Knihkupec John Cole, podivínský samotář ve středním věku, jednoho dne uprostřed dlouhé vlny veder zavře krám a vydá se na neohlášenou návštěvu za bratrem. Cestou se ale auto porouchá, John se ocitne pod nemilosrdnými paprsky slunce v neznámé krajině a musí se vydat pro pomoc k osamocenému stavení. Jaké je však jeho překvapení, když jej tam uvítají jako dlouho očekávaného hosta, mají pro něj připravený pokoj i prostřený stůl. Co je to za zvláštní komunitu a co mají společného s věží u jezera?
Winner East Anglian Book of the Year 2014 Shortlisted for Guardian First Novel Award 2014 Nominated for the Folio Prize 2014 „Nádherné, snové vyprávění. Málokterá prvotina je takhle suverénní a působivá.“
Sarah Watersová
„Občas se vám stane, že vezmete do ruky knihu, a ta vás nevysvětlitelně chytne už od první stránky – román Sarah Perryové je jednou z nich.“
Sunday Times
„Temný, ale skvělý román (…) Sarah Perryová vyvolává tísnivou atmosféru přesnou, elegantní prózou (…) Není to na první román dobré‘, je to prostě dobré – tečka. Takže si nalijte něco vychlazeného k pití a vyhřívejte se na výsluní oslnivého nového literárního talentu.“
– Sunday Telegraph
Ambiciózní projekt, který přinese komiksové adaptace více než tuctu nejznámějších povídek mistra hrdinské fantasy R. E. Howarda, viděných očima vynikajících francouzských kreslířů mladší generace. V tomto jeho prvním svazku najdete povídky Královna černého pobřeží, Černý kolos a Za Černou řekou.
Kniha vychází ve třech variantách obálky.
Scenáristicky povídky adaptovali Jean-David Morvan, Vincent Brugeas a Mathieu Gabella; kresby se u jednotlivých povídek ujali Pierre Alary, Ronan Toulhoat a Anthony Jean.
Ambiciózní projekt, který přinese komiksové adaptace více než tuctu nejznámějších povídek mistra hrdinské fantasy R. E. Howarda, viděných očima vynikajících francouzských kreslířů mladší generace. V tomto jeho prvním svazku najdete povídky Královna černého pobřeží, Černý kolos a Za Černou řekou.
Kniha vychází ve třech variantách obálky.
Scenáristicky povídky adaptovali Jean-David Morvan, Vincent Brugeas a Mathieu Gabella; kresby se u jednotlivých povídek ujali Pierre Alary, Ronan Toulhoat a Anthony Jean.
Na měsícem osvětlené pláži otec drží svého spícího syna a čeká, až pro ně s rozbřeskem připluje loď. Hovoří k němu o dávných létech svého dětství, vzpomíná na dědečkův dům v Sýrii, vítr ve větvích olivovníků, mečení babiččiny kozy a hlomoz z kuchyně. Vzpomíná také na rušné město Homs s jeho přeplněnými uličkami, mešitou a velkým tržištěm, ve dnech před tím, než obloha vybuchla bombami a všichni museli utéct.
Svůj výnos z této knihy daruje Khaled Hosseini Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a neziskové nadaci The Khaled Hosseini Foundation, aby pomohl financovat úsilí o záchranu života uprchlíkům po celém světě.
Khaled Hosseini, nejprodávanější spisovatel dle žebříčku New York Times, autor knih Lovec draků, A hory odpověděly a Tisíce planoucích sluncí reaguje na současnou uprchlickou krizi touto hluboce dojemnou, nádherně ilustrovanou krátkou novelou pro lidi celého světa a všech věkových kategorií.
Ambiciózní projekt, který přinese komiksové adaptace více než tuctu nejznámějších povídek mistra hrdinské fantasy R. E. Howarda, viděných očima vynikajících francouzských kreslířů mladší generace. V tomto jeho prvním svazku najdete povídky Královna černého pobřeží, Černý kolos a Za Černou řekou.
Kniha vychází ve třech variantách obálky.
Scenáristicky povídky adaptovali Jean-David Morvan, Vincent Brugeas a Mathieu Gabella; kresby se u jednotlivých povídek ujali Pierre Alary, Ronan Toulhoat a Anthony Jean.
V přímočaře a bez obalu napsaném románu se autorka ptá, co vlastně předáváme svým dětem? Co dlužíme svým milovaným? A existuje svoboda, pokud přijdeme o kořeny?
Nahíd zbývá šest měsíců. Nebo to aspoň říkají doktoři. Padesát jí už bylo a dobře ví, co je to ztráta. Ale teď, když stojí na prahu vlastní smrti – a když se právě dozvěděla, že její dcera Árám je poprvé těhotná – plní Nahíd doposud nepoznaný a dlouho potlačovaný vztek.
