Příběh, který nasákl krví jako láskyplné srdce

U zrodu celého valentýnského aktuálního čísla časopisu #mojeargo stála skutečnost, že se nám podařilo naplánovat komiksovou adaptaci Draculy na půlku února. „Takže na Valentýna,“ prohlásil kdosi v redakci. V tu chvíli bylo jasno. Dracula rozhodně není romantický příběh v tom pravém slova smyslu, ale stopy milostné zápletky tu dozajista najdeme a sám Dracula má v sobě jakési tajuplné fluidum, které přitahuje a zároveň děsí ženskou část populace už víc než sto let.

Je pravda, že upíři jako takoví se v posledních desetiletích romantizují až nepěkně. To, co jim provedla řada Stmívání, by možná mělo být trestné a autorka by měla být postavena před tribunál Zločinů proti nemrtvým. Jenže jakákoli snaha o podání upírů jako těch týpků, co jsou v zásadě v pohodě, jen prostě potřebují tu a tam dávku hemoglobinu, je falešná. Dobře, tolerujeme ji u Terryho Pratchetta, který nezastírá ošklivé stránky upírů, ale zároveň čtenářům představuje i upírskou pokrokovou menšinu, která se chce začlenit do denního života.

Ale vzor, materie, je pořád stejný. Jde o krvesaje, kteří využívají lidstvo pouze k utišení hladu či jiných prapodivných potřeb, jak se na začátku slavného Stokerova románu přesvědčí hlavní hrdina Jonathan Harker. Jistě, fascinují nás. A výjimkou v okouzlení upírstvím není ani slavný francouzský komiksový kreslíř Georges Bess, který tři roky manicky připravoval komiksové zpracování Draculy.

Výsledek je impozantní. Barvy nejsou potřeba, černobílá, takřka secesní kresba vás uhrane od první stránky a vy se znovu (po kolikáté už) ponoříte do četby notoricky známého příběhu, který je ovšem v komiksu podaný poněkud jinou optikou.

Komiks vás zavede do viktoriánské Anglie na hřbitovy, do ústavu pro choromyslné či do Londýna, a samozřejmě i do Draculovy domoviny, Transylvánie, doprostřed hor a lesů, v nichž se prohánějí smečky vlků, na hrad, po jehož chodbách se plíží děsivé zrůdy. Oproti románu sice doznal drobných dějových změn, ale opravdu jenom malých. Ale hlavně! Bessova sugestivní kresba dokonale vyobrazuje prostředí a atmosféru, takže se na popisy nemusí takříkajíc plýtvat slovy a děj má mnohem větší spád.

Záhada střídá záhadu. Co je hrabě zač? (No dobře, to už je dneska tak provařené, že to ani není spoiler, ale pro dobro příběhu bude laskavý čtenář předstírat, že nemá nejmenší tušení.) Tím však napětí naštěstí nekončí. Setká se Jonathan ještě někdy se svou milovanou Minou? Jaká nemoc zachvátila krásnou Lucy? Pomůže jim profesor Van Helsing? Tohle totiž není žádný romantický večerníček, tady jde opravdu o krk (a hlavně o krční tepny).

Dracula vychází se dvěma variantami obálky! Nelimitovanou nyní zakoupíte se slevou 30 %.

A celý časopis #mojeargo, z něhož pochází tento text, najdete ZDE:.