Adele je mladá, krásná, úspěšná. Má zajímavou práci novinářky, milujícího manžela a roztomilého synka. Přesto je vyčerpaná, zničená, nešťastná. Tajemná antihrdinka prvotiny Leily Slimani, neuroticky podvádějící manžela, kdykoli se jí naskytne příležitost, je žena s nejasnou diagnózou. Možná nymfomanka, možná jen zoufale prázdná bytost, již sžírá neutišitelná vůle po naplnění. Zmítaná mezi neustálým strachem a chorobnou touhou po uznání, mezi vůlí vzepřít se nástrahám a slastí jim podlehnout, bloudí mezi pohodlím měšťáckého života, který potřebuje, ačkoli jím pohrdá, a obsesivní nezřízeností, která ji zraňuje.

Všimli byste si, kdyby ze světa zmizel jeden populární živočišný druh? A vadilo by vám to? Arthur Dent se vrací po dlouhém stopu na Zemi, která kupodivu je stále na svém místě – ale na ní není všechno na svém místě… Všimli si toho všichni, ale ne každému to vadí; a pokud jde o Arthura, ten má důležitější starosti. Ty souvisí s létáním a láskou. Příběh, ve kterém má své místo sex i náznak teologie, vrcholí dojemným rozpadem mechanického tvora a smířlivým sdělením, jež Nejvyšší adresoval svému Stvoření.
Ilustrátorem nového vydání je jeden z nejlepších současných komiksových kreslířů Dan Černý.

Z neznámého světa a další příběhy holandského kreslíře Erika Krieka je komiks s jedním z nejdokonalejších vizuálních provedení, jakých se zatím král hororu H. P. dočkal. Původní chuť, ba nebojme se v tomto případě říci i pachuť, zůstává dokonale zachována, i když se autorovi daří vyhýbat se přílišné doslovnosti. V jeho černobílé kresbě zůstává čirá esence strachu nezměněna a stejně intenzivní. Adaptaci Erika Krieka docení všichni milovníci žánru hororu, ale i milovníci komiksů. Pro české vydání autor osobně připravuje novou variantu obálky.

Kniha Cesty komunistickou diktaturou představuje výbor z autorových studií a esejí, které byly publikovány v posledních pětadvaceti letech v českých vědeckých i kulturně-politických časopisech a ve kterých se autor zabýval společností a komunistickým režimem v rovině sociální, ideologické a intelektuální. První část knihy přináší statě týkající se únorového převratu roku 1948, poúnorového vývoje a dobového myšlení z hlediska působení ve vědě, kultuře a politice, s důrazem na střet komunistického, socialistického a antikomunistického myšlení v domácím prostředí i v emigraci. Ve druhé části se autor věnuje názorovým proměnám jednotlivých intelektuálů od stalinského období do reformy pražského jara a tzv. normalizace. Důraz přitom klade jak na prostředí marxistické historiografie, tak na svět českých filozofů a spisovatelů. V centru jeho zájmu proto stojí osobnosti jako medievista František Graus, filozofové Robert Kalivoda či Karel Kosík, politolog Zdeněk Mlynář či spisovatelé Milan Kundera, Pavel Kohout či Ludvík Vaculík. Třetí část souboru shrnuje autorovy polemické texty věnované otázkám hodnocení komunistické diktatury v posledních deseti letech, resp. problematice proměn pohledu české společnosti na komunistickou minulost. Kriticky se přitom vymezuje vůči soudobé české revizionistické historiografii, která podle jeho soudu až příliš relativizuje především dobu tzv. normalizace a místo analytického přístupu ulpívá na interpretačním i myšlenkovém schematismu.

Kniha jako celek tak představuje originální příspěvek ke zkoumání čtyřiceti let komunistické diktatury v Československu a promýšlení jejího původu, povahy, proměn a dědictví.

Řada hudebníků v rozhovorech mluvívá o tom, že by jednou chtěli napsat román, že je to ohromně láká – nakonec se však k tomu nikdy nedostanou. Anebo si opravdu čas najdou a dají do psaní veškerou píli a trpělivost, pak se ovšem ukáže, že se krapet přecenili a že snad měli raději zůstat u písní… To ale není případ Nicka Cavea. Ve svém románovém debutu A uzřela oslice anděla z roku 1989 skvěle mísí vlastní osobitou poetiku, plnou romantických obrazů, biblických narážek, morbidních představ i černočerného humoru, s velkým čtenářským rozhledem (inspirací mu byla především americká jižanská literatura, Williamem Faulknerem či Flannery O’Connorovou počínaje a Cormacem McCarthym konče). Jeho barokně košatému, grotesknímu příběhu, zasazenému na americký Jih 40. a 50. let dvacátého století, dominuje násilí, alkohol, zvrácenost a zvířecí instinkty; nechybí ani Boží trest a ďábelský smích. V románu A uzřela oslice anděla, kongeniálně přeloženém Tomášem Hráchem, se zkrátka nic neodpouští a za vše se tvrdě platí.

Román sklidil nadšený ohlas světové kritiky pro svůj jazyk plný biblických metafor a sevřený příběh vyprávěný na pomezí snu a šílenství.

