V románu Zrcadlo a světlo se završuje trilogie pojednávající o osudech Thomase Cromwella, chudého kovářského syna, který se vlastními schopnostmi vypracoval na pravou ruku anglického krále Jindřicha VIII.
První dva svazky – Wolf Hall a Předveďte mrtvé – líčí Cromwellův vzestup a okolnosti, za kterých se postupně stal Jindřichovým nepostradatelným rádcem. Zrcadlo a světlo navazuje přesně v okamžiku, kde druhý díl končil: kat si čistí krvavý meč, dvorní dámy ukládají do rakve bezhlavé tělo Anny
Boleynové. A Thomas Cromwell vyráží na závěrečný úsek své pouti, přes vrchol politické moci a pád z výsluní královy obliby až k popravčímu špalku.
Kritika označuje cromwellovskou trilogii Hilary Mantelové za největší anglicky psaný historický román, který zatím v tomto století vznikl.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Hrdinkou románu Hallgrímura Helgasona Žena na 1000° je osmdesátiletá Islanďanka Hera Björnssonová, která tráví své poslední dny v reykjavické garáži. Společnost jí dělá jen počítač a granát z druhé světové války, ukrytý pod peřinou. Helgason se při psaní románu inspiroval životem vnučky prvního islandského prezidenta Brynhildur Georgíy Björnssonové. Kniha vyvolala vlnu rozhořčených protestů žijících příbuzných prominentního politika i širší debatu o etických hranicích v literatuře. Helgasonova Hera navzdory blížící se smrti neztrácí životní jiskru a s notnou dávkou odvahy, cynismu a humoru se ohlíží nejen za svým životem, kdy cestovala po světě a hledala štěstí v náručí celé plejády mužů, ale i za dějinami své země i evropského kontinentu. Její osud odráží peripetie Evropy 20. století, v poutavém vyprávění se střídají zážitky z předválečného Islandu i z válečného kontinentu. Je to příběh plný smutku, zrady a zmařených nadějí, ale také smíchu, uštěpačných poznámek i brilantních postřehů. Helgason přináší čtenářům mistrně stylizovaný text vyprávěný silným, přesvědčivým hlasem.

Kniha byla v roce 2011 nominována na Islandskou literární cenu a v roce 2013 na Literární cenu Severské rady.

Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury a Ministerstvo kultury České republiky.

Výbor povídek Když není král se pokouší představit Nguyen
Huy Thiepa jako autora, který dokázal vždy znovu překvapit
novým námětem nebo i jeho ztvárněním. Vedle hutných vyprávění z každodenní současnosti tak nechybí syrový exkurz do
historie, pseudoreportáž z kuriózního trhu, náhled do křehkého
dětského světa, hrst pohádkových příběhů z horské vesnice či
anekdotická historka z hanojské čtvrti.

V této naprosto originální, fantasmagorické knize sleduje Edward Carey životní kroky Marie Grosholtzové, maličké Švýcarky, která se dostala do revoluční Paříže a nakonec se proměnila v legendární Madame Tussaud. Tento barvitý příběh o revoluci, paměti, ztrátě a lásce vás zavede do tří zemí, setkáte se se ztracenými dětmi, ztracenými rodiči, opičími duchy, krejčovskými pannami, králem, princeznami i doktory a s mužem, který prochodil celou Paříž. Budete se smát, plakat i kulit oči překvapením.

„Carey na každém kroku zvyšuje laťku.“ Jeff Vandermeer

„Jeden z nejkurióznějších spisovatelů, jakými se tato země může honosit. V jeho díle lze nalézt ozvuky dalších výstředníků, od Angely Carterové po Russella Hobana, ale on je svou ujetostí ještě překonává.“

Observer

Fiktivní mississippské městečko Morgana je zabydleno vskutku jedinečnými postavičkami. King MacLain se jako mytologický satyr zjevuje v okolních lesích a svádí místní ženy, stárnoucí německá učitelka klavíru slečna Eckhartová se v okamžiku agónie uchyluje ke žhářství a po uši zamilovaný malarik Loch Morrison pozoruje dalekohledem dostaveníčka jisté nezdárné žákyně s neznámým námořníkem. To ale není zdaleka všechno – dojde také na tonoucí sirotky na dívčím táboře, batolata polykající knoflíky, zákeřné komáry či zlopověstné klavírní besídky. Je snad celá Morgana pouhá fata morgana ?
Zlatá jablka představují svérázný román ve formě povídek, ovlivněných modernismem a řeckou mytologií, a z díla Eudory Weltyové vyčnívají jako nejkomplexnější text. Autorka zde umně evokuje chuť a vůni amerického jihu, ale často také jeho pachuť: jablka na jejím literárním stromě jsou lákavě prohnilá.

