Kniha Lenin ve vlaku sleduje průběh Leninovy cesty z curyšského exilu přes válkou rozvrácené Německo na sever k hranicím Laponska až po závěrečné nadšené uvítání revolučními davy na Finském nádraží v Petrohradu. Autorka v ní propojuje příběh zaplombovaného vlaku i jeho svérázných cestujících s liberální únorovou revolucí v Rusku. Detailně zobrazuje vzájemné průniky obou událostí. Při putování ve stopách Lenina vracejícího se po mnoha letech do vlasti využívá nepřebernou škálu soudobých očitých svědectví. Pro mnohé byl Lenin jen „užitečný hlupák“, jiní očekávali, že bude bez meškání uvězněn nebo zlikvidován, a zbytek byl přesvědčen, že má v praxi pramálo stoupenců a ještě menší vliv. Jak dnes víme, všichni se v tom fatálně mýlili. Nebýt geniálního nápadu několika německých úředníků umožnit nejproslulejšímu revolučnímu radikálovi Vladimiru Iljiči Leninovi, ukrývajícímu se v neutrálním Švýcarsku, odcestovat do vlasti, pak by možná v carském Rusku nedošlo k rozpoutání takového chaosu, jenž nakonec vedl k rozvrácení země a nastolení brutální bolševické diktatury.
Komisař Adamsberg opět řeší zvláštní záhadu. Série úmrtí na první pohled nebudí podezření, že by se mohlo jednat o zločin, natolik je modus operandi podivný a prakticky neproveditelný. Ale Adamsberg za sérií úmrtí něco nejasně tuší, nevzdává se a řídí se svým příznačným mlhavým instinktem. Musí však čelit nedůvěřivosti svých kolegů a především odporu toho nejbližšího, vševěda a logického analytika majora Danglarda, který má tentokrát vůči Adamsbergovým postupům i jiné výhrady, než u něj bývá obvyklé. Vyšetřování Adamsberga zavede do poválečného sirotčince na jihu Francie, ke středověkým poustevnicím, holubům a starodávným holubníkům – a vše je prazvláštně propojeno smrtícími pavouky. Jako obvykle si přijdou na své nejen luštitelé záhad, ale i milovníci dobře psané literatury či historických reálií.
Zabíjí pavouk? Komisař Adamsberg spřádá síť…
Legendární americký písničkář Bob Dylan vzpomíná na počátky své kariéry, kdy v roce 1961 přišel do New Yorku. Bravurním, vtipným a osobitým stylem, stejně okouzlujícím a magnetizujícím, jako jsou texty jeho písní či barva jeho hlasu, vzpomíná autor na Manhattan a magickou čtvrť umělců Greenwich Village, na New Orleans, Woodstock nebo Minnesotu. Dylanovýma očima a skrze jeho břitké výroky získáváme obraz zakouřeného, zhýralého a neustálého živého a tepajícího New Yorku, místa, které bylo možností pro nové talenty, v literatuře i hudbě, kde vznikaly hudební kluby a scény, zkrátka kde bylo možné cokoli.
Vítejte ve strhujícím, zábavném a temném světě, ve kterém se cosi zásadního změnilo. Kdysi psával dějiny vítěz. Nyní je píše ten, kdo chce zvítězit. Guru propagandy poskytne našemu mladému hrdinovi životní šanci. Ten přijme lákavou nabídku a stane se placeným internetovým trolem. Velmi rychle ale zjistí, že ve válce o příběh není vítězů. Pachtí se v továrně na hlavní zprávy a tvoří nové mapy světa. Snil o rychlých penězích, teď mu ale hrozí, že ztratí lásku, tvář i vlastní jméno. Krátký román o dlouhé cestě do halucinačního světa za zrcadlem. Trol Michala Hvoreckého.
Vydání knihy podpořilo Literárně informační centrum v Bratislavě.
John Flory pracuje v Barmě jako obchodník s teakovým dřevem. Je otrávený britskou imperiální politikou a jediné povyražení nachází v rozhovorech s indickým doktorem Vérasvámím a později i ve vztahu s mladou Angličankou Elizabeth Lackersteenovou. Když chce pomoci doktoru Vérasvámímu vstoupit do klubu, jehož členové jsou pouze běloši, naplno tak odhalí pokrytectví a rasistické předsudky vládnoucích Britů. Ve svém prvním románu George Orwell barvitě popisuje Barmu dvacátých let, se všudypřítomnou korupcí, úzkoprsostí a zneužíváním domorodého obyvatelstva: „Koneckonců, domorodci byli přece domorodci — zasloužili si pozornost, to jistě, ale i tak to byl jen „poddaný“ národ, méněcenný národ lidí s černými obličeji.“
Scholemovy Hlavní proudy židovské mystiky jsou dnes už klasickou oborovou prací, již ocení nejen odborníci – hebraisté, religionisté či historici filosofie; jelikož autor vykládá látku systematicky, přehledně a čtivě, dílo je přístupno i širší kulturní čtenářské obci. Kniha vyšla nejprve v anglickém autorizovaném překladu již v roce 1941 (Shocken Publishing House) a v němčině pak pod titulem Die jüdische Mystik in ihren Haupströmungen v roce 1957 v nakladatelství Suhrkamp. Dílo bylo pak přeloženo do řady jazyků a znovu a znovu vydáváno v němčině a v angličtině. Mezi českými hebraisty ji vysoce oceňoval např. prof. Vladimír Sadek – např. v jeho knize Židovská mystika (2003), v níž se zabývá převážně kabalou, je na Scholema mnohokráte odkazováno. Vydání této knihy v českém překladu Martina Machovce zaplňuje velkou mezeru, která v tomto oboru až doposud v české překladové literatuře existovala.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Kendži Mijazawa je autorem pohádkových povídek zasazených do snového světa plného nadpřirozených postav a nevšedních dobrodružství. V jeho osobitých dílech podobně jako kupříkladu v Malém princi si to své najdou všichni od mladých čtenářů až po ty starší a náročnější, protože se jedná o líbivé příběhy protkané alegoriemi a ponaučeními. Tato sbírka obsahuje výběr z pohádek, které provázejí již několik generací japonských čtenářů a jsou i dnes stále překládány do mnoha dalších světových jazyků. Své jméno získala podle Mijazawova ústředního díla Noc na galaktické železnici, jež vypráví o mladém chlapci Giovannim, který se už dávno před Malým princem vydal na cestu po hvězdách, aby nalezl význam pravého štěstí. Kromě toho v tomto souboru najdete taktéž kratší příběhy s neméně půvabnou atmosférou, jejichž ústředními motivy jsou například dospívání, nesmyslnost války či význam píle a úsilí.
