Kosmolog Andrew Pontzen vysvětluje, jak nekonečný vesmír dostat do skladné a přenosné krabice – do počítače. Záhadné dění ve vesmíru, které přesahuje lidské chápání i lidská měřítka času a prostoru, je možné uchopit pomocí počítačových simulací; s pomocí simulací lze popsat vývoj galaxií, splývání černých děr či úlohu temné hmoty. Tato metoda byla vyvinuta pro modelování pochodů v zemské atmosféře a předpovídání počasí, od té doby se neustále zpřesňuje, zdokonaluje a nalézají se nové způsoby jejího využití. Autor, sám tvůrce simulací kosmu, vypráví příběh této metody, lidí, kteří ji rozvíjeli, i objevů, ke kterým přispěla.

Proměňuje a rozšiřuje naše porozumění vesmíru, to vše v podivuhodně lehkém podání. — The Times (London)

Elegantní podání… vzrušující zprávy bezprostředně z předních linií kosmologie. – The Wall Street Journal

Skutečná pokladnice podmanivých příběhů… přináší hluboké úvahy o lidské snaze porozumět vesmíru — Science

Splétá rigorózní vědu a nesnadnou teorii v podmanivé vyprávění… z komplikovaného dokáže udělat snadno pochopitelné. — New Scientist

Středověký misionář, františkánský mnich Odoricus Boemus de Portu Naonis, česky častěji označovaný Odorik z Pordenone, v českých překladech díla tradičně také Oldřich, Čech z Furlánska či Čech z Pordenone (1271/1286–1331), je autorem díla, jehož název se obvykle překládá jako Popis východních krajů světa. Autor v něm barvitě a důkladně popisuje své misijní cesty do Persie a Číny, včetně Tibetu, v letech 1316–1330, oblastí, jež byly v té době součástí mongolské říše. Text sepsaný (podle Odorikova diktátu) v dialektu byl záhy přeložen do latiny pod názvem Odorichus de rebus incognitis. Odorikův cestopis se brzy dočkal překladu do mnoha evropských jazyků a těšil se po staletí velké oblibě. Nové české vydání v moderním překladu vychází z edice Lucia Monaca a Giulia Cesara Testy (1986) podle prvního tištěného vydání z roku 1513.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Staroislandské rodové ságy z pozdního období se ve srovnání s těmi ranějšími vyznačují výraznější hrdinskou nadsázkou a větším důrazem na nadpřirozené motivy. Zásadní roli v ději hrají vedle islandských hrdinů přízraky, nemrtví, obři, trollové a draci – a k hrdinům mají často blíž, než bychom
čekali. Texty v tomto svazku jsou vybrané tak, aby co nejlépe ukazovaly rozmanitost pozdních rodových ság. Sága o ?órim Zlatém vytváří zajímavý kontrast mezi běžným životem středověkých Islanďanů a epizodami plnými kouzel a bájných tvorů. V Sáze o lidech z Kjalarnesu už je osudné propojení mezi protagonistou a nadpřirozeným světem výraznější a vztah mezi oběma světy složitější.
Extrémní případ pak představuje Sága o Bár?u Snafellsásovi, kde je bájná bytost dokonce hlavní
postavou. V ostrém kontrastu ke všem třem textům naopak stojí Sága o Refovi Lstivém, která neobsahuje ani jediný nadpřirozený prvek, nepůsobí ovšem o nic méně fantaskně.

Nová grafická úprava dárkového boxu, který obsahuje všech základních pět knih Tolkienova eposu. Naleznete zde nejen Hobita a trilogii Pán prstenů, ale také Silmarillion, bez něhož by příběh nebyl kompletní. Komplet obsahuje vázaná vydání s ilustracemi. Na přední straně boxu naleznete první část obrázku z obálky Nedokončených příběhů, který po přiložení k druhému boxu s Tolkienovým dílem vytvoří ucelený obrázek.