Do starého domu zvaného Hill House přijíždí
čtveřice pátračů: odborník v okultních vědách
doktor Montague, jeho asistentka Theodora, dědic
domu Luke a také mladá dívka jménem Eleanor,
o níž se téměř nic neví. Společně se rozhodnou
přijít na kloub podivným úkazům, jimiž je dům
proslulý. Ten však má s těmito nebohými tvory své
vlastní plány.

Oldschoolová hororová klasika patří
k nejznámějším dílům Shirley Jacksonové.
Na tento román se odvolávají i takové hvězdy
temných žánrů, jako jsou Neil Gaiman nebo
Stephen King. Už několikrát se o jeho adaptaci
pokusili filmaři, ale vystihnout obrazem hrůzu, jak
ji slovně vylíčila autorka, se jim většinou nedaří.

Je pozdní léto roku 1944 a v oblasti Pečenga na severu Finska probíhá laponská válka.
Nemanželská dcera ze šamanské rodiny, odmalička odsunutá na okraj společnosti, vykonává důležité povolání porodní báby. Její život, to jsou cesty v nočním mrazu, pach dezinfekce a krev. Všechno se však změní, když potká nacistického důstojníka Johannese, který se „na ni podívá, jak se ještě nikdy nikdo nedíval“, a bezhlavě se do sebe zamilují. Hrdinka pak z vlastní vůle následuje německé šiky do vojenských a vězeňských táborů, kde pomáhá jako polní zdravotní sestra. Zatímco dříve však děti vítala do světa, zde se z ní stává anděl smrti a nakonec i ji semelou nemilosrdná kola dějin.
Příběh je ojedinělým ztvárněním palčivé a rozporuplné kapitoly v dějinách Finska, z níž dodnes některé rodiny nesou cejch. Kniha získala v roce 2012 významnou Runebergovu cenu, byla přeložena do více než deseti jazyků a na její motivy se natáčí i film.

Finská spisovatelka a animátorka Katja Kettu (*1978)
vystudovala režii animovaných fi lmů na Akademii
umění v Turku a fi nskou literaturu na univerzitě
v Tampere. Nakonec oklikou přes Tallinn a Londýn
skončila v Helsinkách, kde vyučuje scenáristiku, natáčí
videoklipy a píše knihy. V jejích příbězích se mísí krása
s ošklivostí, vznešenost s nízkostí.
Za svůj třetí román Porodní bába (Kätilö, 2011)
získala Katja Kettu nejvýznamnější fi nské literární
ocenění, Runebergovu cenu.

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.

„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens.
Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se „napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec“. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti… Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se „v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě“.
Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

„Vítejte ve Spojených státech nové éry! Neodkládejte äpärät! Hlídejte si kredit! A hlavně se nedívejte členům Národní gardy do očí!“ Lenny Abramov pracuje ve firmě, které nabízí lékařsky prověřenou nesmrtelnost, a při honu na bohaté evropské zákazníky se seznámí s mladou Koreo- -Američankou Eunice. Zatímco se jejich vztah úspěšně vyvíjí, Amerika se propadá do finančního i politického chaosu…

Román, v roce 2011 vyznamenaný prestižní Goncourtovou cenou, má dvě dějové linie – historická rekonstrukce a současný příběh se prolínají v dvojportrétu naprosto rozdílných hrdinů: vypravěče, bezvýchodně se potulujícího lyonskými ulicemi a bary, a vysloužilého vojáka, jehož jako mladíka vtáhla do svého soukolí druhá světová válka, načež procházel dalšími boji (Alžír, Indočína), které upadající koloniální mocnost Francie vedla.
Tyto dva hrdiny spojí (a každého v určité části života zachrání) jedna sdílená vášeň – láska ke kreslení.
Dobrodružný román je vyprávěný jedním mocným proudem slov, který čtenáře uchvátí a pronese od poloviny dvacátého století až do současnosti, z afrických pouští a asijských džunglí až na lyonské předměstí, kde ve jménu volnosti, rovnosti a bratrství zuří neméně urputné bitvy, jimž jedinec jen těžko uniká.
Autorovo nepříjemné prohrabování se minulostí však slouží hlavně k reflektování současných problémů ve francouzské společnosti a připomínce, jak nebezpečné a nesmyslné je historii zjednodušovat.

Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.
Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.