Překladatelka Tolkiena: Vymýšlení českých jmen byla zábavná výzva

Český překlad Pána prstenů u nás vznikal v 80. letech minulého století. Překladatelka Stanislava Pošustová-Menšíková tehdy pracovala v knihovně anglistiky na pražské FFUK a mezi podáváním knih čtenářům se nořila do Tolkienova díla – do češtiny jej překládala pro radost, a aby si knihy mohl přečíst její otec. Že se nakonec dočká vydání (nadto tolika), tehdy nečekala, třebaže ještě před sametovou revolucí knihy kolovaly v samizdatových opisech.

 

# Jak jste se k překládání Tolkienových knih dostala?

 

Přečetla jsem si Pána prstenů, nadchl mě, a tak jsem ho začala překládat, aby si ho mohl přečíst můj otec nemluvící anglicky.

 

# Jak dlouho vám to trvalo?

 

Rok.

 

# Co byla při překladu největší výzva?

 

Jedna velmi zábavná výzva bylo vymýšlení českých ekvivalentů jmen a názvů, skutečný problém byl to, že čeština nemá jazykovou vrstvu odpovídající nejvyšší „obřadné“ vrstvě anglického jazyka, takže se nedaly plně rozlišit jazykové úrovně mluvících Dúnadanů a hobitů.

 

# A co vás na překládání nejvíc bavilo?

 

Právě to, co jsem uvedla jako výzvu.

 

# Tolkien byl především lingvista a svůj svět měl dobře promyšlený i jazykově. Pomohlo vám při překladu, že máte vystudovanou anglistiku?

 

Rozhodně, zejména to, že jsem si stejně jako on oblíbila právě historický vývoj jak angličtiny, tak češtiny. A protože jsem pracovala v knihovně katedry anglistiky na FFUK, měla jsem k dispozici ty nejlepší historické slovníky.

 

# Překládala jste ty knihy před internetem a za železnou oponou. Stalo se vám, že jste si třeba v pozdější době u něčeho řekla, že kdybyste měla víc informací, přeložila byste to jinak?

 

Stalo se mi to u několika jmen, která jsem chybně rozšifrovala, jak jsem zjistila po létech, když se mi dostaly do rukou Tolkienovy vlastní komentáře. Ale postup bych neměnila.

 

# Tolkienovy knihy vycházejí opakovaně. Měnila jste pro pozdější vydání něco?

 

Ano, díky odpovědným redaktorům nejprve z Mladé fronty, pak Arga se podařilo opravit různé nedůslednosti i jazykové neobratnosti. Změny ale byly pro čtenáře asi nepříliš postřehnutelné.

 

# V Argu chystáme Berena a Lúthien, překládá to pro nás Martin Světlík. Vy jste o to nestála?

 

Ne, překládám prózu. Poezii jen když musím, a necítím se na to odborníkem.

 

# Jak jste si vůbec poradila s překlady nejrůznějších veršů v samotné trilogii?

 

Bylo to náročné a úspěch byl myslím střídavý. Nejlépe se mi překládala aliterační „rohanská“ poezie.

 

# Při překladu se mi stává, že na mě nějaká pasáž zapůsobí opravdu hluboce a čtu si ji pořád dokola… máte nějakou takovou oblíbenou pasáž v Pánovi prstenů?

 

Mám jich řadu. Nejvíc mi přirostlo k srdci Aragornovo vysvětlení Éomerovi ve Dvou věžích o tom, že dobro a zlo si nevyměnily místo a že úkolem člověka je dobro a zlo rozpoznat v každé situaci.

 

# A kdybyste si měla vybrat mezi všemi knihami, které Tolkien napsal, máte nějakého jasného oblíbence?

 

Ano, Pána prstenů a pak List od Nimrala a Kováře z Velké Lesné.

 

# Právě se chystá seriál, který vychází z Tolkienova díla. Budete se dívat? Jak vnímáte všechny ty nejrůznější adaptace?

 

Možná, že se podívám, jak to zpracovali, ale kdyby to mělo být něco jako Jacksonova úprava Pána prstenů, tak bych to honem vypnula. Jiné adaptace jsem neviděla ani neslyšela.

 

# Víte ještě, kolikrát jste Pána prstenů četla, nebo už jste dávno ztratila přehled?

 

Vím jen, že naposled jsem ho četla během covidu a že už se mi po něm zase začíná stýskat.