Dvojnásobná držitelka Newbery Medal a autorka bestsellerové tetralogie Dárce a románu Spočítej hvězdy vypráví ve své nové knize dojemný příběh o přátelství jedenáctileté dívky a staré ženy, o zapomínání a vzpomínkách.

Všichni v městečku znají poněkud nesourodou dvojici kamarádek, které se obě jmenují Sofie. Jedna chodí na základní školu a té druhé je osmdesát osm. Přesto je to ta nejlepší přítelkyně, jakou si jen může holčička, která nikam příliš nezapadá, přát. Sofie spolu rády popíjejí čaj, zaníceně diskutují o všem možném a mají se moc rády. Jenže pak začne starší Sofii zlobit paměť, připaluje čajové konvice a čím dál víc toho zapomíná. Hrozí, že si pro ni přijede její syn a už napořád si ji odveze. To malá Sofie nehodlá dopustit. Ani náhodou. A tak začne se starší kamarádkou paměť trénovat. Jenže jakmile otevře stavidla Sofiiných vzpomínek, najednou k ní proudí příběhy, o nichž neměla ani tušení – příběhy o válce, hladu, krutosti a nakonec i o lásce.

Gillian Anderson v této přelomové knize uvádí sbírku anonymních dopisů stovek žen z celého světa, včetně svého vlastního.

Co chcete, když se nikdo nedívá?
Co chcete, když je zhasnuto?
Co chcete, když jste anonymní?

Když mluvíme o sexu, mluvíme o ženství a mateřství, nevěře
a zneužívání, souhlasu a respektu, spravedlnosti a rovnostářství, lásce a nenávisti, rozkoši a bolesti.

A přesto o něm z nejrůznějších důvodů (některých složitých,
a jiných vůbec ne) řada z nás nemluví. Své nejhlubší a nejintimnější obavy i fantazie skrýváme uzamčené v sobě, dokud se
neobjeví někdo s klíčem.

Ten klíč je tady.
Co chcete vy?

Někdy se říká, že praví majordomové se vyskytují pouze
v Anglii. V ostatních zemích mají – i když jsou nazýváni různě –
jenom sluhy. Já se k tomuto názoru přikláním. Evropané nemohou být majordomy, protože svou přirozeností nejsou schopni potlačovat city tak, jak to dokážou jen příslušníci anglické
rasy,“ říká o sobě majordom Stevens, vypravěč románu Soumrak dne, který celý svůj život zasvětil oddané službě na panství Darlington Hall. A jeho charakteristika trefně vystihuje především jeho samého: jeho loajalitu vůči pánovi i ochotu nevidět
znepokojivé dění na panství předčí právě jen jeho schopnost
potlačovat city, včetně těch milostných, jejichž adresátkou byla
po dlouhá léta společného zaměstnání hospodyně slečna Kentonová. Vytěsněné city i tužby se ovšem rády vracejí, a nejinak
tomu je i u Stevense: během šestidenní dovolené se mu jeho
minulost zpřítomní s nečekanou silou – a on se s ní musí chtě
nechtě vyrovnat.

Román Soumrak dne, oceněný prestižní Booker Prize, je obecně považován za vrcholné dílo Kazua Ishigura; k jeho nesmírné
popularitě nepochybně přispělo i mistrné filmové zpracování
s Anthony Hopkinsem a Emmou Thompsonovou.

Hvozd, Světakraj, Soumračné lesy, Močál a Kamenné zahrady. Dolní Město a Svatý Frax. Řeka Krajice. Jména na mapě. Každé jméno však v sobě tají tisíce příběhů…

Malý Snítek žije od narození v osadě uprostřed tajuplného, divokého Hvozdu. Vychovali ho lesní trollové, ale je docela jiný než oni. Proto by rád zjistil, kdo byli jeho otec a matka. A tak jednoho dne opustí bezpečí dosavadního domova, sejde z vyšlapané stezky táhnoucí se napříč Hvozdem a vydává se vstříc dobrodružství, o jakém se mu ani nesnilo. Cestou potká spoustu podivuhodných tvorů – krutého lebouna, bručivěda, lesní lékárnici žvanižínku, masožravý dub či konejšivý uspávačník.
Každou chvíli se ocitne ve smrtelném nebezpečí, přesto putuje dál. Třeba se na něj štěstí přece jen usměje a nakonec se s rodiči shledá, kdoví…

Cesta za tajemný Hvozd je první díl výpravné bestsellerové řady Kroniky Světakraje, která byla přeložena do 26 jazyků a celosvětově se jí prodalo přes tři miliony výtisků.

