Stromy, zvláště ty prastaré, jsou svědky spousty událostí a příběhů z dávné i nedávné historie lidstva. Ale věděli jste, že je také umějí vyprávět a posílat si depeše napříč zeměkoulí? Nevěříte? Kluk Adam je s tátou v Kalifornii, domovu sekvojí, které se dožívají tisíce let, a najednou slyší, co si stromy přes světadíly povídají. Vyslechne vyprávění palmy v Bagdádu, lípy v Čechách i fíkovníku v Itálii, ocitne se u indiánů i Vikingů, dozví se o stvoření světa, Adamovi a Evě. Když se pak vrací domů do Čech, odnáší si rozhodnutí, že své dřevěné kamarády bude po celý život chránit. A podobné rozhodnutí si možná odnesete i vy. Určitě vás zaujme i neobvyklá struktura vyprávění připomínající rozvětvený strom (trošku ve stylu gamebooků): na jedné „větvi“ se příběh rozvine a na jiné pokračuje.

Nominace na Zlatou stuhu 2025 (Literární část – beletrie pro mládež).

Marka Míková je laureátka Magnesie Litery za dětskou knihu Kabát a kabelka a dvojnásobná držitelka Zlaté stuhy za Rýmovačky opičí a Knihu JO537.

Ilustrátorka Aneta Františka Holasová je držitelkou ocenění Zlatá stuha za knihu Robina Krále, Tonča a krasojezdec.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Městské prostředí bylo od středověku prostorem inovací. Od 13. století byla města v české a moravské sociokulturní krajině součástí mohutného transformačního procesu, který zásadním způsobem proměnil celou společnost. Dopady této komplexní proměny pociťujeme dodnes, i když v mnoha ohledech byly překryty procesy moderní industrializace a pozdější deindustrializace, politické liberalizace, zestátnění v socialistické éře i polistopadové radikálně tržní transformace. Tyto změny se sice povětšinou dotýkaly celé společnosti, avšak právě v městském prostředí, jež se mezitím stalo bydlištěm většiny obyvatelstva, byly v dějinném období od středověku po současnost nejmarkantnější.

Každá transformace ale pro městskou společnost vždy představovala jisté ohrožení, které mohlo vyústit v úspěšnou racionální reakci, nebo také úpadek či zánik. Moderní města čelí v dnešní době nejrůznějším výzvám: politickým, hospodářským, sociálním a ekologickým. Cílem knihy Město jako laboratoř změny je ukázat, že spojením pohledů nejrůznějších odborných disciplín (archeologie, historie, sociologie, politologie či klimatologie) můžeme nahlédnout historické kořeny současných problémů, odpovědně přistupovat k budoucnosti. Na odolnost města autoři této knihy pohlížejí v historické perspektivě, neboť jsou přesvědčeni, že se moderní město může z minulosti poučit. Odpovědi na výzvy hospodářské, sociální, politické či ekologické musí být nejen neotřelé, ale i mnohotvárné. Nelze sázet na jednu kartu, jak se dnes mnohdy činí. Město i nadále zůstává laboratoří změny, v níž se mohou nejrůznější obory setkávat a obohacovat, přinejmenším tak, jak se o to pokouší naše kniha.

