Když se ve vesnici Rushpool v západní Anglii začnou pohřešovat dvě jedenáctileté dívky, konstábl Peter Grant musí vytáhnout paty z Londýna, aby zjistil, jestli se na jejich zmizení nepodílelo něco nadpřirozeného. Jde o rutinní opatření a Nightingale je přesvědčený, že Peter bude mít v případu do večera jasno. Jenže Peter lidi v nesnázích nikdy neopouští, takže i když neobjeví žádné zjevné stopy po magických aktivitách, nabídne místnímu policejnímu sboru své služby, neboť ví, že při pátrání po nezvěstných je potřeba každé volné ruky. Netrvá však dlouho a ocitá se ve zběsilém závodě s časem, ve světě, kde hranice mezi realitou a světem skřítků a víl nikdy nebyly prostupnější…

Britský scénárista a spisovatel.
V osmdesátých letech se prosadil jako scénárista slavného britského seriálu televize BBC Doctor Who nebo levné space opery Jupiter Moon. V devadesátých letech začal publikovat také romány z řady Doctor Who: Remembrance of the Daleks (1990), Transit (1992), The Also People (1995) a So Vile a Sin (1997). Poté začala jeho literární kariéra upadat, proto nastoupil do sítě britských knihkupectví Waterstones. Tento krok se později ukázal jako ideální příležitost pro psaní vlastních příběhů a tak vznikla již zmiňovaná úspěšná knižní série.

Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč.

Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď.

Titul na Slovensku získal ocenění Kniha roku 2016 v kategorii čtenářů.

Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera

Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Zaměřoval se především na politické a investigativní reportáže. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění.
Debutoval knihou Zóny tieňa (2005), posléze vydal publikace Mágia peňazí (2007), KPMPZ (2007) a Brány meonu (2009). V USA vydal soubor esejí pod názvem Liber 767 (2009).
V roce 2010 mu vyšla kniha pod názvem V tieni mafie (česky Ve stínu mafie, Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. Také její volná pokračování V tieni mafie II – Čas dravcov (2011) a Nepriateľ štátu (2011) se zařadila mezi nejprodávanější knihy na Slovensku.
Za romány Ve stínu mafie a Čas dravcov získal ocenění Zlatá kniha, které se uděluje za víc než patnáct tisíc prodaných výtisků.
V letech 2012 a 2013 mu vyšel dvoudílný román Na smrť o přátelství a lásce, které se změnily na smrtelnou nenávist. V příběhu se mu podařilo spojit tři zdánlivě protichůdné světy – prostředí židovské mafie v New Yorku, nacistické Německo a první slovenský stát. V roce 2014 vydal svůj první mysteriózní thriller Strach a v roce 2015 pak thriller Tma.

Historický detektivní román.
Bývalý pražský biskup a budoucí světec Vojtěch je zavražděn pohany. Ambiciózní polský kníže Boleslav Chrabrý toho chce využít a pomocí Vojtěchových ostatků i svých politických dovedností usiluje o vytvoření hnězdenského arcibiskupství, které by posílilo jeho mezinárodní pozici. Mladý císař Ota III. ve stejné době přemýšlí, jak obnovit velkolepou římskou říši a navázat na odkaz Karla Velikého. Když se mu podaří potlačit vzpouru v Římě, vydává se proto na velkou cestu po všech provinciích. V jejím finále se setkává s Boleslavem právě u Vojtěchových ostatků v nově postavené katedrále v Hnězdně.

Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Anděl Kryštof je strážce učedník druhé třídy. Jednou z něj vyroste anděl strážný, jenže v tom je právě ta potíž.
Neví se, kdy to „jednou“ bude. Podle Kryštofa nejlíp hned. Nemůže se dočkat, až se mu kluk, kterého má chránit, konečně narodí.
I když dobře ví, že všechno má svůj čas. V nebi to totiž platí dvojnásob. V nebi je vůbec spousta věcí jinak než u nás na zemi.
Ještěže je tu Kryštof, který nám to všechno objasní, zatímco lítá z maléru do maléru.

„Malý skvost, který budou děti zbožňovat a jejich rodiče s potěšením číst. Je s podivem, že tu nebyl odjakživa.“
Lucie Vondráčková

„Tak tohle se vážně povedlo! Milé, vtipné, originální. Do takového nebe se velice těším. Knížku mohu vřele doporučit i všem dospělým.“
Zbigniew Czendlik

„Chtěli byste nebe na zemi? Tak tady ho kousek máte.
Kryštofovy nebetyčné maléry jsou něco jako rodinný výlet na Nebeský den otevřených dveří.
A věřte mi – já o tom něco vím.
Mám s Anděly Páně jisté zkušenosti.“
Jiří Strach

Proslulý román kanadské spisovatelky vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti Spojených států amerických, které se z demokratických výšin propadly do všeobjímajících hrůz totalitního režimu. V okovech nemilosrdného klerofašistického režimu se z každého, kdo se proti němu jakkoli prohřeší, stává otrok. Z plodných žen pak ještě něco mnohem horšího – služebnice, jejichž úkolem je rodit děti, s nimiž se nikdy nesetkají…

Kniha byla odměněna Cenou Arthura C. Clarka pro nejlepší román roku a následně se stala předlohou pro filmové a aktuálně také pro úspěšné seriálové zpracování.

