Gateway – brána k tajemstvím i bohatství vesmíru – asteroid sloužící jako kosmický přístav pro tisícovku mimozemských lodí.
Nikdo neví, jak jejich tvůrci vypadali, ani kam odletěli. Ale lodě jsou stále funkční a každá je naprogramovaná k nadsvětelnému letu na vzdálené místo kdesi v neprobádaném vesmíru. Stačí jen nasednout. Není možné je řídit, ale přesto se hlásí dobrovolníci, kteří se těmito loděmi vydávají do neznáma. Někdy se prospektoři vrátí jako miliardáři, jindy jejich zbytky seškrábou ze stěn a někteří se už nevrátí.
Když Bob Broadhead přišel na Gateway, myslel si, že před sebou má jednoduchý úkol – počkat si na misi, která v něm vzbudí ten správný pocit, odletět na ni a zbohatnout, aby už nikdy nemusel letět znovu. Nevyšlo mu to.

První spolupráce dvou velikánů světového komiksu… tedy první dotažená a samostatně vydaná (nepočítaje mrtvě porozený projekt ? lmové Duny a to, že části série Incal už předtím vycházely časopisecky). Oči kočky, to je drobnost s velikým dopadem, a hodně „nekomiksový“ komiks, který se přesto zařadil mezi klasiku tohoto média. Fascinující apokalyptická mikropovídka s krajně úsporným textem, vyprávěná v drtivé většině výtvarně, od roku 1978 stále znovu vychází, je stále znovu čtena a stále znovu ohromuje.

Po úspěšných kajakářských expedicích z Prahy do Severního moře v roce 2014 a splutí druhé nejdelší evropské řeky Dunaje v letech 2015 a 2016 se autor na svém mořském kajaku vypravil ze severní Moravy na Balt. Upádloval 800 kilometrů po česko-polské, polské a polsko-německé Odře. Narazil přitom na spousty připomínek druhé světové války, protože Odra hrála velkou roli při útoku Rudé armády na Berlín. Zjistil, že rybaření v Polsku není sportovní kratochvílí, ale spíše způsobem obživy, a důkladněji poznal mentalitu polského národa. Splutím Odry si splnil cíl doplout na kajaku z Česka či bývalého Československa postupně do tří „okolních“ moří – Severního, Černého a Baltského, a byl to pro něj jedinečný zážitek. Každá řeka má svá specifika a své jedinečné kouzlo, pro které stojí za to vydržet nálety milionů komárů a přežít hromy, blesky a průtrže mračen. Z kajaku navíc důkladně poznáte lidi, kteří kolem těchto řek žijí.

Kniha Na kajaku ze severní Moravy na Balt tvoří spolu s vodáckými cestopisy o Labi (Na kajaku z Prahy do Severního moře, Argo 2015) a Dunaji (Na kajaku z Černého lesa do Černého moře, Argo 2017) pomyslnou trilogii. Na jejím základě vznikla putovní výstava 60 nejzajímavějších fotografií z těchto „tří řek tří moří“.

Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč.

Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď.

Titul na Slovensku získal ocenění Kniha roku 2016 v kategorii čtenářů.

Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera

Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Zaměřoval se především na politické a investigativní reportáže. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění.
Debutoval knihou Zóny tieňa (2005), posléze vydal publikace Mágia peňazí (2007), KPMPZ (2007) a Brány meonu (2009). V USA vydal soubor esejí pod názvem Liber 767 (2009).
V roce 2010 mu vyšla kniha pod názvem V tieni mafie (česky Ve stínu mafie, Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. Také její volná pokračování V tieni mafie II – Čas dravcov (2011) a Nepriateľ štátu (2011) se zařadila mezi nejprodávanější knihy na Slovensku.
Za romány Ve stínu mafie a Čas dravcov získal ocenění Zlatá kniha, které se uděluje za víc než patnáct tisíc prodaných výtisků.
V letech 2012 a 2013 mu vyšel dvoudílný román Na smrť o přátelství a lásce, které se změnily na smrtelnou nenávist. V příběhu se mu podařilo spojit tři zdánlivě protichůdné světy – prostředí židovské mafie v New Yorku, nacistické Německo a první slovenský stát. V roce 2014 vydal svůj první mysteriózní thriller Strach a v roce 2015 pak thriller Tma.

