Orwellův psychologicko-společenský román, kritizující mamon a nadvládu peněz v meziválečné anglické společnosti.
Gordon Comstock je mladý spisovatel, který pohrdá „bohem peněz“ a jeho nadvládou nad celou meziválečnou anglickou společností. Odmítne proto práci v reklamní agentuře a nechá se zaměstnat v malém knihkupectví. Výsledkem je však pocit, že jím jeho dívka Rosemary pohrdá právě proto, že se vzdal světských statků.
Bože chraň aspidistru je psychologicko-společenský román, v němž Orwell trefně vykresluje tápání mladého, zmateného idealisty ve společnosti hnané touhou po zisku. Se suchým humorem popisuje pošetilé chování svých hrdinů, zároveň však odmítá poskytovat jednoduché odpovědi na jejich složitá osobní dilemata.

„Kdo chce porozumět dvacátému století, musí si přečíst Orwella.“

New York Review of Books

Ve vesnici kdesi v Karibiku se objeví hledač pokladů Severo Bracamonte – pátrá po bohatství, jež tu podle legendy před třemi staletími zůstalo po podivném ztroskotání lodi kapitána Henriho Morgana. Jeho příchod převrátí život rodiny Oterových, u nichž se ubytuje. Setkání se Serenou Otero ovšem promění i jeho vlastní plány. Serena je dědička plantáží cukrové třtiny, ale sní o docela jiných obzorech. Roky běží, lidé umírají a další se rodí, rodinné bohatství roste díky výrobě nejlepšího rumu v kraji, tajemný poklad kapitána Morgana ale nadále ovlivňuje osudy všech zúčastněných, každý totiž hledá svůj poklad jinde a z jiných důvodů.

Miguel Bonnefoy ve svém románu, v tom nejlepším slova smyslu inspirovaném jihoamerickým magickým realismem, převyprávěl nejslavnější korzárskou legendu a na jejím základě vystavěl filozofický příběh o osudu mužů a žen, vedených touhou po lásce a štěstí a bojujících s vrtkavostí osudu, slovy namaloval pestrý obraz blíže neurčené země v blíže neurčeném čase, krajiny oplývající kouzelnými přeludy i prokletím.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Pozoruhodný psychologický román o komunitě lidí v anglické vesnici, v jejíž blízkosti zmizí nezletilá turistka.
Na výletě do malebné oblasti Peak District se dvojici turistů ztratí dcera Becky – zmizí, jako by do země propadla. Pátrání nevede nikam. Místní lidé tragickou záhadou nejprve žijí, ale časem se jejich životy vrátí k normálu. Uběhne spousta let, než se jisté stopy po zmizelé dívce přece jen objeví, ale kdo ví, zda budou stačit k jejímu nalezení…

„Autorovy knihy jsou významné a často překvapivé, protože vždy vybočují z řady.“

– The New Yorker

„McGregor je skvělý autor, který dokáže předat životní zkušenosti na pár řádcích.“

– The New York Times Book Review

* V širším výběru na Man Booker Prize 2017

* Vítěz Costa Novel Award v 2017

* Nominována na The Goldsmiths Prize

Festival ústřic je na ostrově Heimö, největším kusu země v souostroví Doggerland ležícím mezi Velkou Británií a Skandinávií, vždy velká událost. Když se však inspektorka Karen Eikenová Hornbyová ráno po slavnosti probudí s ohromnou kocovinou, a navíc leží v hotelové posteli vedle svého šéfa, nemá radost ani z jednoho. Ke všemu její kolegové najdou to ráno zavražděnou ženu, která není jen tak někdo – brutálně ubitá oběť je šéfova bývalá manželka. Vyšetřování případu se notně komplikuje. Navíc se zdá, že svou roli možná sehrály i staré záležitosti až ze 70. let, kdy se na ostrov přistěhovalo několik rodin, které na jednom statku na samotě založily malou komunitu…

Krimi román z fiktivního skandinávského souostroví se svéráznou policejní inspektorkou v hlavní roli.

„Maria Adolfssonová dokázala stvořit věrohodnou fiktivní společnost. V popisech přírody, vztazích místních obyvatel i problematické komunikaci můžeme rozeznat její vzory, ale Adolfssonová si drží vlastní svébytný hlas a s hlavní hrdinkou se díky těžkostem, jimž čelí při vyšetřování i v osobním životě, můžeme snadno ztotožnit.“
DAST Magazine

