Malá Matylda nemá tušení, proč s ní nežije
její maminka a kam se vůbec poděla, a velice
se jí po ní stýská. Žije v panelákovém bytě
s workoholickým tatínkem-režisérem, pere,
vaří, nakupuje a uklízí. Potýká se s tatínkovými
náladami a cítí se velice osamělá.
Tatínek je
pohlcen svou prací a na Matyldu si téměř
nedokáže najít čas, přijde pozdě i na koncert, kde
jeho dcera hraje na klavír. Matylda mu to však
nemá za zlé, tatínkův filmařský svět ji fascinuje.
Jednoho dne si Matylda při hledání sousedčiny
zatoulané fretky povšimne pod schody zvláštní
škvíry. Vstoupí do ní a ocitne se v jiném světě,
plném obrazů zvířat a jemné hudby, světě, kde je
všechno přátelštější, laskavější, kde jsou nasyceny
její potřeby a kde v závěru příběhu najde svou
ztracenou maminku i vysvětlení, proč musela prožít dětství bez ní…

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Budo má ohromnou kliku. Je na světě už mnohem déle než většina imaginárních kamarádů. Navíc vypadá jako normální člověk. Jen je zkrátka imaginární. Vidí a slyší ho pouze osmiletý Max. Největší starost Budovi dělá, aby na něj Max nepřestal věřit, protože pak by zmizel. Max je jiný než ostatní děti, trpí ne přesně definovanou poruchou. To ale Budovi nevadí, Maxe bezvýhradně miluje a je jeho andělem strážným. Nedokáže ho ochránit jen před učitelkou paní Pattersonovu, která přišla o své vlastní dítě a věří, že ona jediná je schopna se o Maxe náležitě postarat. Když učitelka Maxe unese, Budo se ho snaží zachránit. Není to ale snadné, protože Budo nemůže komunikovat s vnějším světem. Nakonec se musí rozhodnout, co je důležitější: Maxovo štěstí, nebo jeho vlastní existence.