Josefíně Bakerové bylo dvacet let, když se objevila v Paříži. Během jedné noci se z americké tanečnice stal idol. Fascinovala Picassa, Cocteaua, Le Corbusiera i Simenona. Ve třicátých letech se z ní stala první černošská hvězda světového věhlasu, od Buenos Aires po Vídeň, od Alexandrie po Londýn. Po válce, kdy se angažovala ve francouzském odboji, se rozhodla bojovat proti rasové segregaci. V padesátých letech adoptovala na svém zámečku v Milandes dvanáct sirotků různé pleti. O lásce a svobodě zpívala až do svého posledního vydechnutí. Catel Mullerová a José-Louis Bocquet vyprávějí skrze portrét Josefíny Bakerové příběh první poloviny dvacátého století od Broadwaye po Paříž Bláznivých let. Kniha líčí přijetí Černošské revue ve Francii, líčí angažovanost umělkyně během druhé světové války i po ní. Josefína Bakerová byla první velkou černošskou hvězdou, ale byla hlavně úžasnou ženou, velkou dámou a jedinečnou figurou, která se vepsala do historie. Od počátku dvacátého století až do smrti Josefíny Bakerové v roce 1975 sledujeme krok za krokem, téměř minutu po minutě dráhu té, jejíž život by každodenním bojem v uměleckém horečnatém a neklidném životě.
Dvanáctiletá Clover Quinnová vyrůstá jen s tátou Darrenem a v hlavě má spoustu nezodpovězených otázek. Rozhodne se, že letos o prázdninách na ně najde odpovědi. Z věcí, které zbyly po její matce Becky, začne v prázdném pokoji vytvářet muzeum. Jako kurátorka vybírá předměty, které ji nejvíce zaujaly, a postupně skládá příběh matčina, otcova i svého života. Střípky každého příběhu je však možné poskládat různě – podle toho, co hledáme a jaké máme touhy a představy.
Samota je zlověstná a nebezpečná: místo na pobřeží Irského moře, které nese pečeť dávných dob a během staletí si vyžádalo desítky, ba stovky životů – zvířat i lidí. Písčiny na pobřeží jsou zrádné, příliv nenadálý, počasí věčně nevlídné. Právě do těchto končin v severní části hrabství Lancanshire přijíždí na jedny Velikonoce někdy v sedmdesátých letech minulého století vypravěč, jeho mentálně postižený bratr Hanny a skupinka věřících z jedné katolické farnosti na předměstí Londýna. Do kraje, z něhož pochází vypravěčova matka, jezdila skupinka pravidelně již s minulým knězem; po jeho smrti se sem vydávají znovu s knězem novým, a to v naději, že návštěva věkovité kaple v nehostinném kraji napomůže zázraku a Hanny se uzdraví. Poutníci však v kraji rozhodně nejsou vítáni – jsou svědky událostí, jejichž význam se jim ozřejmí až mnohem později. Samota je úžasný gotický thriller, skvěle vyprávěný a plný napětí. Jako takový dá vzpomenout na klasiky žánru typu Maturinova Poutníka Melmotha nebo nejlepší prózy Daphne du Maurierové.
Vítěz Costa Book Award a British Book Industry Award pro nejlepší debut roku 2015.
THE SUNDAY TIMES TOP 10 BESTSELLER.
WINNER OF THE 2015 COSTA FIRST NOVEL AWARD.
THE BRITISH BOOK AWARDS BOOK OF THE YEAR 2016.
„Naprosto skvělé čtení.“ – Stephen King
„Hrůzy tohoto románu jsou neomezené… Jak ohavnosti, tak i zázraky.“ – New York Times
Mamlas z maloměsta patří k té méně známé tvůrčí linii autora, který se proslavil svými jedinečnými, mnohokrát zfilmovanými sci-fi příběhy. Je to naturalistický pohled na nižší střední třídu americké společnosti poválečných let a její chování. „Malí“ lidé z rodin, které zásobovaly armádu mladými muži, často z války žili, neboť pracovali pro stát a stát je platil. Po válce však tuto jistotu ztratili a často se ocitli na holičkách, tak jako neslavný hrdina tohoto příběhu Roger Lind. Roger měl však štěstí: za peníze od tchyně si zařídil prodejnu a opravnu televizorů, rodina se jakž takž vzmohla a Rogerova žena Virginia se rozhodla dát syna Grega do lepší školy. Tam Roger potká Liz Bonnerovou, ženu šikovného obchodníka Chika, představitele té lépe situované střední třídy. Když Liz zatouží po Rogerovi a Chic se zakouká do jeho kšeftu s televizory, na rozpad rodiny a ztrátu hodnot a iluzí je zaděláno až sadisticky.
