Bretaňským městečkem Combourg se ozývá klapot dřevěné nohy tři sta let mrtvého místního hraběte. Signalizuje to, že brzy dojde k vraždě. A ne jenom jedné. Co s tím vším však má společného potomek a zároveň dvojník slavného francouzského spisovatele Chateaubrianda? A proč se vrah za každou cenu snaží nastražit důkazy právě na něj?
Francouzská historička a archeoložka Frédérique Audouin-Rouzeauová píšící pod pseudonymem Fred Vargas se proslavila především případy svérázného komisaře Adamsberga. V těch vedle propracované detektivní zápletky velice často využívá i motivů ze svého „civilního“ povolání. A tak se její nápadité, jazykově propracované romány hemží indiciemi v podobě středověkých textů o moru, postavami vzývajícími „jakobína“ Maxmiliana Robespierra, případně se děj přesouvá po celé Francii s důrazem na místní středověké stavby, pověsti – a historické zvláštnosti. Výjimkou není ani její poslední kniha Na balvanu.
Prokletí městečka Combourg
Zvláštností městečka Combourg je především pověst o zdejším jednonohém hraběti zvaném Kulhavec, jehož noční procházky městem, doprovázené charakteristickým klepáním, zvěstují násilnou smrt. A největším lákadlem je pak Josselin Chateubriand, muž tak podobný svému slavnému předkovi, spisovateli z dob romantismu a místnímu obyvateli François-Renému de Chateaubriand, že Josselina město za všechno to povídání s okouzlenými turisty platí.
Nic z toho však komisaře Adamsberga zprvu příliš nezajímá, do Combourgu ho přivádí polapení několikanásobného vraha, na němž spolupracoval se zdejším kriminalistou Matthieuem – a také závěrečná oslava konaná v proslulém hostinci U Dvou dukátů.
Adamsberg však netuší, že v den oslavy s ním v téže místnosti sedí i jeden ze štamgastů, muž, který bude zanedlouho mrtvý, zavražděný unikátním nožem, jehož vlastnictví je dokázáno Josselinu Chateubriandovi, a po něm budou brzy následovat další, zapíchnutí totožným způsobem. A jediné, co mrtvé spojuje – kromě podivuhodných indicií směřujících k potomku slavného spisovatele – jsou stopy po čerstvém bleším kousnutí.
Adamsberg společně se svým týmem vyráží z Paříže, aby celou záhadu vyšetřil, a dobře ví, že času má málo, protože další mrtvý může následovat každým dnem…
Kouzlo francouzské detektivky
Knihy s komisařem Adamsbergem jsou oslavou dávných i současných krás (i hrůz) francouzské země a krajiny, a to včetně všemožných bizarních postav, které zde žily a žijí a jsou tak typicky… francouzské. Policisté, podezřelí, přízraky, dávní předkové, sousedé, všechno jedno, i přes hrůzné historky a příběhy plné rozličného násilí a vražd z nich čiší hřejivost, nadhled, poklid a humor tak typické pro naši představu toho nejlepšího ze země Asterixe, Napoleona a Jean-Paula Belmonda.
Nevyjímaje z toho komisaře Adamsberga samotného, jenž sice až příliš často „neví“ (a k tomu, aby se dozvěděl, používá svého zástupce, majora Danglarda s takřka encyklopedickými znalostmi), ale přesto díky své vytříbené intuici a schopnosti všímat si detailů, nakonec případ vyřeší.
A jelikož se v autorce nezapře ani důkladný analytik a vědec, k výsledku vede spousta slepých uliček, odboček a podivných situací, do nichž autorka své hrdiny zavádí, čtenáře jimi mate a úspěšně odvádí jejich pozornost od toho podstatného – aby se na konci vytasila s překvapivým, ale navýsost logickým řešením.
Detektivky Freda Vargase tak do současné, často velice unifikované thrillerové produkce přinášejí závan starých dobrých časů, kdy klíčovým faktorem úspěšnosti nebyla zběsilá rychlost děje ani všudypřítomná temnota, ale osobitost a nápaditost.