Kvantování gravitace patří k největším problémům dnešní teoretické fyziky. Nejde o nic menšího než o správné propojení tří pilířů moderní fyziky, jimiž jsou obecná relativita, kvantová teorie a statistická fyzika. A protože Einsteinova obecná relativita vysvětluje gravitaci deformací prostoročasu, klíčové je pochopit, co znamená kvantum prostoru a času. Rovelliho teorie má dalekosáhlé důsledky: „realita není, čím se zdá“, vzdálenost nelze dělit donekonečna, čas na fundamentální úrovni neexistuje, v centrech černých děr ani v počátečním velkém třesku našeho vesmíru nejsou ukryty ošklivé singularity. Zní to fantasticky a nepochopitelně? Skvěle napsaná kniha (vůbec první na toto téma) z pera jednoho z hlavních tvůrců smyčkové kvantové gravitace vám vysvětlí podrobnosti. A porozumíte jim. Protože Rovelli má vzácný talent s nadhledem vysvětlovat vrcholné vědecké teorie jasně a podmanivě, aniž by podlehl svodům komplikovaného matematického aparátu. Ne nadarmo se jeho popularizační knihy staly světovými bestsellery.
„Globální superstar… Profesor Rovelli zpřístupňuje gramatiku vesmíru nové generaci.“
Channel 4 News
Loď pobřežní stráže Spojených států objeví na dně Severního ledového oceánu vrak ponorky, která nenese jakékoli výsostné znaky a neodpovídá žádnému oficiálně registrovanému plavidlu. V jejím nitru jsou následně nalezeny důkazy vědeckého pokusu, který od základů změní naše chápání lidstva.
Doktorka Peyton Shawová, epidemioložka amerického ministerstva zdravotnictví, patří mezi špičkové odborníky zasahující proti novým nemocem po celém světě. Jde o samotářskou a nebezpečnou práci, v níž je jen otázkou času, kdy narazíte na protivníka, který bude nad vaše síly. Obávaná chvíle možná nastala ve chvíli, kdy Peyton v odlehlé keňské vesnici dochází při hledání původu nového smrtícího onemocnění k závěru, že jde pouze o předehru ke spiknutí s dalekosáhlými následky.
Desmond Hughes procitne v berlínském hotelovém pokoji, aniž by tušil, jak se do něho dostal. Na podlaze nalezne mrtvého zaměstnance bezpečnostního oddělení nadnárodní farmaceutické korporace. Na útěku před policií se ke své hrůze dozvídá, že má nejspíš na svědomí právě probíhající pandemii – a je také asi jediným žijícím člověkem, který ji dokáže zastavit.
Zatímco se patogen šíří světem, Peyton se s Desmondovou pomocí zoufale snaží odhalit temná tajemství, která si jistí lidé chtějí za každou cenu nechat pro sebe.
V červenci 1897 vzhlíželo Švédsko a s ním celý svět k severnímu obzoru. Kdesi nad Špicberky se do vzduchu vznesl balon, který měl dopravit tříčlennou pionýrskou expedici inženýra Andréeho na místo, kam dosud lidská noha nevkročila. Senzační nápad dobýt severní pól s pomocí balonu však skončil tragicky. Osud tří odvážných mužů skryl věčný sníh a tajemství vydal až po dlouhých třiceti letech. Otázky ale zůstávají dodnes. Proč polárníci zemřeli? K čemu došlo na Bílém ostrově? Švédská spisovatelka a lékařka Bea Uusma se vydává po stopách expedice až tam, kde všechno skočilo, a na stránkách faktografického románu propojuje minulost s přítomností. Příběh novodobé autorčiny výpravy doprovází dobové fotografie a autentické zápisky polárníků. Vzniká tak jedinečná vizuálně-literární koláž, která si vysloužila prestižní Augustovou cenu za knihu roku 2013.
Výtvarnici, která nemá ráda zimu, natolik zaujme tajemný osud polární expedice, že vystuduje medicínu a vydá se na vlastní pěst po jejích stopách. Kniha plná textu, fotografií, ledu a vášně.
Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.
Všechno začíná jiskrou – dospívající dívky mezi 14 a 15 lety v sobě objevují schopnost vytvářet v těle elektrickou energii a výboji z prstů si vynucovat poslušnost, v horším případě i mučit nebo zabíjet. Chlapci jsou kvůli bezpečnosti izolováni v chlapeckých školách. V některých částech světa propukají krvavé revoluce. Dívky se v používání elektrického napětí zdokonalují a probouzejí tuto schopnost i ve starších ženách. Jak by svět vypadal, kdyby se moc přesunula z rukou mužů do rukou žen? Kdyby po celém světě zavládl matriarchát a přestaly platit klasické genderové stereotypy? Odpovědi na tyto otázky dává Naomi Aldermanová ve svém posledním románu Napětí, mnohoznačném a barvitě psaném textu na pomezí sci-fi, dystopie a thrilleru, v němž je výchozí situace promyšlena do důsledků: ženy zneužívají své sexuality, muži se stávají oběťmi a radikálně se mění celkové paradigma a fungování společnosti.
„Napětí je Příběh služebnice pro naši éru.“
Ron Charles, The Washington Post
Říši Arhas vládne královna Diosamante. Proslula nejen nemilosrdností a krutostí, ale také bájnou krásou. Jen proto se mocní válečníci z celého světa odvažují účastnit bojů na smrt v naději na jedinou noc lásky s ní… všechny je ale o zimním slunovratu čeká smrt právě z její ruky. Tak to aspoň chodí dlouho… než hrdost mladé královny narazí na vůli krále Urbala ze Sarabby. Je to moudrý panovník, kterého jeho lid miluje, nemohlo by být dvou rozdílnějších vládců. Přesto se stane nemožné a oba se do sebe zběsile zamilují…
Komiksové dílo Alejandra Jodorowského už český čtenář dobře zná, ale s touto epickou fantasy freskou se může poprvé seznámit s prací Jeana-Clauda Gala, geniálního a bohužel předčasně zesnulého výtvarníka, jehož barokní, spletitě ornamentální, temně působivá a starověce pompézní kresba se stala ve Francii i jinde legendou.
