Česko, leden 2018. Miloš Zeman byl právě podruhé zvolen prezidentem, venku mrzne, občanstvo si vylévá srdce na sociální sítě a v redakci nejmenovaného deníku nedobrovolně končí vyhořelý komentátor Jan „Johan“ Souček. Antihrdinou třetího románu Ondřeje Štindla lomcují bezmoc, vztek a strach – a když si pod svým článkem na webu přečte výsměšný komentář, udělá jedno nesmyslné, zoufalé rozhodnutí. Začíná temně groteskní příběh, v němž o sebe křísnou dva muži z opačných táborů společenského spektra a pak se začnou dít věci.
Štindlův román se odvíjí na pomezí satiry, hororu, psychodramatu i road movie. Je možné v něm vidět surovou a stísňující karikaturu rozdělené společnosti. A také obraz existenciální krize, strachu z nicoty a touhy uniknout. Johanovu cestu určují narcismus a zahořklost, znechucení okolím i sebou samým. V jeho světě existuje jistota trapnosti a jen vzdálená možnost katarze. Štindl příběh svého antihrdiny zachycuje s neutuchající intenzitou a hodně zblízka; v Johanových výlevech nechává zaznívat deformované echo základních životních otázek, které ovšem ani v pokřivené podobě neztrácejí vážnost a význam. A z nich probleskuje i smutek člověka schopného jen „hýčkat si tu díru v srdci, to svoje studený místo,“ a mučeného tušením, že to asi nestačí.
Ondřej Štindl (* 1966) je filmový a hudební kritik, literát, scenárista a DJ. Studoval na Pedagogické fakultě UK, po listopadu 1989 patřil k zakladatelům Radia 1, kde dodnes pravidelně vysílá. Coby kritik debutoval v Kritické Příloze Revolver Revue; působil v Lidových novinách, české sekci BBC či časopise Týden; nyní je komentátorem serveru Echo24 a Týdeníku Echo. Za své scénáře získal dvakrát cenu Český lev (v roce 2010 za film Pouta a v roce 2017 za seriál Svět pod hlavou). V roce 2020 byl za svou novinářskou práci vyznamenán Cenou Ferdinanda Peroutky. Je autorem románů Mondschein (2012) a K hranici (2016).
Československo roku 1928. Dva kamarádi, maturanti z Ružomberku, Žid Viktor a Němec Karel, neúmyslně zastřelí syna místního podnikatele. Viktor utíká k příbuzným do New Yorku a stává se členem mafiánské organizace Murder, Inc. Karel studuje medicínu v Mnichově a pod vedením Reinharda Heydricha se mění v oddaného stoupence nacistické ideologie. Ocitají se tak na opačných stranách rodícího se válečného běsnění…
Na smrt je rozsahem a dějovým obloukem největší slovenský porevoluční román, čtenáři i kritikou vřele přijatý, propojující svět americké mafie s hrůzami nacismu. Detailně a čtivě přibližuje jak válku mafiánských rodin v Americe, tak vzestup nacismu v Německu, Noc dlouhých nožů, Křišťálovou noc, nacistické programy eutanazie, vyhlazovací operace na východní frontě, holocaust a fungování nacistických koncentračních táborů, především pak Osvětimi.
Na smrt, odehrávající se v letech 1928–1945 v Československu, Německu, Spojených státech, Polsku, na Ukrajině a v Pobaltí, a vrcholící v době Slovenského národního povstání je působivou a děsivou připomínkou toho, jak málo stačí k tomu, aby z nás spadla civilizační slupka a stali jsme se krutými, bezcitnými monstry.
Román Na smrt je unikátní žánrový mix historické ságy, thrilleru a hororu.
