Existenciálně laděné vyprávění nás přenese do podkrušnohorského města sužovaného smogem a jedovatými výpary. Beznadějné a vyprázdněné jsou i osudy hlavních hrdinů, barvitých
postav reprezentujících spodní patro společnosti: Číča pracuje
ve fabrice a jediný smysl spatřuje v budování své muskulatury v posilovně, kamioňák Čambáro, vyčerpaný stereotypním
ježděním po evropských dálnicích, Adam hledá naplnění ve
čtení detektivních příběhů. Šárka obsluhuje na baru štamgasty a je vděčná, že nedopadla jako její matka, která si na živobytí vydělávala vlastním tělem. Celá parta se každý pátek schází u Mirouše, sledují fotbal a vzájemně se ujišťuje o marnosti
svého každodenního pachtění. Zavedené stereotypy se pokusí
narušit Jakub, který se nedobrovolně vrátil po studiích v Praze, a především jeho přítel Jonáš. Jámy jsou nejen příběhem
z bohy zapomenuté periferie, ale i podobenstvím o tom, co
pro každého z nás znamená žít naplněný život.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Když budoucnost přestane existovat, můžeme najít útěchu
v minulosti?
Spisovatelka potratí a ztratí schopnost mluvit a psát. Z Nebeského výzkumného úřadu vyšlou svého zástupce. Ale něco se
zvrtne. Objeví se kočka. A ne v Helsinkách v roce 2020, nýbrž
na Ostrově daleko na severu v roce 1917. Tam začíná nový život
v manželství mladé ženě Eevě. Nakonec se ale kočka ke Spisovatelce do Helsinek přece dostane. A místa, lidé a životy se
propojí.

V románu kombinujícím autofikci s magickým realismem odhaluje Katja Kettu ženský úděl nejen na finském pomezí.

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.

Na průzračných náhorních plošinách i v bujících tropech, na ka-
ribském pobřeží, v pustinách i v přelidněných městech, v moderních supermarketech i v zaostalých vesnicích poznamenaných předsudky a dávnými mýty – tam všude se pod povrchem skrývá a kvasí násilí, jež až příliš snadno vybuchuje a ničí
vztahy mezi lidmi i lidí ke světu. Dvě desítky výrazných talentů
soudobé španělské a hispanoamerické literatury ve svých povídkách ukazují rozličné formy krutosti, podivnosti a rozpadu
(nefunkčního státu, rodiny a nejrůznějších vztahů), ale i obdivuhodnou tvůrčí energii a nápaditost. Goticky děsivé, hnilobně
hororové, ale i vtipně hravé texty představují řadu tvůrců, jejichž práce dosud česky v knižní podobě nevyšly.

Antologie vychází ve spolupráci s Institutem Cervantes v Praze
a s Ústavem translatologie FF UK.

Meredith a Nina Whitsonovy jsou tak rozdílné, jak jen sestry mohou být. Jedna zůstala doma, aby vychovávala své děti
a spravovala rodinný jabloňový sad, druhá se vydala za svým
snem a procestovala svět, aby se stala slavnou fotoreportérkou. Když však jejich milovaný otec onemocní, ocitnou se Meredith a Nina opět spolu a vedle své chladné a odtažité matky
Anyi, která ani teď neposkytuje svým dcerám žádnou útěchu.
V dětství je spojovala pouze pohádka, kterou Anya dívkám občas vyprávěla. Na smrtelné posteli si jejich otec od své manželky vynutí slib, že pohádku svým dcerám odvypráví znovu –
a to až do konce.
Tak začíná nečekaná cesta za pravdou a Meredith a Nina střídavě procházejí minulostí a přítomností a poprvé vyslechnou
otřesný příběh života své matky, a to, co se dozvědí, je tajemství tak strašné a děsivé, že otřese samotnými základy jejich
rodiny a změní to, kým si myslí, že jsou.

V roce 1924 se v poválečné euforii v taneční restauraci seznámí
servírka Irene a Georges, kulisák pařížských filmových studií.
Zamilují se, vezmou se, narodí se jim děti. První je Arlene. Je
jiná než její sestry i její nerozluční přátelé Thomas, Daniel a Marie. Arlene je zvídavá, ponořená v knížkách, a když vyroste,
rozhodne se prorazit hráz nízkého původu, genderových předsudků a nedůvěry – chce se stát inženýrkou a věnovat se výzkumu atomové energie. Doba se ale změnila, život se dávno
neodehrává na filmovém plátně a tanečních parketech. Arlenina generace čelí válkám, krizím i společenským otřesům, na
jejichž pozadí prožívá své lásky, setkání, rozchody, naději i bolest.
Jean-Michel Guenassia v románu Děj se vůle boží fundovaně a čtivě líčí francouzské dvacáté století od epochy celuloidového snění po vývoj první francouzské atomové bomby.

Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.

Kniha provází čtenáře nejdůležitějším děním uplynulého století, jež vymezují letopočty 1914 až 1989, tedy od počátku první
světové války až do zániku Sovětského svazu.
Dvacáté století označuje za americké století, neboť Spojené
státy americké v něm sehrály rozhodující roli na poli mocenských vztahů, ale i v oblasti novátorského, „moderního“ způsobu života a kultury. Autor se hlásí ke zdánlivě překonanému
pojetí dějin, jež dává přednost roli mimořádných jedinců před
vlivem ideologií a obecně společenských trendů. Říká, že Josef Stalin a Adolf Hitler a na druhé straně Winston Churchill
a Franklin Roosevelt byli prvořadými hybateli 20. století. Nebýt
jich, jeho dějiny by se ubíraly velice odlišnými cestami.
Kniha se zaměřuje hlavně na dění v Evropě, neboť to formovalo poměry na celém světě. Nyní se ovšem dostává do popředí
mimoevropský vývoj, daný vzestupem Číny i jiných neevropských zemí. V závěru tedy konstatuje, že končí jak věk světových válek, tak rozdělení Evropy, ale také evropský věk. I tak
vyznívá kniha optimisticky: vidí sice příznaky úpadku ve sféře
kultury a umění, ale v politické oblasti je demokracie při všech
nesnázích celosvětově na vzestupu.

Dojde k urovnání vnitřních rozbrojů a husitské vojsko pod velením vojevůdce Jana Žižky opět
zvítězí. Katolíci, kteří už nevidí šanci na vítězství, se uchylují k zapovězeným opatřením. Příběh se
také zaměří na Žižkovu minulost. Víra předaná Janem Husem Janu Žižkovi se přenáší na další generace a slavný vojevůdce vyráží do své poslední bitvy.

Zuřivá náboženská válka mezi husitským vojskem a křižáky pokračuje. Vojevůdce Jan Žižka ale prohrává bitvu a husité se dostávají do zoufalé situace. Během honu na otroky se kumánské jezdectvo pokouší unést bojovnici Šárku a její druhy. Husité, opakovaně pobouření krutostí nepřítele, shromáždí vojsko na jejich záchranu. Jak se tato bitva bude vyvíjet dále?

Reportérka Ela Jánská přijíždí do hor k německým hranicím, aby se
vzpamatovala z bolestné ztráty miminka. Je zlomená a postrádá důvod žít. Ve staré chalupě, kde se dočasně zabydlí, však najde dopis, který ji přiměje sebrat síly a vypátrat, co se stalo pisateli. Když
zjistí, že se v okolí na konci 80. let beze stopy ztratilo několik sotva
dospělých chlapců, novinářka v ní se zvedne z popela. Cítí závazek
dát všem zoufalým rodinám odpovědi. Nikdo jiný totiž chlapce dávno nehledá. Policie případ odložila a rodiče se vzdali naděje. Nevědomost jim už přes třicet let ničí životy. Emigrovaly jejich děti? Zastřelila je pohraniční stráž, když chtěly utéct do Německa? Žije snad
jejich vrah stále mezi horaly?
Ela se sbližuje s místními a zdejší kraj se
jí svou krásou zakusuje pod kůži. Kousek po kousku rozplétá letitou
záhadu a přichází na to, co mladé muže spojovalo. S každým dalším
dnem je odhalení pravdy blíže. Někomu se to však hodně nelíbí…
Bude pro Elu Jánskou pomoc druhým cestou ven z osobní tragédie,
nebo ji šťourání se v minulosti bude stát život?

Intimní portrét německé vesnice, v němž autorka líčí pohnuté
i zdánlivě obyčejné osudy bavorských venkovanů pod nacistickou nadvládou.
Na základě osobních archivů, dopisů, rozhovorů a vzpomínek
Boydová obnažuje jejich brutalitu i lásku, odvahu i slabost, činorodost, apatii i smutek, naději, bolest, radost i zoufalství. Hrdiny této knihy jsou lidé ze všech společenských vrstev – lesníci, zemědělci, kněží a jeptišky, hostinští, nacističtí úředníci,
váleční veteráni i členové nacistické strany, horalové, velkostatkáři, školáci, turisté a aristokraté. Boydová odhaluje osudy
Židů, kteří přežili, i těch, kteří nepřežili; nacistického starosty,
který se snažil chránit ty, jež režim pronásledoval.
Je to příběh plný protichůdných zásad, tužeb i zmařených
snů – v němž však nakonec zvítězí lidská odolnost. Příběh obyčejných lidských životů na křižovatce dějin.

Vydání knihy podpořil Ustav pro studium totalitních režimů