Kapitán Stein a notář Barbarič na stopě zločinu v habsburském císařství za vlády Rudolfa II.

První z řady historických detektivek s prvky špionážního a konspiračního thrilleru, ale i hororu a mysteriózního či dobrodružného románu.
Hrdinami jsou kapitán Joachim Stein (válečný veterán, drsný, přímočarý, často prostořeký, zručný se zbraněmi všech druhův) a notář Matěj Barbarič (právnik, vzdělanec, diplomat, cestovatel… avšak se slabostí pro „ženy a víno“).Odehrává sa na území Horních Uher v oblasti královských horních měst, do kterých se pokouší proniknout Turci. Zápletka se týká odhalení velezrady mezi vysoce postavenými představiteli Svazu horních měst – kdo se nechal podplatit Osmany a posílá jim informace o rozmístění vojsk a horských cestách? Případ se proplétá s vraždou štiavnického šlechtice a strašidelnými příběhy o prokleté mešťance Barboře Rosselové, jejíž duch se údajně zjevuje v doprovodu pekelných psů.

Londýnská bankéřka Cleo Arendseová vůbec není typ ženy,
na které je právník Luca Fioravanti zvyklý – jednak proto, že do
Toskánska přijela jen dohlédnout na vinařství jeho otce, které
se potápí, a pak taky proto, že je zcela imunní vůči jeho osobnímu kouzlu.
Jenže Luca nikdy neuhýbá před žádnou výzvou, a když tomu
okolnosti přejí, sehraje pro Cleo roli rytíře v blyštivé zbroji
a překvapivým výsledkem této šarády je… falešné manželství.
Situace se však následně poněkud zkomplikuje, když protagonisté fingovaného svazku zjistí, že se vzdor jejich zatvrzelosti
o slovo hlásí skutečné city a nabývají podobu prudké vášně…

Lindě je 31 let a podle mínění všech vede dokonalý život: bydlí ve Švýcarsku, v jedné z nejbezpečnějších zemí světa, má skvělé manželství, milujícího manžela, roztomilé a způsobné děti a zaměstnání novinářky, na které si nemůže stěžovat.
Rutina a předvídatelnost každodenního života v ní však začínají budit pochybnosti. Už nedokáže snášet úsilí, které musí vynakládat, aby vypadala šťastně, zatímco ve skutečnosti k životu pociťuje nesmírnou apatii.
To všechno se změní, když se setká s mužem, s nímž si v době dospívání byla citově blízká. Jacob je teď úspěšný politik a během interview, které s ním Linda pořizuje, v ní posléze vzbudí něco, co už dávno nepocítila: vášeň.
Linda teď udělá všechno pro to, aby si tuto nedosažitelnou lásku vybojovala. Bude muset klesnout až na samé dno lidských citů, aby nakonec došla vykoupení ?

Lepší je nežít nežli nemilovat…
Můj smutek se stal rutinou, nikdo si ho už nevšímá. Už se nedokážu pořádně vyspat. Připadám si jako sobec. Dál se pokouším dělat dojem na lidi, jako kdybych ještě byla dítě. O samotě bezdůvodně brečím v koupelně. Za řadu měsíců jsem se s chutí pomilovala jen jednou – dobře víš, o kterém dni to mluvím. Už jsem si myslela, že tohle všechno je jakýsi přechodový rituál, když už jsem překročila třicítku, jenže tohle vysvětlení nestačí. Cítím, že svůj život promarňuji, že jednou se ohlédnu zpátky a budu litovat všeho, co jsem udělala. Všeho kromě toho, že jsem se vdala za tebe a měla naše krásné děti.
– Ale cožpak tohle není to nejdůležitější?
Pro spoustu lidí ano. Ale mně to nestačí.

Zmije v garáži je o tom, jak je důležité, aby svět byl v rovnováze a každý přístroj v domácnosti vyvažovala nová kočka či pes nebo alespoň sýkorky nebo ježek na zahradě. Také o tom, jak dekorativní kosmetika pomohla zamaskovat okousanou lištu příborníku, jaké bylo navštívit místo, jímž prochází nultý poledník, o smetišti, kterým se stala posvátná, nejvyšší hora světa… A o radosti při zavedení obecního vodovodu, o tom, jak člověka rozzuří, když mu někdo řekne, ať se uklidní, o staré jabloni, fobii z perleťových knoflíků, jak je těžké naučit štěně nosit větve správným směrem a o mnohém dalším… Zvířatům je věnovaná velká část textů, neboť jsou pro autorku důležitá, vlastně si bez nich neumí představit život. Když naposled udělala inventuru šatníku, zjistila, že všechna trička jsou se zvířaty – lamou, vlkem, medvědem, slepicí –, letní šaty se zebrami, župan s krávami, kalhotky s vlaštovkami, ježkem, buldočkem, srnkou, peněženka s liškou, kabelka s kočkou… Zdá se, že se jí rovnováhu daří udržovat.