V románové tvorbě britského nobelisty Kazua Ishigura představují Neutěšenci (The Unconsoled, 1995) význačný předěl. Po světově úspěšném Soumraku dne (The Remains of the Day, 1989, č. 1997), jemuž předcházela dvě raná díla s japonskou tematikou, Vybledlá vyhlídka s kopci (A Pale View of Hills, 1982, č. 2018) a Malíř pomíjivého světa (An Artist of the Floating World, 1986, č. 1999), se autor rozhodl opustit tvůrčí jistoty, jimiž si vydobyl přední postavení na britské literární scéně: ať už jde o postkoloniální tematiku, „tichý“, ale vycizelovaný jazykový styl, realistický způsob vyprávění ve dvou prolínajících se časových rovinách či celkově melancholické ladění próz. Nově se pustil do odvážného experimentu: jeho výsledkem je osobitá románová tragikomedie, která si v mnohém nezadá s absurdní komikou Kafkova Zámku či Beckettova Čekání na Godota, případně se satirickým řízem próz Thomase Bernharda. Do nejmenované evropské metropole, připomínající složený portrét Prahy a Vídně, přijíždí světově proslulý klavírní virtuóz. Od jeho vystoupení si místní občané slibují nejen nevšední hudební zážitek, ale hlavně duchovní obrodu upadající obce. Právě hudba představuje ve světě alegorizujícího románu médium, v němž se odehrává veškerý kulturně-politický život – od tužeb a snů nadaných jedinců přes působení občanských spolků až po dění na radnici a krizové zvraty v politickém směřování společnosti. Podaří se klavírnímu géniovi naladit místní lid na kýženou hudebně-politickou notu dřív, než bude muset na další štaci? Dokáže tento duševně labilní spasitel najít v labyrintu neznámého města – kde je snadné zabloudit, nebo se s někým nepříjemně zaplést –, ten pravý klíč k nastartování obdoby „pražského jara“? Ishiguro získal za dílo, jež v době vydání vzbudilo rozporuplné ohlasy, cenu Cheltenhamského literárního festivalu. S odstupem času je čím dál tím jasnější, že zcela zaslouženě.
Pí, malý indický chlapec, se na lodi vydává na cestu napříč Tichým oceánem vstříc nové budoucnosti. Loď se potopí, pouze dva trosečníci svádějí u mexických břehů svůj boj o přežití. Darwinovský zákon je neúprosný a vyhrává jen ten nejsilnější. Kdo zvítězí tentokrát? Pí, anebo bengálský tygr Richard Parker? Kouzlo Martelova románu netkví ve čtenářově napětí, zda se chlapci povede zvítězit nad strašlivým zvířetem, ale způsob, jakým toho dosáhne. Kniha je plná návodů a popisů nejrůznějších námořnických a trosečnických dovedností. Pí postupně odhazuje civilizační návyky, stává se masožravcem, šelmou, která si musí vybojovat své místo, zvítězit nad tygrem a přemoci živly. Nestárnoucí neuvěřitelný příběh nepřestává uchvacovat i dnešní čtenáře.
Dějiny města Šumperka (Geschichte der Stadt Mährisch- -Schönberg) napsal šumperský rodák, německý regionální vlastivědný badatel Franz Harrer (1869–1951). Harrer byl členem místního muzejního spolku a rovněž inicioval vznik městského archivu. Studiem archivního materiálu i muzejních sbírek načerpal rozsáhlé znalosti z městské historie, jež zúročil v bohaté a cenné publicistické činnosti (1917–1944). Zapojil se také do výzkumu moravských a slezských rodů a zpracoval osudy téměř dvaceti šumperských rodin včetně své vlastní. Jako naprostou většinu šumperských Němců postihl i jeho v roce 1945 poválečný odsun. Poté, co se usadil v bavorském Weissenburgu, publikoval čas od času v místním časopise Mein Heimatbote články o rodném kraji. I když líčení počátků města Šumperka interpretoval v duchu Bretholzovy teorie o kontinuitě germánského osídlení v našich zemích, lze jeho knihu označit za pečlivé dílo regionální historiografie, zejména co se novověkých událostí týká.
První české vydání Harrerova díla podnítil obnovený Šumperský okrašlovací spolek.