Poetický příběh o daru přátelství napsala spisovatelka, hudebnice, divadelní režisérka a herečka Marka Míková, která má na svém kontě již devět knih pro děti, mj. Zlatou stuhou ověnčenou Knihafoss a na Magnesii Literu nominované Josef/JO537, Mrakodrapy a Škvíry.
Hlavním bezejmenným hrdinou příběhu je pán. Žije osaměle v domku se zahradou a celý den cosi pilně píše na počítači. Když se jednoho dne pod střechou domku uhnízdí vrabec, pán se zaraduje: konečně má kamaráda! Brzy se seznámí také se sousedkou a jejím šestiletým synem. Jednoho dne ho sousedka poprosí, jestli by jí syna nepohlídal. A tak ti dva společně stráví den a kluk se skamarádí s vrabcem. Jenže pak události naberou rychlý, nečekaný spád – kluk onemocní a nedlouho poté vrabec zmizí. Pán má plnou hlavu otázek: Kdypak se kluk vrátí z nemocnice a jestli se uzdraví? A kam se poděl vrabec?
Kniha je bilingvní, anglicko-česká, a její součástí jsou komiksové dvoustrany se samostatnými epizodami ze života tří hlavních postav. Kniha tak plní více funkcí: dospělí z ní můžou předčítat dětem, které ještě neumějí číst. Začínající čtenáři si mohou louskat komiksy. A těm, kteří se už učí anglicky, poslouží kniha rovněž, a to na dvou úrovních: jednodušším, komiksovým textem a obtížnějším, souvislým textem s bohatou slovní zásobou.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Měl jsem pro sebe a Zeldu plán.

Měli jsme předstírat, že jsme někdo jiný.

Měli jsme si najít nové rodiče.

A žít navždy v bezpečí.

Potom přišli nacisti.

Jsem Felix a tohle je můj příběh.

Felix je Žid. A být Žid, když kolem zuří druhá světová válka, je nebezpečné. Felix měl nějakou dobu štěstí, schovával se v katolickém sirotčinci, pak ve sklepě. Jenže úkryt byl odhalen a Felix se ocitne ve vlaku jedoucím do koncentračního tábora. A přece znovu získá naději: z vlaku se jemu a šestileté Zeldě podaří uprchnout. V bezpečí ovšem nejsou ani zdaleka. Jak dokážou bez pomoci přežít? A komu můžou důvěřovat, když všude je tolik lidí lačnících po odměně za dopadeného Žida? Štěstí se však na ně opět usměje v podobě laskavé statkářky Genii. Ta je nechá u sebe v domě, vybělí jim vlasy a dá německá jména. Felix však tuší, že je jen otázkou času, kdy někdo odhalí jeho pravou identitu. A to bude konec – pro něj, pro Zeldu i pro Genii…

K napsání příběhu autora inspiroval osud Janusze Korczaka, polského židovského lékaře a autora knih pro děti. Po mnoho let pomáhal ve Varšavě vést sirotčinec pro dvě stovky židovských dětí. Když německé úřady počátkem srpna 1942 nařídily transport dětí do vyhlazovacího tábora Treblinka, Korczak se rozhodl jít s nimi, přestože dostal nabídku na vyřazení z transportu. V Treblince byli všichni zavražděni v plynových komorách.

Napínavá kniha o nezměrné odvaze a naději, o přátelství a lidskosti uprostřed nelítostné doby, inspirovaná skutečným příběhem.

V ulicích New Yorku propukají oslavy Dne divokých karet – výroční akce připadající na 15. září, při níž se vzpomíná na mrtvé a vzdává čest živým. Je to den ohňostrojů, pouličních trhů a průvodů, politických demonstrací a vzpomínkových hostin, pitek a rvaček v tmavých uličkách. Oslavy jsou rok od roku masovější a bouřlivější. A letos, v roce 1986, určitě proběhne u příležitosti čtyřicátého výročí zatím největší a nejlepší Den divokých karet. Na svátek se už chystají nejrůznější média i přívaly turistů a nálevny i restaurace očekávají rekordní obrat. V pozadí však číhá zvrácený génius, kterého nezajímá zábava ani veselí. Hvězdář má jen jeden cíl: zkázu.

Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923. Pipes v ní shrnul závěry několika svých předchozích prací o ruských a sovětských dějinách konce 19. a první poloviny 20. století. V Dějinách ruské revoluce Pipes sleduje tři základní vývojová období: agónii starého carského režimu, bolševické dobytí moci v Rusku a počátky bolševického režimu – občanská válka, NEP, bolševická propaganda v Rusku a vývoz komunismu do zahraničí. Pipesova kniha je především vynikajícím historickým esejem o moderních ruských dějinách, o pádu carského impéria a o vzniku ve světových dějinách jedinečného totalitního státu.

Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Franciska se během nuceného nasazení narodila. Její polská matka a český otec se do sebe zamilovali na tom nejpodivnějším místě — v továrně na munici, kde byli oba nuceně nasazeni. Jarmila se chtěla otrocké práci pro nacistickou říši vyhnout, ale nakonec do Německa odjela, aby se v táboře Sackisch skryla před gestapem. Spolupracovala totiž jako spojka s odbojovou skupinou, kterou nacisté odhalili. A Helena musela na otrocké práce nastoupit poté, co ji s rodiči, sourozenci a babičkou uvěznili v židovském ghettu ve volyňském Ostrožci. Z rodiny přežila jediná.

Kniha ale nevypráví jen o ubíjejících dnech, které tyto ženy a jejich rodiny trávily v továrnách, na polích pod dohledem strážných. Vypráví i o tom, co jim válka vzala, s jakými vzpomínkami a s jakou bolestí je vrhla zpět do světa. A spolu s nimi zhruba dalších
400 až 450 tisíc Čechů, českých Židů a Romů, kteří museli odjet do nacistické říše jako levná pracovní síla a jako vězni zajateckých a koncentračních táborů.