Prozaický soubor Štěstí napodruhé se časovým i tematickým obloukem vrací o šedesát let zpět. Jednotlivé prózy totiž pocházejí z krabic náhodně nalezených ve sklepě pod schody, kam je kdysi ukryla Jitka Stránská, aby manželovy texty uchránila před příslušníky StB při domovních prohlídkách. Na základě těchto rukopisů vznikl pozoruhodně vrstevnatý text, kde se úsporný jazyk povídky Flašinet a zejména novely Měsíce prolíná s autorovým vypravověčstvím, jeho vzpomínkami, deníkovými záznamy, osobními postřehy, poznámkami k filmové i literární tvorbě a komentáři současného stavu světa – leccos je jinak, než jsem si představoval, ale slíbil jsem si, že tahle moje poslední knížka-neknížka podá zprávu o tom, jaký jsem byl i jaký jsem teď.

Výchozím bodem grafického románu Niny Bunjevac je mýtus o Siproitovi, ve kterém bohyně Artemis promění mladíka v ženu za pokus o znásilnění. Hlavní hrdina, Benny, je oním proměněncem, jehož nutkavé myšlenky jej již od dětství poměrně přímočaře vedou k nedobrému konci. Imaginativní a sugestivní příběh, který Bunjevac vytvořila, čtenáře dozajista zneklidní. Zároveň jej ohromí vizuální formou, černobílé kresby plné symbolů zůstávají v paměti ještě dlouho po zavření knihy. Komiks získal nominaci na cenu Willa Eisnera a dostal se také do užšího výběru na cenu komiksového festivalu v Angouleme.

Ve svém zatím posledním románu Náměstí Cinco esquinas (šp. 2017) se peruánský nositel Nobelovy ceny Mario Vargas Llosa vrací do rodné země a svým nejlepším stylem vykresluje devadesátá léta, kdy za vlády prezidenta Fujimoriho žili Peruánci v hrůze z terorismu maoistické Světlé stezky i z tajné policie obávaného Vladimira Montesinose. V propletených dějových liniích sledujeme osudy dvou rodin bohatých podnikatelů, vydíraných kvůli lechtivým fotografiím, a novináře z bulvárního plátku, který zapomněl, že každý článek, názor či fotografii mají pod palcem tajné služby a jedině Montesinos určuje, co se smí zveřejnit a k čemu mu to má posloužit.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Anička z Bánovců nad Bebravou, hrdinka, jež měla reálný předobraz. Lehce autistická dívenka, dcerka bánovského komunisty, který se kamarádil s „židáky“, důvěřivá a dobrá křesťanka, způsobem sobě vlastním vypráví příběh svůj, příběh svého města, příběh své země – Slovenska. Druhá světová válka a Slovenský štát, často nebezpečně idealizovaný. A monsignor Tiso, první slovenský prezident a politik, který kolaboroval s nacistickým Německem a vypravoval židovské transporty do koncentračních táborů; přesto jej i dnes mnozí uctívají. Dívčino vyprávění je proloženo dobovými novinovými zprávami a fotografiemi. Anička Tisa osobně znala, obdivovala jej, pravidelně ho vídala a psala za něj dopisy vojákům na frontu. I díky tomu je příběh muže, který se jako politik přecenil, jako kněz zklamal a jako člověk selhal, daleko silnější, plastičtější a znepokojivější. Rozčarování lidí blízkých, emotivních či „slabých duchem“, lidí, kteří vás bezmezně milovali, má totiž dopad daleko drtivější než jakákoli racionální úvaha a obžaloba odpůrců nebo historiků…

Cena Jána Johanidesa 2018 – laureát.

Anasoft Litera 2017 a Cena René 2017 – finalista.

Vydání knihy podpořilo Literárně informační centrum v Bratislavě.

V Karlových Varech dojde k obludné vraždě: žena roztrhá muže svými zuby a pak spáchá sebevraždu. Nebylo prokázáno, že by se ti dva znali. Po nějaké době se stane událost podobná: na golfovém hřišti zabije muž ženu její vlastní odpalovací holí, uhryže a pozře její prsa a poté vběhne pod auto. Nikdy předtím se neviděli. Do Varů, svého rodného města, se po dlouhé době vrací Julián Uřídil. Ne na stálo a ne jako lázeňský host, ale na anonymní pozvání jako autor knih, v kterých se odehrávají podobné zločiny. Minulost, na niž chtěl zapomenout, když kdysi odešel do Prahy, se mu však ve Varech spolu s dalšími kousavými vraždami vrací jako bumerang. Souvislost mezi množícími se případy nenachází, zato se nepochopitelně ocitá v jejich bezprostřední blízkosti. Tak, jak byl pozván on, teď musí pozvat do Varů na pomoc člověka, kterého už nikdy nechtěl vidět.

