Veškerý komplexní pozemský život má společného předka: buňku, která během 4 miliard let vznikla pouze jednou, a to z jednoduchých bakteriálních předchůdců. Byla to mimořádná náhoda, anebo ostatní „experimenty“ v evoluci komplexity selhaly? V samém srdci biologie tak zeje černá díra. Řečeno bez obalu: netušíme, proč se život vyvíjel tak podivně, jak se vyvíjel, a proč jsou buňky poháněné tak zvláštním způsobem. Na obě otázky se snaží odpovědět kniha Nicka Lanea, která načrtne přesvědčivý scénář proměny jednoduchých buněk v buňky komplexní s jejich charakteristickými vlastnostmi, doprovozený nezbytným vysvětlením biochemických základů fungování živých buněk a miliardy let vzdáleného zrodu života v těsné blízkosti hydrotermálních průduchů.
Proč jsme tak posedlí věcmi, po nichž toužíme, ale po jejich dosažení o ně rychle ztratíme zájem? Jak to, že se vášeň tak rychle mění ve lhostejnost? Z jakého důvodu tolik lidí upadá do pasti závislostí? A proč lidé neztrácejí naději ani v těch nejhorších časech a umí skvěle řešit obtížné situace? Odpověď skrývá jedna jediná chemická látka v našem mozku: dopamin. Daniel Z. Lieberman a Michael E. Long ve své knize rozebírají roli této zásadní molekuly v navazování vztahů a vzniku závislostí na drogách i sexu nebo její význam pro schopnost plánovat. Líčí také souvislost dopaminu s kreativitou a šílenstvím či jeho možnou spojitost s politickým přesvědčením. Dopamin podle autorů do značné míry definuje lidské chování a má rovněž zásadní podíl na evolučním úspěchu lidstva během posledních desítek tisíc let. Zároveň ale s nástupem nejnovějších technologií představuje pro náš druh i smrtelné riziko, pokud se nebudeme snažit z jeho pevného, avšak neodolatelně svůdného stisku alespoň částečně vymanit.
Říká se, že cestou k úspěchu je tvrdá práce. Často k němu však může vést i mnohem rychlejší a snadnější cesta – zkratka. A ve vytváření zkratek, které nám usnadňují život tím, že nám šetří čas a námahu, vyniká zvláště matematika – ta je v podstatě uměním vymýšlet zkratky. Přední britský matematik Marcus du Sautoy svou novou knihou Umění zkratky ukazuje, jak nám matematika dovoluje řešit problémy rychle a efektivně. Autor nás provede světem zkratek – od vzorce a diagramu po kalkulus a teorii pravděpodobnosti. Dozvíme se, proč jeden diagram vedl k zásadním změnám ve zdravotní péči, proč je kalkulus největší zkratkou, která kdy byla vynalezena, nebo proč máme díky zkratkám výhodu i vůči nejvýkonnějším počítačům. Sautoy v Umění zkratky čerpá z několika tisíciletí rozvoje matematického poznání. Ukazuje, jak zkratky přispěly k lidskému pokroku v celé řadě oblastí, od výstavby prvních měst v Mezopotámii přes zkoumání vesmíru až po tvorbu dnešních algoritmů umělé inteligence. A pátrá také po tom, zda je zkratek možné využít k investování nebo k ovládnutí hry na hudební nástroj. Autor svůj výklad prokládá hádankami a hlavolamy, na nichž ilustruje schopnost zkratek nalézt rychlé řešení problémů. Dokládá tak, že zkratkou je možné změnit svět.
Kniha známého britského zoologa a popularizátora vědy navazuje na bestsellery Racionální optimista a Evoluce všeho, v nichž líčí cestu lidstva od doby kamenné k současné prosperitě. Základním faktorem na této cestě jsou inovace, záhadný a nedoceňovaný proces, který vskrytu formuje historii lidské civilizace a je obdobou biologické evoluce. Inovace se zásadně liší od vynálezů, protože při nich nevzniká něco zcela nového, ale již existující vynálezy a myšlenky se přetvářejí ve spolehlivé, prakticky upotřebitelné a masově dostupné věci. Jde o postupný, nepředvídatelný, zdola poháněný proces, který často provází šťastná náhoda. Inovace také nejsou dílem jednotlivců, ale plodem spolupráce a výměny myšlenek mnoha lidí. V řadě příběhů se seznámíme s inovacemi od vzniku zemědělství přes parní stroj a očkování až po sociální média a sdílenou ekonomiku. Vůbec první a nejdůležitější inovací je však z hlediska planety Země vznik života samotného.
Kniha líčí dějiny Prahy od časů českého národního obrození v první polovině 19. století až do současnosti. Činí tak neotřelou metodou: seznamuje nás se životem a dílem pěti různých osobností z různých časových úseků, ale i velice odlišného národnostního a sociálního původu (obrozenský autor Karel Vladislav Zap, novinář Egon Erwin Kisch, tesař a komunista Vojtěch Berger, herečka Hana Frejková, dcera Ludvíka Frejky, odsouzené v inscenovaném procesu s R. Slánským a Duong Jirásková, vietnamská dívka žijící v dnešní Praze. Autor se nevyhýbá kritice vypjatého nacionalismu na obou stranách a varuje před nebezpečím jeho recidivy i v současnosti. Příznačně tedy končí odkazem na nedávno instalovaný „Stolperstein“ jedné z obětí holokaustu v Praze.
Bryantova publikace je pohledem jak z vnějšku, tak zvnitřku, přináší neotřelé, čerstvé postřehy a soudy a nové vnímání nedávných i současných dějin Prahy.