„Doggerland – souostroví, které nenajdete, ale Maria Adolfssonová ho přesně umístila do Severního moře mezi Skandinávii a Velkou Británii. Ve skutečnosti jsem se několikrát musela uchýlit ke googlování, abych se ujistila, že ty tři ostrovy doopravdy neexistují, tak přesvědčivě líčí Maria Adolfssonová jejich krajinu, historii, tradice i obyvatele. Velká chyba je na jednu stranu klasická policejní detektivka, ale současně je velice osobní, výjimečná a přesvědčivá… K tomu přidejte zajímavou a sympatickou hlavní hrdinku obklopenou dalšími věrohodnými postavami a vyšetřování vraždy, které vás udržuje v napětí až do samého konce a pochopíte mé nadšení. Troufám si říct, že to je nejlepší švédská krimi, co jsem četla za dlouhou dobu.“
Norra Skane

Píše se rok 1945. Felix se už dva roky schovává v jámě, aby jej nenašli nacisté, a laskavý muž jménem Gabriek mu v noci nosí jídlo a vynáší nočník. V den svých třináctých narozenin chlapec uslyší nad svým úkrytem hlasy a je přesvědčený, že si pro něj přišli. Ale hlasy nepatřily ani nacistům, ani tajné policii – patřily partyzánům. A tak se třináctiletý židovský sirotek stává členem partyzánského oddílu, který na polském území bojuje proti nacistům. Felix je přidělen jako pomocník k doktoru Zajakovi. Zůstává mezi neznámými drsnými chlapy a neustále musí dokazovat, že si zaslouží být partyzánem. Nemazlí se s ním ani sychravý zimní les, ani zběsilá atmosféra konce války. Je mu teprve třináct, ale zkušeností má víc než dospělý…

Také třetí díl ze série o židovském chlapci Felixovi čelícímu hrůzám druhé světové války a holokaustu zprostředkuje dětem tuto dobu lépe než sebedelší výklady v hodinách dějepisu.

„Jeden z důvodů, proč je tento hluboce lidský příběh tak čtivý, je, že autor oslavuje obyčejnost a dětské vidění světa, přestože líčí tu nejkrutější etapu lidských dějin.“

– Sunday Times

„Příběh plný nebezpečí a zoufalství, ale také odvahy a naděje…“
– Guardian

Před 150 lety vedly ženy a muži velice rozdílné životy. Ženy nemohly volit ani samy si vydělávat peníze. Nemohly rozhodovat o vlastním těle. Rozhodovaly za ně otcové, až do chvíle, než se vdaly. Pak rozhodoval manžel. To se změnilo ve chvíli, kdy se ženy začaly organizovat. V komiksové knize Ženy norská novinářka Marta Breenová spolu s ilustrátorkou Jenny Jordahlovou vykládají dějiny ženského hnutí, i s mnoha dramatickými bitvami, jež musely ženy vybojovat, aby se domohly svých práv.

Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.

Justina a Julietta je dílo španělského komiksového kreslíře Raúla Cácerese, které ve španělském originále vyšlo v červnu roku 2010 v nakladatelství Viaje a Bizancio. Tento 142 stránkový komiks vznikl jako adaptace nejkontroverznějších děl Markýze de Sade „Justina čili prokletí cnosti“ a „Julietta čili slasti neřesti“. V komiksu se střídají epizody ze života obou sester Justiny i Julietty, v obou případech je vypravěčem Julietta. Prvních pět kapitol vyšlo v časopisu Wet Fetish, pokračování ve Wetcomix (časopisech vycházejících v nakladatelství Megamultimedia). Série vycházela až do 16. kapitoly než byla „cenzurována“. Raúlo Cáceres nám díky své „Justině a Juliettě“ ukazuje Sadeho ve světle dnešní doby, tělesnějšího a cyničtějšího, zrůdnějšího a opravdovějšího. Představuje nám autora ve své podstatě, bez výsad, bez přesvědčení, Markýze de Sade pouze pro dospělé…

Raúlo Cáceres nás prostřednictvím Markýze de Sade zve na cestu poznání, utváří nám před očima obrácený svět, kde černé je bílé, co bylo nahoře, spatřujeme dole a spravedlnost je nespravedlností… všechno je nám podáno v té nejsyrovější, nejskandálnější podobě. Bezesporu se nabízí otázka proč? Protože, jak říká Markýz de Sade: „Jen pokud důkladně poznáme dobro i zlo a máme tu možnost je porovnat, jsme opravdu schopni je od sebe bezpečně rozlišit. Jak ve smečce vlků rozpoznáme toho nejkrutějšího? A který svatý konal největší dobro“? Seznámíme se s Justinou, dívkou, která si prožije všechny možné druhy ponížení. Po všech útrapách její důstojnost zůstává nedotčená, můžeme na ni být hrdí, anebo již nedokážeme uvěřit cnosti?

Milostný příběh s nadčasovým významem; drama podivné lásky příslušníka zahraničního odboje Viktora Chotovického a dcery nacistického pohlavára Adelheid Heidenmannové. Děj se odehrává bezprostředně po válce, na podzim a začátkem zimy v severomoravské pohraniční obci Schwarzbach – Černá Voda. Téma smíření mezi národy se zde mísí s tématem osobního hledání smyslu života. Körner rozkrývá temné psychologické drama dvou osamělých lidí, které osud sice přivedl k sobě, ale čím více se k sobě snaží přiblížit, tím více se od sebe vzdalují. Rozporuplná doba nepřeje ani lásce, ani smíření sama se sebou. Adelheid zůstane pro Viktora hádankou.

