Seznamte se, Robin a Max ze Stranger Things

Seriál Stranger Things je reflexe na ryzí osmdesátkovou zábavu, která se veze na vlně nostalgie a vyzobává to nejvýraznější (neplést si se slovem nejlepší), co v té době vzniklo a s čím si ji spojujeme. Zároveň se seriálu podařilo objevit cestu k současné mladé generaci – a tak se cílová skupina těch, kteří nedají na seriál dopustit, několikanásobně rozšířila. Na první pohled to vypadá jednoduše, ale ve skutečnosti se jedná o majstrštyk, který se hned tak někomu nepodařil a ani nepodaří.

Děs a hrůza na americkém maloměstě

 Seriál vypráví o partě dvanáctiletých (a s každým rokem dospělejších) kamarádů, ve své podstatě outsiderů (z dnešního pohledu nerdů), kteří zjistí, že se v jejich městě děje cosi nadpřirozeného a skrz naskrz zlého, a protože jim nikdo nevěří, musejí se s tím vypořádat sami.

Pokud to znalcům něco připomíná, ano, o Stranger Things se traduje, že jsou „kingovštější“ než cokoli, co bylo natočeno podle knih krále hororu Stephena Kinga, a to dokonce i kterákoli z adaptací zjevně přiznané inspirace, nejslavnějšího románu To.

Seriál sice postupem času své zdroje podstatně rozšířil, ale nikdy se nepřestal pohybovat ve sféře vycházející z komerčních sci-fi nebo akčních snímků natáčených v té době (komu z pamětníků neukápla slza při pohledu na zestárlého Roberta Englunda v epizodní roli čtvrté série, která celkově hodně vychází z poetiky nesmrtelné Noční můry v Elm Street).

To knižní adaptace se vydaly přece jen výrazně jiným směrem, současnějším, promlouvajícím zápletkami i jazykem spíš k dnešní generaci mladých čtenářů. Pořád se jedná především o merch pro milovníky samotné značky. Ale je to merch inteligentní, pokoušející se o zcela odlišný pohled na tu dobu i na lidi, kteří v ní žili, než sice skvělý, avšak záměrně poněkud barvotiskový seriál.

O dívkách, které se odlišovaly

 Argo vydalo v překladu Michaly Markové zatím dva romány z tohoto světa – Šílená Max a Rebelka Robin, a oba spojuje to, že jeho hrdinkami jsou mladé dívky, jejichž rodinné zázemí je v seriálu buď pouze naznačené (v případě Max), nebo ho neznáme vůbec (u Robin). Tím vznikl prostor k vyprávění o tom, co dívky dělaly, jak žily a na co myslely v době, kdy se paralelně odehrával děj známý ze seriálu.

O Max, nepřehlédnutelně zrzavé, na první pohled odtažité dívce s agresivním nevlastním bratrem Billym za zády, se dozvídáme víc z období druhé série, v níž děti řeší, co si počít s kamarádem, kterého posedl mocný démon.

Robin se ve Stranger Things poprvé objevila ve třetí sérii jako brigádnice u zmrzlinového stánku v nově otevřeném obchodním centru (a fungovala hlavně jako glosátorka eskapád, které vyváděl její mírně prostoduchý kolega, krasavec Steve).

Román Rebelka Robin se pak v ději vrací o rok zpátky a žánrově se dostal do zcela odlišných vod. Z hororu zde nezbylo takřka nic a kniha se dá směle považovat za příspěvek k LGBT+ tématu, neboť s humorným nadhledem mentálně podobným kupříkladu Tajnému deníku Adriana Molea vypráví o zmatcích, které hlavní hrdince způsobuje puberta a postupné uvědomování si vlastní identity.

Když to napíšu takhle, zní to poněkud škrobeně, ale opak je pravdou. Rebelka Robin je ryzí humoristický román zaplněný spoustou skvěle vypointovaných situací komentovaných samotnou Robin sebeironickým, uštěpačným způsobem, podobně trefným a zábavným, jako když se v seriálu strefovala do Steva.

Hlavní přínos obou knih tak spočívá především v tom, jak invenčně dokázaly rozšířit vnímání celého fenoménu Stranger Things. A můžeme se jen těšit na to, kam až budou tvůrci ochotni zajít v dalších knižních adaptacích.