Francouzský kreslíř Christophe Chabouté přímo zázračně proměnil do komiksové podoby jedno ze základních děl anglické literatury. Osudový souboj kapitána Achaba s bílou velrybou znají i ti, kteří nikdy román Hermana Melvilla nečetli, a to nejen proto, že se dočkal celé řady úspěšných i neúspěšných zpracování (jednu z komiksových verzí vytvořil i legendární Will Eisner). Moby Dick je totiž příběh, který dnes neoddiskutovatelně patří do kulturního kánonu. Také proto Chabouté neměl lehkou startovací pozici, ale jeho pojetí bez debaty bere dech. Černobílá kresba, v níž vynikne každé ráhno, uhrane čtenáře svojí atmosférou. Znovu se ocitneme na velrybářské lodi a díky Chaboutého umění ucítíte vodní tříšť a uslyšíte vítr v lanoví. Lov na Moby Dicka může začít.

Kniha Mami, mám tě ráda je upřímnou zpovědí devítileté holčičky, která vnímá každodenní činnosti čerstvým dětským pohledem – stačí jít po ulici, zastavit se v parku, sníst s maminkou palačinku. A nakonec dívenka mamince pomáhá i s divadelní kariérou. Hořkosladké vidění světa se snoubí s láskyplným mateřským citem – po této knize neuvěří v člověka jen ten nejzachmuřenější škarohlíd.

Když přijde otec živitel následkem úrazu o práci, hrozí celé rodině vystěhování a bída. Rázná matka však najde řešení – své čtyři dcery promění v SENZAČNÍ SESTRY TURNEROVY, akrobatické číslo, s nímž budou vystupovat po kabaretech. Gert, Winnie, Kit i Nell se tak ze dne na den změní svět – budou muset odložit své plány, ale současně se jim otevře nespočet nových možností. A kde jinde by potkaly tak různorodé povahy, tolik národností, kde jinde by zažily tolik emocí? Čteme tak vlastně hned dva příběhy – ten osobní, o proměnách čtyř mladých duší, a ten „větší“ o americké historii na prahu 20. let dvacátého století.

Umberto Eco byl mistrným pozorovatelem světa kolem sebe i jeho glosátorem. Jak cestovat s lososem je kniha návodů, kde autor s notnou dávkou inteligentního humoru nabízí řešení, jak se vyrovnat s nejrůznějšími nečekanými i standardními, ale nežádoucími situacemi, jež život přináší: jak strávit inteligentní prázdniny, jak nepoužívat mobilní telefon, jak nemluvit o fotbale, jak se vyhnout nakažlivým chorobám, jak jíst v letadle, jak cestovat v amerických vlacích a mnoho dalších.

Americká spisovatelka indického původu přináší v knize ne neprávem přirovnávané k dílům Khaleda Hosseiniho strhující, emotivní příběh dvou celoživotních přítelkyň, jejichž život se nenávratně změní jedné noci v roce 1993. Osudový okamžik je vyšle vstříc trýznivým osudům – jedna se bude snažit přežít nelidské zacházení obchodníků s bílým masem a druhá zasvětí život jejímu hledání.

V roce 1986 se má desetiletá Mukta z nízké společenské kasty stát chrámovou prostitutkou jako její matka a před ní její babička. Matka však udělá vše pro to, aby její dcera nemusela kráčet ve šlépějích svých předků. Mukta se ocitá u náhradních rodičů v Bombaji, kde se spřátelí s jejich osmiletou dcerou Tarou. Ta Muktě otevře dveře do nového světa – světa zmrzliny a sladkostí, básní a příběhů, a přátelství, které Mukta nikdy předtím nepoznala. Mezi děvčaty vznikne pouto silnější než hlas krve, které je přetrženo o sedm let později, když Muktu unesou.
Taru ani jedenáct let poté nepřestávají pronásledovat výčitky svědomí. Je přesvědčená, že Muktino zmizení je její vina a po smrti otce se vrací z exilu ve Spojených státech do rodné země, aby svou dávno ztracenou přítelkyni našla. Při svém pátrání však naráží jen na dávno pohřbená tajemství vlastní rodiny…

