Štěpán Gavenda převedl z lehkomyslného vzdoru své známé
přes hranice do Německa a tím si uzavřel cestu domů. Zanechal tady svou těhotnou snoubenku Selmu. Stává se chodcem-kurýrem, nejdříve pašuje cigarety a převádí lidi, později
ho získá americká CIC ke špionážní činnosti na našem území.
Naverboval ho František Bogataj, jehož taky z Československa
převedl.

Štěpán Gavenda patřil k nejúspěšnějším kurýrům, vinou zrady Olina Miholy, nastrčeného StB do jejich řad, je zadržen a po
několika vězeních skončí v tom nejhorším, v Leopoldově. Po
měsíci se mu podaří s dalšími pěti vězni uprchnout a vrátit se
do Německa. Ani Bogataj, ani americká CIC o něho už nejeví
zájem, jsou přesvědčeni, že je agentem StB. Gavenda se snaží
dokázat svou nevinu, vrací se do Československa, při přechodu sovětského pásma v Německu je zadržen a soud nad ním
vyřkne trest smrti.

Historický román o slavném převaděči

Podzim je čas, kdy se muminí údolí a jeho obyvatelé ukládají ke spánku. Ale letos je něco jinak. Nezamčený dům zeje prázdnotou a nikde ani řádka na rozloučenou, takže fififjonka, pimek, bambul, mimla, Strejdánek, ale ani Šňupálek, kteří sem zamířili, nemají potuchy, co se s rodinou stalo. Její nepřítomnost je ale přímo hmatatelná a každý z návštěvníků se s ní musí vyrovnat po svém a najít i tak, pro co sem přišel. Noví a zcela nesourodí obyvatelé se zároveň snaží přijmout role, které od nich muminí dům očekává.

Je to normální filipínská rodina. Táta, máma a tři děti. Nejstarší dcera už pracuje, prostřední syn se chystá na vysokou a nejmladší dceru mají všichni rádi. A ona má ráda zvířátka. Takže
když otec při návratu z práce uvidí na ulici kohouta, neváhá ani
chvíli. Co na tom, že má dcera kočku – kohout bude taky fajn.
Navíc jsme na Filipínách! A kohoutí zápasy tu znamenají hodně. Kohout si na sebe velmi brzy začne vydělávat. Protivníky
doslova ničí. Ovšem když se doma ztratí kočka, otec znejistí…
A to je teprve začátek temného hororu plného toho nejčernějšího humoru! Skvěle nakreslený příběh od více než poťouchlé
autorky Renren Galeno vás dostane. A když to nebude příběh,
tak kohout určitě.

Auschwitz-Birkenau, podzim 1944. Vězeň Kalina ranou pěsti sráží k zemi svého druha, vězně Jermana, jen vteřiny předtím, než by se Jerman ve snaze ukončit svůj život vrhnul na ostnatý drát nabitý elektřinou. „Počkej s tím ještě,“ říká mu Kalina, „tady bys moc nóbl funus neměl.“ Takto, s vědomím absurdity situace a dramatu lidské existence v okolnostech vrcholného stadia genocidy, popisuje Pavel Fischl ve své autobiografické novele martyrium v továrně na smrt, kam byl ve 22 letech deportován z Terezína. Sužován steskem po krásném dětství prožitém na Moravě, po milované sestře Mindě a bratru Viktorovi čelí Pavel hororu holocaustu statečně, s empatií, ba i s určitou dávkou černého humoru, díky nezlomnému přátelství svých souputníků, kteří ho nakonec s těžkou dyzenterií doslova dotáhnou pochodem smrti živého až k samému konci války. Rozkol, který se otevírá mezi Pavlovým poetickým, hluboce morálním niterním světem a morbidní realitou let tzv. konečného řešení židovské otázky, při němž bylo zavražděno šest milionů lidí, živí jeho imaginaci a tříbí jeho ryze humanistický postoj.

Vstupte do magického světa, ukrytého kdesi v našem kolektivním nevědomí, který je přístupný pouze po usnutí. Nejrušnějším místem fantazijního snového městečka je Dallargutův obchodní
dům, kde se prodávají sny všeho druhu a který se dennodenně plní spícími zákazníky. Na své si přijdou nejen vyznavači dlouhého spánku, ale také příznivci krátkých šlofíků, děti a dokonce i domácí
mazlíčci.
Když Penny získá zaměstnání v Dallargutově obchodním domě, znamená to pro ni životní šanci.
Spolu s ní se setkáváme s dalšími protagonisty, včetně výstředního majitele obchodu Dallarguta,
s příběhy snů a jejich konzumentů. Co kdyby sny byly opravdu na prodej? Jaký byste si vybrali?