Barbar Conan je zpět! Po velkém úspěchu prvních tří komiksových adaptací slavných povídek R. E. Howarda z francouzské provenience vychází druhý svazek Conana z Cimmerie. Nová kniha přinese adaptaci dalších tří povídek patřících k tomu vůbec nejlepšímu, co žánr fantasy může nabídnout. Tentokrát se můžete těšit na povídky Dcera pána mrazu (Robin Recht), Stíny měsíční záře (Virginie Augustin) a Šarlatová citadela (Luc Brunschwig a Etienne Le Roux). Stejně jako první knihu vydáváme i druhý svazek se třemi variantami obálek.
Barbar Conan je zpět! Po velkém úspěchu prvních tří komiksových adaptací slavných povídek R. E. Howarda z francouzské provenience vychází druhý svazek Conana z Cimmerie. Nová kniha přinese adaptaci dalších tří povídek patřících k tomu vůbec nejlepšímu, co žánr fantasy může nabídnout. Tentokrát se můžete těšit na povídky Dcera pána mrazu (Robin Recht), Stíny měsíční záře (Virginie Augustin) a Šarlatová citadela (Luc Brunschwig a Etienne Le Roux). Stejně jako první knihu vydáváme i druhý svazek se třemi variantami obálek.
Barbar Conan je zpět! Po velkém úspěchu prvních tří komiksových adaptací slavných povídek R. E. Howarda z francouzské provenience vychází druhý svazek Conana z Cimmerie. Nová kniha přinese adaptaci dalších tří povídek patřících k tomu vůbec nejlepšímu, co žánr fantasy může nabídnout. Tentokrát se můžete těšit na povídky Dcera pána mrazu (Robin Recht), Stíny měsíční záře (Virginie Augustin) a Šarlatová citadela (Luc Brunschwig a Etienne Le Roux). Stejně jako první knihu vydáváme i druhý svazek se třemi variantami obálek.
Příběh o desetileté osiřelé holčičce a desetitisíciletém mamutovi je dosud nejrozsáhlejší knihou Davida Walliamse, který děj netradičně zasadil do minulosti. Ilustrace nakreslil opět skvělý Tony Ross.
Elsie vyrůstá bez rodičů na ulicích viktoriánského Londýna. Když jednoho dne uslyší o tajemném chlupatém mamutovi objeveném na severním pólu, rozhodne se zjistit o ledové obludě víc. Netrvá dlouho a Elsie stojí mamutovi tváří v tvář, lépe řečeno tváří v dlouhatánský chobot. A největší dobrodružství jejího života začíná!
„Další triumf Davida Walliamse. Jeho knihy jsou jako závan báječně voňavého svěžího vzduchu.“ (The Sun)
„Knihám Davida Walliamse jsem doslova propadla. Za pár let budou klasikou.“ (Sue Townsendová, autorka románů o Adrianovi Moleovi)
Barokní Praha, počátek 18. století. Slávek je jediným dítětem stavebního mistra, dílovedoucího, který pracuje pro význačné architekty, již na další staletí výrazně mění tvář města. Slávkova rodina přežije mor a před ním samotným se otevírá nadějná budoucnost, pak ho však málem připraví o život střet s kočárem. Slávek má štěstí v neštěstí: nehodu přežije s ochrnutýma nohama, ale kočár patří vzdělanému, uměnímilovnému a bohatému šlechtici, hraběti Františku Antonínu Šporkovi. Ten se stane Slávkovým ochráncem, pomůže mu získat vzdělání a posléze i práci. Slávek je uchvácen velikou novinkou – do Čech dorazilo barokní divadlo v celé své kráse. Baroko je hra plná světla i stínů, a jelikož je Slávek velmi vnímavý a vynalézavý mladík, najde své uplatnění právě v této hře.
Starý muž Slávek v roli vypravěče provází čtenáře celým svým životem i celým stoletím plným nemocí, válek, ale také ohromného kulturního rozmachu. Barvité scény z pražských ulic i zákulisí divadel svědčí o autorčině hluboké znalosti naší historie, divadla i našeho hlavního města.
Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.
Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.