Na Srí Lance zuří občanská válka. Dineš přišel o rodinu i veškerý majetek a mechanicky, bezmyšlenkovitě se pohybuje od jedné utilitární činnosti k druhé. Pomáhá v nemocnici, v omezené míře zabezpečuje své nejzákladnější fyzické potřeby a na noc odchází z tábora ukrýt se před pravidelným ostřelováním do džungle. Jeho rutinu naruší nabídka souseda z tábora, aby pojal jeho dceru za manželku. I tento návrh je veden čistě účelovými pohnutkami – otec cítí, že jako ochránce selhal a hledá někoho, kdo by za něj převzal břemeno odpovědnosti. K sňatku dojde, ale po kratičké fázi seznamování dvou mladých lidí, která jako by nabízela nesmělou naději, přijde předvídatelný závěr a žádný happy end se nekoná.
Věty i odstavce členěné do dlouhých volně plynoucích celků, jako by odrážely Dinešovy nepřerušované proudy myšlenek. Se svým okolím prakticky nekomunikuje, je uzavřen ve vlastním světě, obrací se dovnitř, protože vnější svět zešílel. Všímá si, jak funguje jeho tělo, jehož pomíjivost si se zoufalou naléhavostí uvědomuje a v předtuše pravděpodobného konce se s ním loučí.

A z Dinešova ticha uprostřed válečné vřavy se hlasitě ozývá základní otázka: Co dělá člověka člověkem, když z jeho života už nic nezbývá?

Román mladého srílanského autora Anuka Arudpragasama působícího na newyorské Columbia University byl po vydání kladně recenzován v americkém i britském tisku, m.j. v denících Guardian, Financial Times a New York Times i v prestižním literárním měsíčníku Kirkus Reviews a byl zařazen do užší nominace na literární cenu Dylana Thomase pro mladé autory.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Fotografická kniha významného českého kameramana a fotografa Josefa Illíka, spolutvůrce filmů Král Šumavy, Kočár do Vídně, Kladivo na čarodějnice, Ucho, Už zase skáču přes kaluže,Tři oříšky pro Popelku, Princ a Večernice a dalších, předkládá čtenáři působivé obrazy Prahy a jejích obyvatel, které autor citlivě zachytil v letech 1945–1958. Naskýtá se tak jedinečná možnost spatřit místa, která již dávno neexistují, nebo se k nepoznání změnila, a pocítit pražskou atmosféru tehdejší doby.
Josef Illík, původní profesí fotograf, po sobě zanechal cca 4000 neroztříděných černobílých negativů, které nasnímal na legendární fotoaparát Rolleiflex. Je zajímavé, že prakticky nikdy z negativů nepořizoval fotografie a na snímky se po jejich pořízení tudíž nepodíval. Dnes, když se po desetiletích započalo s archivací celé sbírky a snímky mají své první diváky, se ukázalo, že se jedná o výjimečné fotografické dílo, jež si zaslouží knižní vydání.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století. Zároveň si ale všímá samotných náboženských představ heretiků, především valdenství. Středověké hereze přitom pojímá jako výraz disidentství, zaměřeného proti autoritativním přístupům katolické církve, a jako hledání alternativ a pravých náboženských ideálů. V tomto duchu jsou vedeny i jeho pohledu do nitra husitské reformace, kterou považuje za skutečnou náboženskou revoluci. Přínos Patschovského přístupu spočívá ve skutečnosti, že husitskou revoluci nazírá v širokém evropském kontextu, aniž by přitom potlačoval její jedinečnost.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Západozemí ochromila válka. Ze silného a sebevědomého království zůstaly jen trosky a z mocných rodů jsou nyní pouhé frakce, které bojují o přežití. Železný trůn sice stále láká další a další kandidáty, ale síla na jeho získání jim schází. Podobná situace musí nutně vylákat z děr mrchožrouty, kteří se budou snažit hodovat na zbytcích a urvat také něco pro sebe. Rodí se nové svazky, aliance, objevují se noví hrdinové i padouši. Víc než o trůn jde ale v novém uspořádání o přežití, což není snadný úkol ani pro šlechtice, natož pro obyčejný lid. Epické vyprávění s desítkami jednajících postav se díky seriálu HBO stalo nejúspěšnější fantasy ságou od dob Pána prstenů.

Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Píseň ledu a ohně vychází v novém překladu a úpravě.

Malíř, hudebník, divadelník a literát Petr Nikl vzdal ve své nové knize poctu mamince, známé designérce hraček Libuši Niklové. Vzpomínkové rozhovory matky se synem se prolínají s originální úvahou o tajemství umělecké tvorby a s fantazijním, pohádkovým příběhem o putování za zlatým slunečním vlasem. Kniha má výjimečnou minimalistickou grafickou podobu.

