Matka dvojčat Neda a Tama je čarodějka, svá kouzla uchovává ve sklepě v hliněném hrnci. Jednoho dne se jeden z chlapců nešťastnou náhodou utopí. Vesničané jsou přesvědčení, že přežil ten nesprávný. Když do vsi vrazí Král loupežníků, aby hrnec s kouzly ukradl, Ned prokáže nečekanou odvahu a kouzla, svou rodinu i celou vesnici ochrání. Jenže tím dobrodružství teprve začíná…
Ve vesnici na druhé straně lesa žije Áine, bystrá a praktická dcera Krále loupežníků, které v hlavě straší poslední slova její matky na smrtelné posteli: „Nesprávný chlapec ti zachrání život a ty zachráníš jeho.“ Když se cesty obou mladých hrdinů protnou, nezbývá jim než spojit síly a důvěřovat si: musejí totiž zabránit válce, která užuž mezi oběma královstvími hrozí vypuknout.
Také tato kniha americké autorky, jejíž skvostný fantasy román Dívka, která upíjela měsíc zaznamenal fenomenální úspěch u kritiků i čtenářů, získala několik význačných ocenění:

A Washington Post Best Book of 2014

A Kirkus Reviews Best Children’s Book of 2014

A Publishers Weekly Best Book of 2014

A Chicago Public Library „Best of the Best“ 2014

A 2015 ALSC Notable Children´s Book

A Top Ten Fall 2014 Kid´s Indie Next Pick

Ohlasy z tisku:

„V románu o nečekaném hrdinovi, loupežnické dcerce a vrtošivých, úskočných kouzlech, Barnhillová splétá silný příběh… Spojuje rozličné příběhové linky v dojemný celek, který ale nikdy není sentimentální…“
– Publishers Weekly

„Barnhillová… je skvělá vypravěčka, která spřádá úžasné zápletky… Toto okouzlující fantasy přímo volá po pohodlném křesle, zásobě bonbonů a dostatku nikým a ničím nerušeného času.“
– The Washington Post

„Fantazii Kelly Barnhillové překoná snad jen Neil Gaiman.”
– Minneapolis Star Tribune

„Čarodějčin syn může otevřít oči mladým čtenářům, aby si všímali toho, co je kolem nich, ve světě, v němž žijeme – aby vnímali kouzlo slova.“
– New York Times.com

„Tuto knihu věnujte fanouškům Diany Wynne Jonesové nebo Neila Gaimana, ale určitě uspokojí i čtenáře, kteří mají rádi příběhy o dospívání okořeněné špetkou magie.“
(The Bulletin of the Center for Children´s Books)

Jaroslav Róna není pouze autorem monumentálních soch a velkých pláten, jak jej v posledních letech vnímá veřejnost. Rád se věnuje také kresbě a ilustracím (vzpomeňme na jeho podání povídek E. A. Poea v souboru Démon zvrácenosti nebo autentický pohled do světa Orwellova románu Devatenáct set osmdesát čtyři). Tento konkrétní knižní soubor představuje Rónovy „zápisky z cest“, které vznikají ve chvílích autorovy relaxace a můžeme je označit třeba termínem poloautomatická kresba.
Přes jejich zdánlivou nahodilost v nich však Jaroslava Rónu poznáváme zcela bezpečně. Objevují se na nich stejně tak jeho oblíbené motivy, jako jeho specifický smysl pro humor. Rónovy kresby – mnohem subtilnější než ostatní dílo – jsou vhledem do autorova podvědomí, poodkrytím pomyslné pokličky nad tyglíkem jeho mysli. Vzhledem k jejich rozměrům k nim nacházíme cestu snáze než k Rónovým velkým plastikám.

Komisař Adamsberg má problém: z vězení uprchla vraždící ošetřovatelka, kterou kdysi zatkl a teď má na něho spadeno. Krom toho se svým týmem řeší případ dvou mrtvých mladíků, zdánlivě zabitých při vyřizování drogových účtů. Adamsbergovi na tom něco nesedí, především mu vadí hlína za jejich nehty. Pátrá, odkud se mohla vzít, a ukáže se, že pochází z hrobů, které mladí muži otevřeli a kde už několik měsíců odpočívaly dvě staré panny. Do hry vstupují i dva skolení jeleni se srdcem vyrvaným z těla a především jeden středověký, ne zcela srozumitelný text na přípravu jistého lektvaru…

Jen snílek typu Adamsberga (s pomocí vzdělaného Danglarda) dovede dát věci do souvislostí. A to má na kriminálce nového poručíka promlouvajícího v racinovských verších, s nímž má jisté nevyřízené účty, a jeho oblíbená poručice Retancourtová záhadně zmizela.

