Ve své románové prvotině popsala Marie Benetková svoji osudovou
lásku ze dvou úhlů – jejího a jeho.

Dvaasedmdesátiletá autorka byla mimo jiné podkoní, komparzistkou,
zahradnicí, chartistkou, servírkou, emigrantkou, ošetřovatelkou,
izolátorkou domů i ženou hudebníka Vratislava Brabence. Žije
v Kanadě a učí jógu.

„Píšu si to jen tak pro sebe, a nevím, co s tím, asi nic,“ říká Marie
Benetková, jejíž román je zároveň milostným příběhem i kronikou
undergroundu. Ona je zběhlá pekařka a on zahradní architekt a
muzikant. Olgu i Vilíka spojuje láska k přírodě a touha po svobodě,
oba to jsou povahou solitéři, co největší štěstí zažívají v komuně
nedaleko Prahy. Olga v té době jezdí do práce v zámeckém parku na
koni, a Vilík tam diriguje partu intelektuálů, než ho přímo v práci
zatkne Státní bezpečnost. Následuje monstrózní proces, výhrůžky a
výslechy, po tragické ztrátě druhého dítěte se Olga s Vilíkem
rozhodnou emigrovat. Úsporný styl románu umocňuje i řada
různorodých tónů: je tu absurdní humor dobrovolně zvoleného
blázince, hrůzná groteska estébáckých sledovaček („objekt opustil
objekt“), melancholie emigrantských snů i erotické jiskření.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

První román Donny Tarttové Tajná historie se hned po svém vydání v roce 1992 stal vysoce hodnoceným a hojně diskutovaným bestsellerem, popisovaným jako „současná klasika“, „geniální“, „dechberoucí“ příběh, „tak neodolatelně svůdný, že jeho četba vyvolává pocity téměř provinilého potěšení“. Předznamenal tak autorčinu mimořádně úspěšnou literární kariéru, oceněnou mnoha významnými trofejemi; za svůj poslední román Stehlík z roku 2014 Tarttová získala Pulitzerovu cenu, jednu z nejprestižnějších poct v literárním světě.
Příběh, podávaný v retrospektivě formou zpovědi či přiznání jednoho z jeho aktérů, vypráví o podivném setkání skupiny šesti zvláštních, na první pohled excentrických studentů klasické řečtiny na malé, odlehlé univerzitě kdesi v Nové Anglii; pod vlivem záhadného, charismatického profesora si vytvoří jakýsi elitní klub a svůj vlastní, izolovaný intelektuální svět, v němž objevují nové způsoby uvažování o podstatě krásy, pravdy a tvořivosti – ale i hrůzy, vášně a zločinu. Jejich zrůdný experiment zkoumající tajemství bakchantského rituálu – evokující Nietzscheho srovnání dionýsovského a apollónského principu – se dle očekávání zvrhne ve strašlivou tragédii a v sérii morálně rozkladných činů, které zničí jejich charaktery a následně i životy.
Jeden z recenzentů ocenil, že „autorce se podařilo popisovat melodramatické a naprosto bizarní události tak, že působí zcela věrohodně“. K tomu jí významně napomáhá i zvolený žánr románu, charakterizovaný jako „detektivka naruby“, v níž je od počátku zřejmé, kdo zločin spáchal, a vyprávění směřuje k odhalení důvodů a okolností, které k němu vedly, a následků, s kterými se jeho pachatelé musí vyrovnat – pokud k tomu mají dost morální síly a odvahy.