Druhý komiksový příběh ze světa Bena Aaronovitche Řeky Londýna staví do popředí ruskou čarodějku Varvaru Sidorovnu, kterou známe už z Prokletých domovů. To ona je noční kouzelnice. Tedy alespoň jí byla během svojí služby Sovětskému svazu. Ale to je dávno. Teď má Peterovi pomoci vyšetřit únos dcery ruského emigranta, který nechal za zády Putinovo Rusko, sbalil prachy a vypadnul… Jenže když vám unese dceru lešij, pán lesů, jsou peníze k ničemu. Proto musí nastoupit odborníci: Peter Grant a Thomas Nightingale. A pochopitelně Toby. Jak se ukáže, je celý případ daleko komplikovanější, takže se můžete těšit nejen na svoje oblíbené hrdiny, ale také na jejich arcinepřítele – Muže bez tváře.
Autobiografický příběh: Kdyby nebylo Druhé světové války, Eminka a její bratr Adam, by byli stále obklopeni milující rodinou a bezpečím, které jim poskytovala. Jejich život by se odvíjel v zátiší rodinného domu až do chvíle, kdy by se sami rozhodli jej opustit. Do této předpokládané skutečnosti však zasáhla německá bota, která rozdrtila životy, osudy a majetky milionů. Jak postupuje vyhlazování dle Norimberských zákonů, příbuzní mizí, rodina se zmenšuje, děti se stěhují z místa na místo.
Vzpomínky české scenáristky na dětství za německé okupace.
Na lince Metropolitan se začínají dít divné věci. Vyděšení cestující volají na tísňovou linku, že byli v tlačenici napadeni zvláštně oděnými lidmi, kteří se jim pokoušeli předat naléhavý vzkaz… Oběti útoků však při dalším dotazování nejsou schopny policii vysvětlit, o co přesně šlo, a během chvíle se jim střet vykouří z hlavy. Seržant Jaget Kumar, příslušník dopravní policie známý ze Šepotu v podzemí, se promptně obrací na Petera Granta, protože případy vykazují neklamné znaky působení nadpřirozených sil. Zjistit, co jsou oni duchové zač a proč zasévají takový zmatek mezi nevinné Londýňany, se Peterovi pokusí jeho mladičká a magicky nadaná sestřenice Abigail, věrný pes Toby a samozřejmě inspektor Nightingale coby klidná síla v pozadí. Vyšetřování se z metra záhy přenese na zdánlivě idylická londýnská předměstí, která se opět ukážou být semeništěm podivností, nad nimiž zůstává rozum stát a při nichž tuhne krev v žilách.
Během svého působení nejen v Latinské Americe Mnislav Zelený Atapana publikoval řadu článků v různých novinách, časopisech či na internetových stránkách. Tato kniha přináší výběr těch nejzajímavějších, které vyšly v letech 1970–2016. V jediném svazku tak máme možnost zachytit autorův vřelý vztah k Latinské Americe, amazonským indiánům, zpětně nahlédnout na politický vývoj v této oblasti prostřednictvím zpráv o revolucích, guerillách, narkomafii, superkorupci, Che Guevarovi, Chávezovi, Correyovi, Gabovi Marquézovi či Šakalovi. Autorovi není lhostejný ani politicko-ekonomický vývoj v Evropě a vyjadřuje se k problému globalizace, bere si na mušku úředního molocha EU i politickou korektnost, terorismus, migraci, naši politickou reprezentaci, lidskou neomalenost a nepokoru. I další témata jako xenofobie, kontinuita lidské existence na Zemi, drogy a smrt neodbytně pokládají otázku další existence a zániku naší civilizace.
Hrdiny románu jsou čtyři vězni, namačkaní v úzké podzemní kobce ústřední istanbulské mučírny. V přestávkách mezi mučením si vyprávějí příběhy o Istanbulu, deset příběhů během deseti dní. Podobně jako hrdinové Dekameronu utíkají před epidemií moru, utíkají vězňové svými příběhy a sny před svým hrůzným osudem a vyplňují. Anekdotické příběhy často podle orientálních vzorů, vyúsťující v hádanky, se prolínají s neutěšenou skutečností podzemní mučírny. Zmučení vězňové se vžívají do reálných situací ve vnějším světě, což jim na okamžik umožňuje zapomenout na vlastní neblahý úděl.
Bolestné vyznání lásky k Istanbulu v příbězích čtyř vězňů, vyprávěných v přestávkách mezi mučením v podzemních celách pod městem. Óda na bolest, v níž se setkává Dostojevskij s Dekameronem.
John Ralston Saul, bývalý prezident PEN International (Kanada)
Istanbul, Istanbul je jedním z nejlepších příkladů městské filosofie. Burhan Sönmez je městský vypravěč. Má v zásobě sny, příběhy a pohádky. „Zeptali se Popelky, proč se zamilovala do prince,“ píše. „Pohádka mi neurčila jiný osud, říká Popelka.“ Ale my víme, že jiný osud je možný. A jiný Istanbul také.
Serap Çakir, Literární magazín Varlik (Turecko)
Sönmezova slova si podmaňují svět.
ADNK Kronos (Itálie)
Burhan Sönmez působí jako nesmělý filosof s odhodláním, které tříští kámen.
Igiaba Scego, Corriere Delle Migrazioni (Itálie)
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury a turistiky Turecké republiky.