Adamsbergův tým je v ohrožení! Jak souvisejí zabití jeleni s pleněním hrobů a kdo všechno má na Adamsberga spadeno?

Michael Schaffer je nevlastní syn řezníka, který ho naučil oběma svým řemeslům: řezničině a nájemnému zabíjení lidí. Michael se však věnuje jen tomu druhému a je v tom dobrý – nejlepší v USA. Když si však po vraždě senátora přiletí do Las Vegas pro mzdu, zjistí, že mafie, jež si ho najala, mu míní zaplatit leda tak kulkou do čela. On si to nenechá líbit a rozpoutá s ní válku. Zanechaných krvavých stop si všimne Elizabeth Waringová, mladá analytička z ministerstva spravedlnosti, a rozhodne se přijít celé věci na kloub, aniž by tušila, že se vydává za člověkem bez empatie, bez emocí a bez slitování.

„Šikovně promyšlený a napsaný thriller.“ The New York Times Book Review

„Thomas Perry se trefil do černého.“ Houston Chronicle

„Naprosto úchvatné.“ The New Yorker

* Vítěz Edgar Award za nejlepší prvotinu

Už v prvotině Vybledlá krajina s kopci otevírá držitel Nobelovy ceny za rok 2017 Kazuo Ishiguro téma, v němž se posléze stal mistrem tiché hrůzy naaranžované do úhledné ikebany. Noblesně, nevtíravě, a přece nesmlouvavě porovnává „zastydlé projevy velké sfingy“ – jak problém svého času pojmenoval kolega John Fowles – a zjišťuje, že zdánlivě prospěšná, ba důstojná uměřenost je typické japonské a britské povaze na škodu, protože ve skutečnosti strojeného člověka i jeho okolí drtí.

Krátká návštěva jediné přeživší dcery přinutí stárnoucí Ecuko, ovdovělou Japonku žijící nyní na anglickém venkově, přenést se ve vzpomínkách zpět do horkého léta v rodném Nagasaki. Na sklonku druhé světové války se tu ale duše jejích spoluobčanů změnily k nepoznání. Nic už není jako za předválečného militantního režimu, po ulicích se plouží mátohy někdejších známých a jen málokdo v sobě najde sílu posunout se dál. Úslužná Ecuko si v krajině blednoucích vzpomínek vybavuje zejména měsíce před porodem prvního dítěte, kdy byla nucena přitakávat jediným žijícím příbuzným: panovačnému prvnímu choti a jeho stejně manipulátorskému otci. Zdá se, že poddajnou ženušku tehdy mohla posílit známost s nevyzpytatelnou sousedkou Sačiko a její neposlušnou dcerkou, které chtějí z města vypálených stínů za každou cenu pryč.

Stupňující se neslyšný protest a všudypřítomné nagasacké trauma však dovedou drama těhotné Ecuko až k vyvrcholení, jehož kafkovské rysy umocní autorova oblíbená ich-forma. Ostatně právě díky tomuto Ishigurovu triku jsme názorně poznali, že si lidská paměť účelově vybírá a s léty klame, jak ukázaly znamenité romány Soumrak dne a Malíř pomíjivého světa.

Příběh odměněný Pamětní cenou Winifred Holtbyové za nejlepší debut roku 1982 otevřel začínajícímu britskému spisovateli japonského původu dveře do magazínu Granta, jehož doporučení představuje nejlepší referenci pro vstup mezi ostrovní literární elitu. Ve zrádně hebké mollové tónině a s přispěním téměř minimalistického výrazu Kazuo Ishiguro líčí psychický blok vypravěčky, která se navzdory své malosti touží vysmeknout z oprátky „velkých“ dějin. Nesrazí ji paměť zase do jámy po bombě?

