Právě vyšel nový překlad Větrného Přístavu G. R. R. Martina a L. Tuttleové

Na knižním trhu se čerstvě objevilo nové vydání románu Větrný Přístav, jenž původně vznikl na základě dříve publikovaných povídek napsaných ve spolupráci George R. R. Martina a Lisy Tuttleové. Jde o dobrodružný, poetický a stále poutavý příběh z planety kolonizované lidmi, kde hlavním spojením mezi ostrovy roztroušenými v bouřlivém oceánu obstarávají letci na kovových křídlech vyrobených z plachet z původní hvězdné lodi. Vzniklo tak elitní společenství okřídlenců, odvážných a oslnivých hrdinů, kteří mezi ostrovy přenášejí zprávy a vzkazy, a to mnohem rychleji a spolehlivěji než by to v podmínkách, jež panují na rozbouřených a dravými stvůrami se hemžících mořích, zvládla i ta nejrychlejší loď.

Román česky poprvé vyšel pod názvem Křídla snů v překladu Věroslavy Ončákové u nakladatelství Laser v roce 1993, v Argu nově vyjde pod názvem Větrný Přístav v překladu Jitky Cardové. Spisovatelka Lisa Tuttleová byla natolik vstřícná, že pro české vydání napsala originální předmluvu, v níž se mimo jiné dočtete podrobnosti o tom, jak kniha ve spolupráci s Georgem R. R. Martinem vznikala: „Když si dnes znovu čtu jeho dopisy, vybavuje se mi, kolik zábavy jsme si tehdy při psaní té první povídky užili (nyní je z ní první část Větrného Přístavu) a jak vzrušující a radostná pro nás oba byla taková forma spolupráce. George napsal, že pro něho bylo „povzbuzující“ číst můj úvod; že podané mými slovy je to pro něho čerstvé a nové, odlišné od toho, co by býval mohl napsat sám, a že se nemůže dočkat, až na to naváže. Prohlásil, že náš příběh bude skvělý…“

Sám George R. R. Martin na spolupráci vzpomíná ve druhém svazku své povídkové sbírky Snové písně v oddílu věnovaném svému boji proti své „sériofobii“, se kterou bojuje už od počátku své literární kariéry, takto: „Větrným Přístavem však neměla série končit. Lisa i já jsme chtěli v příběhu pokračovat a napsat další dvě knihy o dvou následujících generacích a ukázat, jak změny, jež u Maris začaly v první novele, dál proměňují celý její svět. Druhá kniha se měla jmenovat Malovaná křídla. Hlavní postavou měla být holčička, kterou jsme uvedli na scénu v novele „Pád“, ale už dospělá. Nikdy jsme to nenapsali. Celé roky jsme o tom mluvili, ale nikdy na to nebyla vhodná doba. Když jsem měl čas já, Lisa zrovna zuřivě bojovala s nějakým románem. Když měla čas ona, já byl zrovna v Hollywoodu nebo jsem dělal Divoké karty, případně některý vlastní román.“

Po dočtení románu budete jistě souhlasit, že je škoda, že se autorská dvojice na planetu odvážných okřídlenců nevrátila, nicméně jejich spolupráce nakonec v Martinově tvorbě ještě jednu důležitou úlohu sehrála. Sám autor to popisuje těmito slovy: „V roce 1981 jsem ve spolupráci s Lisou Tuttleovou napsal román Větrný Přístav. Vlastně jsme napsali tři samostatné povídky provázané společnou postavou, Maris, a když už jsme je měli napsané, rozhodli jsme se je spojit do jedné knihy o třech různých částech. Při psaní nás napadlo vytvořit postavu skřeta, jenž by byl svrchovaným pánem jednoho z ostrovů. Měla to být ta nejodpornější postava na světě, ale zároveň i ta nejchytřejší. Ten nápad mi v mysli utkvěl, aby se znovu objevil, když jsem začal psát Hru o trůny. Tak vznikl Tyrion Lannister.“

Zkušenější čtenáři dobře vědí, že Martinova tvorba je bohatá a pestrá. A v nakladatelství Argo se jí hodláme věnovat v celé její šíři. Postupně bychom se tak měli v nových vydáních znovu setkat s takřka kompletní Martinovou románovou tvorbou (včetně dosud nevydaného románu The Armageddon Rag) a jak je u nás zvykem, půjde o vázaná vydání, v nichž nebude nouze o milá překvapení, ať už to bude výše zmíněná předmluva Lisy Tuttleové či doprovodné ilustrace u některého z později vydaných románů. Ve Větrném Přístavu je podobným bonusem mapa Jamese Sinclaira graficky upravená Lukášem Tumou, kterou naleznete na knižní předsádce.