Zapomeňte na Steampunk! U nás jsme měli Parokoko, éru parních strojů za vlády královny Marie-Terezie. A největší páru ze všech hrdinů měl Juro Jánošík, pravá ruka palatina Turza. Na svém jízdním kempelenu a s parní valaškou v ruce se musí postavit nejen rebelujícím Čechům, bojujícím pomocí smrtonosných elektrických draků Prokopa Diviše, ale hlavně zlotřilé čarodějnici Mordule, která plánuje státní převrat ve službách nekromantického Dračího řádu.
Akční příběh z alternativních slovenských dějin je první částí knižní ságy tajemného autora Svetozára Olovranta.
Svetozár Olovrant je slovenský spisovatel, jehož pravou totožnost zná jen několik nejbližších přátel. Podle nezaručených zpráv se narodil roku 1975 v Trenčíně a žije sám jako poustevník na vrcholu opuštěného vodojemu kdesi v pustinách Turčianské kotliny. Odmítá vystupovat v médiích a s nakladatelem komunikuje pouze po internetu nebo přes nastrčené osoby. Mezi jeho záliby patří sportovní střelba z kuše a suchá frankovka.

Ako rana valaškou medzi oči. Až hriešna hravosť textu. Krásny, vymaznaný jazyk, ktorý však pri akcii odsýpa rýchlejšie než tekutý piesok. Imaginácia boriaca zdravé aj nezdravé hranice. Humor viacerých váhových kategórií a jemné, no vytrvalé brnkanie na struny národných stereotypov. Spojenie jánošíkovských mýtov, mystiky, grotesky a steampunku, ktoré sa vám vypáli do pamäti. Pre mňa literárna udalosť nielen tohto roku. – Jozef Karika

Pilot, mladá manažerka, pravicoví extremisté, postarší úřednice, nezaměstnaný dělník či cestovatelka – všichni tito Češi jsou hrdiny leckde mrazivých povídek s tak trochu ostřejší pointami. Díky prokresleným postavám si budete jisti, že někde – možná ne až tak daleko od vás – žijí. Tuhle pestrou, provokativní, zábavnou, vtipnou mozaiku plnou nečekaných rozuzlení přečtete jedním dechem. I když si bere na paškál i vážná témata.

„Povídky mají mnoho charakteristik, které je činí víc než zajímavými, nedočkavě čtenými a těžko odložitelnými před poslední stránkou knížky: věrohodný dialog, dramatický spád a překvapivou pointu. Něco mezi dobrou anekdotou a Roaldem Dahlem v originálním českém provedení.“

Radkin Honzák

V románu Ďáblovo opatství nás autor zavádí do prostředí ženského kláštera, kde dojde ke zločinu. Večerní krajinou putuje krajem sestra Joana de Vilacans v doprovodu své žákyně Agnes, aby ve vzdáleném klášteře vyšetřila případ mnišky, na jejímž těle se objevují stigmata. Pro nepřízeň počasí se obě musí uchýlit do opatství Cobricel, jehož abatyši pojí se sestrou Joanou dlouholeté přátelství. A právě ten večer je abatyše nalezena zavražděná, a k tomu v cele zamčené zevnitř. Jedinou stopou se zdá být tajemný nápis na zdi cely. Kdo abatyši zavraždil? A čí zájmy za vraždou stály? Autor nám na stránkách knihy připraví nejedno překvapení – vždyť překvapením je i to, kdo případ vyřeší.

Vydání knihy podpořil Institut Ramon Llull.

Schweblin napsala postmoderní vícehlasou hypnotickou novelu, která se čte jedním dechem. Těžko určit, jestli je to sen, realita, horor či noční můra. Příběh odehrávající se na argentinském venkově tematizuje hledání bodu zlomu, jediného okamžiku, kdy jsme jedním banálním krokem odbočili ze své cesty a řítíme se k nevyhnutelné katastrofě, jakkoliv jsme se snažili pro sebe i své blízké najít záchrannou vzdálenost. Seznamujeme se s Amandou na nemocničním lůžku, kde jí dělá společnost David a pomáhá jí svými otázkami rekonstruovat, co se přihodilo s její dcerou Ninou a proč se jejich pečlivě střežená záchranná vzdálenost prolomila. Ve snaze najít onen konkrétní bod trvá nekompromisně na detailech a nutí Amandu vrátit se v čase, jako by skládali puzzle. Je to důležité, musí to stihnout co nejrychleji.