Z pařížského Východního nádraží, Gare de l´Est, vyjíždí 21. srpna 1988 vlak do Prahy a odváží skupinu mladých lidí z Československa, kteří na pozvání spřátelené francouzské komunistické mládeže pobývali týden ve Francii. Ana, jíž je právě ten den osmnáct let, si ale jen vyzvedne pas a do vlaku ke zděšení ostatních nenastoupí. Je rozhodnutá nadělit si k narozeninám svobodu, ačkoliv sama ještě nemá tušení, co všechno ono sladce znějící slovo znamená a jakou cenu za ni bude muset platit.
První svobodné kroky ji zavedou na hřbitov Pere-Lachaise, kde dojde k osudovému setkání s tajemnou, krásnou a rozporuplnou ženou, která si nechá říkat Grófka. Grófka Anu pak jako dobrá i zlá víla provází jejím přechodem do dospělosti, její cestou z jedné strany „zdi“ na druhou, jejím hledáním identity. Není ale vílou jedinou. Ostatní Aniny víly jsou ovšem vousaté: majitel baru Bernard, malíř Albert, zodpovědný Eugene a nerozlučná dvojice staříků ze Středomoří, Jacob a Yacoub… ti všichni Anu svým způsobem vedou její iniciací, a z dítěte v nesvobodné rodné zemi, posléze z tápající dívky na území nikoho se stává mladá, sebevědomá žena v zemi svobodné, i když adoptivní. Aninu cestu provází symbolický přerod z jednoho jazyka do druhého, Ana dá Grófce slib mlčení a zůstává dlouho němá, nakonec však i ona může promluvit.

Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.

Kniha Prachu, první díl zamýšlené trilogie, nás zavádí do stejného prostředí, v němž se odehrávaly Jeho temné esence (tedy Zlatý kompas a spol.), Pullman ale děj posunul do doby o deset let dříve. Hrdinou je jedenáctiletý Malcolm Polstead, bystrý chlapec s výborným postřehem. Svou nenápadností je přímo předurčen stát se špionem. V hostinci jeho otce se schází celý Oxford. Malcolm a jeho daemon zde nepozorovaně vyslechnou spoustu novinek a klevet. Jenže pak se chlapci do rukou dostane tajná zpráva, v níž se mluví o nebezpečné substanci zvané Prach. Adresátka zprávy Malcolma vyhledá a požádá ho o spolupráci ohledně předávání informací. V hostinci Malcolmových rodičů se totiž začínají objevovat nezvyklí hosté, ať už z nejvyšších společenských a politických kruhů, nebo z podsvětí, a všichni jeví zájem o nemluvně jménem Lyra, kterou mají v péči jeptišky v nedalekém převorství. Turbulentní události a ničivá potopa nakonec způsobí, že se hrdina spolu s vesnickou dívkou Alicí ocitnou ve člunu “La Belle Sauvage”. Na palubě s nimi cestuje šestiměsíční Lyra, kterou čtenáři znají jako hlavní postavu Jeho temných esencí, a obě starší děti mají za úkol dostat ji do bezpečí k jejímu otci, lordu Asrielovi. V knize se opět kromě lorda Asriela setkáme i s Lyřinou matkou, paní Coulterovou, a s Romunem Coramem van Texelem.

„Strhující a úchvatná kniha. První polovina se čte jako napínavý thriller. Pak se ale jižní Anglie ocitne pod vodou a příběh nabere temnější, hlubší a ještě pozoruhodnější směr. Na světě je jen málo věcí, na které stojí za to čekat sedmnáct let, ale Kniha Prachu k nim rozhodně patří.“
(The Washington Post)

„Pullman píše stejně bravurně jako vždy. Kniha Prachu je triumfálním návratem do alternativního Oxfordu, který tak milujeme.“
(Bustle)

„(…) Tohle totiž není kniha na jedno použití, jak je v dnešní překotné době obvyklé. Tenhle román potřebujete důkladně strávit. Seznámit se s ním, počkat, až se jeho dozvuky usadí, a pak se k němu vrátit. Musíme být Pullmanovi vděční za jeho slova, za slova, která budou ještě dlouho sytit duši a fantazii svých čtenářů.“
(Hypable)

„Svrchované vypravěčské umění, které čtenáře dokonale strhne. Postavy jsou vykreslené stejně živě jako vždycky a velká témata pulzující pod povrchem příběhu vybízejí k hlubšímu zamyšlení a zkoumání.“
(Kirkus Reviews)