamená těleso pro lidstvo hrozbu, nebo mu naopak může prospět? Vynořují se tisíce různých otázek a zodpovězení byť jen části z nich může navždy změnit chápání samé podstaty existence vesmíru a tím i budoucnost lidského druhu…

Pokud bychom měli zvolit symbol vědeckofantastické literatury v její nejčistší podobě, byl by to právě velmistr žánru Arthur Charles Clarke (1917–2008). Science fiction se jako spisovatel věnoval od roku 1946 a z jeho raných děl jsou nejznámější romány Konec dětství a Město a hvězdy. Z pozdějších knih můžeme jmenovat Měsíční prach či prestižními žánrovými cenami odměněné Setkání s Rámou a Rajské fontány. Román 2001: Vesmírná odysea vznikal souběžně se slavným stejnojmenným snímkem Stanleyho Kubricka, jenž se stal na dlouhá léta příslovečným etalonem filmové vědeckofantastické tvorby. V následujících letech se k němu Clarke vrátil ve třech románových pokračováních. Během jeho dlouhého života se mu dostalo mnoha poct, z nichž jmenujme nominaci na Nobelovu cenu za mír či titul rytíře.

Dům z karet patří k nejlepším politickým thrillerům historie. Vydán byl v roce 1989 a okamžitě se dočkal obrovského úspěchu u čtenářů i u kritiků. Pojednává o machiavellistickém a bezskrupulózním politikovi Francisi Urquhartovi, jemuž přestane jeho úloha v britském parlamentu stačit a rozhodne se zamířit výš: až úplně nahoru, tedy do křesla premiéra. Přestože je to vážený a alespoň navenek slušný člověk, za svým cílem jde přes mrtvoly. Kniha se dočkala dvou pokračování a do širšího povědomí se dostala i díky dvěma seriálům. První adaptaci provedlo BBC (1990) s Ianem Richardsonem v hlavní roli. Ještě slavnější je však zpracování americké od společnosti Netflix, v němž byla hlavní role svěřena Kevinu Spaceymu. První sezóna proběhla v roce 2013 a následovalo mnoho pokračování.

Slavné postavy národních dějin bývají obvykle představovány jako výlupky všech ctností a dávány za příklad dalším generacím. Ale co když jsou takové oficiální verze až příliš krásné, než aby byly i pravdivé, ptá se Tanizaki v Tajné historii pána z Musaši a odpovídá překvapujícím způsobem. Kudy vede hranice mezi hrdinstvím a perverzí?
Jedním z nejdůležitějších Tanizakiho témat vůbec je jeho autorské hledání ideálu japonské ženy, téměř ztraceného pod sílícím kulturním vlivem Západu. Snad nejpřesvědčivěji a nejkrásněji toto téma pojal v Mateřské bylině jošinské, ztvárněné jako „cestopis“ o pouti k nejhlubším kořenům japonské tradice, kultury a historie v srdci původního Japonska v zapadlém horském kraji Jošino.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Začíná to jako obvykle – mrtvolou. Ale kdo v tom má tentokrát prsty? Běžný sériový vrah, nebo společník zvráceného kouzelníka známého pod přezdívkou Muž bez tváře? Než se policejní konstábl Peter Grant v novém případu zorientuje, pod soupravu metra vkročí londýnský urbanista a zmizí jistý starobylý grimoár. V Londýně nic neobvyklého. Ale pak se k Peterovi donesou zvěsti o prazvláštních událostech v oblasti Elephant and Castle, které se točí kolem věžáku navrženého bláznem, postaveného šarlatány a obývaného těmi největšími zoufalci. Mají tyto skutečnosti nějakou spojitost? A pokud ano, proč k nim proboha muselo dojít až na jižním břehu Temže, kde jindy chcípnul pes? Promiň, Toby.

Tuhle řadu miluju. Nadpřirozené zločince vyšetřují policajti – čarodějové.

Victoria Schwab

Báječné, tohle je opravdu skvělé pokračování příběhu.

Lois Bujoldová