Je oddělení vražd, kam se na začátku své kariéry ze všech sil snažíte dostat: oddělení, kde každý den balancujete na okraji s geniálními gaunery a psychopaty s vědomím, že jediné mrknutí ve špatnou chvíli může znamenat rozdíl mezi vítězstvím a dalším zavražděným. A pak je oddělení vražd, na kterém pracujete doopravdy, kde vás ostatní mají za vyvrhele. Kde děláte jednu noční směnu za druhou. Kde schytáváte schválnosti a zlomyslné žerty daleko za hranou snesitelnosti. Kde řešíte tuctový ksindl, pročítáte svědecké výpovědi a zoufale vyhlížíte případ, který by vás mohl dostat tam, kde jste chtěli být. Ten dnešní případ mezi ně nepatří. Podle policajtů z místní stanice jde o tuctové domácí násilí. Od detektiva Antoinette Conwayové a jejího parťáka Stephena Morana se čeká, že pouze vyhledají amanta zavražděné a dají mu náramky. A pak už bude všechno zase jako dřív, zpovzdálí budou přihlížet, jak si to policejní esa rozdávají s psychopaty. Jenže když se Conwayová zahledí do tváře oběti, zjišťuje, že už ji předtím viděla. A znenadání dochází k šokujícímu přesvědčení, že všechno je jinak. Tohle je případ, na který čekala. Precizně střižený a brutální, spletitý a závažný. Jenže jedna věc je dostat vraha a úplně jiná věc je jít proti celému vlastnímu oddělení.

Pojďte se dozvědět, co vše se muselo stát, než vznikl první celovečerní animovaný film. Budeme si vyprávět příběhy od Leonarda Da Vinciho až po Lotte Reinigerovou. Náš výlet do filmové archeologie je mimo jiné poctou době 18. a 19. století, bez jejichž vynálezů a společenských změn bychom se dnes těžko bavili v kině, u televize, počítače nebo tabletu. Kniha obsahuje také interaktivní část plnou návodů na výrobu optických pomůcek, které vykouzlí doma i ve škole pohyblivé obrázky, jaké lidé sledovali před více než sto lety. Kniha je určena pro zvídavé čtenáře od 6 let. ale i pro mnohem starší.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Kniha známého polského psychologa, psychoterapeuta, spisovatele a buddhisty Wojciecha Eichelbergera přeložená do češtiny se snaží nabídnout pomoc mužům, kteří vyrůstali bez mužských vzorů, vylíčit, v čem spočívá „zrada“ rodiče a jaké jsou negativní důsledky otcovy nepřítomnosti v rodině pro psychologický vývoj a chování. Co se děje s „nepřítomným“ otcem? A co s unavenou, přepracovanou matkou? Jak se tyto v dětství nabourané rodinné vztahy odrazí na životě v dospělosti? Proč zrazený syn tak často sám zrazuje, když se stane otcem? To jsou jen některé z otázek, na něž autor hledá odpovědi. Společně s ním budeme sledovat jednotlivé kroky v životě chlapce, jehož opustil otec, protože všechny tyto události jsou následovány konkrétními emocemi, které mají své dramatické následky, ovlivňují psychiku, působí na další osudová rozhodnutí a určují přístup k životu. Takováto postupná a hloubková analýza pomůže lépe rozpoznat a uchopit podstatu problému. Poukazuje také na hodnotu rodinných vztahů a nabízí možnosti řešení jednotlivých problémů.