V knize Temná strana národních států se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek. Srovnávacím způsobem analyzuje vyhánění a etnické čistky před první světovou válkou, resp. těsně po ní, meziválečný status quo, v němž byla vedena napříč evropskými státy debata o ochraně národnostních menšin. Velkou kapitolu představují návrh na řešení národnostních otázek na konci druhé světové války, resp. vyhnání Němců z Polska a Československa. Stranou však neponechává ani vyhánění a transfery obyvatelstva v Sovětském svazu po celé období jeho existence. Své zkoumání problému pak dovádí až do konce 20. věku v souvislosti s válkami v bývalé Jugoslávii, přičemž nalézá velké paralely těmito etnickými čistkami a etnickými čistkami na Balkáně v první polovině minulého století.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

George Novak přijede do Prahy, aby pátral po svých českých kořenech. Nakonec ale zjistí, že vlastně hledá odpověď na jinou otázku: Kdo jsem? Kdo si myslím, že jsem? A kdo je Vera, sousedka a přítelkyně plná pochopení, ale i tajemství? Georgeovi v jeho hledání nejvíc pomáhají nová setkání – s trochu záhadnou mladou ženou Luci Milenou nebo s bytostí, která mu předloží naprosto nečekanou nabídku. V hospodě U Devíti draků a ovce, místě pro rozhovory, otázky a odpovědi přímo stvořeném, najde pak nejedna zápletka rozřešení.

Čtyři vypravěči, čtyři životy, jeden příběh. Alain se ocitl na ulici a na svou novou životní situaci si zvyká jen stěží. Tráví teď dlouhé hodiny na lavičce před Claudovým domem. Claudovi bylo osmdesát, je slepý, miluje hudbu a ze svého domu vychází jen zřídka. Corentin nemá žádné přátele, těší se na své osmnácté narozeniny, protože jako plnoletý konečně nebude muset poslouchat rodiče a mimo jiné skoncuje s hodinami klavíru, na které dochází právě ke Claudovi. Tihle tři, kteří toho mají v životě společného jen velmi málo, se přesto spojí, aby zachránili Carole…

Hrad na hoře Sitno odedávna střeží cestu k bohatým hornickým městům. Kvůli turecké hrozbě je na podzim roku 1599 dobře vyzbrojený a má početnou posádku. Navzdory tomu se z něj ztratí kastelánova dcera. Uprostřed noci, bez jediné stopy. Zoufalý hradní správce prosí o pomoc notáře Barbariče z nedalekého Schemnitzu. Barbarič tentokrát na vlastní pěst čelí záhadě, která zdánlivě nemá řešení. Šlo o útěk, o únos, nebo dokonce o vraždu? Situaci komplikuje skutečnost, že na Sitnu nalezla útočiště Kateřina Pálffyová, údajně nejbohatší a nejmocnější žena v království. Navíc Barbarič netuší, že hrad má ještě jednoho, tajného obyvatele, o němž nikdo nesmí vědět. Do složitého případu se postupně vplétá krvavá minulost hradu a pověsti o zakletém podzemním vojsku, o krutých loupeživých rytířích, o přízracích a loupežnických pokladech. Poradí si Barbarič i bez pomoci Steina a Jaroše?

Sedm žen, každá z jiné země. V posmrtném meziprostoru, odkud se nedá dostat jinak než prostřednictvím slov, skrze vyprávění. Performerka Shlomith z New Yorku, účetní Polina z Moskvy, chudá Brazilka Rosa Imaculada, těhotná nóbl dáma Nina z Marseille, Holanďanka Wlbgis s rakovinou hrtanu, Maimuna ze Senegalu snící o kariéře modelky a teenagerka Ulrike ze Salzburgu se ocitnou kdesi v bílém prázdném prostoru. Čas, jak ho známe, přestává existovat. Tělesné potřeby pomalu vyhasínají. Jako první přijdou ženy o schopnost cítit bolest i vzrušení, brzy se nemohou dotýkat a postupně přestávají cítit i vlastní tělo. Co se stalo? Co je jejich osudem?

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.