„Samanta Schweblin je jedním z nejnadějnějších hlasů moderní hispánské literatury. Nemám nemenší pochyby o tom, že má před sebou zářnou kariéru.“

– Mario Vargas Llosa (držitel Nobelovy ceny)

„Strašidelné a úžasné… nebezpečně návykové.“

– Guardian

„Odvážný, ambiciózní thriller je apokalyptickým nářkem nad volným pádem našeho světa, místa, kde nikdo a nic, ani dítě či kůň nebo půda není v bezpečí.“

– Irish Times

Výčet ocenění a nominací :

The Shirley Jackson Award (2018)

The Rooster – The Morning News Tournament of Books (2018)

Man Booker International Prize Nominee for Shortlist (2017)

Warwick Prize for Women in Translation Nominee for Longlist (2017)

Premio Tigre Juan (2015)

Vydání knihy podpořilo Velvyslanectví Argentinské republiky.

Richarda Brautigana není třeba českým čtenářům představovat, většina jeho prozaické tvorby vyšla česky, přičemž největší oblibu si získal román V melounovém cukru, ale nadšené čtenáře má i Chytání pstruhů v Americe (které vychází v Argu v novém vydání) či „historická romance“ Potrat. Děj tohoto románu nás zavádí do San Francisca, do neuvěřitelné knihovny, kam lidé nosí knihy, které sami napsali, a knihovník je opatrně ukládá na místa, kde se jim podle jeho soudu bude nejlépe odpočívat. Děti sem nosí příběhy o svých hračkách, teenageři o zlomených srdcích, starci vzpomínky na své promarněné životy. S knihovníkem se zde seznamuje také krásná dívka Vida. Jejich osudy se spojí, ale toto spojení nezůstane bez následků, a tak následuje cesta za potratem…

V lehce a s humorem psané knize se prvky skutečné i fantastické prolínají a vytváří podivuhodný parodický obraz Ameriky.

Román Muž za zdí Emmy Angströmové má tři hlavní hrdiny: starý činžák ve Stockholmu, starého pána, který z něj nikdy nevychází, a devítiletou holčičku, která se zrovna přistěhovala.
Každý z nich skrývá mnohá tajemství. Starý pán W. i děvčátko Alva obtížně komunikují s ostatními lidmi, a tak to zkoušejí po svém: W. si v domě vystaví labyrint tajných chodeb, z kterého špehuje nájemníky, Alva se snaží spiritistickými seancemi spojit s mrtvou babičkou, u které by snad našla pochopení. Ale svět nemá tajemství rád, a tak je nepravděpodobné přátelství Alvy a W. odsouzeno k tragickému konci.
Muž za zdí není konvenční psychologický thriller. Čte se jedním dechem a bude vás mrazit v zádech, ale nejzajímavější je na něm morální rozporuplnost hrdinů tohoto příběhu o rodině, osamělosti, přijetí a o tom, co je „normální“.

„Tahle kniha k smrti vyděsí nás všechny, kteří bydlíme v činžáku a věříme, že když za sebou zamkneme dveře bytu, jsme v bezpečí.“

Daily News

„Kniha, která vás od začátku strhne. Vzrušující román, který čtenáře vtáhne díky tomu, jak se jeho příběh liší od všech ostatních detektivek.“

Tidningen Kulturen

„Brr. Tenhle skvěle napsaný thriller mi připomíná strašidelné historky z dětství… Končí strašlivě a policie se do toho nemíchá.“