Další dosud česky nevydané významné dílo velikánů evropského i světového komiksu se tentokrát vyhýbá všem žánrovým formám, není to SF, fantasy ani western, ale příběh z fiktivní jihoamerické diktatury. Přesto tu najdeme motivy typické
pro oba autory. Juan Solo je nalezenec, který si buduje postavení mezi vyvrheli a zločinci a který postupně stoupá stále výš po společenském žebříčku zkorumpované země. Nakonec jej ale vlastní minulost i dlouho popírané lidství dostihnou
a promění ve smutnou mesiášskou postavu, která se obětuje
za druhé.
Bess je v tomto mistrovském komiksovém díle devadesátých
let ve své vrcholné tvůrčí formě a Jodorowsky žongluje s archetypy lidské povahy, mytologií, víry a legend tak zručně, jak
to umí snad jen on.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Caterinu, čerkeskou princeznu, unesli v horách na Kavkaze, kde ji prodali do otroctví a poslali do Benátek. Tam potká mladého notáře Piera da Vinci, který ji z otroctví vysvobodí. A právě o Caterině vypráví tato historická fikce.
Caterina byla divoká a nezkrotná, svobodná jako vítr. Její život se odehrával mimo čas a zdálo se, že už od mládí sliboval zářnou budoucnost. Její neuvěřitelná cesta začíná v Tanais, poslední benátské kolonii na ústí Donu, a vede přes Černé a Středozemní moře. Vidí Konstantinopol v předvečer tureckého dobytí, Benátky zázračně plující na hladině moře a Florencii v celé renesanční kráse, kde najde útočiště. V rodině da Vinci znovu pocítí svobodu a důstojnost jako žena i lidská bytost.
Jednoho ze svých synů miluje více než svůj vlastní život. Ví, že i on ji miluje stejně. Chce mu dát vše, co má: svou nekonečnou lásku k životu, ke tvorům a ke svobodě. Jméno toho dítěte známe všichni: je to Leonardo. Caterinin příběh je příběhem mnoha z nás, je to skutečný příběh lidství.

„Doslova literární zemětřesení, které odkrývá tajemství původu Cateriny, matky Leonarda da Vinci.“
– Le Figaro

„Román, který vzbudil celosvětový zájem.“
– L’Espresso

„Úsměv Cateriny má něco z románů Maggie O'Farrellové, ale atmosférou je více zakořeněn ve středomořském prostředí. (…) Román nejenže interpretuje dílo a život Leonarda da Vinci, ale také přehodnocuje obraz renesančního období, které se často považuje za éru lehkomyslnosti a radosti.“
– El Mundo

„Historie protkaná životy obchodníků a řemeslníků – cestování, obchod, války a otroctví. Přední světový odborník na renesanci a znalec renesančních rukopisů v románu Úsměv Cateriny využívá svých nejnovějších objevů k rekonstrukci příběhu Cateriny, matky Leonarda da Vinci.“
– Babelio

„Kniha spojuje akademickou esej, historický dokument a prózu, čímž čtenářům ukazuje, že renesance nebyla utopií kultury, umění a bohatství.“
– La Sexta

Vydání knihy podpořilo Centrum pro knihy a četbu italského Ministerstva kultury.

Důchodce Gustav Molitor, bývalý nakladatelský redaktor, je vyrozuměn lékařem o své počínající progresivní demenci. Ve hře je Alzheimerova choroba, ale Gustav, přestože ví, že „začíná blbnout“, si začne psát poznámky o příznacích v přesvědčení, že jeho diagnóza je snad jiná. A aby si cvičil mozek a oddálil neodvratný konec, rozhodne se napsat vše, na co je schopen si ještě vzpomenout. Sám pak s překvapením zjišťuje, kolik se v trapných a smutných vzpomínkách může skrývat humoru.

Rozpolceného mafiánského bosse Petra Štarcha čeká nejhorší rok v životě. Cesta za mocí a vysněným rájem se mění ve strmý pád do pekla.
Štarch pomáhá nejlepšímu kamarádovi Luboši Ostrému zprivatizovat velkou továrnu. Jenže o miliardový majetek má zájem i mocný a nemilosrdný oligarcha, který jde přes mrtvoly.
Plachý drogový překupník Zolo Čonka rozšiřuje svoje impérium a sní o mezinárodním byznysu. Naráží na překážky, ze kterých tou největší mohou být jeho vlastní bratři.
Zkorumpovaný úředník Alexander Vokoš rozehrává čím dál nebezpečnější hru a proniká až k všemocnému premiérovi, který ztrácí půdu pod nohama.
Pěšáci Bobo a Tlapa se snaží přežít v kulminujícím šílenství devadesátých let, kde jsou výbuchy a střelba doslova na denním pořádku.
Všichni zažívají černý rok, který se pro ně lehce může stát posledním. Toužili po lepším životě, vlivu a bohatství, ale dostanou jenom násilí, smrt a temnotu.

