Psychologický thriller zavede čtenáře do ponuré zasněžené krajiny italských Dolomit, imaginární furlánské vesničky, jejíž klidný život naruší série vražd. Záhadný pachatel číhá na své oběti v hlubokých lesích a jedná s extrémní brutalitou. Vyšetřování vede šedesátiletá Teresa Battagliová, ostřílená specialistka na vraždy, která pod drsnou slupkou tají křehký vnitřní svět. Životem unavená žena se díky svým výjimečným empatickým schopnostem snaží všemi silami vcítit do myšlení hromadného vraha a zachránit jeho poslední oběť, zároveň se však musí obávat, že právě o svou hlavní zbraň, výjimečný pozorovací talent, už brzy přijde. Autorka zasadila strhující vyprávění do sugestivních obrazů důvěrně známé krajiny svého domova, kde se pod zdánlivě pokojným povrchem skrývá nejedno tajemství.

„Nejočekávanější ženský noirový debut roku 2018 v Itálii“

„Překladová práva se prodala do více než 15 zemí světa.“

„Květy nad peklem Ilarie Tuti je vynikající debut. Tento temně laděný, akční thriller je hluboce dojemný a zároveň nutí člověka k zamyšlení. Tuti ve své próze pomocí vytříbeného smyslu pro vykreslení horské lokality ukazuje podmanivý portrét malého alpského městečka skrývajícího mnohá tajemství a neobvyklé hrdinky, která je hluboce odhodlaná je odkrýt. Nadchla mě.“

—Karen Dionneová, autorka mezinárodního bestselleru Dcera krále močálů

„Teresa Battagliová je jedním z nejzajímavějších vyšetřovatelských detektivů posledních let: nedokonalá, ale srdečná žena, které sarkasmus není cizí, ale její tým je jí plně oddaný.“

—M. W. Craven, autor knihy The Puppet Show

„Tuti se podařilo v Terese Battagliové vytvořit vskutku unikátní postavu. Od samého počátku jsem fandila tomu, jak mistrovsky vede vyšetřování děsivých vražd odehrávajících se v působivé alpské atmosféře.“

—Sarah Wardová, autorka knihy In Bitter Chill

„Thriller, který se vám dostane pod kůži a jehož autorku stojí za to dále sledovat.“

—Marie Claire

„Debut Ilarie Tuti je sice thrillerem, ale prostřednictvím záhad a smrti mluví o životě.

—Vanity Fair

„Thriller Ilarie Tuti potěší hned z několika důvodů… V brnění Teresy Battagliové, narušovaném fyzickými i psychickými problémy, se občas objeví prasklina, v níž se objeví záblesk lidskosti.“¨

—Wired

„Nejočekávanější noirový debut roku 2018… zasazený do mrazivých Dolomit pronikne až do temných koutů vaší duše.“

—la Repubblica

Když v roce 2015 vyšel ve Spojených státech výběr toho nejlepšího z povídkové tvorby Lucii Berlinové, vysloužil autorce posmrtně přídomek „nejlepší americká spisovatelka, o které jste nikdy neslyšeli“. Od té doby byl Manuál pro uklízečky přeložen do třiceti jazyků a získal si srdce čtenářů i kritiků po celém světě. V povídkách, které vznikaly zhruba od šedesátých do devadesátých let 20. století, se Berlinová inspirovala dětstvím stráveným v těžařských městečkách na americkém Západu, mládím, které prožila mezi společenskou smetánkou v jihoamerickém Chile, třemi ztroskotanými manželstvími, celoživotním problémem s alkoholem, roky strávenými v kalifornském Oaklandu a Berkeley, na americkém Jihozápadě a v Mexiku, a v neposlední řadě nesčetnými zaměstnáními, které vykonávala, aby uživila čtyři syny a mohla se ve volných chvílích věnovat psaní.
Berlinová bývá často přirovnávána k Raymondu Carverovi, Grace Paleyové, Alice Munroové, či dokonce A. P. Čechovovi, avšak její tvorba je především bytostně svá. S brutální upřímností a směsicí humoru a melancholie se čtenáři sdílí lásku k osamělým, ztraceným duším, které uvízly ve světě veřejných prádelen a protialkoholních léčeben, v podřadných zaměstnáních, v nefunkčních vztazích a rozvrácených rodinách. Díky lásce k vyprávění dovede životní prohry a existenciální krize nečekaně přetavit v krásný a očistný zážitek. Ze silně autobiografických střípků tak skládá výjimečný a univerzální portrét lidského osudu.

Sbírka povídek „utajeného pokladu americké literatury“.