Chad Bryant se dějinám Prahy věnuje dlouhodobě, v roce 2007 vyšla v Argu jeho publikace Praha v černém, pojednávající o české metropoli za druhé světové války.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Kdokoli se u nás alespoň trochu zajímá o soudobou vážnou hudbu, je obeznámen s dílem a postavou Marka Kopelenta: tento legendární český skladatel a hudební pedagog svými odvážnými hudebními postupy a nekompromisní tvorbou založenou na vzácné osobní integritě ovlivnil českou
hudební scénu jako málokdo jiný a dočkal se i uznání v mezinárodním kontextu. Vydání jeho pamětí, holanovsky nazvaných Ale je hudba, je tak prvotřídní kulturní událostí (sám autor se jej však bohužel nedožil). Kniha nabízí strhující a místy kontroverzní čtení: Kopelent ve své knize poutavě líčí
svůj život od útlého dětství, bilancuje svou profesní dráhu, vzpomíná na své spolupracovníky, učitele, generační souputníky i následovníky, ale též neuhýbavě vypráví o pokřivenosti totalitních poměrů a jejich drtivém dopadu na soudobé umění i společnost. A při tom všem nepřestává připomínat duchovní rozměr tvorby a nebojí se z něj odvozovat razantní, byť třeba nepopulární a nepohodlné postoje.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky
Ve vyhnanství, kterým je pro klienty Rezidence Ráj, se lidem
dostává skutečného milosrdenství, soucitného a důstojného
zacházení pouze od některých ošetřovatelek. Životní osudy
personálu i klientů vypovídají o problémech světa – emigraci,
negramotnosti v Portugalsku, údělu žen v oblasti Amazonie,
jež jsou od dětství vystavovány sexuálnímu násilí.
Autorkou zápisků a záznamů i vypravěčkou je klientka domova pro seniory. Zdánlivě banální, převážně tragikomické epizody z každodenního života obyvatel domova umocňují vědomí bezmoci člověka ve stáří a vůči tělesnému opotřebení.
Ve výpovědi paní Alberti však zaznívá, přes fyzické i duševní
utrpení, vůle svést důstojně „poslední bitvu života“, nevzdat se
radostí a lásky.
Prix Médicis étranger 2023 – Fracouzská cena za
nejlepší zahraničí román roku
Vydání knihy podpořil DGLAB portugalského Ministerstva kultury a institut Camoes, I.P.
V Michiganu je třešňová sezóna. Lara a její tři dcery mají plné
ruce práce. Ale… vlastně je všechno jinak. Maisie a Nell mají být
na univerzitě a třešně mají česat námezdní dělníci. Jenže se
píše rok 2020 a ve světě zuří první vlna pandemie covidu 19.
Lara je ale šťastná, farma je svět sám pro sebe a ona má nečekaně celou rodinu zase pohromadě. A při česání dcerám vypráví o jednom létě kdysi dávno, o létě, které strávila u divadelní společnosti u jezera Tom s pozdější hollywoodskou hvězdou
Peterem Dukem.
Jezero Tom je nenápadné vyprávění o velkých věcech. O zamilování, o lásce, o divadle i environmentálním žalu. A také je
oslavou rodiny a místa – farmy v Michiganu, s třešňovým sadem a hřbitůvkem na kopci, kde jednou všichni skončí.
Ann Patchettová je mistrná vypravěčka, napětí střídají emoce,
nostalgii nečekané dějové zvraty. A jedno je jisté, všichni bychom chtěli být u jezera Tom. Anebo česat třešně. Lara zažila obojí.
Nový román od jedné
z nejlepších vypravěček
současné americké
literatury.
Ambiciózní novinářku Ninu žijící dosud ve velkoměstě nečekaně zasáhne tragická událost. Velmi miluje svého muže Gabriela, prožité trauma však poznamenává i jejich vztah, a tak se
rozhodne, že se vrátí… Nejen do svého rodného města na okraj
republiky, ale také do vzpomínek. Na pozadí neutěšeného stavu periferie dokládá stav své rozervané duše.
Domnívá se, že může žít dál jedině tak, že se odtrhne od svého
dosavadního způsobu života, a pro nový začátek si vybírá dávno opuštěnou vilu po německých obyvatelích v lesích. Pere se
s jejím nepohodlím i se svými démony, často se pohybuje na
hranici bdění a snění.
Příběh kombinuje dva paralelní světy, které se propojují v motivu nebes jako místa, kam odcházejí duše zemřelých. Čtenář si
postupně skládá jednotlivé střípky dohromady a klade si otázku: Co je sen a co je realita?
Světem zmítaným ruskou agresí proti Ukrajině a světovému pořádku otřásla 7. října 2023 neslýchaně brutální agrese palestinských islamistů proti Izraeli. Vypukla nová válka, jejíž děsivá váha dopadla převážně na Gazu a jejích dva a čtvrt milionu obyvatel. Vůbec nejničivější z arabsko-izraelských konfliktů zdevastoval nevelké území jižní Levanty. Po stopách jeho historie se vydává známý blízkovýchodní reportér a autor reportážních bestsellerů Jakub Szántó.
V přímořské oblasti rozlohou menší než Praha odhaluje kořeny pestré kulturní směsi, která tu mezi mlýnskými kameny prastarých civilizací, novějších říší i nejnovějších dějin za poslední milénia vznikla. Díky bohatým osobním zkušenostem v časech míru i válek, a především prostřednictvím desítek osobních vazeb představuje portrét společnosti, která proslula unikátní barvitostí, odolností a soudržností. V časech vypjaté společenské diskuze nabízí kniha nezaujatý a poučený reportážní pohled.