Geffe Dagblad

Komančové byli nejmocnějším indiánským kmenem v amerických dějinách. Proslavili se nedostižným jezdeckým i válečným uměním a legendární bojovností, dokázali zarazit rozpínání španělského impéria z Mexika i francouzských kolonistů z Louisiany. Anglosaští osadníci na obranu proti Komančům založili jednotky texaských hraničářů. V téže době byla také vynalezena převratná nová zbraň – šestiranný kolt –, která do bojů výrazně zasáhla.
V druhé, komornější rovině knihy autor vypráví pozoruhodný příběh „bílé squaw“ Cynthie Ann Parkerové, kterou v devíti letech unesli indiáni, a jejího syna Quanaha Parkera, jenž se stal posledním a největším náčelníkem Komančů. Vzestup a pád národa Komančů se dotýká éry španělského kolonialismu v Novém světě, americké občanské války, masové likvidace bizoních stád a rozvoje železnice v USA. Nabízí však především napínavé vyprávění o souboji nespoutaných vládců Velkých plání s dobyvačnou bílou civilizací a usiluje o objektivní historický přístup k tomuto složitému a citlivému tématu.

„Mimořádné dílo… Vzestup a pád národa Komančů je knižní zjevení; když si ho přečtete, zůstane vám na džínách prach a krev.“

The New York Times Book Review

Paul je ne právě obyčejným členem ne právě obvyklé rodiny – rodiny legrační a něžné, rodiny mile rozklížené, sestávající z něho a dvou excentrických matek – a ta biologická opravdu nemá ráda heterosexuály. Otce Paul nikdy nepoznal. Zato poznal značně liberální výchovu, a tak mu nečiní potíže v šestnácti letech opustit školu a začít se živit jako barový pianista. Pohybuje se v prostředí homosexuálů, transsexuálů a jiných k okraji společnosti vytlačovaných skupin, ale on sám je navzdory svému androgynnímu vzhledu přitahován výhradně ženami, což mu paradoxně ve světě, v němž žije, působí potíže. Takzvaná většinová společnost ho ovšem kvůli jeho vzhledu i původu také nechce přijmout takového, jaký prostě je. Paul tedy dennodenně podstupuje iniciaci života – a čtenáři spolu s ním krok za krokem procházejí školou lásky, přátelství, touhy, smrti i utrpení. Navzdory všemu Paul, stejně jako Michel v autorově nejznámějším románu, zůstává nenapravitelným optimistou.

I kdyby stál na vrcholku hory, má trpaslík stejně vždycky daleko do nebe… tak se to říká a proto hrají trpaslíci vždycky vedlejší role… opravdu vždycky?

Myslel si to i trpasličí bojovník jménem Tór, jenže potom se mu do ruky dostalo bájné kladivo a s ním podivuhodné schopnosti. A on pochopil, že možná bude na něm, na obyčejném trpaslíkovi, jak se rozhodnou osudy mocných v Midgardu i Ásgardu, lidí i bohů a všech ostatních.

Nápaditá variace na severskou mytologii má neotřelý, svižně se rozvíjející scénář, je zabydlena nespočtem živoucích postav lidí i všemožných bájných tvorů, a hlavně zaujme dechberoucím výtvarným ztvárněním, jaké se vidí málokdy.

Coby osmnáctiletý mladík se Patrick Leigh Fermor vydal na v prosinci 1933 na pěší pouť Evropou, kterou zakončil příchodem do Istanbulu na počátku roku 1935. Prošel Nizozemskem do střední Evropy, Německem, proti proudu Rýna a dále slovanskými oblastmi, po proudu Dunaje až do Maďarska. Z kapesného jedné libry týdně hodlal Fermor žít „jako tulák, poutník nebo kočovný učenec“ a přespávat v chudobincích, klášterech a stodolách, náhodné seznámení v Bavorsku mu však umožnilo prostřídat tento drsný život bezstarostnou zahálkou v komfortním prostředí středoevropských zámků. V Času darů Fermor prokázal nejen pronikavý postřeh a zvídavost, ale i nesporné literární nadání – bohatým a poetickým jazykem podává obraz již zaniklého světa a líčí dějiny a kulturu střední Evropy. Čas darů si všímá stodol i horských vrcholků, zámečků i chalup, zahrnuje zastávky v Mnichově, Vídni i nezbytnou zajížďku do Prahy, přináší fascinující portréty národů i míst a patří ke skvostům novodobé anglické prózy.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.