Každý rok obětují lidé v Protektorátu jedno novorozeně čarodějnici žijící v hlubokých lesích. Odnepaměti slýchali, že jen tak ochrání město před jejími zlými čáry. Jenže čarodějnice Xan není krutá. Naopak, o opuštěné dítě se postará, nakrmí je výživnou hvězdnou září a najde mu novou, milující rodinu na druhé straně lesa. Ale jednou dá novorozené holčičce omylem napít svitu měsíce. V její krvi začne kolovat magie. Xan se rozhodne děvčátko vychovat sama, pojmenuje je Luna a jeho kouzelné schopnosti zapečetí do doby, než bude Luně třináct a zmoudří. Jenže jak se blíží dívčiny třinácté narozeniny, kouzla začínají vyplouvat na povrch. Nad lesem se shlukují obrovská hejna hrozivých ptáků, pod zemským povrchem se probouzí sopka a kolem obchází žena s tygřím srdcem. A z Protektorátu míří k lesu muž odhodlaný Xanu zabít. Brzy bude muset Luna bránit ty, kdo dosud chránili ji. A postavit se skutečnému zlu.

Kelly Barnhillová je autorkou pěti knih pro děti a mládež, napsaných v žánru fantasy. Ačkoli se i první čtyři setkaly s vřelým přijetím kritiků a získaly několik ocenění, teprve pátá – Dívka, která upíjela měsíc – přinesla Barnhillové doslova famózní úspěch. Byla oceněna význačnou Cenou Johna Newberyho za rok 2017, čímž ale výčet cen a chvály nekončí. Spisovatelka žije v Minnesotě s manželem a třemi dětmi.

Kniha získala Cenu Johna Newberyho a řada významných časopisů a předních světových knihoven ji vyhlásilo nejlepší knihou roku 2016. Překladová práva byla prodána do 32 zemí!

„Dívka, která upíjela měsíc je napínavý a mnohovrstevnatý příběh podobný klasickým dílům, jako je Petr Pan či Čaroděj ze země Oz.“ The New York Times Book Review

„Přestože Barnhillová užívá řadu tradičních pohádkových motivů, její příběh je navýsost originální (…). Zaručeně vás nadchne a okouzlí.“ Kirkus Reviews

Výčet ocenění:

Winner of the 2017 Newbery Medal
The New York Times Bestseller
An Entertainment Weekly Best Middle Grade Book of 2016
A New York Public Library Best Book of 2016
A Chicago Public Library Best Book of 2016
An Amazon Top 20 Best Book of 2016
A Publishers Weekly Best Book of 2016
A School Library Journal Best Book of 2016
Named to KirkusReviews’ Best Books of 2016
2017 Booklist Youth Editors’ Choice
A Top 10 Fall 2016 Children’s Indie Next Pick

A Booklist Top Ten Sci-fi/Fantasy/Horror Pick
An Amazon Best Book of the Month for August

An iBooks’ Summer’s Biggest Books selection

Pojďte se dozvědět, co vše se muselo stát, než vznikl první celovečerní animovaný film. Budeme si vyprávět příběhy od Leonarda Da Vinciho až po Lotte Reinigerovou. Náš výlet do filmové archeologie je mimo jiné poctou době 18. a 19. století, bez jejichž vynálezů a společenských změn bychom se dnes těžko bavili v kině, u televize, počítače nebo tabletu. Kniha obsahuje také interaktivní část plnou návodů na výrobu optických pomůcek, které vykouzlí doma i ve škole pohyblivé obrázky, jaké lidé sledovali před více než sto lety. Kniha je určena pro zvídavé čtenáře od 6 let. ale i pro mnohem starší.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Veršovaná knížka Deset malých slanečků je vtipnou a svéráznou parafrází na známý popěvek Deset malých černoušků. Napsal a nakreslil ji přední německý ilustrátor a autor knih pro děti, za své dílo mnohokrát oceněný. Je mj. držitelem prestižních a světově nejvýznamnějších vyznamenání, Ceny Hanse Christiana Andersena a Ceny Astrid Lindgrenové. Čeští čtenáři ho znají jako ilustrátora populární půvabné knížky O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu. Verše o tom, jak skupinka deseti slanečků s každou další slokou přichází při svých výtečných dobrodružstvích o jednoho svého člena, pobaví děti i dospělé.