Velkolepé kriminální drama s prvky thrilleru od mistra napětí Jozefa Kariky.

Nenechte si ujít největší slovenský román za padesát let.

Ostravský kriminalista major Roman Saran tráví příjemné vánoční svátky s Johankou a s Ninou. Během Silvestra jej na Javorovém vrchu v Třinci osloví neznámý muž, nevybíravými
slovy mu sdělí, jaký bude následující rok, a zmizí. Toto podivné
proroctví se začne plnit hned po Novém roce. Započne série
traumatických událostí, které bolestně zasáhnou Romanovu
rodinu i přátele. Ostravský kriminalista je z vyšetřování vyloučen pro podjatost a je mu přidělen jiný případ. Nebyl by to
však náš „blonďatý pitbul“, aby přesto po osobě, která si vzala
na mušku jeho blízké, nezačal pátrat na vlastní pěst. Významnou roli ve vyšetřování sehraje jeho dcera Johana, která zdědila „saranovské“ geny. Z osamoceného lovce se ale snadno
může stát kořist…

Eitan rád hraje na housle a tráví čas se svou kamarádkou Rivkou. Vysedávají vysoko na střeše a pouštějí draka. Jenže život je těžký, píše se rok 1943, a do města vtrhnou černí ptáci a po nich i vojáci v černých uniformách, mluvící cizím jazykem. Od té chvíle musejí židovští obyvatelé města nosit žlutou hvězdu a nesmějí opustit ghetto. Když přece jen někdo vyjde branou ven, už nikdy se nevrátí zpět.

Něžný, dojemný příběh vypráví o dvou židovských dětech, které rozdělí hrůzy holocaustu. Po letech se oba někdejší kamarádi zase shledají díky kamínku, symbolu síly, vzpomínek i posmrtného života.

Kniha byla přeložena do 14 jazyků.

Vydání knihy podpořil Litevský kulturní institut.

U Kafků je veselo. Maminka má radost, že se synek v sanatoriu spravil, tatínek s chutí čte jeho inspekční zprávy z rodinné továrny na azbest.
Franz zatím vzorně plní očekávání rodičů, ale jediné, na co při tom všem myslí, je vlastní psaní. A zas by na něj raději nemyslel, protože cítí, že v něm selhává ještě víc než v roli syna.
Tolik potřebný oddech přinášejí návštěvy nevěstinců s Maxem. A ten chce ještě pozvat svou sestřenici z Berlína, nějakou Felici. O Kafkově Proměně svěže jinak.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Od autora bestselleru Půlnoční knihovna

To je nadělení! Vánoce jsou v ohrožení!

Vyrůstat mezi samými elfy není vždycky úplná pohoda, zvlášť když jste člověk. A to má malá Amélie Darrecková ty nejlepší adoptivní rodiče, jaké si mohla přát: Otce Vánoc a jeho manželku, usměvavou Mary.
Jenže elfská škola je docela otrava. Kdo má vydržet to věčné zpívání vánočních koled – dokonce i v červenci! A v testech prověřujících zručnost při výrobě hraček Amélie úplně pohoří. Navíc je v Elfhelmu pořád dost zima.
Když ale nejpodlejší z elfů spojí síly s obávaným Velikonočním králíčkem a ukuje plán, jak zarazit Vánoce, musí Amélie vyrazit do boje, aby jejich bídné plány překazila.

„Napínavý, veselý příběh, který kromě podmanivé atmosféry Vánoc přináší i podnět k zamyšlení nad tím, co znamená někam patřit a co vede lidi (a také elfy a králíky) k nenávisti.“
(Daily Mail)

„Úžasná knížka plná kouzel, legrace a dobrodružství je jako stvořená ke čtení pod vánočním stromkem.“
(The Week)