Legendární vydání americké kultovní novely s ilustracemi Jiřího Šalamouna čtenářům znovu připomene půvabný příběh Thomase Tracyho, newyorského mladíka, ke kterému se jednoho dne připojí jako stálý společník tygr, aby v něm probudil lásku k dívce Lauře a naučil ho dalším důležitým věcem, jež potřebuje mladík ke své proměně v muže.
Kniha vychází k významnému životnímu jubileu výtvarníka Jiřího Šalamouna s původními ilustracemi a v původním formátu z roku 1980. Potěší pamětníky i ty, kteří Tracyho tygra budou číst poprvé.

Poté, co se jeho přítel Simon pokusí o sebevraždu, navštíví Petr kliniku, která by snad mohla Simonovi pomoci. Na klinice zkoumají hlubinné kontakty mezi lidmi a vyvinuli epochální metodu skenování mozku.
Petr zjistí, že ředitelkou kliniky je Lisa, jeho kamarádka z dětství. Ta však po dopravní nehodě ztratila paměť. Začnou se spolu scházet a díky tomu se jí paměť pomalu vrací. Společně se vracejí k dávným zážitkům, kdy už jako malé děti uměli nacházet cesty do lidského vědomí. V této práci nyní Lisa, společně s Petrem, ve větším a mnohem riskantnějším měřítku pokračuje.

Co se stane, když před sebou vidíme vědomí člověka v podobě budovy? A co se stane, když do této budovy vstoupíme?

Vydání knihy podpořila Dánská umělecká rada.

Slunečního světla ubývá. Bohové opustili zemi a ztemnělou krajinou se plíží běsové. Vprostřed hvozdů se v osamocených chýších a osadách skrývají poslední lidé. Před spáry démonů je chrání chatrné hradby nebo bariéry z kouzel.
Kruté časy zde přečkává i lovec Mladen a dívka Dobrava, kterou vychoval starý čaroděj. Oba mladí lidé ještě netuší, že je jim předurčeno se setkat. V zemi, kde je člověk ohroženým druhem, budou muset přežít – a vydobýt si místo na světě nejen pro sebe. Dočkají se pomoci, nebo zůstanou ve své válce osamoceni?
Příběh Běsi z temného hvozdu se vrací desítky let před události v Ospalé slovanské díře. Kruh se uzavírá.

Temná fantasy z dob starých Slovanů.

Sbírka Kuřata v hadí kleci představuje rozsáhlý výběr povídek z filipínské literatury, u nás prakticky neznámé. Náměty povídek sahají od sociálních rozdílů přes válečná traumata až po nástrahy vztahu rodičů a dětí, milostné otazníky a ozvěny starých pověr a mýtů v moderním světě. Ve výběru pak figurují klasikové moderní filipínské literatury i autoři a autorky nejmladší generace. Většina povídek vychází v českém překladu úplně poprvé.

Příběh o zrození legendy v drsném podsvětí francouzské Riviéry v roce 1950. Bond vyšetřuje vraždu předešlého agenta 007 a plní úkol určit, co stojí za náhlým poklesem drogových aktivit v korsickém podsvětí.

V tomto napínavém románu od úspěšného spisovatele Anthonyho Horowitze je literární legenda James Bond zpátky na vzestupu v padesátých letech minulého století. Píše se rok 1957 a James Bond (agent 007) jen tak tak přežil souboj s Auricem Goldfingerem v pevnosti Fort Knox. Po boku má až do konce Pussy Galorovou. Ani jeden z nich netuší, že se SSSR a Západ pouštějí do vražedného boje o technickou převahu. A ve hře je opět Směrš. Tyto zvláštní jednotky sovětské vojenské kontrarozvědky plánují sabotáž závodu formule 1 na Nürburgringu, nejnebezpečnějším okruhu v Evropě. Bond sedí v kokpitu, ale události nabírají nečekaný obrat, když je svědkem setkání člena Směrše s nečestným korejským milionářem Sin Čä-songem. Bond se záhy ocitá v úplně jiném závodě, jehož následky by mohly změnit svět. Osud ho svádí dohromady s Jeopardy Laneovou, americkou agentkou a vyšetřovatelkou finanční kriminality, a v situaci, kdy se úzkostí zastavuje srdce, odhaluje plán, který by mohl srazit Západ na kolena.

Tímto brilantně napsaným poutavým dobrodružstvím věhlasný autor splňuje všechny nároky a oprašuje zlatou éru bondovek, plných rychlosti, nebezpečí, silných žen a ďábelských ničemů. Znovu se setkáváme se známými tvářemi, jako jsou M a slečna Moneypennyová. Jde o první bondovku s využitím dosud neznámých podkladů, které napsal Bondův stvořitel Ian Fleming.

Agent 007 je zde takový, jak si ho představoval.