Vydání knihy podpořil Japan Foundation.
Crozon je městečko na západě Bretaně – právě tam místní knihovník, samotář a podivín, inspirovaný Richardem Brautiganem, založí knihovnu odmítnutých rukopisů. A knihovna se zdárně plní… Po letech navštíví rodnou Bretaň mladá redaktorka věhlasného pařížského nakladatelství, jejíž kariéra je na zářném vzestupu. Na kontě má několik skvělých objevů, poslední dobou to však poněkud vázne a objevila se i nějaká ta šlápnutí vedle… Na jednom z výletů se svým přítelem-spisovatelem narazí na v té době už trochu pozapomenutou knihovnu odmítnutých rukopisů – a záhy v ní objeví majstrštyk, literární skvost, perlu mezi knihami, napsanou jistým Henri Pickem, místním výrobcem pizzy, jenž je už několik let po smrti. Když se vydají po jeho stopách, zjistí, že nic v jeho životě nenasvědčuje tomu, že by kdy napsal jedinou řádku, kromě pohlednice, kterou kdysi poslal dceři na letní tábor.Jeho dílo je ale zde a pomalu se z něj stává senzace literárního roku, kniha, která mnoha lidem, od čtenářů po literární kritiky, zcela zpřevrátí životy…
David Foenkinos s nadhledem a ironií zlomyslně míří do vlastních řad, zručně míchá skutečné postavy s hrdiny fiktivními, přičemž ani podoba těch druhých s žijícími osobami není náhodná, vtipně zobrazuje fungování literárního světa i jeho zákulisí a téměř spiklenecky do příběhu pro čtenáře vsunuje odkazy na známá i méně známá literární díla a anekdoty ze světa knih.
„Inteligentní, zábavné, kruté.“ – Bernard Pivot, Le journal de dimanche
„V rámci francouzské literatury mám velice rád Foenkise, jelikož opouští konvence a s každou knihou se dokáže proměnit.“ – Joël Dicker
Kniha francouzského významného politologa Dominique Moiseho (* 1946) se neotřelým způsobem zabývá otázkou emocí v dnešním světě, jež vysvětluje na podkladu současných nejpopulárnějších televizních seriálů (Hra o trůny, Dům z karet, Okupace, Homeland, ale i Panství Downton). Autor upozorňuje na to, že od 11. září 2001 zasahuje světová politika stále více nejen do našeho každodenního života, ale i do naší imaginace. Seriály se staly odkazem stejně tak kulturním jako politickým a skoro se přitom zdá, že jejich scenáristé se díky své intuici stávají lepšími analytiky současného světa než profesionální politologové. Na otázku, jaká emoce tedy nejvíce charakterizuje současnou společnost, Moise odpovídá: je to strach. Strach z barbarství a vítězství chaosu, jak jej zobrazuje Hra o trůny, strach z toho, že dosavadní řád a smysl světa mizí, jejž pociťují hrdinové Panství Downton, strach z terorismu, který je hlavním tématem série Homeland a konečně strach z ruské hrozby, již velmi realisticky zobrazuje norsko-švédský seriál Okupace.
Philippe Favre vykreslil velkolepý historický román hodný Alexandra Dumase staršího. Lékař z údolí Valais, jistý Guillaume Perronet, se postaví do čela vzpoury obyvatel kraje proti bezpráví a tyranské vládě sionského biskupa Guicharda Tavela i proti vojenským zásahům savojského hraběte Amadea. Zastání najde v osobě Karla IV., římského císaře a českého krále. Co tohoto evropského vládce s Perronetem pojilo? Proč se tak vysoce postavený muž rozhodl zakročit ve prospěch obyčejného provinčního lékaře? Autor v napínavém, romantickém a vtipném románu vrátil život skutečné, ale zapomenuté postavě Guillauma Perroneta a na základě historicky doložených faktů rozehrál barvitý příběh, zalidněný skutečnými i fiktivními hrdiny a odehrávající se v kulisách drsných alpských svahů i v kouzelné krajině údolí Rhôny, plné opevněných hradů, kostelů, usedlostí a vinic. Když ale v kraji vypukne vzpoura, malebná města hoří plamenem.