V knize Chonrad Stoeckhlin a „noční houf“ Behringer líčí příběh dvou pastýřů z konce 16. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde toho druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě. Na základě inkvizičního vyšetřování Chonrada Stoeckhlina Behringer vykresluje svět pověrečné lidové kultury raného novověku a barvitým způsobem zachycuje soudobé pověrečné představy o smrti a posmrtném bytí, o létání vzduchem a o materiální i potravinové hojnosti, jež se střetávaly s názory proti pověrám bojujících inkvizitorů. Možná bezděčná, možná naopak zcela cílená poznámka Chonrada Stoeckhlina o tom, že se v doprovodu anděla účastnil putování tzv. „nočního houfu“, během něhož získal nejen obecně uznávané léčitelské schopnosti, ale i dovednost rozpoznávat čarodějnice, zavdala podnět k rozsáhlému čarodějnického vyšetřování na statcích augsburského biskupa.
Na základě Stockhlinových výpovědí bylo nakonec obviněno a upáleno několik desítek žen a výjimečně i mužů. Behringer mistrně rekonstruuje jak mechanismus inkvizičního vyšetřování, tak způsob myšlení inkvizitorů konce 16. století, kteří veškeré představy lidové víry ztotožňovali s působením ďábla. Spolu s tím však rovněž ukazuje, jak etnografická bádání počínaje bratry Grimmy zkreslila a zneprůhlednila povědomí o lidové kultuře a jak nám teprve návrat k pramenům 15. a 16. století umožňuje bez předsudků nahlédnout do náboženských představ obyčejných a literárně nevzdělaných lidí, v nichž se křesťanství mísilo s nejrůznějšími animálními kulty.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Bob Dylan patří k největším hudebním, kulturním a vlastně i společenským ikonám dvacátého a jednadvacátého století – na jeho písně odkazovali Beatles i Rolling Stones, David Bowie, Leonard Cohen či Tom Waits, ale také třeba Salman Rushdie, Allen Ginsberg, Václav Havel či Barack Obama. Nemá snad ani smysl vypočítávat všechna ocenění, jichž se Dylanovi během jeho zcela mimořádné tvůrčí dráhy dostalo – od mnoha cen Grammy přes Oscara, Zlatý glóbus, Pulitzerovu cenu, záplavu čestných doktorátů až po Nobelovu cenu za literaturu; postačí konstatovat, že vydal osmatřicet autorských alb, prodal přes sto dvacet milionů desek a jeho písně tvoří samotné srdce kánonu současné populární hudby. Náš třísvazkový dvojjazyčný komplet přináší kompletní Dylanovy texty od počátku jeho kariéry do současnosti, tj. od alba Bob Dylan z roku 1961 po poslední autorské album The Tempest z roku 2012, a k tomu ještě texty písní nezařazené na studiová alba. Nabízíme přitom tzv. zrcadlovou edici: nalevo Dylanův originál, na protější stránce český překlad Gity Zbavitelové.

Svazek Poslední smích je výborem z Lawrenceovy povídkové tvorby, kterou zatím český čtenář v úplnosti nepoznal. Výbor se soustředí na dosud nepřeložené texty a čerpá ze všech vydaných povídkových souborů i textů, jež zůstaly mimo sbírky.

Podobně jako jeho romány se i povídky zabývají především mezilidskými vztahy, velice často však bývají okořeněny jiskřivým humorem, komikou, satirou. Klíčovými postavami bývají ženy středního věku, jež při své složité psychice obtížně hledají pochopení okolí, a současně muži, kteří pro svou omezenost a samolibost, případně pohodlnost a nedostatečnou vnímavost takového pochopení nejsou schopni.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Lidstvo jen se štěstím odvrátilo zničující útok mimozemské civilizace úlového typu. Ve snaze předejít nevyhnutelné odvetě se rozhodne pro odvážný protiúder. A zatímco se po dlouhou dobu vysílané vesmírné lodě blíží k území nepřítele, program pro výchovu mladých velitelů se snaží nalézt vůdce, jenž by zneškodnil mimozemskou hrozbu jednou provždy. Zdá se, že vyvoleným je Andrew „Ender“ Wiggin, geniální chlapec, jenž se v útlém věku stává hlavní nadějí na vítězství. Nároky na něj kladené jsou ovšem enormní, pokud zvítězí, stane se pachatelem xenocidy – absolutního vyhlazení mimozemské inteligentní rasy, a pokud prohraje, pak bude lidstvo vydáno na milost agresivnímu nepříteli. Žádný dospívající chlapec dosud nikdy nečelil tak vážné výzvě…

Enderova hra je samostatným příběhem, ale také prvním svazkem obsáhlého cyklu, ve kterém zoufalý boj o přežití dovede lidstvo ke hvězdám.

Enderova hra je po desetiletí jedním z nejpopulárnějších science fiction románů. Získala věhlasná žánrová ocenění Hugo a Nebula, byla přeložena do více než třiceti jazyků a zpracována do úspěšného stejnojmenného filmu.

Knihou Hrobaříci a Hrobaři, která volně navazuje na detektivky pro mladé čtenáře Tajemství Hrobaříků a Hrobaříci v podzámčí, se uzavírá románová trilogie, v níž pětičlenné bratrstvo pátrá po zločinech a záhadách sahajících hluboko do minulosti.
Vojta, Klára, Evžen, Šimon a Alžběta už dospěli. Vojta pátrá po tajné organizaci Hrobařů, Klára se od party chce odpoutat, jenže sedá na lep podezřelému muži… V napínavém příběhu se Hrobaříci dostávají na stopu případu, v němž jde doslova o život. Co se skrývá za fasádou fotografické agentury Luxfer? O co jde Světlonošům? Skutečně obklopuje mrtvé i živé bytosti světlo? Proč mají světci svatozář a panovníkům se říká Jeho Jasnost a slavným lidem hvězda? Proč se zaživa zadívali lidé i zvířata? Kniha Pavly Horákové je nejen výbornou detektivkou, ale také originálním průvodcem po Olšanských hřbitovech a Žižkovu i výletem do historie symbolů souvisejících se světlem.