Kniha Brouk Řehořík je parodií na známou povídku Franze Kafky Proměna a objevují se v ní narážky na slavné osobnosti světové psychoanalýzy, což sice ocení spíše případní dospělí čtenáři, ale děti se bez ohledu na to budou u téhle knihy bavit přímo královsky. Malý Řehořík Švábík se jednoho rána probudí a zjistí, že se proměnil v brouka. Na rozdíl od Řehoře Samsy z Kafkovy povídky ho tahle proměna nijak nesouží, naopak okamžitě dostane bezpočet nápadů, jak své mrňavosti využít a ještě si přitom užít spoustu legrace. Ve vymýšlení kanadských žertíků mu vydatně pomáhají kamarádi – dvojčata Jenda a Čenda. Nejde jim ale jen o zábavu, kamarádi také chtějí pomoci Řehoříkovu tátovi získat licenci na provozování obchodu s vysavači, kterou mu zkorumpovaná městská rada nechce bez úplatku vydat. Brouk Řehořík proto nepozorovaně vnikne do zasedací místnosti rady. To, co tam vyslechne, je však ještě mnohem strašlivější než úplatkářství. Nepoctiví radní totiž zrovna probírají, jak vyhrát blížící se volby. Řehořík a dvojčata pochopí, že oni jediní můžou podlý plán radních zhatit. A nebyli by to tihle šprýmaři, kdyby si pro každého člena rady nevymysleli zcela originální způsob, jak jej zesměšnit a jeho nepoctivost odhalit před veřejností…

Už jste četli pohádku, jejiž hlavní hrdinka vůbec není? Teď máte možnost.Artová kniha spisovatele Petra Stančíka (cena Magnesia Litera za román Mlýn na mumie) a výtvarnice Toy Box (Zlatá stuha za komiks Moje kniha Vinnetou) vypráví napínavý příběh osamělé díry, která v gastrokosmu jedné kuchyně hledá planetu, na které žijí její kamarádky. Kniha je výjimečná i tím, že do ní bude provrtaná opravdová díra, skrze níž můžete třeba vyfukovat bubliny, nebo pít limonádu brčkem. Text doprovodí 40 krásných celostránkových ilustrací, takže na své si přijdou i děti, které ještě nedovedou číst. Teď máte možnost pomoci této unikátní knize na svět a vydat se s ní na dobrodružnou cestu plnou fantazie a vůně čerstvě umleté kávy.

Každý si zaslouží zažít něco dobrého. Alespoň jednou v životě. Tři roky a osm měsíců žije devítiletý Felix v odlehlém katolickém sirotčinci v horách, ačkoli není katolického vyznání. Jeho rodiče nejsou mrtví. Přivedli ho k matce Mince, představené jeptišek, aby se měl dobře. A určitě si pro něj brzy přijdou, jak Felix věří, jen co vyřeší potíže, které mají se svým knihkupectvím. Protože židovští knihkupci to mají v Polsku roku 1942 těžké. Jak moc, to Felix pochopí, až když se v sirotčinci objeví muži s podivnými páskami na rukávech a začnou vyhazovat a pálit knihy z místní knihovny. Felix uteče, aby našel rodiče a před těmi muži je varoval. Cestou zachrání z hořícího domu malou Zeldu, jejíž rodina byla zavražděna, a pomalu mu dochází, co mají tihle spalovači knih za lubem. A co to znamená pro něj, Zeldu a všechny ostatní Židy. Morris Gleitzman líčí v prvním dílu z pětidílné řady život v okupovaném Polsku z dětsky naivní perspektivy malého hrdiny, jeho výpověď je však o to silnější.

Gleitzmana k napsání příběhu inspiroval osud Janusze Korczaka, polského židovského lékaře a autora knih pro děti, který zasvětil svůj život péči o mladé lidi. Po mnoho let pomáhal ve Varšavě vést sirotčinec pro dvě stovky židovských dětí. Když německé úřady počátkem srpna 1942 nařídily transport dětí do vyhlazovacího tábora Treblinka, Korczak se rozhodl, že půjde s nimi, přestože nemusel. V Treblince byli všichni zavražděni v plynových komorách.
Napínavá kniha o nezměrné odvaze a naději, inspirovaná skutečným příběhem.
V tradici bestsellerů Chlapec v pruhovaném pyžamu a Zlodějka knih.