Wej Da, mladý advokát, se pyšní tím, jak dokonalým je darebákem. Neuhýbá před žádnou lstí či ranou pod pás, pokud mu přinese větší zisk či sladkou satisfakci z pomsty. Podplácení veřejných činitelů, defraudace, praní špinavých peněz, prostituce jsou jeho každodenním chlebem, to vše navíc pozoruje cynickým zrakem člověka, pro kterého jsou přátelství a láska pouze další příležitostí k obchodu. Mladý hrdina, narozený během Velké kulturní revoluce, zkušeně lavíruje v krutém, nemilosrdném justičním světě a postupuje dál a dál na cestě, která nekončí nikde jinde než v pekle.

Román Než slehne rudý prach, líčící drsným jazykem všudypřítomnou korupci v současné Číně, byl vydán v roce 2008. Mohl však vyjít až po rozsáhlých cenzurních zásazích v rozsahu desetitisíců znaků. Zakončení románu musel autor podle vlastních slov přepisovat ve třech různých verzích; ani nakonec publikovaná podoba však cenzuru plně neuspokojila a jeho vydavatel byl krátce nato donucen své nakladatelství zavřít.

„Süe-cchun Mu-žung je jedním z nejkontroverznějších současných čínských autorů. Je pro něj příznačný stylisticky vybroušený ,cynický realismus‘, což je velmi účinná forma pro popis současné čínské společnosti s jejími chronickými neduhy v podobě korupce, úřední zvůle a celkové morální apatie.“ – sinolog Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis.cz

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Vše začíná v kopcích nad Los Angeles, v extravagantní rezidenci s velkolepým vinným sklepem právníka holywoodských hvězd Dannyho Rotha, který se chce pochlubit svou ohromující sbírkou vín vynikajících ročníků, a tak pozve novináře, aby o ní napsali. Články však vzbudí velký zájem nejen u smetánky. Když se Danny vrátí z lyží, najde sklep vyprázdněný.
Pojišťovna, u které si Roth sbírku pojistil na několik milionů dolarů, si najme soukromého detektiva a odborníka na víno, Sama Levitta, který se po stopách tekutého pokladu vydá. Pátrání ho dovede do Bordeaux a pak do Provence, kde se Sam setká s výstředním multimilionářem, jenž by snad mohl mít se zmizením vzácných vín něco společného. Za vydatné podpory půvabné francouzské kolegyně se Sam potýká nejen s indiciemi, s podezřelými a s kriminalistickými hádankami, ale i se svůdnými lákadly v lahvích i na talíři.

Chance je zahradník, který desítky a desítky let žije jen na malém prostoru domu a zahrady. O světě okolo sebe neví téměř nic, zná ho jen z televizní obrazovky. Když jeho pán zemře, musí opustit bezpečnou zónu a poprvé od svých čtrnácti let vyjde mezi lidi. Automobily jsou úplně jiné než přepychový ford ze třicátých let, který Chance desítky let oprašoval. Není divu, že přehlédne limuzínu a stane se účastníkem dopravní nehody, jak se píše v protokolech. Prostoduchý muž vstupuje náhle řetízkem náhod do velkého světa byznysu. Kosinski svým námětem ilustruje Sartrovu myšlenku, že peklo je neschopnost uniknout druhým, kteří vám znovu a znovu dokazují, že jste takoví, jak vás vidí oni. Tento dojemný a neuvěřitelně komický příběh je znám i díky filmovému zpracování z roku 1979 v hlavní roli s Peterem Sellersem, jehož herecký výkon dělá ze snímku nezapomenutelný zážitek.

Tento dojemný a neuvěřitelně komický příběh je znám i díky filmovému zpracování z roku 1979 v hlavní roli s Peterem Sellersem, jehož herecký výkon dělá ze snímku nezapomenutelný zážitek.

Knihu Smrt města (Śmierć miasta,1946, č. 2003 pod názvem Pianista) nepsal autor ani tak pro čtenáře jako spíše pro sebe. Pomohla mu vyrovnat se s šokujícími událostmi, které během holocaustu zažil; vyčistil si díky ní hlavu i srdce a dokázal pak začít znovu. O svých válečných zážitcích totiž téměř vůbec nemluvil. Začátkem šedesátých let se některá nakladatelství pokoušela zpřístupnit tuto knihu dalším generacím čtenářů, ale vyšla až po více než padesáti letech v Německu, a v roce 2000 v Polsku. Ve Velké Británii a v USA byl román vyhlášen nejlepší knihou roku 1999 a v roce 2002 byl označen za nejlepší knihu roku i francouzským literárním časopisem Lire. Byl přeložen do mnoha dalších jazyků. V Čechách zatím vyšel jen jednou, a to v roce 2003. Filmová adaptace Romana Polańského z roku 2002 je nepochybně jedním z nejdůležitějších válečných snímků všech dob, protože přímo reálně rekonstruuje klima a kolorit doby a vypovídá o historické pravdě díky své jedinečné nestrannosti. Získala tři Oscary, Zlatou palmu v Cannes, deset polských Orlů a další významná ocenění. Jak řekl Adrien Brody při slavnostním přebírání Oscarů: „Tento příběh je varováním, ukazuje bolest, odlidštění a důsledky ohavných činů z doby války. A tak si přeji a doufám, že dnes i v budoucnosti tato kniha bude nadále významným příspěvkem k míru.“

„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens.
Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se „napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec“. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti… Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se „v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě“.
Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být.