Kniha je v užší nominaci na Magnesii Literu 2024 za fantastiku.
Hussarova druhá velká „historická“ science fiction X-TAL nás zavede na Coraab, skládku prastarých civilizací, aby nás formou osobních deníků seznámila s osudy Tala Makarda, příslušníka páté
generace těžebních Pánů. Jak se samotářský mladík vypořádá se smrtí matky a s tím spojeným
novým úkolem, jenž mu byl zadán? Dokáže přijmout zodpovědnost, překonat četná úskalí a dokončit stavbu největšího inženýrského projektu všech dob, jenž ponese jeho jméno?
X-TAL je umně vycizelovanou kombinací survivalu, politického románu a epické odysey, vykreslující dobové kontexty i místní reálie v mimořádně sugestivních konturách. Kniha potěší nejen Hussarovy věrné čtenáře, ale je rovněž ideální příležitostí pro první seznámení s kultovním nehostinným
skládkosvětem a jeho svéráznými obyvateli.
Kniha je v užší nominaci na Magnesii Literu 2024 za překlad.
Usedlost se odehrává na jednom místě, ale v různých dobách.
Začíná v současnosti – žena, která odlehlé rodinné stavení
s pozemky právě zdědila, k nim nemá příliš silný vztah, připadá si tam cizí. Ale jak chodí po vsi a zařizuje vše potřebné, na
každém kroku ji někdo poznává. Jako by ji poznávala snad i samotná země. Pochází zkrátka odsud, z místa, kam v 17. století
přišel vysloužilý voják Matts, založil první políčko a svázal svůj
život se zdejšími tajemnými lesy a močály.
Přes čtyři století sledujeme osudy jedné rodiny na jednom
místě, ale není to tradiční kronika – Usedlost mluví mnoha
hlasy, každý je naprosto originální, má svůj rytmus a poetiku. A nevyprávějí jen lidé: stejnou důležitost může mít i chleba, kámen, ptáci nebo rostliny. Kořeny lidí a lesa se proplétají
v hlubinách země.
Román připomíná, odkud jsme přišli, a vybízí k úvahám o tom,
co po sobě zanecháme budoucím pokolením.
Usedlost, první román Marii Turtschaninoff pro dospělé, byl oceněn prestižní švédskou literární cenou YLE 2022. Tato cena je každoročně udělována nejlepší finsko-švédské knize roku v rámci Helsinského knižního veletrhu a je považována za jedno z nejvýznamnějších ocenění pro finsko-švédské autory.
Vychází ve 20 jazycích!
Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.
Ministr vnitra slovně napadne mladého novináře, který píše o jeho údajném propojení s podsvětím. Konflikt plný výhružek zachytí kamery, což rozpoutá velkou mediální kauzu. O několik dní později je žurnalista spolu se svou partnerkou zavražděn. Podle řady indicií šlo o nájemnou vraždu, způsob zabití novinářovy přítelkyně však odkazuje na nevyřešenou sérii vražd ze Šumperska před sedmi lety. Vrchní vyšetřovatelka Laura Ara se spolu s kolegy (mezi nimiž je i Václav Cesta, kterého znají čtenáři z detektivního románu Slyšet jeleny zpívat) prodírá bahnem politické mafie, kmotrů a lobbistů s vazbami na zahraniční zločinecké gangy. Bylo skutečně vrahovým hlavním cílem umlčet nepohodlného novináře?
Ministr vnitra slovně napadne mladého novináře, který píše o jeho údajném propojení s podsvětím. Konflikt plný výhružek zachytí kamery, což rozpoutá velkou mediální kauzu. O několik dní později je žurnalista spolu se svou partnerkou zavražděn. Podle řady indicií šlo o nájemnou vraždu, způsob zabití novinářovy přítelkyně však odkazuje na nevyřešenou sérii vražd ze Šumperska před sedmi lety. Vrchní vyšetřovatelka Laura Ara se spolu s kolegy (mezi nimiž je i Václav Cesta, kterého znají čtenáři z detektivního románu Slyšet jeleny zpívat) prodírá bahnem politické mafie, kmotrů a lobbistů s vazbami na zahraniční zločinecké gangy. Bylo skutečně vrahovým hlavním cílem umlčet nepohodlného novináře?
Velkolepé vyvrcholení nejobsáhlejší české sci-fi ságy Mycelium je zde. Intriky, psychotronika a krvavé oběti. Všechno míří právě sem. Tohle už je konec.
Ve chvíli vrcholící Hvězdovlády se rozhoduje o budoucí podobě světa. Psychotronický program běží. Končí starý věk… a pro
Zemi, která má ve svém civilizačním plánu apokalypsu, to nemusí být nic příjemného.
Sgenové, Lodě a lidé bojují o to, aby
svět naformátovali podle svého vkusu. A Lucas si také nárokuje svůj podíl. Přináší – a požaduje – oběti. V tuhle chvíli může
získat všechno. A taky může všechno ztratit. Aš~šád může být
jeho nejlepším spojencem v boji se Sgenem, nebo se stát jeho
nejhorším nepřítelem. Prsty Chaosu se kdykoliv mohou natáhnout ze tmy. V osudí plném bílých míčků je jeden černý, který
znamená smrt.
Může to být vítězství.
Nebo zkáza.
Nebo naděje.
Velkolepé vyvrcholení nejobsáhlejší české sci-fi ságy Mycelium je zde. Intriky, psychotronika a krvavé oběti. Všechno míří právě sem. Tohle už je konec.