Morris Gleitzman (1959) se narodil v britském Sleafordu, od roku 1969 žije v Austrálii. Zpočátku psal filmové a televizní scénáře, než se začal plně věnovat dráze spisovatele. Jeho početné knihy pro děti a mládež byly přeloženy do mnoha jazyků a vyznamenány bezpočtem cen.

“Je to hranice bolesti a utrpení, která dělí chlapce od mužů,” říkal Emil Zátopek. Právě posouvání mezí možností vlastního těla z něj udělalo fenomenálního běžce a jednoho z nejslavnějších sportovců historie. Když na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 vyhrál běh na deset kilometrů a na pětikilometrové trati skončil druhý, nepovažoval to za velký úspěch. Z následující olympiády v Helsinkách přivezl tři zlaté medaile a stal se legendou, ale připsal si i důležitější vítězství – postavil se proti režimu za svého kolegu Stanislava Jungwirtha a prosadil, aby vůbec mohl na olympiádu odcestovat. Největší úspěchy Emila Zátopka i jeho seznámení s celoživotní láskou Danou můžeme znovu prožít díky libretu Jana Nováka a vizuálně opojnému provedení Jaromíra 99.

Na komiksovou knihu Stopa legionáře, která mapuje historii československých legií za první světové války, navazujeme volným pokračováním s podtitulem Osudy. Najdete v ní osudy dvaceti známých legionářů, které jsou vždy popsány ve stručném životopisu a krátkém komiksovém příběhu. Komiksy se zaměřují na klíčové události jejich životů a zdaleka nejsou situovány jenom do období první světové války. Mnoho legionářů bylo zapojeno do odboje za německé okupace, některým později zkřížili životní dráhu komunisté, jiní se zase vydali na cestu zla ať už na straně fašizmu či komunizmu. Dvacet osudů je zkrátka rozprostřených do velké části dvacátého století a živě dokumentují naše divoké novodobé dějiny.

V knize najdete tato jména: Jan Čapek, Antonín Číla, Stanislav Čeček, Emanuel Moravec, František Moravec, Radola Gajda, Otto Gutfreund, Otakar Husák, Sergej Ingr, Vladimír Klecanda, Karel Kutlvašr, Vojtěch Luža, Josef Mašín, Rudolf Medek, Heliodor Píka, Ludvík Svoboda, Jan Syrový, Josef Jiří Švec, Rudolf Viest, Sergej Vojcechovský.

Chytrá, zábavná a otevřená příručka pro dospívající slečny zodpoví všechny důležité otázky, které si kladou dívky v pubertě. Autorka řady knih pro dívky, původně učitelka, upřímně a vtipně vysvětluje vše o dospívání, tělesných změnách, menstruaci, citech a pocitech, sexu i sexuální orientaci nebo šikaně, ale i o praktických věcech, jako je péče o vlasy a líčení. Tato kniha řadě rodičů ulehčí trapné chvilky, kdy se osmělují vstoupit do zrádných vod zásadního rozhovoru s ratolestí na prahu dospívání. Dokonce to udělá za ně.

Hayley Longová se začala věnovat psaní ještě jako učitelka anglického jazyka. Již její první kniha určená pro dospívající mládež, Lottie Biggs Is (not) Mad, získala ocenění White Raven Award a Hayley začala psát na “plný úvazek”. Její další kniha What s up with Jodi Barton získala cenu Essex Book Award a byla v užším výběru pro Costa Book Award. Žije v Norwichi s manželem a králíkem.

Malá Matylda nemá tušení, proč s ní nežije
její maminka a kam se vůbec poděla, a velice
se jí po ní stýská. Žije v panelákovém bytě
s workoholickým tatínkem-režisérem, pere,
vaří, nakupuje a uklízí. Potýká se s tatínkovými
náladami a cítí se velice osamělá.
Tatínek je
pohlcen svou prací a na Matyldu si téměř
nedokáže najít čas, přijde pozdě i na koncert, kde
jeho dcera hraje na klavír. Matylda mu to však
nemá za zlé, tatínkův filmařský svět ji fascinuje.
Jednoho dne si Matylda při hledání sousedčiny
zatoulané fretky povšimne pod schody zvláštní
škvíry. Vstoupí do ní a ocitne se v jiném světě,
plném obrazů zvířat a jemné hudby, světě, kde je
všechno přátelštější, laskavější, kde jsou nasyceny
její potřeby a kde v závěru příběhu najde svou
ztracenou maminku i vysvětlení, proč musela prožít dětství bez ní…

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.