Toby je dítě štěstěny, okouzlující, výmluvný optimista, který se právě vyvlíkl z průšvihu v práci a svůj úspěch slaví s přáteli, když události noci naberou nečekaný směr a převrátí mu život zcela naruby – překvapí doma dva lupiče, kteří ho téměř umlátí k smrti a následně ho ponechají napospas osudu. Zatímco se Toby snaží ze svých zranění zotavit, začíná mu pomalu docházet, že už na tom možná nikdy nebude jako dřív, a místo aby se vrátil ke svému dosavadnímu životu, uchýlí se do starého rodinného sídla, aby se postaral o umírajícího strýce Huga. Pak je však na zahradě v kmeni statného jilmu nalezena lebka – a s tím, jak kolem rodiny začínají kroužit detektivové, je Toby nucen čelit možnosti, že jeho minulost je možná zcela jiná, než jak si ji vždycky pamatoval. Strhující román od jedné z nejlepších autorek napínavých psychologických thrillerů dneška pokládá otázku, co se z nás stane a čeho jsme schopní, když přestáváme tušit, kým vlastně jsme.
Humoristické veledílo Johna Kennedyho Toola Spolčení hlupců si svůj název i štiplavý humor vypůjčuje u Jonathana Swifta a obohacuje jej o surrealistický rozměr americké grotesky a výraznou neworleanskou příchuť. Protagonista románu Ignácius J. Reilly je zvláštní zjevení, které snad v moderní literatuře nemá obdoby: třicetiletý, vrcholně nepraktický, obtloustlý milovník středověké teologie a geometrie, jenž opovrhuje povrchním moderním světem a vede proti němu svou osobní křížovou výpravu. Jednoho dne mu však jeho matka, u níž bydlí a na níž je existenčně závislý, uchystá strašlivé překvapení – Ignácius si musí najít práci. Ignácius je tak nucen překročit Rubikon, a od té chvíle pro něj není návratu: roztáčí se bláznivý kolotoč událostí a divokých dobrodružství, nezadržitelně směřující k dramatickému vyvrcholení.
„Spolčení hlupců je jedna z nejvtipnějších knih všech dob… budete se smát nahlas, až vám potečou slzy a rozbolí vás břicho.“
– New Republic
„Mistrovské dílo… Román čtenáře naprosto ohromí svou vynalézavostí a vtipem. Nejedná se o nic menšího než o skvostnou komickou fugu.“
– New York Times
„Naprostá paráda, komediální epos, burácející, řvoucí lavina.“
– Washington Post
Obřady jara představují jednu z nejvlivnějších knih věnovaných dějinám první světové války. Autor se v ní zamýšlí nad sociokulturními aspekty Velké války, jež podle jeho názoru vedly ke zrození nového moderního světa. V první světové válce hledá příčiny přístupu k životu, jejž ona „totální“ válka se svými sociálními dopady ve srovnání s předválečným životem změnila k nepoznání.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Mladičká Juliet Armstrongová se v r. 1940 přimotá do světa špionáže a dostane za úkol sledovat aktivity britských sympatizantů s fašismem. Není z toho nijak nadšená, práce jí často připadá úmorná, navíc v ní vzbuzuje strach. Když válka skončí, s úlevou považuje tuto kapitolu svého života za uzavřenou. O deset let později, kdy pracuje jako producentka BBC, se však nečekaně vynoří postavy z minulosti. Teď je to jiná válka, na jiném poli, ale Juliet se opět ocitne v ohrožení. Musí skládat účty a poznává, že žádný čin nezůstane bez následků. Přepis je moderní román o výjimečné síle, důvtipu a empatii.Román Přepis má hloubku i podstatu, je to moderní román o výjimečné síle, důvtipu a empatii.