Trojice žen, z nichž každá má tajemství, jež se snaží uchránit – před světem, před druhými dvěma, před sebou samou. V jejich stopách vrahové, před nimiž není úniku… a také mladík Tikat, jenž viděl svou milou zemřít a vstát z mrtvých. Jejich osudy se nezvratně propletou v odlehlém hostinci, kde se pronásledované setkají s těmi, kdo jim jsou na stopě. Krčmář Karsh nemůže dělat nic jiného než zdráhavě přijmout, že se pod jeho střechou odehrají nadmíru dramatické události. Ale teprve když se k nim připojí kdysi mocný muž, objeví se před ženami jejich skutečný úkol. Jeho splnění může být zhoubou pro všechny zúčastněné, neboť ten, který v minulosti byl jejich učitelem, ten, který býval největším z mágů, se nyní potácí mezi životem a smrtí. A pouze ony ho mohou zachránit před protivníkem, kterého nedokázala porazit ani sama smrt.

Poznejte současné Spojené státy americké a zápas o jejich i naši budoucnost skutečně zevnitř. Jak
přemýšlejí příznivci Donalda Trumpa a proč mu propadli? Jak na své americké občanství nahlížejí
původní domorodí obyvatelé? Proč potomci černošských otroků mluví o přetrvávajícím systémovém rasismu? Co prožívají ti, kdo se do USA snaží dostat přes jižní hranici? Autor se coby zpravodaj Českého rozhlasu šest let v terénu zaměřoval právě na tyto „hlasy Ameriky“ a nechává je promluvit daleko nad rámec běžného zpravodajství. V knize najdete i příběhy, které ve zvukové podobě dva roky po sobě zvítězily v mezinárodní kategorii Reportáž na festivalu rozhlasové tvorby
Prix Bohemia Radio.

Soubor Tolkienových esejů Netvoři a kritikové nabízí jedinečnou příležitost poznat autora Hobita a Pána prstenů z méně známé stránky: jako učence zabývajícího se starou anglickou literaturou a jazykem; a pochopit, jak ho jeho bádání dovedlo k sepsání úchvatné ságy o Středozemi. Většina těchto textů byla původně přednáškami, nejde tedy o suché vědecké rozklady, ale pojednání přístupné všem pozorným čtenářům.
Hned dva texty v knize se zabývají staroanglickým Béowulfem, další pak rytířskou básní Pan Gawain a Zelený rytíř. Nejrozsáhlejším a nejznámějším textem knihy je esej O pohádkách, z nějž se čtenář dozví mnohé o Tolkienových názorech na povahu fantastického žánru. K Tolkienově beletristické tvorbě se váže i esej Skrytá neřest, pojednávající o zálibě ve vytváření fiktivních jazyků.

Román Poslední jednorožec patří mezi nejkouzelnější a také nejúspěšnější knihy žánru fantasy. Po celém světě se prodalo několik milionů výtisků a v českém překladu vyšel už potřetí. Není tedy divu, že si čtenáři po mnoho let přáli se do světa stvořeného Peterem S. Beaglem vrátit. V roce 2006 se jejich přání splnilo díky povídce Dvě srdce, za kterou Peter S. Beagle získal ceny Hugo a Nebula, nejvyšší uznání jak od fanoušků, tak i odborníků v rámci fantastického žánru. Ve sbírce Cesta domů najdete nejen tuto dnes už klasickou povídku, v níž jsme se mimo jiné seznámili s devítiletou Zuzy, ale i zbrusu novou novelu Zuza, v níž je dívka již dospělá a má před sebou nebezpečnou cestu, během které pozná lásku i ztrátu a snad nalezne i své pravé já.

Afghánistán, 1975: dvanáctiletý Amír zoufale touží po vítězství v místním turnaji papírových draků a jeho věrný přítel Hasan mu slíbí pomoc. Ani jeden z nich však netuší, že toho odpoledne potká Hasana neštěstí, které jim oběma změní život navždy. Amírova rodina po ruské invazi do Afghánistánu uteče do Ameriky, jednoho dne si však Amír uvědomí, že se do rodné země ovládané Tálibánem musí vrátit, aby našel to jediné, co ve světě nezíská: vykoupení.

Nejnovější povídkovou tvorbu oceňované kanadské autorky rámují reflexe šťastného soužití a proměny času po ztrátě nejbližší bytosti. Nejen věnování zesnulému Graemu Gibsonovi, s nímž spisovatelka sdílela téměř padesát let, zájmy i příznačný smysl pro humor, ale především láskyplnost a bolest napovídají, že jde o text silně, byť nepřiznaně autobiografický. Margaret Atwoodová dnešních dní alias Nell vzpomíná na ztřeštěnosti podzimu života, toulky milovanou přírodou či na snahu zvěčnit kocoura v přebásnění Tennysona. Probírá se tchánovou pozůstalostí a vlivem války na lidskou psychiku. Zakopává o věci, které nám zůstávají po tom, kdo vlastně nikdy tak docela neodešel. A dál píše. O matce, jež neodpovídá společenským představám, o mimozemském stvoření, které za pandemie baví lidstvo v karanténě absurditou našich dávných příběhů, o převtělení šneka do bankovní operátorky. Rozmlouvá s Orwellem nebo glosuje historii očima umučené antické filozofky. A je přitom břitká a neodolatelná jako vždycky.