Hlavní postavy románu jsou tři kamarádi. Jeden z nich – vypravěč – se ocitá v Oslu
těsně po tragické střelbě na ostrově. Na cestu si bere jako četbu do letadla knihu o německé
teroristické skupině RAF. Z tíživé atmosféry se vrací zpátky do Prahy, aby zjistil, že jednomu
z trojice zabavilo kvůli banální pohledávce exekutorské komando dům a ještě k tomu mu jen
tak pro zábavu vyděsili ženu natolik, že skončila v psychiatrické léčebně. Kamarádi se sejdou,
aby podpořili postiženého. Z nezávazně odlehčené konverzace vznikne položertem plán, jak
se proti státní zvůli bránit. Jeden z trojice se však rozhodne plán dotáhnout.
Jak je u autora obvyklé, nejde o přímočarý příběh. V ději se mísí útržky z historie německé
RAF s letargickou českou realitou, milostná zápletka s vůlí aspoň jednou udělat něco, co
by postihlo pravého viníka. Zprvu ležérně, leč se smyslem pro detail líčený děj postupně
získává na napětí, až vyvrcholí akcí. Sice tak trochu nechtěnou, českou, rozpačitou, nicméně
vraždou. Hakl zůstává věrný žánrové nezařaditelnosti. Poprvé se však v jeho próze objevuje
aktivní prvek – čin jako jediné možné řešení.