V srpnu roku 1923 navštíví Mary Russellovou a jejího muže Dorothy Ruskinová, která ze Svaté země přivezla svitek s textem, jenž vypadá jako autentický list napsaný počátkem letopočtu samotnou Máří Magdalenou. Když však Ruskinová večer jede domů, stane se obětí nehody, která nehodou možná vůbec není. Když se ukáže, že šlo o úkladnou vraždu, zapojí se do pátrání po pachateli a jeho motivu i Sherlockův bratr Mycroft a inspektor Lestrade.

„Toho večera jsem se rozhodla zavést Knihu zla a zapisovat do ní jména všech škodlivých individuí, která mi přijdou do cesty. Prvním byl Robespierre.“ Mladičká pomocnice v zubařské ordinaci Lucile toho ve svých patnácti letech zažila až příliš. Velká francouzská revoluce ze dne na den ukončila její šťastné dětství v Normandii a vrhla ji do víru událostí v hlavním městě. V den, kdy pařížská lůza vyplenila královský palác, se v dusivé atmosféře všeobecné nejistoty a násilí rozhodla zasvětit život trestání všech nepravostí, na něž jí v životě budou stačit síly. A protože má velmi jemný smysl pro spravedlnost a protože ji zubařské řemeslo přivede do mimořádně zajímavých prostředí, má příležitostí ke mstě za nevinné oběti fanatismu všeho druhu víc než dost. V novém románu Franze-Oliviera Giesberta, kterého čeští čtenáři znají jako autora knih Himmlerova kuchařka a Láska je věčná, dokud trvá, sledujeme neobyčejný osud dlouhověké zubařky Lucile, který ji zavede na tři kontinenty a na křeslo jí posadí nejednu prominentní postavu historie.

Modernisté pojednávají o čtyřech klíčových osobnostech moderní anglické literatury: o T. S. Eliotovi, Jamesi Joyceovi, Virginii Woolfové a D. H. Lawrenceovi. Ve čtveřici zasvěcených esejí ukazuje Martin Hilský, co jednotliví autoři znamenali pro soudobý britský i světový literární kontext, jakým způsobem se vymezovali vůči existující literární tradici a jak ji naopak rozvíjeli, a především: čím si stále získávají pozornost náročných čtenářů. Hilského výklad v sobě přitom spojuje hlubokou vědeckou znalost tématu se stylistickou lehkostí a esejistickým švihem, který je v českém psaní o literatuře ojedinělý. Když Modernisté vyšli poprvé, v roce 1995, vzbudili nefalšované kritické i čtenářské nadšení a jejich náklad byl brzy rozebrán. Naše druhé, revidované vydání ukazuje, že kniha Martina Hilského dodnes neztratila nic ze svého kouzla, že dodnes dokáže čtenářsky uchvátit i intelektuálně inspirovat – stejně jako to dodnes dokážou díla pojednávaných modernistických velikánů.

Starobylá městečka, vinice, vůně bylin, slunce a vítr. Působivý román o lásce a pečlivě střežených tajemstvích vás vtáhne do spleti osudů obyvatel dvou vesniček v malebné Provence. V ovzduší zdánlivého venkovského klidu se během sedmi dekád odehrává mozaika příběhů, v nichž figuruje láska ve všech podobách, láska dospívajícího mladíka a vdané starší ženy, láska v předem domluveném sňatku arabské dívky, manželské odchody a návraty, láska ke krajině, která vás i z velké dálky přiměje vrátit se zpět.

Kniha pojednává o šamanismu a zasazuje jej do kontextu obecné historie náboženství.