Zuzana není z muminího údolí. Vlastně o něm nikdy ani neslyšela. Žije ale na strašně nudném místě a dala by nevím co za
pořádnou katastrofu. A tak jí osud a Tove Janssonová vyjdou
vstříc. Na stránkách Cesty plné nebezpečí vás čekají nejen
Kníkla s Písklou, Bambul, Čenich a Tiky, ale zejména strašné
věci! Čenichovi dvakrát vzplane ocas a všichni dostanou strašnou rýmu. A to zdaleka není všechno. Zkrátka dostat se do
muminího údolí není vůbec snadná věc.
Veršovaná kniha, ve
které se potkáte se všemi svými oblíbenci, potěší každého milovníka muminů.

Sába byl osmiletý kluk, když se starším bratrem a otcem z rodného Tbilisi uprchl před občanskou válkou do dalekého Londýna. Za sebou museli nechat matku, s níž se už nikdy neshledali. Otec Irakli sužovaný vinou a vzpomínkami na ztracenou manželku bojuje sám se sebou, než se po téměř dvaceti letech odhodlá vrátit domů. A když se pak po zvláštním vzkazu přestane synům ozývat, vyrazí za ním do Gruzie starší z nich, Sandro. Netrvá dlouho, a ztratí se tam i on. Sába ví, co musí udělat, i když to znamená čelit démonům z minulosti, které se tak dlouho snažil umlčet.
Přijíždí do města, kde se po ulicích prohánějí zvířata, jež unikla ze zatopené zoo; do města, které voní jeho dětstvím; do města, v němž přetrvává postsovětský systém kontroly a korupce, ale kde s pomocí taxikáře Nodara zachytí stopu svého otce. Ta jej jako drobečky v pohádkách zavede až do hlubokých lesů, kde číhá zlo horší než pohádková čarodějnice. A pak ještě dál…

Leo Vardiashvili napsal nesmírně čtivý román, v němž se skutečné dějiny setkávají s mýtem a osud jedné rodiny zrcadlí osudy zástupů, jimž do života nezvratně zasáhla válka; neuhýbá před žádnou lidskou slabostí, ale zároveň se v něm i v nejtemnějších chvílích mihotá naděje a víra ve smysl sounáležitosti, odvahy a obětavosti.

„Tbilisi je zamořené vzpomínkami, které na mě číhají jako nášlapné miny. Uplynulo tolik času, aby mi tu všechno připadalo dost cizí. Hlasy, které jsem dávno a za značnou cenu umlčel, se teď bez mého svolení vrátily. Pak je tu ta biblická potopa, zoo na útěku, chaos ve městě, zabavené pasy a pohřešovaní otcové a bratři. Situace si žádá někoho, kdo má plán. A já si nepřivezl ani pastu na zuby.“

Tenhle román mě dostal do kolen. Během četby jsem střídavě lapal po dechu, smál se a plakal. Příběh o dobrodružné cestě mladého gruzínského uprchlíka, který se po letech vrací do vlasti, aby zachránil svou rodinu, je prosycen ironií a přitom překypuje lidskostí – a i když mi potlučené srdce usedalo, toužilo číst dál a dál. – Khaled Hosseini

Tenhle román proniká přímo do nitra minulosti… Je to něžná, syrová a vtipná kniha o ztrátě domova a výsostné roli vyprávění, která se zatraceně dobře čte. – Colum McCann