„Mistrný pohled na svět, oslava umění v obyčejném.“ Las Vegas Weekly

„Naprosto skvělá posmrtně vydaná sbírka povídek.“ The Chicago Tribune

„Příběhy Berlinové vás donutí žasnout nad nepředvídatelnými událostmi vaší existence. Je to opravdu talent.“ The New York Times

Do povídek Lucii Berlinové se bezhlavě zamilujete, propadnete jim už při prvním krásně upřímném odstavci a vydrží vám to až do konce. Berlinová dokáže usnovat literární síť, do níž zachycuje sám život. Jsem naprosto unešená. – Helen Oyeyemi

Díky Manuálu pro uklízečky se celému světu představuje důležitá americká autorka, kterou literární trh po většinu jejího života nedokázal docenit. Při čtení jejích povídek budete žasnout, jaké nepředvídatelné události vám může každodenní existence přinést. Berlinová je opravdový talent. – Dwight Garner, The New York Times

Berlinová si zaslouží, abychom ji řadili po bok Alice Munroové, Raymonda Carvera a Antona Pavloviče Čechova. V rytmu, výstavbě textu, dialogu, charakterizaci osob, popisech i všech dalších ohledech naprosto exceluje. – Nick Romeo, The Boston Globe

Kniha roku 2015 podle deníku Boston Globe a týdeníku Entertainment Weekly

Hawkingův a Penroseův cyklus přednášek je určen spíše pro čtenáře, kteří se o fyziku zajímají do hloubky. Poskytuje jim důkladné setkání s látkou, kterou Stephen Hawking představil ve svých popularizačních knihách a kterou shrnuje název knihy. Oba vědci zkoumají vznik a vývoj vesmíru a těles v něm i podstatu času, který je s prostorem neoddělitelně spjat.

Vracíme se na výcvikovou orbitální stanici, na které Mezinárodní flotila vychovává z nejnadanějších dětí budoucí velitele do války proti mimozemským agresorům. Země žije pod hrozbou opakovaného útoku termiťanů a ve slumech Rotterdamu živoří v partě nechtěných „spratků“ maličké dítě s geniální schopností přežít – Fazolek. Svou chytrostí změní poměry všech malých dětí v celém městě, a proto není nijak překvapivé, že si jej všimnou vyhledavači talentů z Flotily. Nedlouho poté jej raketoplán odnáší na oběžnou dráhu, kde od prvních chvil naráží na jméno geniálního Andrewa „Endera“ Wiggina. Je jen otázkou času, kdy se obě podivuhodné individuality setkají…
Děj románu se odehrává paralelně se slavným románem Enderova hra a přináší nový a v mnohém překvapivý pohled na čtenářům dobře známé události, které by bez Fazolkova přispění probíhaly zcela odlišně.

Ocenění:

New York Times bestseller (Fiction, 1999)

Užší výběr Locus Award (2000)

Zapomeňte na Steampunk! U nás jsme měli Parokoko, éru parních strojů za vlády královny Marie-Terezie. A největší páru ze všech hrdinů měl Juro Jánošík, pravá ruka palatina Turza. Na svém jízdním kempelenu a s parní valaškou v ruce se musí postavit nejen rebelujícím Čechům, bojujícím pomocí smrtonosných elektrických draků Prokopa Diviše, ale hlavně zlotřilé čarodějnici Mordule, která plánuje státní převrat ve službách nekromantického Dračího řádu.
Akční příběh z alternativních slovenských dějin je první částí knižní ságy tajemného autora Svetozára Olovranta.
Svetozár Olovrant je slovenský spisovatel, jehož pravou totožnost zná jen několik nejbližších přátel. Podle nezaručených zpráv se narodil roku 1975 v Trenčíně a žije sám jako poustevník na vrcholu opuštěného vodojemu kdesi v pustinách Turčianské kotliny. Odmítá vystupovat v médiích a s nakladatelem komunikuje pouze po internetu nebo přes nastrčené osoby. Mezi jeho záliby patří sportovní střelba z kuše a suchá frankovka.

Ako rana valaškou medzi oči. Až hriešna hravosť textu. Krásny, vymaznaný jazyk, ktorý však pri akcii odsýpa rýchlejšie než tekutý piesok. Imaginácia boriaca zdravé aj nezdravé hranice. Humor viacerých váhových kategórií a jemné, no vytrvalé brnkanie na struny národných stereotypov. Spojenie jánošíkovských mýtov, mystiky, grotesky a steampunku, ktoré sa vám vypáli do pamäti. Pre mňa literárna udalosť nielen tohto roku. – Jozef Karika

Pilot, mladá manažerka, pravicoví extremisté, postarší úřednice, nezaměstnaný dělník či cestovatelka – všichni tito Češi jsou hrdiny leckde mrazivých povídek s tak trochu ostřejší pointami. Díky prokresleným postavám si budete jisti, že někde – možná ne až tak daleko od vás – žijí. Tuhle pestrou, provokativní, zábavnou, vtipnou mozaiku plnou nečekaných rozuzlení přečtete jedním dechem. I když si bere na paškál i vážná témata.