Ve chvíli vrcholící Hvězdovlády se rozhoduje o budoucí podobě světa. Psychotronický program běží. Končí starý věk… a pro
Zemi, která má ve svém civilizačním plánu apokalypsu, to nemusí být nic příjemného.
Sgenové, Lodě a lidé bojují o to, aby
svět naformátovali podle svého vkusu. A Lucas si také nárokuje svůj podíl. Přináší – a požaduje – oběti. V tuhle chvíli může
získat všechno. A taky může všechno ztratit. Aš~šád může být
jeho nejlepším spojencem v boji se Sgenem, nebo se stát jeho
nejhorším nepřítelem. Prsty Chaosu se kdykoliv mohou natáhnout ze tmy. V osudí plném bílých míčků je jeden černý, který
znamená smrt.
Může to být vítězství.
Nebo zkáza.
Nebo naděje.
„Kabát a kabelka, hm, a co s nimi?“ řeknete si. To byste ale nevěřili, jaká úžasná dobrodružství může taková dámská růžová kabelka nebo pánský zimní kabát prožít. Zvlášť když jsou ulice liduprázdné, hospody zavřené… no ano, je vyhlášen nouzový stav! Jenže na lásku je čas vždycky. A tak když se kabelka poprvé potká s kabátem, přeskočí jiskra… Než se ti dva ale dají opravdu dohromady, zažijí jízdu jako na tobogánu.
Marka Míková, hudebnice, divadelnice a spisovatelka čtyřikrát nominovaná na Magnesii Literu, a Galina Miklínová, oceňovaná režisérka a výtvarnice, jejíž ilustrace se objevily např. v sérii Lichožrouti, se sešly v jedné skvělé knize pro všechny generace.
Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky
Všechno o světě kolem nás se dozvídáme prostřednictvím smyslů. A zdaleka k tomu nevyužíváme jen známou pětici tvořenou zrakem, sluchem, chutí, hmatem a čichem. Někteří nevidomí lidé se orientují podle odražených zvuků podobně jako netopýři a je možné, že máme i vnitřní kompas. Zvířatům ovšem nabízejí jejich smysly takové vnímání světa, jaké si jen stěží dokážeme představit. Některé ryby vedou rozhovory prostřednictvím elektrických výbojů, zpěvní ptáci slyší blížící se bouři s několikadenním předstihem, želvy dovedou hmatat i přes tvrdý krunýř a sépie registrují pestré barvy, i když jsou barvoslepé. Při detailnějším pohledu je svět lidských a zvířecích smyslů plný podobných překvapení. Jaroslav Petr shromáždil neuvěřitelné množství různých anomálií, kuriozit a zvířecích přeborníků a jejich prostřednictvím nás zavádí do říše zvířecích smyslových vymožeností, nad kterými často zůstává rozum stát. Zároveň ale také upozorňuje na úskalí, která zvířatům, jejichž smysly se utvářely a evolučně cizelovaly po tisíciletí, způsobují násilné zásahy do přírody, ať již jde o světelné znečištění, ruch velkoměst či ohlušené velryby následkem lodní dopravy a sonarů pročesávajících mořské hlubiny.
Anglická dívka Angela, která má těsně před svatbou, se v srpnu 1968 vydá do Československa navštívit rodinu svého otce, jehož nikdy nepoznala. Poslední, co od ní její snoubenec Henry uslyší ze sluchátka telefonu, je slovo „chleba“. Pak se po Angele prostě slehne zem. Tak začíná pozoruhodná románová prvotina Lenky Elbe.
Angela však oproti očekávání nezahyne pod pásy ruských tanků, její život pohltí historie ještě hlubší a síly ještě temnější. O mnoho let později se z terapeutických důvodů po Angeliných stopách vydává Henry v doprovodu nové, teď už dlouholeté partnerky.
Hlavním hrdinou románu je ovšem město Jáchymov, město lázní a lágrů, stříbra a uranu, město s historií slavně krásnou i neslavně strašnou. V knize se mísí všechny jeho paradoxy, osudy i chování lidí ovlivňují jevy normální i paranormální, ve střízlivém lázeňském domě s přísným řádem se dějí nepochopitelné věci, a všechny nitky vedou do jáchymovského podzemí, jak toho skutečného, tak pomyslného. A nade vším se tajuplně line zelenkavá záře uranového skla.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Vítěz ceny Magnesia Litera 2020 – objev roku – Muž, kterému straka ukradla jméno, tváře mizející v mlze, tajemné tělo za koupelnovou zdí a porouchaný automat na kávu jako příčina námořní katastrofy – ale též neschopnost sdělit svým nejbližším vlastní pocity, dětské křivdy zažrané pod kůží, rozchody visící jako těžký mrak nad letními dny, strach z otevřených dveří a šmátrání po autenticitě protékající mezi prsty. Bukové listí, zvířecí hřbitůvky a hvězdy na konci světa.
Prozaický debut Vratislava Kadlece nabízí sedmnáct povídek, v nichž jako by se potkával Karel Michal a jeho Bubáci pro všední den s texty Jorgeho Luise Borgese. Jednotlivé povídky ohmatávají různé podoby hranic, nejasné prahy v nás i kolem nás a životní mezníky, po jejichž překročení není návratu. Postavy povídek se často ocitají v neveselých situacích, vyprávění však nechybí humor a za slovy tu a tam cítíme poťouchlý úsměšek vypravěče.
Humor vyvstává ve chvílích, kdy si uvědomujeme chybu, která nebolí. I práh bolestivosti je ovšem velmi nejasné a proměnlivé povahy.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.