Ve čtvrtém dílu se s Sherlockem Holmesem a jeho chytrou mladou ženou Mary Russellovou vydáme do Dartmooru, na známá strašidelná blata plná vřesu a pitoreskních skalních útvarů, kde slavný detektiv před lety vyřešil svůj nejznámější případ: ten o psu baskervillském. V poslední době se totiž přízrak černé obludy začal na slatinách objevovat znovu, navíc v doprovodu příšerného kočáru a v něm jedoucí vražedkyně, která je dávno po smrti. Manželé se musí rozdělit, neboť stopy je vedou na opačná místa, například k novému majiteli baskervillského sídla, dobrodruhovi pamatujícímu americkou zlatou horečku. Na blatech však dojde k vraždě a začíná se ukazovat, že Sherlock neměl nechat Mary bez ochrany…
Memoáry chlupatého stvoření neznámého původu, toulavého psiska, které jednoho dne našla autorova manželka opuštěné na pokraji jedné vesnice v Provenci, jsou plné pozoruhodných postřehů o lidském životě viděném z perspektivy sahající člověku asi po kolena, osvěžených humorem, kterému se sice říká anglický, ale k českému má opravdu blízko. Skutečným „autorem“ je totiž pes, a člověk se z té psí filozofie o sobě ledacos dozví.
„Dokumentární“ thriller nominovaný na Man Booker Prize a přeložený do více než dvanácti jazyků se tváří jako soubor „nalezených“ listin pojednávajících o vyvraždění jedné rodiny na skotském venkově v roce 1869 a následném soudu, který zkoumá, zda byl pachatel při spáchání činu příčetný, anebo se propadl do šílenství. Napínavé líčení je navíc vynikajícím pokusem rozlišit tyto dva stavy lidské mysli a také historickým esejem o tom, jak se v kriminalistice začaly uplatňovat poznatky psychiatrie a psychologie zločinu, doplněným o humorné přiblížení tehdy módní pseudoteorie degeneracionismu a dědičnosti zločinné povahy. Graeme Macrae Burnet (1967) je skotský prozaik žijící v Glasgow; nějakou dobu pobýval i v Česku. Upozornil na sebe výraznou prvotinou, mystifikační detektivkou Zmizení Adele Bedeauové (česky Argo 2018). Druhý román, Jeho krvavé dílo, sklidil obrovský úspěch u čtenářů
„Ďábelsky čtivé.“ The Guardian
Kontaktní rodičovství je výchovná metoda, která navrací
děti do náručí (a postelí) rodičů, pomáhá maminkám
najít cestu k vlastnímu mateřství a zvládnout s otevřenou
myslí dnešní přetechnizovaný svět monitorů dechu,
chůviček a počítání hodin mezi kojením. Rodiče v této
knize naleznou podporu pro svůj intuitivní přístup k výchově,
který bývá často kritizován generací našich maminek
a babiček.
Manželé Searsovi, pediatr a zdravotní setra, kteří sami
vychovali devět dětí, napsali řadu knih, ve kterých rodiče
naleznou spoustu rad a informací o zdraví a výchově
dětí. Kontaktní rodičovství je první kniha, která od těchto
autorů vychází v českém jazyce.
Slavný román amerického autora Kena Keseyho, jenž se v 60. letech minulého století stal spisovatelskou ikonou květinových dětí, vypráví příběh nezkrotného opozičníka McMurphyho, muže, který raději než do pracovního tábora nastoupí do sanatoria pro choromyslné a začne tu zavádět vlastní, svobodnější pravidla. Protivníkem je mu sestra Ratchedová, která by šla přes mrtvoly, jenom aby zákon a předpisy nikdo nepřekračoval. Filmová adaptace s názvem Přelet nad kukaččím hnízdem režiséra Miloše Formana z roku 1975 získala pět Oscarů za nejlepší film, režii, ženský herecký výkon (Louise Fletcherová), mužský herecký výkon (Jack Nicholson) a adaptovaný scénář. Forman a jeho scenáristé provedli v literární předloze řadu zásadních změn. Ken Kesey snímek údajně nikdy neviděl.
Voňavá káva, vynikající víno, croissanty k snídani, slunce a poklidný venkov – není nic, co by dokázalo pokazit vytouženou dovolenou. Nebo snad ano? Emmy Jamiesonová přijíždí se svým přítelem Nathanem do La Cour des Roses, půvabného hotýlku na francouzském venkově, aby zde strávili dva týdny dovolené, od níž si slibuje, že vnese oživení a novou energii do jejich ochabujícího vztahu. Ale dřív než se stačí pořádně rozkoukat, ji Nathan opouští s Glorií, vyumělkovanou manželkou majitele se slabostí pro mladší muže, a Emmy nabízí pomoc s vedením hotýlku zhrzenému a zraněnému majiteli Rupertovi. Noví lidé, nové zkušenosti a nové prostředí jí poskytují vítané rozptýlení, díky němuž se Nathan brzy stává jen vzdálenou vzpomínkou. Bylo by velké bláznovství vyměnit poklidný francouzský venkov za přátele, rodinu a vše co si Emmy doma vybudovala? Hellen Pollardová pochází z Yorkshire ve Velké Británii, kde žije se svým manželem a dvěma dospívajícími dětmi. Psaní ji bavilo již od dětství, a tak když její vlastní děti začaly odrůstat, znovuobjevila svou vášeň a pustila se do psaní romantických románů, kterým nechybí vtip. Se stejnou vášní, s jakou píše, také ráda čte.