Za jedním domem na anglickém venkově je les, který je plný kostí – ale i mytág, tajemných bytostí stvořených z lidské fantazie, jimž kosti kdysi patřily, než si je les, který je zrodil, zase vzal zpět. Chlapci Christian a Steven Huxleyovi, kteří v tom domě žijí, jsou svědky toho, jak jejich otec, který se snaží les vědecky zkoumat, jeho zhoubnému kouzlu nenávratně propadá a stává se postupně někým, kdo je ochoten přinést své posedlosti na oltář cokoli, včetně své rodiny.

Vedle novely, která předchází ději jedinečné románové série o Ryhopském lese, přináší sbírka Les kostí další příběhy prostoupené jedinečnou atmosférou a poetikou, kterou dokázal Robert Holdstock svým příběhům vdechnout. Opět v nich ožívají prastaré rituály, čímsi povědomé a zároveň děsivé vším, co bylo dávno zapomenuto. Nové české vydání uvozuje předmluva anglického spisovatele Garryho Kilwortha a těšit se můžete rovněž na česky dosud nevydanou Holdstockovu povídku, ukázky jeho básnické tvorby a na závěr také na fascinující novelu Trnatec.

Sbírku povídek doplňuje novela Trnatec, další bonusy a doslov Františka Novotného.

Pátá a závěrečná část slavné trilogie, v níž Arthur Dent hledá tichou, nenápadnou planetu, kde by mohl v klidu strávit zbytek života. Jeho přání se splní – dostane se na poklidnou, mírumilovnou planetu, kde život plyne bez větších vzruchů a problémů. Její sympatičtí obyvatelé žijí na technické úrovni odpovídající zhruba pozemskému osmnáctému století, a tak se Arthur horlivě snaží přijít na to, které výdobytky své rodné civilizace by mohl novým spoluobčanům zprostředkovat. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Idylický poklid však naruší mimořádná událost: ztroskotání kosmické lodi.

Sam Holloway ustál to nejhorší, co vám život může hodit pod nohy. A aby mohl pokračovat dál, podepřel se hradbou úzkostlivě dodržované rutiny, nenáročné práce a naprosté normality – s jednou výjimkou…
Třikrát týdně se ze Sama stává maskovaný superhrdina hlídkující v ulicích jeho rodného maloměsta. Připadá si tak alespoň na chvíli neporazitelný, ale jeho neuvěřitelná dobrodružství ho navzdory dobrým úmyslům občas přivádějí na pořádně horkou půdu.
Pak se ale na scéně nečekaně objeví dívka, která začne Samovu pečlivě vybudovanou hradbu bourat. A hrdinovi nezbude než se rozhodnout, jestli má dost odvahy na to, aby strhl svou masku a postavil se čelem minulosti, před níž tak dlouho utíkal…

Okouzlující a dojemný příběh pro čtenáře knih Projekt manželka, Muž jménem Ove či Eleanor se má vážně skvěle.

Povzbudivá a úsměvná kniha o lásce, osamění, smutku a o tom, jak laskavost dokáže změnit život.

Již od svého vstupu do světa literatury budil americký prozaik William S. Burroughs náležitý rozruch – a i to je dosti slabý výraz na emoce, jež jeho knihy provázely. Byly zakazovány a nechápány, autor sám byl jedněmi zatracován a proklínán jako šarlatán a literární pervert, jinými naopak vynášen jako věrozvěst nových pohledů i přístupů. Bylo tomu již v případě jeho skandály proslaveného arcidíla Nahý oběd, a podobné reakce provázely i jeho další román Hebká mašinka (The Soft Machine).

Nejen že zde Burroughs rozpoutává orgie fantazie překračující veškeré hranice a tabu, jeho postavy putují časem, svádějí boje se zrůdnými silami a magií, to vše na pozadí dusné halucinující atmosféry a neskutečných kulis – zároveň nám ovšem Burroughs předvádí, jak bojovat s ovládáním myšlení, rozkrývá mechanismy veškerých závislostí a dokazuje, v čem spočívá jeho největší síla: v propojení naprosté autorské odvahy a subverze s mistrným literárním ztvárněním i těch zdánlivě nejnemožnějších idejí.

Laskavá zamyšlení, drobné příběhy a filozofické postřehy amerického autora. Vyprávění je zcela prodchnuto radostí ze života, průzračným způsobem oslovuje v člověku jeho lepší já a dává smysl i těm nejobyčejnějším věcem na světě.