Příběh z Německa 16. století. Ústředním motivem je vášnivý a prudce se proměňující milostný vztah vypravěče s „posedlou“ dívkou, která zároveň miluje ohnivého anděla, jenž se jí zjevuje.
Představitel ruského symbolismu vydal svůj první román na počátku XX. století. Byl přívržencem okultních věd a zajímal se o spiritismus a démonologii. To se odráží i v jeho knize, jejíž příběh se odehrává ve třicátých letech XVI. století v Německu, dosud rozjitřeném nedávným vznikem reformace a selskou válkou. Ústředním motivem je vášnivý a prudce se proměňující milostný vztah vypravěče s „posedlou“ dívkou, která zároveň miluje ohnivého anděla, jenž se jí zjevuje, ale zůstává nejasné, zda je to duch dobrý nebo zlý. Hrdinka nakonec zemře v inkvizičním žaláři.

Mnozí si myslí, že Ameriku znají, málokdo ale tuší, že ji za svůj život plně nepozná ani leckterý Američan. Experiment trvající už dvě a půl století zbytek světa fascinuje. Martin Řezníček se takřka každý večer po dobu pěti let pokoušel divákům přiblížit změny, jimiž země prochází a které jsou možná nejhlubší za několik posledních dekád. Na Manhattanu radil Henrymu Kissingerovi s výběrem kravaty před rozhovorem o Václavu Havlovi. V Texasu strávil během hurikánu týden v bahně a dešti s lidmi, kteří přišli o vše kromě naděje, že bude líp. Z kuloárů Kongresu informoval o testech pevnosti americké demokracie, ze Silicon Valley o bezprecedentní technologické dominanci. Z Baltimoru během rasových nepokojů referoval o tom, jak se společnost založená na pravidlech a zákonech dokáže během jednoho odpoledne přetavit v totální anarchii s násilnostmi a rabováním. Kniha přibližuje barvité příběhy, které dohromady tvoří americkou výjimečnost. Místy vyvrací, jinde potvrzuje stereotypy, jež o USA máme – prostřednictvím lidí s českými kořeny, ale i těch, kteří o Česku nikdy neslyšeli. Vše v době klíčových tektonických posunů symbolizovaných prezidenty Obamou a Trumpem.

„Elegantní, vždy precizně připravený a s buldočím tahem na novinářskou branku schovaným za milým úsměvem, těžká televizní váha Martin Řezníček se vrhá do světa literatury. Jeho americké brýle si budete chtít nasadit.“ Jakub Szántó

Jeden muž najde šťastnou náhodou na poušti v kabele pohádkovou hotovost, výsledek války drogových gangů. Od té chvíle ho i s jeho manželkou, která se odjede skrýt ke své matce, začne pronásledovat ten, kterému peníze patřily, a všem třem je na stopě celkem stoicky uvažující šerif – těm dvěma chce život zachránit, třetího dopadnout. Netradiční detektivní příběh ve stylu „noir“ z texasko-mexické hranice se ve svém průběhu plní policistovými meditacemi na téma láska, krev a občanská povinnost. K proslulosti díla přispělo i filmové zpracování bratří Coenů z roku 2007, které krom jiných ocenění získalo čtyři Oscary.

Česko, leden 2018. Miloš Zeman byl právě podruhé zvolen prezidentem, venku mrzne, občanstvo si vylévá srdce na sociální sítě a v redakci nejmenovaného deníku nedobrovolně končí vyhořelý komentátor Jan „Johan“ Souček. Antihrdinou třetího románu Ondřeje Štindla lomcují bezmoc, vztek a strach – a když si pod svým článkem na webu přečte výsměšný komentář, udělá jedno nesmyslné, zoufalé rozhodnutí. Začíná temně groteskní příběh, v němž o sebe křísnou dva muži z opačných táborů společenského spektra a pak se začnou dít věci.
Štindlův román se odvíjí na pomezí satiry, hororu, psychodramatu i road movie. Je možné v něm vidět surovou a stísňující karikaturu rozdělené společnosti. A také obraz existenciální krize, strachu z nicoty a touhy uniknout. Johanovu cestu určují narcismus a zahořklost, znechucení okolím i sebou samým. V jeho světě existuje jistota trapnosti a jen vzdálená možnost katarze. Štindl příběh svého antihrdiny zachycuje s neutuchající intenzitou a hodně zblízka; v Johanových výlevech nechává zaznívat deformované echo základních životních otázek, které ovšem ani v pokřivené podobě neztrácejí vážnost a význam. A z nich probleskuje i smutek člověka schopného jen „hýčkat si tu díru v srdci, to svoje studený místo,“ a mučeného tušením, že to asi nestačí.

Ondřej Štindl (* 1966) je filmový a hudební kritik, literát, scenárista a DJ. Studoval na Pedagogické fakultě UK, po listopadu 1989 patřil k zakladatelům Radia 1, kde dodnes pravidelně vysílá. Coby kritik debutoval v Kritické Příloze Revolver Revue; působil v Lidových novinách, české sekci BBC či časopise Týden; nyní je komentátorem serveru Echo24 a Týdeníku Echo. Za své scénáře získal dvakrát cenu Český lev (v roce 2010 za film Pouta a v roce 2017 za seriál Svět pod hlavou). V roce 2020 byl za svou novinářskou práci vyznamenán Cenou Ferdinanda Peroutky. Je autorem románů Mondschein (2012) a K hranici (2016).