„Kate Atkinsonová je skvělá spisovatelka. Až budu velký, chci psát jako ona. Román Transcription dokazuje, že je na vrcholu tvůrčích sil. Najdete v něm plno nádherných, jemných, přesných vět a charakteristik. Je to špionážní román, který staví celý žánr na hlavu. Skvělý výkon, jako vždycky.“ – Matt Haig
„Nevyčerpatelně geniální.“ – Hilary Mantel
„Kate Atkinsonová je autorka, která mě přivedla k psaní.“ – Jojo Moyesová
„Taková ta knížka, kterou lidem strkáte do obličeje se slovy: „Tohle si musíš přečíst!‘“ – Stephen King
Jednoho zářijového večera roku 1785 zaslechne ovdovělý obchodník Jonah Hancock neodbytné klepání na dveře svého domu. Je to jeho přítel a kapitán jeho lodi, který se konečně vrací po dlouhé době domů. Místo svěřené lodi a očekávaného nákladu však přiváží – mořskou pannu. Tahle ale rozhodně nenaplňuje představy svůdné bytosti s líbezným hlasem. Je děsivě ošklivá, a je mrtvá. Zprvu zděšený pan Hancock se rozhodne takovou kuriozitu vystavit v jedné z přístavních kaváren a ohlas na sebe nenechá dlouho čekat. Podivná bytost otvírá majiteli dveře do vysoké společnosti a především do blízkosti vyhlášené kurtizány, krásné a neodolatelné Angeliky Nealové. Jejich setkání oběma otevře novou životní cestu. Cestu plnou nečekaných zážitků a emocí, cestu za tajemným voláním…
Imogen Hermes Gowarová, nová opěvovaná britská talentovaná spisovatelka, vytvořila nezapomenutelný a okouzlující příběh o posedlosti, záhadném tajemství a nejhlubších tužbách. Výborně napsaný román, ve kterém každý detail na čtenáře působí a dotváří velkolepou mozaiku barev, chutí a vjemů, byl vybrán do užšího výběru nominací literárních cen Women´s Prize for Fiction a Specsaver´s National Book Award a byl knihou roku v denících Guardian, The Times, Daily Telegraph a Evening Standard.
Nádherně napsaný román. Pokouší se vás svést jako zpěv Sirén.
Essie Foxová
Skvělý historický román… uchvátí vás, dojme, rozesmutní, rozesměje a potěší.
The Times
Román plný života, fantazie a iluzí.
Guardian
Příběh o hledání a posedlosti, plný barvitých detailů vás pohltí.
Stylist (UK)
Od prvního okamžiku vás tento skvělý debut vtáhne do londýnské společnosti 18. století … Skvěle napsaný román, dokonale vykreslené postavy hnané nebezpečnými touhami.
Sunday Express (London)
Nádhera… jako byste se ocitli přímo uvnitř příběhu.
Madeline Millerová
Pro čtenáře Nestvůry z Essexu.
Sunday Times
Britská kniha roku podle The Times a Guardian
Nevšední příběh s duší z nejryzejšího zlata
Essie Foxová
Ryanovi Cusackovi je dvacet a má v hlavě zmatek. Moc mu nepomáhá, že se jeho šéf (Dan Kane, kápo corkského podsvětí) rozhodl využít Ryanových rodinných vazeb k tomu, aby rozjel drogový obchod na trase Itálie–Irsko, a navíc jeho zbožňovaná přítelkyně Karine dospěla k závěru, že je Ryan opravdu nenapravitelný a nemá to s ním budoucnost. To, že se ho snaží spasit jedna bláznivá umanutá bába, celou situaci spíš zhoršuje.
Třeba se uchytí v hudebním průmyslu a třeba najde útěchu u krásné, leč impulzivní Natalie. Každopádně se Ryan musí sebrat a dokázat, že svůj život řídí on.
JOINT WINNER OF THE ENCORE AWARD 2018
„Vyprávění hladce odsýpá, dialogy srší jedovatým vtipem.“ – Literary Review
„Návykové čtení.“ — Guardian
„McInerneyová píše se záviděníhodným nasazením, sebevědomím a smyslem pro humor.“ — Mail on Sunday
Možná že vykoupení ani není nutné. Síla tohohle románu tkví v jeho amorálnosti. Když v tomhle světě dokážete přežít a naučíte se pohybovat, aniž se pořád ohlížíte přes rameno po nebezpečí, není to zas tak špatné místo.
– Guardian
Lisa McInerneyová o překot kombinuje tradici irské drsné školy krimi s pohotovým přisprostlým vtipkováním a laskavým humorem, jaký čtenáři znají z děl Roddyho Doylea, a výsledkem jsou čtivé romány dokonale vypovídající o dnešním Irsku.
– Times Literary Supplement
Jestli máte rádi Trainspotting, Peaky Blinders, Guye Ritchieho a Quentina Tarantina, tak tohle je hubatá, rychlá knížka a pistolí přitisknutou na čtenářskou pozornost.
– Times
Druhý román od autorky Nádherných kacířství oceněných výhrou „Baileys Prize“
Od držitelky Women´s Prize for Fiction a Desmond Elliot Prize
Vydání knihy podpořil fond Literature Ireland.