Sen, který jste si objednali,
právě nemáme na skladě!

Když ambiciózní londýnská workoholička Sarah Wellsová zjistí, že po odcizeném otci zdědila venkovské sídlo a vinohrad
v Toskánsku, rozhodně si nehodlá brát dovolenou, aby řešila
nějakou ruinu kdesi v tramtárii. Jenže život samozřejmě nikdy
neběží úplně hladce, a když se Sarah výjimečně dopustí chyby, šéfové jí přesně tohle naordinují: delší pracovní volno.
Sarah přijede do Itálie a tam se ukáže, že není výhradní otcovou dědičkou. Kvůli kličce v italském zákoně dědí z usedlosti Castel Sant’Angelo pouze část. Otec totiž vinohrad odkázal
svému obchodnímu partnerovi, poněkud nabručenému Tommasu di Biasiovi, který jí za nic na světě nechce svůj podíl
prodat.
Sarah si plánovala, jak v Toskánsku všechno rychle „pofackuje“ a vrátí se k hektickému životu v Londýně, ale není jí to
souzeno. Pod italským sluncem, při sklence dobrého vína a ve
společnosti zadumaného bručouna Tommasa, který jí stojí
v cestě, jí začíná docházet, že dolce vita nakonec není jen nějaký teoretický pojem…

Láska roste tam, kde
bychom ji čekali nejmíň…

Nestandardním způsobem – šípem vystřeleným z kuše – je na
vyjížďce na kole, na lesní cestě vedoucí k turistické chatě Girová, zabit bohatý podnikatel. Případ vyšetřuje major Roman Saran z ostravské kriminálky a jeho tým. Když už se zdá, že mají
rozluštění této bizarní kauzy na dosah, jsou v nedaleké obci nalezeny další dvě oběti s šípy v těle. A je jasné, že nejde o omyl
ani náhodu. Vyšetřování se rozjíždí nanovo…

Major Roman Saran , tvrďák ze „staré školy“, neřeší jen vraždy
neobvyklou zbraní, ale i to, jestli nemá pověsit policejní uniformu na hřebík a konečně si uspořádat rodinný život.

Muminkův tatínek býval v mládí ještě dobrodružnější povahy než dnes! Věděli jste kupříkladu, že
na svázaných prostěradlech uprchl z muminího sirotčince, na jehož schodech ho zanechala jeho
neznámá matka, aby se stal dobrodruhem a jednou postavil dům? Seznámíte se též s otcem Šňupálka a Čenicha. Tito tři se spolu s Bedřiškem vypraví na lodi Mořká hafra poznat svět. Nebo snad
povedou zhýralý život spolu s hatifnaty?

Příběh hubaté holčičky Zazi, která přijíždí do Paříže navštívit
strýce Gabriela a opravdu moc touží podívat se do metra, je
burleskní parodií na různé románové formy, představuje galerii
pitoreskních postaviček a přináší řetězící se řadu nepravděpodobných a podivuhodných situací. Svým způsobem je ale také
filozofickou úvahu o identitě a pravdě.
Kniha Zazi v metru vyšla
poprvé v roce 1959, hned v následujícím roce byla zfilmována
a svému autorovi, do té doby oceňovanému hlavně literárními
kritiky, přinesla první velký úspěch i u čtenářů. Vychází s původně nevydanými fragmenty kapitol, ve kterých se Zazi podívá i do metra.

Jan Kepler (1571–1630) je všeobecně znám především jako
astronom, jenž sehrál nejdůležitější úlohu ve vědecké revoluci přelomu 16. a 17. století. Proslavil se svými objevy ohledně
pohybu planet. V knize Astronom a čarodějnice ale nevystupuje pouze jako vědec, nýbrž především jako učenec, který se
na vrcholu své kariéry pokusil v roce 1615 vyvinit svoji matku
Kateřinu z obvinění z čarodějnictví. Samotný inkviziční proces
trval dlouhých šest let a skončil matčiným propuštěním. Autorka pojala tento příběh jako způsob vhledu do proměňujícího se
raně novověkého světa v německém protestantském prostředí. Rodinné drama je zde líčeno na okraji náboženských a poliických konfliktů, jež uvrhly soudobou střední Evropu do všeobecného zmatku.