Miloš Urban, držitel ceny Magnesia litera za prózu Hastrman, román zfilmovaný Ondřejem Havelkou 2018, a oceněný Českým lvem 2019 ve 4 kategoriích, se vrací ke kořenům. K dětství prožitému v Karlových Varech a k mysteriózním vraždám tak typickým pro jeho nejslavnější romány Sedmikostelí, Santiniho jazyk nebo Lord Mord

Co by měl znát každý člověk v moderním světě? ptá se renomovaný psycholog Jordan B. Peterson a jeho odpověď na tuto nesnadnou otázku v sobě jedinečně propojuje odvěké pravdy a ohromující objevy nejsoučasnějšího vědeckého výzkumu.
Peterson dokáže být vtipný a překvapivý a vždy objevný. Vysvětluje nám, proč nebránit dětem v nebezpečných kouscích na skateboardu, jaký hrozný osud čeká člověka, který příliš rychle kritizuje, který je pomstychtivý, nenávistný a arogantní; a proč bychom měli pohladit každou kočku, kterou potkáme na ulici. Peterson rozebírá (sebe)kázeň a svobodu, dobrodružství a zodpovědnost, smysl života i víru v Boha; pouští se do překvapivých odboček a zase se vrací a destiluje poznání o lidském charakteru a osudu do dvanácti navenek jednoduchých pouček, za kterými se skrývají hluboké poznatky a dalekosáhlá poučení o tom, jak vést správný život. Rozbíjí otřepané poučky týkající se vědy, víry a lidské přirozenosti a proměňuje a povznáší mysl i ducha svých čtenářů.

Autor bývá vnímán jako protivník soudobé genderové agendy, ale mnohem spíš než něčí odpůrce je Peterson obhájcem: zastáncem těch nejtradičnějších hodnot – zodpovědnosti za vlastní život i svět kolem sebe, víry v lidské společenství, zodpovědnosti vůči nadosobním hodnotám a vůči Bohu.

Jordan B. Peterson vyrostl a dospěl v muže v promrzlých pustinách severní Alberty; létal s akrobatickým letadlem; zkoumal s astronauty meteorický kráter v Arizoně; vyučoval mytologii právníky, lékaře a obchodníky; byl konzultantem generálního tajemníka OSN; pomáhal svým pacientům zvládat deprese, obsesivně-kompulzivní poruchu, úzkost či schizofrenii; byl poradcem v nejvyšším vedení velkých kanadských firem a hojně přednášel po celé severní Americe i Evropě. Působil na Harvardu a v současnosti na Torontské univerzitě, je autorem či spoluautorem více než stovky odborných článků, které proměnily moderní chápání osobnosti; jeho kniha Maps of Meaning: The Architecture of Belief od základu proměnila psychologii náboženství. Autor žije v Torontu, čtenářům jsou k dispozici jeho webové stránky www.jordanbpeterson.com, na YouTube mohou sledovat kanál Jordan Peterson Videos či záznamy Petersonových veřejných vystoupení.

Ohlasy ze zahraničních médií:

„Nekompromisní kniha, která vám bez servítků křičí do obličeje, abyste se nechovali jako malí, ale především je to pokus dovést nás zpět k tomu, co Peterson považuje za pravdivé, krásné a dobré – tj. k Bohu.“
Bryan Appleyard, The Times

„Autorovi není vlastní jen lidskost a humor, ale taky skutečná hloubka a závažnost. Petersonův intelekt je skutečně kosmopolitní a všežravý, ale je si vědom toho, že věci musí být ukotveny ve známé půdě, aby se daly smysluplně uchopit. Krom toho, že je zábavný, má v sobě i vroucí upřímnost, kterou by zpochybňoval jen ten nejokoralejší cynik.“
The Spectator.

„Nebuď jako malé dítě, postav se na vlastní nohy, vzkazuje nám Peterson. V tom, jak zdůrazňuje potřebu soběstačnosti, slušného chování, sebezdokonalování a individualismu se možná odráží jeho dětství prožité na kanadském venkově v 60. letech. Autor si uchovává stopu této kovbojské filozofie, i když byl profesorem na Harvardu a nyní působí na Torontské univerzitě.“
Melanie Reid, The Times

Pokud by svět psychologie měl svoje rockové hvězdy, byl by Jordan B. Peterson bezpochyby jednou z nich. Jeho youtubový kanál Jordan Peterson Videos má téměř dva miliony sledujících, a milionové publikum mají i záznamy Petersonových veřejných vystoupení.