Když Neila Gaimana posadili při udílení Oscarů za rok 2009 na první balkón, odkud toho moc neviděl, neměl příliš dobrou náladu a nudil se. Díky tomu zážitku vznikl text Postřehy z poslední řady, který později propůjčil název sbírce projevů, esejů, úvah a sloupků. Gaiman v tomto souboru dokazuje, že se bravurně orientuje nejen ve sci-fi, fantasy a komiksu, ale také v hudbě, politice, literatuře a umění obecně. Posaďte se s Neilem Gaimanem do poslední řady a nechte si vyprávět o pohádkách, Batmanovi a H. P. Lovecraftovi, ale také o Douglasu Adamsovi, Tori Amos nebo nově se rodící americké mytologii.
„Gaimanovy eseje jsou naprosto neodolatelné, stejně jako jeho prózy, komiksy a scénáře.“ Los Angeles Times
„Tato sbírka naprosto jasně dokazuje, že Gaiman je nejen vynikající prozaik a komiksový autor, ale také nedostižný esejista.“ Publishers Weekly
„Postřehy z poslední řady jsou úžasným milostným vyznáním literatuře: stojí za to psát, stojí za to číst, stojí za to snít.“ Junot Díaz
Tento ucelený soubor studií vyšel už v roce 1959, v dalších letech byl doplňován, přepracováván a znovu vydáván; zůstává platným vhledem do „psychologie znázorňování“. Autor v něm zkoumá, jaký je vztah skutečnosti a jejího výtvarného zachycení, jak se na utváření tohoto vztahu podílí divák a jeho zkušenosti; jak se vyvíjely metody umělců, kteří chtěli skutečnost zachytit co nejpřesněji, co vlastně znamená „přesné zachycení“, a věnuje se i tomu, jak se stalo, že umělecké prostředky začaly směřovat od realismu k náznaku, stylizaci či karikatuře.
Na podzim roku 1922 se Albert Einstein vydal na skoro šestiměsíční cestu na Blízký, Střední a Dálný východ, během níž přednášel o teorii relativity v Číně, Japonsku či Palestině a nakonec ve Španělsku. Edice jeho cestovních postřehů zahrnuje i faksimile deníkových stránek a dokládá fyzikův zájem nejen o vědu, ale i o filozofii, umění a politické dění, zachycuje Einsteinova setkání s významnými osobnostmi, vědci či státníky i důležité události: audienci u španělského krále, inaugurační přednášku na místě budoucí Hebrejské univerzity v Jeruzalémě nebo zahradní slavnost u japonské císařovny.
Zápisky jsou často velmi detailní, byť psané svérázným telegrafickým stylem. Proslulý fyzik si cestovní deník vedl pouze pro vlastní potřebu, díky tomu z něj však můžeme vyčíst mnohé o dosud neznámých, protikladných stránkách jeho osobnosti: Einstein cítí silný odpor k nacionalismu, ale pevně věří v národní charakter; sympatizuje s utlačovanými a stydí se za svoji účast na jejich vykořisťování, ale hlásí se k orientalismu; pociťuje rozpaky nad osudem některých domorodých národů, ale podporuje „osvícenou“ formu kolonialismu. Cesta na Východ se pro Einsteina však zároveň stala možností k introspekci jeho vlastní identity a jeho cestovní deníky dokazují, že rozpoznat sebe sama v Jiném a svou vlastní Jinakost v sobě nebylo vždy jednoduché ani pro tak mimořádnou osobnost, jakou Albert Einstein nepochybně byl.
Mysteriózní thriller plný hrůzy. Vyhořelý třicátník se po letech vrací do příměstské čtvrti na úpatí hory, která ukrývá mrazivé tajemství – ve výjimečně chladných zimách se tam ztrácejí děti. Společně s bývalou láskou a kamarády musí čelit nejen zlomyslné síle, ale i stínům vlastní minulosti. Všechny pády a zklamání, které do té doby zažil, jsou ničím proti peklu číhajícímu na místech, kde vyrůstal. Autor bestsellerů Jozef Karika v děsivém příběhu s nadpřirozenými prvky přináší i citlivé vyprávění o tom, jak naše životy ovlivňuje dětství a všechno, co jsme jako děti zažili. „Při psaní mi nešlo jen o dynamický příběh – chtěl jsem čtenářům naservírovat i pořádnou dávku strachu. Pokud jsem po dopsání kapitoly sám nespal u rozsvíceného světla, nebyl jsem spokojený. Naopak, když se mi podařilo sebe samého pořádně vyděsit, bral jsem to jako známku úspěchu,“ prozrazuje autor.