Ota z Freisingu (1112–1158) se narodil se jako syn rakouského markraběte Leopolda III. Babenberského a jeho druhé manželky Anežky z Waiblingenu, dcery císaře Jindřicha IV. Byl spřízněn s předními říšskými rody (rakouskými markrabaty Leopoldem IV. a salcburským arcibiskupem Konrádem, německým králem Konrádem III. i pozdějším císařem Fridrichem Barbarossou – jehož skutky sepsal v díle Gesta Frederici). Studoval ve Francii, inicioval založení cisterciáckého kláštera Heiligenkreuz (1131) v Dolním Rakousku,pozdějšího rodového pohřebiště Babenberků, a účastnil se 2. křížové výpravy (1147). Coby biskup v bavorském Freisingu (1138), prosazoval ve své diecézi církevní reformu a tamní katedrální škola se díky němu stala důležitým centrem vědy a duchovního života. Kronika čili Dějiny dvou obcí (Chronica sive Historia de duabus civitatibus) je jeho nejvýznamnějším dílem. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, přes biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti (v těchto pasážích poskytuje řadu cenných zpráv). Ota spis rozdělil do sedmi knih, v nichž v rámci svého výkladu světových dějin staví do protikladu Jeruzalém a Babylón – nebeské a pozemské království, v osmé knize pak pojednává Posledním soudu.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Pohřbený obr je nejnovější próza držitele Nobelovy ceny za literaturu za rok 2017. Děj románu zasadil autor do počátků raného středověku, kdy se Británie, kterou dávno opustili Římané, nezadržitelně mění v trosky. Král Artuš jistě vykonal pro smír na ostrově své, ale i on už se odebral do propadliště dějin a neklidnou zemí bloumají různá individua, včetně těch nadpřirozených. Příběh začíná rozhodnutím starých manželů Axla a Beatrice vydat se krajem mlhy a deště v naději, že se shledají se synem, kterého léta neviděli. Očekávají mnohá nebezpečí, ale netuší, že jim tato cesta odhalí dávno zapomenutá temná místa jejich vzájemné lásky. Kazuo Ishiguro nabízí podmanivý, hluboce jímavý příběh o ztracených vzpomínkách, lásce, pomstě, válce a síle zapomnění.

Tři vojenští důstojníci, dva prošli československými legiemi, třetí byl příliš mladý, aby se k nim stihl přidat. Zato patřil k výjimečným střelcům a odvahy měl na rozdávání. Po obsazení Československa hitlerovským Německem 15. března 1939 se zapojili do armádou organizovaného odboje Obrana národa. Po několika čistkách gestapo odbojovou skupinu zdecimovalo a naši tři důstojníci se postupně stali klíčovými osobnostmi domácího odboje. Tři králové – Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek. První dva gestapo popravilo, třetí zemřel v boji při pokusu o jeho zatčení. Jejich příběh jsme zachytili ve výpravném stostránkovém komiksu, který pokrývá činnost Tří králů od jara 1939 až do smrti posledního z nich na počátku léta 1942. Příběh vám navíc dá nahlédnout do činnosti dalších významných skupin domácího odboje, protože naši tři hrdinové tyto skupiny propojovali. Tři králové patří k největším hrdinům a morálním vzorům našeho národa.

Klasický černobílý komiks Jeana-Clauda Foresta ze šedesátých let se stal legendou, kromě jiného i díky slavnému filmovému zpracování Rogera Vadima s Jane Fondovou v titulní roli. Barbarella, jejíž komiksovou podobu autor vytvořil podle Brigitte Bardotové, cestuje z planety na planetu a zažívá fantastická dobrodružství. Je to samostatná, smyslná hrdinka a v jejích příbězích se silně doráží dobová sexuální revoluce i myšlenky hippies.
Hrdinka na cestách kosmem potkává různé nezvyklé mimozemšťany, netvory, roboty a anděly, a klasickým se kromě mnoha jiných stalo například její utkání se strojem na rozkoš, „orgasmotronem“, který utahá a zničí.
Plníme dluh, který česká nakladatelství měla k základním dílům světového komiksu, a kromě prvního původního alba přinášíme v jednom svazku i pokračování z roku 1974, nazvané Hněv minutožroutů. Barbarella se tu se svým kočovným podnikem dostává do jiného rozměru a zaplete se do složitého mocenského boje o planetu Spectra.

Veršovaná knížka Deset malých slanečků je vtipnou a svéráznou parafrází na známý popěvek Deset malých černoušků. Napsal a nakreslil ji přední německý ilustrátor a autor knih pro děti, za své dílo mnohokrát oceněný. Je mj. držitelem prestižních a světově nejvýznamnějších vyznamenání, Ceny Hanse Christiana Andersena a Ceny Astrid Lindgrenové. Čeští čtenáři ho znají jako ilustrátora populární půvabné knížky O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu. Verše o tom, jak skupinka deseti slanečků s každou další slokou přichází při svých výtečných dobrodružstvích o jednoho svého člena, pobaví děti i dospělé.