Život doma v Íránu i po útěku ve Švédsku se vždy řídil jediným pravidlem – přežít za každou cenu. Nikdy se ale neměla příležitost naučit, co to znamená prostě jen žít.
„Golnaz Hashemzadeh Bonde dělá s čtenáři to, co se o románech často tvrdí, ale málokdy se to opravdu podaří: drží je v pevném sevření. (…) Je to příběh o násilí jak na osobní, tak na institucionální rovině, o zanedbání a neschopnosti. O lásce k dítěti a odporu k mateřství. A o slaboučkém, vytrvalém světélku naděje – jiskře života.“ – Svenska Dagbladet
Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.
Pro historika je imaginace vždy částí reality, podotýká Michel Pastoureau. Soudní procesy proti zvířatům, mytologie lesa a stromů, bestiáře pohádek, příchod šachů do západní Evropy, prehistorie a archeologie barev, počátky erbů a vlajek, Jidášova ikonografie, legenda o králi Artušovi a román Ivanhoeovi: tvoří jen některá z témat, jimiž se autor v této knize zabývá. Bádání o symbolech, obrazech a barvách se už věnuje po tři desetiletí a zkoumá při tom prameny nejrůznější povahy, etymologii, literární i naučné texty, erby, vlastní jména či umělecká díla. Historik podtrhuje, že v rámci středověkých studií dozajista existuje prostor pro „dějiny symbolů“, které by stejně jako dějiny sociální, politické, hospodářské, náboženské, dějiny umění nebo dějiny literatury – a v těsném sepětí s nimi – měly své prameny, metody a problematiku. I když tento obor na své vytvoření teprve čeká, Pastoureauova kniha k němu nepochybně učinila významný krok.
Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vokolkův Dominový efekt můžeme vnímat jako rozmáchlé románové plátno, jako barevný karneval, jako bohatou hostinu o mnoha chodech. Můžeme se opájet chutěmi a vůněmi různých žánrových, tematických, jazykových a stylových poloh. Můžeme si užívat čirou radost z opulentního čtení, z pouti příběhem rozprostřeným mezi několika časovými pásmy a lidskými osudy. Ve světě tohoto Vokolkova románu jsou všechny hranice otevřené, všechny barvy, chutě a vůně vstupují do interakcí. Podobně jako v autorově téměř dvě desítky let staré próze Cesta do pekel – na niž Dominový efekt volně navazuje – se významový rozměr díla netříští na takzvaný obraz reality a na takzvaný sen. Minulost, přítomnost a budoucnost zde tvoří jeden celek, ve kterém se starým křivdám a zločinům nedá utéct a ve kterém je ďábel (lhostejno zda v masce klauna nebo fízla) přítomen napořád; bláznivá burleska je zde z podstaty totéž co nejvážnější tragédie. V tom je Vokolkova umělecká výpověď nejsilnější, nejpůsobivější – a nejpravdivější.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Kompozice z pamětí, deníků a korespondence českých vojáků v první světové válce, volně navazující na knihu Přišel befel od císaře pána, tentokrát nesleduje pouti jednotlivých účastníků válečného dění, nýbrž pomocí autentických textů líčí konkrétní oblasti života na frontě i v zázemí. Přináší dosud nezveřejněná svědectví o tom, jak čerství rekruti reagovali na cizí kraje a národy, jaké byly jejich první zkušenosti s válečnou realitou, hrdinstvím a zbabělostí, novými zbraněmi, s lazarety a špitály či jakou úlohu plnila v poli zvířata. Spolu s vojáky i civilisty se podíváme, jak vypadalo válečné stravování, jak se slavily Vánoce i jiné svátky a obřady, jak se na frontě trávil volný čas, ať už sportem, hrami nebo uměleckou činností, jakou roli sehrály ženy v zázemí i ve vojenském prostředí a jaký význam pro české muže v poli měla víra a láska.
Texty doprovázejí dobové snímky, pohlednice, korespondenční lístky, kresby a reprodukce rukopisů a tištěných dokumentů. Kniha navazuje na úspěšný mnohadílný cyklus Polní pošta vysílaný na stanici Vltava.
V částečně autobiografickém románu Hipík se Paulo Coelho vrací do svého mládí, do bouřlivé doby přelomu 60. a 70. let 20. století. Na pozadí hlavní linie vyprávění, líčícího cestu dvou mladých lidí – Paula a Karly – za duchovním poznáním do Nepálu, sledujeme celosvětové hnutí hippies i dramatické události jara roku 1968 ve Francii. Paulo a Karla se setkávají v Amsterodamu, kde Paulo doufá najít nové životní impulzy, nakonec se však nechá přesvědčit a nastoupí s Karlou do autobusu směřujícího do Káthmándú. Dlouhá cesta a nevelký okruh cestujících poskytují autorovi prostor pro líčení dalších událostí i lidských osudů.