Fred Dewilde je pseudonym padesátiletého francouzského grafika, jednoho z těch, co přežili teroristický útok na pařížský klub Bataclan v listopadu 2015.
Po obrovské úlevě, že z té hrůzy vyvázl živý a zdravý, následoval šok, strach a hlavně záplava otázek. Fred Dewilde se s traumatem vyrovnal po svém: svůj děsivý zážitek převyprávěl v komiksu, kde čtyři útočníci dostali podobu kostlivců-jezdců z Apokalypsy, následné pocity, noční můry, provinilost přeživšího a zkušenosti s vyšetřováním a s reakcemi přátel a rodiny popsal v krátkých a výstižných textech, také doprovázených jeho vlastními ilustracemi.

V dlouho očekávaném závěrečném dílu mezinárodně úspěšného cyklu o pokojném bojovníkovi Dan Millman čtenáře zavádí na duchovní pouť po světě, kde spolu s ním pátrá po možnosti duchovně překročit každodenní, všední život. Hrdina Dan putuje z Honolulu do Mohavské pouště, ze životem kypícího asijského velkoměsta do odlehlého pralesa, dokud neodhalí záhadu Skryté školy. A jak křižuje kontinenty, objevuje životní pravdy, které nevidíme, i když je máme přímo před očima – poznání naznačující cestu k osvícenému životu v trvalé přítomnosti. Na této cestě se setkáte s pozoruhodnými postavami a dotknete se smrtelnosti. Budete zkoumat povahu reality, lidského já, smrti a na závěr i pradávné tajemství staré jako kořeny tohoto světa. Otevřete se skryté moci paradoxu, humoru a změny. Objevíte vizi, která možná navždy změní vaše představy o příslibech a možnostech vašeho života.

Píše se rok 1937, když se patnáctiletá Finka Irga v Laponsku zamiluje do sovětského agitátora. Po zbrklém útěku do Sovětského svazu se jako politická vězeňkyně na mnoho let dostane do pracovního lágru ve Vorkutě, kde vládne krutý režim a ještě krutější vězeňská mafie. Osudy někdejších vězňů zasahují až do současnosti, která se v pohledu vnučky hlavní hrdinky odehrává převážně v odlehlé vesnici obývané Marijci, menšinou, pro kterou sovětský ani ruský režim nemají velké pochopení. Tam však na dávná traumata nikdo nechce vzpomínat. Katja Kettu zkoumá ve svém dalším románu technologii moci, sílu lásky i zrady a také dlouhé stíny minulosti. Kam až jsou lidé ochotni zajít, aby dosáhli svého? Co všechno jsou připraveni obětovat? Román Můra je univerzální příběh o přátelství, nezdolnosti i obraně utlačované národnostní menšiny.

Kniha Svatá hostina a svatý půst, napsaná v roce 1988, zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu, který v mužském prostředí vůbec nenajdeme. Koncept raně středověkého mnišství, jehož podstatou byl přísný půst, podle autorčina soudu v pozdním středověku plně přebraly ženy. Zároveň však půst propojily s eucharistickou zbožností, jež ve svém důsledku vedla k vytváření představ, v němž ženy pojídaly Krista jako svého Boha, a tím se s ním tělesně nejen ztotožňovaly, ale i spojovaly. Hlavními hrdinkami její knihy jsou ale nejen ženské poustevnice, ale i nejrůznější mystičky, na něž mužská středověká společnost pohlížena s velkou ostražitostí. Kniha Svatá hostina a svatý půst tak představuje jeden z nejoriginálnějších pokusů o genderově pojatou historii středověku.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Je hezčí Frýdek, nebo Místek? Jak vypadá „cesta kolem Světa za 80 minut“? Je Bavorov opravdu, co jsou Vodňany, jak se zpívá v lidové písničce, a kde je střed České republiky a proč není jen jeden? Objevování české krajiny může být dobrodružstvím a hravou „bojovkou“, jak ukazují sloupky Český výletník, které vycházejí už tři roky v MF DNES v příloze Víkend. Kniha Výletník Jakuba Pokorného shrnuje 100 sloupků s mapkami a fotkami, z nichž některé jsou úplně původní a v novinách nikdy nevyšly.