„Povídky mají mnoho charakteristik, které je činí víc než zajímavými, nedočkavě čtenými a těžko odložitelnými před poslední stránkou knížky: věrohodný dialog, dramatický spád a překvapivou pointu. Něco mezi dobrou anekdotou a Roaldem Dahlem v originálním českém provedení.“

Radkin Honzák

V románu Ďáblovo opatství nás autor zavádí do prostředí ženského kláštera, kde dojde ke zločinu. Večerní krajinou putuje krajem sestra Joana de Vilacans v doprovodu své žákyně Agnes, aby ve vzdáleném klášteře vyšetřila případ mnišky, na jejímž těle se objevují stigmata. Pro nepřízeň počasí se obě musí uchýlit do opatství Cobricel, jehož abatyši pojí se sestrou Joanou dlouholeté přátelství. A právě ten večer je abatyše nalezena zavražděná, a k tomu v cele zamčené zevnitř. Jedinou stopou se zdá být tajemný nápis na zdi cely. Kdo abatyši zavraždil? A čí zájmy za vraždou stály? Autor nám na stránkách knihy připraví nejedno překvapení – vždyť překvapením je i to, kdo případ vyřeší.

Vydání knihy podpořil Institut Ramon Llull.

Schweblin napsala postmoderní vícehlasou hypnotickou novelu, která se čte jedním dechem. Těžko určit, jestli je to sen, realita, horor či noční můra. Příběh odehrávající se na argentinském venkově tematizuje hledání bodu zlomu, jediného okamžiku, kdy jsme jedním banálním krokem odbočili ze své cesty a řítíme se k nevyhnutelné katastrofě, jakkoliv jsme se snažili pro sebe i své blízké najít záchrannou vzdálenost. Seznamujeme se s Amandou na nemocničním lůžku, kde jí dělá společnost David a pomáhá jí svými otázkami rekonstruovat, co se přihodilo s její dcerou Ninou a proč se jejich pečlivě střežená záchranná vzdálenost prolomila. Ve snaze najít onen konkrétní bod trvá nekompromisně na detailech a nutí Amandu vrátit se v čase, jako by skládali puzzle. Je to důležité, musí to stihnout co nejrychleji.

„Samanta Schweblin je jedním z nejnadějnějších hlasů moderní hispánské literatury. Nemám nemenší pochyby o tom, že má před sebou zářnou kariéru.“

– Mario Vargas Llosa (držitel Nobelovy ceny)

„Strašidelné a úžasné… nebezpečně návykové.“

– Guardian

„Odvážný, ambiciózní thriller je apokalyptickým nářkem nad volným pádem našeho světa, místa, kde nikdo a nic, ani dítě či kůň nebo půda není v bezpečí.“

– Irish Times

Výčet ocenění a nominací :

The Shirley Jackson Award (2018)

The Rooster – The Morning News Tournament of Books (2018)

Man Booker International Prize Nominee for Shortlist (2017)

Warwick Prize for Women in Translation Nominee for Longlist (2017)

Premio Tigre Juan (2015)

Vydání knihy podpořilo Velvyslanectví Argentinské republiky.

Richarda Brautigana není třeba českým čtenářům představovat, většina jeho prozaické tvorby vyšla česky, přičemž největší oblibu si získal román V melounovém cukru, ale nadšené čtenáře má i Chytání pstruhů v Americe (které vychází v Argu v novém vydání) či „historická romance“ Potrat. Děj tohoto románu nás zavádí do San Francisca, do neuvěřitelné knihovny, kam lidé nosí knihy, které sami napsali, a knihovník je opatrně ukládá na místa, kde se jim podle jeho soudu bude nejlépe odpočívat. Děti sem nosí příběhy o svých hračkách, teenageři o zlomených srdcích, starci vzpomínky na své promarněné životy. S knihovníkem se zde seznamuje také krásná dívka Vida. Jejich osudy se spojí, ale toto spojení nezůstane bez následků, a tak následuje cesta za potratem…

V lehce a s humorem psané knize se prvky skutečné i fantastické prolínají a vytváří podivuhodný parodický obraz Ameriky.

Komančové byli nejmocnějším indiánským kmenem v amerických dějinách. Proslavili se nedostižným jezdeckým i válečným uměním a legendární bojovností, dokázali zarazit rozpínání španělského impéria z Mexika i francouzských kolonistů z Louisiany. Anglosaští osadníci na obranu proti Komančům založili jednotky texaských hraničářů. V téže době byla také vynalezena převratná nová zbraň – šestiranný kolt –, která do bojů výrazně zasáhla.
V druhé, komornější rovině knihy autor vypráví pozoruhodný příběh „bílé squaw“ Cynthie Ann Parkerové, kterou v devíti letech unesli indiáni, a jejího syna Quanaha Parkera, jenž se stal posledním a největším náčelníkem Komančů. Vzestup a pád národa Komančů se dotýká éry španělského kolonialismu v Novém světě, americké občanské války, masové likvidace bizoních stád a rozvoje železnice v USA. Nabízí však především napínavé vyprávění o souboji nespoutaných vládců Velkých plání s dobyvačnou bílou civilizací a usiluje o objektivní historický přístup k tomuto složitému a citlivému tématu.

„Mimořádné dílo… Vzestup a pád národa Komančů je knižní zjevení; když si ho přečtete, zůstane vám na džínách prach a krev.“

The New York Times Book Review